Názory k článku Dohoda ACTA: blíží se ke svému konci, nebo ke svému začátku?

Ad 2) Ta tzv. "volná ruka trhu" může existovat pouze tam, kde se informace šíří dostatečně rychle (podvod se rychle rozkřikne mezi všechny potenciální zákazníky) a kde je zároveň firma existenčně závislá na přízni zákazníků. Když firma přeroste určitou velikost, naše imaginární "neviditelná ruka trhu" nad ní ztratí veškerou moc. Pokud ta firma vyroste ještě víc, může se sama stát původcem regulace (zcela nezávisle na státu) a sama tak volný trh devastovat čistě využitím své tržní síly. Samotná existence gigantů "moc velkých než aby je stát mohl nechat padnout" je daleko větší katastrofa pro volný trh než cokoliv, co dokážou vymyslet státní úředníci a politici dohromady. Nedávná ekonomická krize je toho důkazem.

Sakra, v první větě mělo být "neviditelná ruka trhu", ne volná...

>> "Spolehlive prokazano" je to tak maximalne mezi salonnimi levicaky.

Adam Smith mluvil o "neviditelné ruce" v souvislosti s drobnými živnostníky a hokynáři. Když si přečteš jeho dílo, tak zjistíš, že věděl velice dobře, jak rychle se ta "neviditelná ruka" vypaří v přítomností velké koncentrace tržní síly. Také doporučuji knihu Josepha Stiglitze Making Globalization Work, kde se tohle "záhadné" mizení rozebírá v rámci současných znalostí o ekonomii.

>> Me informace o puvodu krize jsou zrejme zcela odlisne od Vasich.

Krizi způsobila nezodpovědnost amerických bank, které rozdávaly hypotéky lidem, kteří je neměli šanci splatit. Že tohle podporovali i státní úředníci je úplně jedno, bankéři je nemuseli a neměli poslouchat. To samé platí i o nafouknutých cenách nemovitostí způsobených vladní politikou. Bankéř, který nepozná uměle vyvolanou bublinu, je idiot, který na řídících pozicích banky nemá co dělat.

>> Velkou politickou moc podle me maji studia "opravnene", nebot primo zamestnavaji nebo jinak davaji praci velkemu mnozstvi lidi. U nas maji delnici take "neumerne vysokou" politickou moc, protoze jsou zastupovani dvakrat: Jednou svymi poslanci v parlamentu a podruhe odbory v ramci tripartity.

Ale, takže u nás mají volební právo jen ty necelé 2 miliony zaměstnanců zastupované odbory? A co těch zbylých 6 milionů voličů včetně podnikatelů a živnostníků, kterých je mezi lidmi v produktivním věku 20%? (oficiální údaje ČSÚ) Pokud ti připadá, že i současná vláda zastupuje hlavně řadové zaměstnance, měl by sis dojít na oční a ušní.

Mimochodem, v USA poměrně nedávno vzniklo jedno přísloví: "Když dáte občanská práva korporacím, velké korporace budou brzy jediní, kdo je bude mít."

Stejně tak jsou dvakrát zastupováni podnikatelé - jednou svými poslanci a podruhé zástupci podnikatelů v rámci tripartity.

A proč by se zástupci živnostníků měli účastnit jednání tripartity, kde se probírají především vztahy zaměstnanců a zaměstnavatelů? Navíc tripartita je čistě poradní orgán, což je docela zásadní rozdíl oproti politické moci konkrétních firem, které si skrz svoje sponzorované politiky nechají napsat a protlačit zákony na míru.

A já bych k tomu ještě doplnil, že "produkt" z černého trhu je v tomhle případě nejen levnější, ale často i výrazně kvalitnější než jeho ekvivalent z legálního trhu. Kvalita je v tomhle případě mnohem důležitější než cena (pokud není výrazně přemrštěná).

