Vlákno názorů k článku Dočkáme se eGovernmentu? od Tom Tobula - Některé oblasti e-governmentu to skutečně komplikuje. Nicméně i...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 6. 6. 2005 10:55

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Některé oblasti e-governmentu to skutečně komplikuje. Nicméně i elektronická forma dokumentu umožňuje zachovat si svou věrohodnost - velmi stručně a zjednodušeně řečeno - musíte dokument občas "přerazit" novým časovým razítkem, aby bylo jasné, že podpis vznikl dříve než ta razítka, tedy v době, kdy byl kryptograficky věrohodný.

    Nicméně je většina oblastí, kde vám "běžná platnost" e-podpisu na několik let dostačuje i v rámci e-governmentu.

    Oproti tomu, papírová smlouva je i po 100 letech v podstatě stejná, jako byla v době uzavření, dokonce z papíru bývá vidět, kdy skutečně asi byla uzavřená. Ke grafologickému ověření podpisu potřebujete ovšem jiné vzorky podpisů stejného člověka, který smlouvu podepsal - to může být po 100 letech problém, pokud se zrovna nejedná o plodného literáta. V praxi ovšem po 100 letech nebude mít žádná smlouva, která se právě netýká nemovitosti, žádný merit. A smlouvy týkající se nemovitostí bývají zároveň uloženy v katastru nemovitostí a opatřeny razítky a podpisy katastrálního úřadu, kde věrohodnost lze zpětně dobře zkoumat.

    Tak asi tak.
  • 6. 6. 2005 10:39

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Smlouva na převod nemovitosti nabývá účinnosti až úspěšným zápisem vkladu smlouvy do katastru nemovitostí. DOPORUČUJI veškeré smlouvy týkající se nemovitostí provádět s asistencí advokáta nebo aspoň solidní realitní kanceláře.

    Ergo taková smlouva skutečně nebyla účinná, ne kvůli fikci, ale protože ta smlouva prostě nesplnila náležitosti, které pro ni zákon stanoví.

    Tady nešlo o to, zda smlouva byla papírová nebo elektronická, ale o to, že se nesplnily jiné náležitosti, které smlouva takového obsahu musí mít.

    Uvedu jiný příklad - pokud napíšete panu X, že se za okamžitou úplatu 1 mil. Kč vzdáte svých dědických práv po svých rodičích a převedete je na něj, tak taková smlouva je neplatná od počátku, protože zákon nepřipouští, abyste se takových svých práv předem vzdal. Opět lhostejno, zda papírově nebo elektronicky.

    Nicméně řekl bych, že onen pán, který chalupu opravil, měl nárok přinejmenším na uhrazení nákladů (včetně své práce), které do opravy vložil, protože druhé straně tak vzniklo bezdůvodné obohacení se podle občanského zákoníku. Takové opravy se dají doložit např. svědectvím někoho třetího o tom jak chalupa vypadala v době převzetí a hodnotu oprav lze určit třeba znaleckými posudky, pokud již nejsou paragony. Kromě toho by se dala možná vysoudit i náhrada hodnoty toho auta v době "výměny". Pokud se jedná o velké částky, tak to chce advokáta aspoň nyní!

    Jinak ani zápis v katastru není bohužel 100% zárukou toho, že nemovitost patří tomu, kdo je v katastru uveden. Může dojít zpětně ke zpochybnění smluv, na základě kterých byl zápis proveden. Nicméně je to málo pravděpodobné.
  • 5. 6. 2005 0:00

    David Weil (neregistrovaný)
    Smlouvy na nemovitosti bych zrovna moc neuváděl. V našem právním řádě funguje institut tzv. fikce správnosti registru katastru nemovistostí. To znamená, že můžete mít třeba smlouvu tesanou do kamene, ale pokud nejsou vlastnické vztahy zaneseny v katastru, je Vám to houby platné (tedy ne úplně, došlo by na soudy a soud by k tomu jistě přehlédl, ale katastr je podstatnější). Bohužel jsem zaznamenal jeden případ, kdy se dva pánové v hospodě dohodli o výměně zánovního vozu za značně nezánovní chalupu, celou věc i sepsali a ouředním štemplem potvrdili, leč na katastr nezanesli. Zánovní vůz po čase zrezivěl, nový majitel zemřel a jeho dědic celou transakci zpochybnil ve vidině chalupy nyní opravené. Vzhledem k tomu, že dle katastru byl majitelem chalupy a nemovistostí přilehlých on, soud nakonec vyhrál. Původní smlouva z hospody i se štemplem nebyla brána v potaz.

    Čím tedy papírovost či jiná hmotná podoba smlouvy zaručuje důvěryhodnost? No, ale to už je, jak by řekl pan Kipling, jiná pohádka, že ...
  • 3. 6. 2005 13:09

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    V tom případě by se tedy nemělo smysl o eGovernment ani pokoušet.

    Mimochodem, jak posuzujete "důvěryhodnost" papírové smlouvy po 100 letech??
  • 3. 6. 2005 10:38

    Tom Tobula (neregistrovaný)
    Je nesmysl p. Aujezdský, protože u ní potřebujete věrohodnost desítky až stovky let. Elektronický podpis dokumentu a zachování jeho důvěryhodnosti po takovou dobu je možné jen teoreticky.
  • 3. 6. 2005 8:45

    Josef Aujezdský (neregistrovaný)
    Nezbývá než souhlasit, pokud jen jediná příloha není k dispozici v elektronické podobě, ztrácí elektronické podání zcela svůj smysl.

    Jedna návštěva u notáře stačí k tomu, aby bylo zřejmé, jak daleko jsme od eGovernmentu. Nebo zkuste navrhnout účastníkům smlouvy o prodeji nemovitosti, ať uzavřou smlouvu v elektronické podobě.
  • 3. 6. 2005 8:11

    Jan Angelovič (neregistrovaný)
    Elektronický podpis je pro orgány veřejné správy již několik let povinný a přesto MI v rámci "propagace" zákona nabízelo obcím jeden EP zdarma. To samo o sobě cosi vypovídá.

    Zatím jedinou RA pro kvalifikovaný EP je I.CA, kde bez Windows a trochy štěstí neuděláte ani ránu.

    Můžete sice podat elektronické podání, ale všechny další dokumenty musíte doložit v papírové podobě. Co digitální notářské ověření smlouvy, výpis z katastru nemovitostí, výpis z rejstříku trestů atd. ?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).