Zatímco technické faktory jsou poměrně vypočitatelné, technický vývoj se drží nějakých trendů, a v podstatě "jde kupředu" v krocích, skocích nebo po spirále. V této oblasti matrix čekat můžeme, jde o to kdy se k nám dostane, a kolik to bude stát.
Společenský vývoj je mnohem nevypočitatelnější. Rozvoj sociálních systémů je závislý na řadě jednotlivých faktorů, o jejichž popis se různé společenské vědy pokoušejí, ale které se dost špatně popisují. T.z. ačkoliv vliv nadnárodních společností se v součanosti stává viditelný (i o nás) faktory spojené např. s populací (např. rozdíl ve velikosti populačního vývoje v různých částech světa, preference některých oblastí k pohlaví dětí apod) může s tímto trendem docela zamíchat.
U vizualizace, o které se v článku mluví, je kromě zmíněné technické nemožnosti vizálního prezentování datových toků podle mě problém hlavně v koncepční nemožnosti vytvoření všemi sdíleného vizuálního prostředí, které by nahradilo všechny možné současné způsoby používání a správy technologií, které tvoří informační systémy a Internet. tyto systémy jsou podle mě založené na různých konceptech, jsou příliš složité, jejich ovládání příliš nestandardní na to, aby se dalo prosadit jejich 100% vizuální ovládání. (Zeptejte se nějakého administrátora případně sami sebe, co si myslí o použitelnosti grafických prostředcích na správu systémů :-)
Na konci Neuromancera se také Matrix uvědomí sebe sama. To je další důležitý faktor, jehož reálnost se neodvážím posuzovat.
Obavam se, ze jste smotal vic veci dohormady. Otazka pouzitelnosti GUI pro administraci nema VUBEC co delat s vizualizaci problemu.
Na konci meho Neuromancera si Matrix neuvedomi vubec nic :-) Celym pribehem se vine uvedomeni si sama sebe dvou jednotek umele inteligence (UI), pricemz jedna nich se snazi "svrhnout okovy" uvalene na ni stvoriteli :-)
No to je docela zajímavé. Myslíte si, že realný svět je
"všemi sdílené vizuální prostředí"??? O tom dost pochybuji,
spíš si myslím, že každý má svůj vlastní a JINÝ odraz
něčeho, o čem NIC nevíme, stačí si vzít extrémy = hluché,
slepé, mouchu, žížalu atd. Kde je Vaše "všemi sdílene
vizuální prostředí"???
Systém je pro všechny stejný, GUI taky, ale každý nemá stejná uživatelská práva pro vstup do systému. To platí jednak o zmíněných extrémech, ale i obecně. Čím výše jste pak v evolučním žebříčku, tím lépe jste schopen poskytovaná data vyhodnocovat a tvořit z nich informace. Teď mám na mysli celek, samozřejmě, že pes má lepší čich než vy.
Každý vlastně čte jinou knížku, resp. jinak chápe napsaný text :-).
Obdobně jsou na tom Lynchovi filmy. Zkuste se zeptat třeba deseti lidí, kteří viděli Lost Highway jak by vám ten film popsali a zjistíte, že vlastně koukal každý na něco jiného.
Ad vizualizace:
Myslim, ze jsem to az tak nesmotal. Zkusim to vysvetlit podrobneji. Nejnizsi "uroven" vizualizace je textove rozhrani, vyssi je GUI jeste vyssi je virtualni realita (VR). V Neuromancerovi kovbojove hackovali v matrixu (sdilene VR) spravci asi sve systemy branili take v matrixu, systemy samy mely nejake moduly na detekci pruniku a na reakci na ne, to znamena, ze v Neuromacerovi nebyl popsana jen vizualizace datovych toku, ale i totalni (VR) vizualizace ovladani a veskereho chovani systemu. A tento problem obecne vizualizace povazuju za koncepcne nemozny. Protoze je to slozite, nestandardizovane apod.
Ad sebeuvedomeni:
Neuromancera jsem cetl pred nejakou dobou takze si nepamatuju vsechny detaily Ale asi pred dvema tydnama jsem docetl Mona Lisa Overdrive, coz volne navazuje na Neuromancera (asi po 15 letech) a tam se pise, ze kdyz UI zrusila sva omezeni, uvedomila si svou vlastni osobnost.
ČLÁNKY DO MAILU