Omyl, současné legislativní úpravy kriminalizují to, co bylo sotva před pár desítkami let zcela běžné a naprosto legální. Internet nepřinesl nic nového, jen výrazně zjednodušil a rozšířil možnosti toho, co tu bylo už dřív. A místo aby se začaly plně využívat možnosti, které současné technologie nabízejí, vede se proti nim svatá válka. Sami si tím pod sebou podřezáváme větev.

Jak už jsem říkal, Internet nepřinesl nic nového, jen rozšířil možnost toho, co už tu dávno bylo. Dejme tomu, že se dá poslouchat ještě 10. generace analogových kopií z původní originální nahrávky. Dejme tomu, že jeden člověk zkopíruje originálku svým 5 kamarádům, ti dalším 5 kamarádům a tak dál. Výsledek? Něco přes 12 milionů nelegálních kopií. Přesto bylo tohle kdysi zcela v pořádku, a teď je zločin na Internet vystavit pirátskou nahrávku, kterou si stáhne sotva tisícovka lidí. V USA je to dokonce ve třídě nejtěžších zločinů (felony), do které patří například vražda nebo znásilnění. A celé to začalo absurdním rozsudkem na Napsterem, že odfiltrování 99% nelegálního obsahu nestačí. Že buď musí odfiltrovat úplně všechno, nebo skončit.

George Harrison by potvrdil, že na tom nezáleží.

Jak mám téhle větě rozumět?

V druhém odstavci odkazu je napsáno, že George Harrison prohrál spor o autorská práva k písničce, kterou složil prakticky zcela sám.

Na anglické Wikipedii je toho víc. Ano, George Harrison byl nakonec po 20 letech soudních tahanic odsouzen k zaplacení odškodného. Původní výše měla být 1,6 milionu dolarů, ale nakonec ji soud snížil kvůli tomu, že George Harrisona podrazil jeho manažer a odkoupil žalující firmu za částku odpovídající zhruba třetině odškodného. Soud nakonec rozhodl, že George Harrison svému bývalému manažerovi zaplatí to, co on zaplatil za žalující firmu, a sám se stane jejím vlastníkem.

Proč by mělo záležet na tom, o kolik peněz jde? Autorský zákon v tom žádný rozdíl nedělá.

Ano, je to extrémní příklad, ale uvádím ho kvůli úplně jinému extrému než si myslíte. Pokud před soudem svoji vlastní tvorbu nedokáže obhájit ani bývalý člen Beatles, který má dost peněz na celou armádu těch nejlepších právníků, jak potom může u soudu proti obří korporaci obstát drobný autor, který si může sotva dovolit toho nejlevnějšího právníka? Vřele doporučuji například knihu Svobodná kultura, kde se autor (profesor práva na Stanfordu) mimo jiné věnuje i tomuhle problému a uvádí i "běžnější" příklady.

>> Poplatky nemely slouzit k potlaceni piratstvi, nybrz jako jakysi druh "kompenzace" (netahejte me za slovicko) za to, ze stat nedokazal zarazit nekolik let probihajici masove pirateni.

Aha, takže když policie nebude zvládat objasňovat znásilnění, tak zavedeme, že každý muž den po svých 18. narozeninách nastoupí povinně na 3 měsíce do vězení za potenciální znásilnění?

>> Budete snad jako danovy poplatnik radsi platit mnohem drazsi soudy, nez pouze mnohem levnejsi uredni rozhodnuti??

V právním státě je spravedlnost důležitější než náklady na řízení. V původním plánu HADOPI ale vůbec nešlo o nějaké náklady. Původně bylo v plánu za rok vydat tolik rozhodnutí, že na jeden případ úředníkovi muselo stačit asi 5 minut čistého času. Do tak krátké doby se nedá nacpat ani řádné přestupkové řízení. Navíc rozhodnutí HADOPI narozdíl od trestních příkazů, které se v případě podání odporu automaticky anulují a nastupuje řádné soudní řízení, mělo platit okamžitě až do zrušení soudem.

>> Troufam si tvrdit ze vetsina lidi diskutujicich o teto problematice na webovych forech vidiv odmitnuti autorskych zakonu jen tu svobodu, vetsinou reprezentovanou "logickym" vyvodem: legalni sdileni = filmiky zadarmiko.

V tom případě své tvrzení doložte konkrétními citacemi příspěvků alespoň poloviny zůčastněných, nebo se všem zůčastněným omluvte.

>> Pomerujete nesoumeritelne, nevadi Vam to??

Poměřuji jednu aplikaci principu kolektivní viny s jinou aplikací principu kolektivní viny, která je ale oproti té první na první pohled mnohem víc absurdní.

>> Pokud se spolecnost dohodne, ze nejaky prestupek bude trestat mimosoudne s moznosti nasledneho soudniho prezkumu, je to jeji pravo.

Dokud je v Ústavě zaručeno právo na spravedlivý soudní proces, tak je taková dohoda protiústavní. Nehledě na to, že se ve Francii nedohodla společnost jako celek, ale jen zástupci několika korporací se zástupci vlády.

>> Kdybysme se vsichni meli s kazdym prdem soudit, tak bysme nevydelavali na nic jinyho nez na soudy.

Nebylo by proto mnohem jednodušší tyhle "prdy" neřešit vůbec? Zákon nemůže a nedokáže bránit přirozenému vývoji společnosti, a pokud něco nenásilného drtivá většina společnosti považuje za normální, nelze to nazvat jinak než jako přirozený vývoj společnosti. Tahle "studená autorskoprávní válka" dosáhne jedině toho, že se náš kulturní a vědeckotechnický vývoj zastaví a předběhnou nás země, které tyhle "prdy" neřeší.

Nedodržování rychlosti v obci ohrožuje životy chodců a každý rok kvůli tomu zbytečně přijde o život několik (desítek?) lidí. Zatím jsem ale neslyšel o případu úmrtí na následky nelegálního sdílení (ani autorů, ani sdílečů, ani stahovačů).

Kdysi jsme měli v Ústavě, nejdůležitějším dokumentu našeho právního řádu, zapsanou vedoucí úlohu jedné strany. Jen protože je něco pravidlo ještě neznamená, že je to dobře. Zákon je buď prospěšný všem, nebo je špatný. A špatné zákony nemají v právním řádu co dělat.

Původním účelem autorského zákona měl být všeobecný prospěch - podpořit vznik nové tvorby tím, že autor dostane dočasný monopol na kopírování. "Dočasný" tenkrát znamenalo na 14 let s možností požádat si o jedno prodloužení o dalších 14 let. Právo tvořit odvozená díla navíc nebylo nijak omezeno. Dnešní podoba autorského zákona ale tenhle účel už dávno neplní, a místo toho splňuje znaky klasického monopolu - udržet nabídku omezenou a ceny vysoko, tedy přesný opak původního účelu.

>> V tomto pripade zruste vsechny zakony, protoze kazdy zakon vznikl tak, aby omezoval jiz existujici jednani nejakych osob. Z toho vyplyva, ze kazdy zakon nekomu vadi ;-)

Většina zákonů vznikla proto, aby omezovala jednání několika jednotlivců ve prospěch všech. Tohle je zcela v souladu s tím, co jsem napsal předtím. Dnešní autorský zákon na to jde ale zcela opačně, omezuje jednání všech ve prospěch několika jednotlivců.

>> Ja porad nechapu, proc by autor mel mit DOCASNY monopol na kopirovani. Kdyz neco vytvorim, tak bych snad mel mit TRVALY monopol na VESKERA SOUVISEJICI prava (minimalne do sve smrti urcite).

Protože taková podoba autorského zákona se nedá obhájit jako prospěšná pro všechny ani při hodně velké fantazii. Takový zákon je určitě prospěšný pro vás, ale ne pro zbytek společnosti. Nebo mi dokážete vysvětlit, jak doživotní ochrana přinese světu víc tvorby než ochrana na 14 let?

>> Kdyz nekdo chce slyset mou pisnicku a neni ochoten zaplatit co ja pozaduju, tak at si koupi kytaru a zabrnka si sam... To same s filmem, vite jak jsou dneska levny kamery? A strihat se to da skoro v kazdymn pocitaci..

A kolik existuje volných motivů, které můžu hrát bez placení OSA, nebo natočit a zveřejnit bez obav z autorskoprávní žaloby? Nedávno se dvě obří Hollywoodská studia soudila o práva na King Konga, přestože původní film z počátku 20. století už je dávno volným dílem.

Osobně mě zaráží jedna věc. Spousta zastánců neviditelné ruky trhu a minima regulací v diskuzi o autorských právech obhajuje věci, ze kterých by se jim normálně ježily chlupy po celém těle. Autorský zákon udržuje trh daleko mimo rovnováhu, a ještě ke všemu je to státní regulace. Že by u zastánců neviditelné ruky trhu byla mnohem silnější víra, že všechno musí někomu patřit, než víra v neviditelnou ruku trhu a minimum regulací?

>> Ve smyslu preventivni funkce zakona toto vysila lidem signal, ze soukrome vlastnictvi (i dusevni) je chraneno a neni dovoleno jeho zcizovani, lhostejno po kolika letech.

Míchat takhle dohromady vlastnictví hmotného majetku a autorská práva je absurdní. Základním znakem zcizení je to, že majiteli daná věc chybí a nemůže ji používat. V případě nelegálního sdílení ale držitel práv danou věc neztrácí, naopak ji získává víc lidí. Dovolím si zde citovat Thomase Jeffersona, autora Deklarace nezávislosti USA:

"It is agreed by those who have seriously considered the subject, that no individual has, of natural right, a separate property in an acre of land, for instance. By an universal law, indeed, whatever, whether fixed or movable, belongs to all men equally and in common, is the property for the moment of him who occupies it, but when he relinquishes the occupation, the property goes with it. Stable ownership is the gift of social law, and is given late in the progress of society. It would be curious then, if an idea, the fugitive fermentation of an individual brain, could, of natural right, be claimed in exclusive and stable property. If nature has made any one thing less susceptible than all others of exclusive property, it is the action of the thinking power called an idea, which an individual may exclusively possess as long as he keeps it to himself; but the moment it is divulged, it forces itself into the possession of every one, and the receiver cannot dispossess himself of it. Its peculiar character, too, is that no one possesses the less, because every other possesses the whole of it. He who receives an idea from me, receives instruction himself without lessening mine; as he who lights his taper at mine, receives light without darkening me."

>> S Vasim neustalym apelem na "prospesnost pro vsechny" zacinam mit dojem, ze jste komunista a vidite za vsim jen ten prislovecny "vsechen ceskoslovensky lid", jinak zglajchsaltovanou masu. je Vam vubec znamo, ze ten vas lid se sklada z individualit, z nichz kazda jedna ma ruzne potreby a touhy??

Hmm, takže když se někomu nelíbí korupce, klientelismus, nadměrná státní regulace a zavádění Velkého Bratra, tak je komunista? To jsem nevěděl. Ale když se tak dívám na naši současnou politickou scénu, tak na tom asi něco bude...

Z toho kusu o "zglajchšaltované mase" je mi jasné, že se mi snažíte podsunout obhajobu nelegálního sdílení. Ale bohužel jste úplně vedle. Jde mi především o ty individuality, které se dnes při zveřejnění každého svého uměleckého projevu musí bát, jestli už náhodou neměl podobný nápad někdo, kdo nezemřel v dostatečně vzdálené minulosti.

>> Tak to vim naprosto presne: Nekonecne mnoho ;-)

A s trochou fantazie se jich dá v každém filmu nekonečně mnoho najít. Kolik je nekonečno mínus nekonečno?

>> Nelegalni uzivani del oznacujete jako trh????? Zacinam pochybovat o Vasem veku ci dusevnim zdravi...

Pomalu všem zastáncům současného autorského zákona začínám závidět to krásně jednoduché vidění světa. Na jedné straně autoři, kterým díky skvělému autorskému zákonu létají pečení holubi až do úst, na druhé straně zlí a oškliví piráti, kteří se snaží autorům ze všech sil škodit, a především, nic mezi tím. Realita ale bohužel tak krásně jednoduchá není a autorský zákon způsobuje obrovské množství vedlejších škod, které s nelegálním sdílením nemají vůbec nic společného, dokonce i autorům samotným.

>> Ja nic dohromady nemicham, jen jsem zduraznil ze preventivni funkce zakona se tyka take prav dusevnich. >> Nevim proc do toho pletete zcizeni, tohle slovo jsem nikde nepouzil. Osobne si myslim ze tomu, co se snazi autorske pravo osetrit se v trestnim zakoniku nejvice podoba § 209 "Poskozovani cizich prav" To ze pirati "kradou" je pouha medialni zkratka.

Na oba odstavce odpovím citací vašeho vlastního příspěvku doplněného o zvýraznění:

"Ve smyslu preventivni funkce zakona toto vysila lidem signal, ze soukrome vlastnictvi (i dusevni) je chraneno a neni dovoleno jeho zcizovani, lhostejno po kolika letech."

>> Nadrazujete _DOMELY_ zajem spolecnosti (s durazem na slovo domely) nad zajem jednotlivce. Ohanite se zajmem "vsech lidi" ackoliv takovy spolecny zajem neexistuje a Vy ho nemuzete prokazat.

To je omyl, já pouze odmítám současnou podobu autorského zákona, který nadřazuje zájem jednotlivce vlastnícího práva na již vydané dílo nad zájem jiného jednotlivce, který chce své vlastní dílo teprve vydat. Je věcí každého jednotlivce, jestli něco vytvořit chce nebo ne. Ale podle mě je v zájmu všech, aby tuto možnost mělo co nejvíc lidí, podobně jako je v zájmu všech svobodný trh místo centrálního plánování.

>> Me je z posledni doby znam pouze spor Kalousek vs. Helešic ktery (pokud je mi znamo) jeste neni pravomocne rozhodnut.

Ten nepravomocný rozsudek je ještě mnohem zajímavější. Myslím, že se v něm přímo píše, že sporný motiv samotný prokazatelně není původní, přesto je žalovaný povinnen zaplatit odškodné. Tohle je opět jeden z krásných příkladů, proč je současný autorský zákon třeba důkladně reformovat.

>>Soudni znalci fantazii vetsinou prilis nezapojuji..

Jistě, ale právníci jí mají na rozdávání.

>>Odpovezte na otazku, co ma nelegalni sdileni spolecneho s trhem...

Nejprve chci zdůraznit, že můj argument překrucujete tak, až to není hezké. Když ale jinak nedáte, tak společného mají například to, že nelegální sdílení je prostým důsledkem tržních mechanismů. Zákon poptávky (neplést se zákonem nabídky a poptávky!) říká, že když je legální nabídka uměle omezená (tedy uměle udržovaná tržní nerovnováha, bez ohledu na to kým), automaticky vzniká černý trh (v tomto případě nelegální sdílení). Černého trhu se nelze zbavit silou, jde to jen vrácením trhu zpět do rovnováhy.

>> Slova soukrome a dusevni se nevylucuji.

Ještě před 100 lety se na našem území vylučovala. A někteří historici tomu připisují velký hospodářský rozkvět Německa v 19. století.

>>Pokud jednotlivec vytvori dilo zcela puvodni, nikdo mu v jeho vydavani nebrani.

Háček je ale v tom, že nic jako zcela původní dílo neexistuje. To by autoři museli žít celý život v kulturním vakuu. Celé dějiny kultury jsou dějinami kopírování a vykrádání jiných autorů. Mezi hudebníky se často říká, že dobří skladatelé si půjčují, ale ti geniální kradou, nebo že poslední skutečně originální skladbu složil Mozart.

>>Tohle mi nedava smysl....

I žalující ten sporný motiv okopíroval odjinud.

>>Je mi lito, nelegalni sdileni neni VUBEC ZADNY TRH, ani cerny. Byl jste nekdy na nejakem trhu?? Tam se nabizi, vybira, prodava, ale predevsim PLATI!!! Nelegalni sdileni neni proste nic jineho nez (organizovana) kriminalni cinnost dana neochotou "lidi" zaplatit cenu a dodrzet podminky ktere si stanovil ten prodavajici, pripadne nabidku ignorovat.

To je opravdu zajímavá teorie. Má ovšem minimálně dva závažné nedostatky:

1) Podstatou trhu není platba, podstatou trhu je směna. A ta v pirátských kruzích probíhá velmi čile, jak na výměnných sítích, tak i mimo ně. Peníze nejsou pro fungování trhu vůbec potřeba, jen zjednodušují vzájemnou dohodu směňujících.

2) Tahle teorie vůbec nebere v potaz obrovské množství stahovačů, kteří si velmi ochotně platí prémiové účty na Rapidshare, aby mohli stahovat pirátské kopie bez omezení. Navíc nedávno zpracovaný průzkum ukazuje, že pokles tržeb nahrávacího průmyslu je do posledního halíře vyrovnán nárůstem tržeb z živých vystoupení, ze kterých mají umělci několikanásobně vyšší podíl.

>>Nechat se inspirovat a okopirovat jsou stale dve uplne rozdilne veci.

Můžu se zeptat, v čem je ten zásadní rozdíl, kterým se tyhle dva pojmy naprosto jednoznačně a jednoduše rozliší?

>>Nepletete si to s burzou (nemyslim cennych papiru)?

Od úplného začátku diskuze myslím "trh" jako pojem z ekonomické teorie, ne jako tržiště. Žádný význam pojmu "burza" v ekonomické teorii neznám.

>>Nesmysl, rapidsharu se plati za pasmo, nikoliv za obsah.

A jaký je v tom pro stahovače rozdíl, kromě výsledné částky?

>>Dle Vasi logiky je piratem kazdy ISPcko, kterymu platite abyste mohl stahovat z rapidsharu...

Opravdu by mě zajímalo, jakým myšlenkovým pochodem jste k takovému nesmyslu došel.

Samozřejmě, že mi jde o podstatu věci. Ale jak se k ní máme dostat, když si pod stejným slovem každý představujeme něco trochu jiného?

Já bych k té "křesťanské civilizaci" doplnil, že nejsme v Jižní Americe, a evropská civilizace je už skoro 400 let založená na odkazu starověkého Řecka a Říma, ne na křesťanství.

Ano, více než 1000 let po svém vzniku a několik set let po skončení období, které se později stalo vzorem pro dobu Renesance a osvícenství.

Jazyk jsme měli dávno před vznikem prvních pohanských náboženství. Ono totiž náboženství bez jazyka vzniká dost těžko. Cyril a Metoděj možná přinesli do Čech první písmo, ale nakonec stejně používáme písmo, které vymysleli Římané dávno před začátkem letopočtu. Dnes používaný systém číslic pro změnu pochází z Indie.

Vzhledem k tomu, co církev skutečně zabezpečovala, by bývalo bylo i 1% moc.

Pokud je trh uměle omezován (je úplně jedno jestli státem, nebo soukromou monopolní korporací), vždycky to vede ke vzniku černého trhu. To je jedním ze základních zákonů ekonomiky. Na světě neexistuje moc, která by dokázala vzniku a fungování černého trhu zabránit silou.

O dobrovolnosti uzavírání podobných smluv mezi stranami s výrazně rozdílnou tržní silou v monopolním prostředí by se dalo dlouze diskutovat.

Majetková spekulace je myšlená jako velmi volná paralela například k levnému nákupu pozemků, na kterých se má stavět nějaký (zatím nezveřejněný) projekt, takže prakticky přes noc se hodnota těch pozemků několikanásobně zvýší. V případě autorských práv nejprve Velký obsah od autorů převezme jejich práva, načež bude donekonečna lobovat pro neustálé prodlužování těchto práv. Kvůli méně než 1% svého portfolia, které i po víc než 100 letech má pořád nějakou komerční hodnotu, tak poškozuje kulturu jako celek, protože mimo jiné brání novým autorům navazovat na díla, která by za normálních okolností dávno spadla do public domain. A tím teď myslím především těch 99% veškeré tvorby, která už v té době žádnou komerční hodnotu nemá.

Slovo "piráti" jako označení pro Velký obsah už používají i někteří umělci, například Courtney Love ve svém projevu na konferenci Digital Hollywood před víc než 10 lety (http://www.salon.com/technology/feature/2000/06/14/love). Vzhledem k tomu, že Velký obsah s oblibou používá účetní triky, aby dílo uměle dostal do ztráty a autorům nemusel vyplácet podíl na zisku (aneb Hollywood accounting zmíněný v mých předchozích příspěvcích), a také nejednomu pokusu o legislativní krádež autorských práv k hudbě ze strany Velkého obsahu (http://www.techdirt.com/articles/20091009/0233096474.shtml), je to označení víc než trefné.

Co si představíš pod pojmem "kultura starověkého Říma"? Co si představíš pod pojmem "barokní kultura"? Silně pochybuji, že vůbec nic (pokud jsi tedy příslušné hodiny dějepisu ve škole neprospal). Kultura jako celek není jen to, co někdo vyprodukuje, ale především jsou to díla, která zůstanou popluární ještě dlouho poté, co vyšumí úvodní hype. Kultura jako celek existuje a netvoří ji jen několik stovek tisíc umělců, ale desítky a stovky milionů lidí v každé zemi, kteří "hlasují nohama".

Připadá ti třeba zfilmování Shakespearových divadelních her jako vykrádání? Připadá ti jako vykrádání zfilmování starověkých mýtů? Mně tedy ne. Takhle totiž kultura funguje od vzniku lidstva.

Průměrná doba platnosti autorský práv je dnes 120 let (70 let od smrti autora), takže když člověk chce poukázat i na škody způsobené neustálým prodlužováním autorských práv, nezbývá než argumentovat obdobím před stovkami let. V tom není žádná účelovost.

Až donedávna umění ovlivňovalo lidi a lidi zpětně ovlivňovali umění. Fungovalo to tak už od pravěku a přes veškerou snahu komunistů to tak fungovalo i za nejhlubší totality. A teď si ve jménu zisků pár korporací necháme vnutit představu, že je to špatně? Že tenhle vztah má být jednosměrný? Necháme si dobrovolně vzít to, co nám nedokázali vzít ani komunisti? Kultura ale nemůže fungovat jen v jednom směru. Bez možnosti kopírovat předchozí tvorbu nemůže vyrůst nová generace umělců, protože právě kopírováním se člověk učí tvořit.

"ad ovlivnovani - Nejak nechapu kdo Vam brani koupit si CDcko ci listek do kina a nechat se umenim ovlivnit."

Přečti si můj příspěvek ještě jednou, kultura nemůže fungovat jen jednosměrně a ovlivňování v opačném směru neúměrně omezuje autorský zákon.

"Skutecnosti je, ze 99% upirátěných del je pouze tupe konzumovano a jeho konzumenti v oblasti kultury nikdy nic noveho nevytvori."

Tohle je takové proroctví, které naplňuje samo sebe. Jistě že spousta lidí nikdy nic nevytvoří a jen tupě konzumuje. To je ale mimo jiné i proto, že propaganda mediálního průmyslu jim celé roky vtlouká do hlavy, že umělec je jakýsi polobůh, a od nich se očekává, že ho budou bez řečí uctívat a tupě konzumovat jeho tvorbu. Současná legislativa je otevřeně nepřátelská k tvorbě, kterou neschválil mediální průmysl, a pořád se to zhoršuje. Mimo jiné i díky tomu, že si mediální průmysl tu legislativu nechává psát na míru. Tohle se mi jako autorovi vůbec nelíbí.

"Vas argument ze to ani ani totalita nedokazala narusit, to jenom bezdecne podporuje."

Komunisti na to šli silou, takže se jim opozici podařilo jen posílit. Mediální průmysl ale využívá propagandu a je neuvěřitelné, jak tím za 20 let dokázal změnit myšlení lidí. Podařilo se mu přesvědčit obrovské množství lidí, že se nesmějí ani pokoušet vytvořit něco nového, protože by tím ublížili autorům starého. Podařilo se mu rozdělit společnost na hrstku svatých autorů, kterým je neustále ubližováno, a ty ostatní, kteří ubližují vždy, když jen tupě nekonzumují.

Konkrétní příklady: Film Star Wreck: In the Pirkinning. V původní podobě to byla parodie na Star Trek a Babylon 5 vydaná na torrentu. Ale aby se to mohlo vydat na DVD, musely se všechny vesmírné scény přerenderovat s jinými modely lodí. Tím celý film ztratil nezanedbatelnou část své umělecké hodnoty.

Nebo další příklad: Sing Faster: The Stagehands' Ring Cycle (http://www.imdb.com/title/tt0181817/) V tomhle filmu se v jednom záběru na televizi v pozadí na 4 sekundy mihl záběr se Simpsonových. Autor tohohle dokumentu požádal o svolení tenhle záběr použít Matta Groeninga a dostal ho. Pro jistotu požádal i Gracie Films a opět povolení dostal. Pak ještě pro jistotu požádal o svolení i 20th Century Fox a místo povolení dostal účet na 50 000 dolarů, což je několikanásobně víc než rozpočet samotného filmu. Za pitomé 4 sekundy. U soudu by sice vyhrál, ale stálo by to další stovky tisíc dolarů za právníky a žádná televize by ten dokument bez rozsudku nebo zaplaceného účtu neodvysílala. Nakonec ten záběr musel digitálně upravit a Simpsonovy nahradit kusem vlastního filmu, čímž celý film ztratil část své dokumentární hodnoty.

A v neposlední řadě česká klasika Pár pařmenů, která kvůli autorským právům na obrazový materiál zřejmě oficiálně nevyjde nikdy. Jak je možné říkat o společnosti, že je svobodná, když v ní existuje nelegální umění?

Co se rasistických partají týče, vedle majetkových práv autora existují i morální práva, která přesně takové zneužití pokrývají a narozdíl od majetkových práv mají být trvalá.

Ad příklady 1 a 3: Jenže ono to není právně v pořádků ani když je to "jen" ke stažení. Zákon totiž nerozlišuje mezi komerčním a nekomerčním šířením. Na autory Star Wrecku a Pár pařmenů zatím nikdo nepodal žalobu snad jen proto, protože by z nich nikdo moc peněz nevysoudil.

Ad příklad 2: Jenže autor se nerozhodl vzít kus Simpsonových a dát je do nějakého záběru. Simpsonovi prostě shodou okolností běželi v zapnuté televizi v rohu jednoho záběru, když se natáčelo. A silně pochybuji, že by záběr na partu divadelních kulisáků, kteří v televizi sledují Simpsonovy, zatímco nad nimi probíhá divadelní představení, nějak výrazně zvedl sledovanost. Rozhodně je to ale podstatná část dokumentární hodnoty, protože to ukazuje skutečný život divadelních kulisáků.

>> No vidite a jsme doma: Neni to o svobode ale o penezich. Pokud na tom nikdo nic netrhnul, nema smysl na nej podavat zalobu.

V USA ale takové žaloby padají jako na běžícím pásu. Podle mě je jen otázkou času (a schválení vhodných zákonů skrz dohodu ACTA), než se tenhle trend dostane i k nám. Například RIAA je v žalobách na piráty podle posledních statistik asi 20 milionů dolarů v mínusu a nezdá se, že by jim to nějak zvlášť vadilo.

>> Kde je potom problem prijit do satny znovu (kdyz se vysila neco jinyho) a natocit ten ctyrsekundovy zaber znovu??

Ono je úplně jedno, jestli by ten záběr úplně vystřihl, nebo natočil znovu. Dokumentární hodnota filmu tím utrpí úplně stejně. Kromě toho se na to přišlo až ve střižně, kdy už nebylo možné cokoliv přetáčet.