Napsal jste to výstižně a přesně , protože povětrnostní faktor je nepředvidatelný a to jak pro rotory sudé nebo liché ve vztahu k souběhu dalšich na sebe navazujícich okolností zvláště pak např.unáva zorného úhlu pilota vs. časové smyčky atd. je to dřina :) zvláště když máte třeba se střihačem odvést společnou práci. Přeji krásný den ...
Musím říct že i přes možnost použití nezpočtu kvalitních materiálu a dílu a spočítáni na ně předpokládaně vzájemě působících sil při provozu> nelze všeobecně při senelepšim poskládání a seřízení rotorů na sebe vzájemě působících určit jejich čas mechanického opotřebení ve vztahu k provozním podmínkám v místě a čase. Průšvihy se stávají když je nečekáte hold ještě nejsme dokonalí ani v dnešni době :) že jo
Není přece problém, dron naprogramovat tak, aby se vyhýbal provozu pod sebou, takže když by díky poruše spadl, byla by velká pravděpodobnost, že nepadne na nic živého, či nechráněného. Při hustém provozu drony mohou sdílet informace mezi s sebou, takže mohou adekvátně reagovat na měnící se podmínky. Během i neřízeného pádu může vycházet z posledního scanu prostoru pod sebou a pomocí nouzových trysek se vyhnout překážce pod sebou i během neřízeného pádu. Podobné nouzové mechanismy fungují například i v lidském těle, když neřízeně padá. Tady situace je jednodušší než u letadel, protože náklad se může rozbít, nesmí se poškodit cenné okolí, živé osoby na zemi. A směr můžete takto změnit i metr, dva nad překážkou.
Pokud to není tedy problém? tak pro Vás určitě nebude vůbec problém na dalších min 30 let zapomenout na Drony a už vůbec žádny problém to pro Vás určitě nebude pustit se reálně ! do praktického vývoje namomechaniky, protože teprve až bez sebemenších problému tak učiníte- za pomocí bezproblemových výsledků - sestavím Vám Drona v elektromagnetyckém poli bez zátěžové a zvukové clony. Hodně štěstí při tisknutí nanotrubic ...
Zajímavé, jak Češi vždy hledají důvody proč něco nejde. Už jen to, že existuje relativně primitivní uspořádání vrtulí, baterie s vhodnou hustotou energie a mikropočítač, který tomu všemu umožňuje energeticky efektivně létat je obdivuhodné. A ještě navíc je to schopné unést i nějaký náklad. Co byste ještě více chtěl.
A také si uvědomte, že na Zemi nežijí jen ti pitomci lidi, ale bezpočtu jiných tvorů z nichž mnozí dokáží i létat a to dokonce tak, že kašlou na všechna zaběhlá lidská pravidla pro létání...
Kdyby ten váš technický zázrak doručoval opravdu na jakoukoli adresu, ne do předem určeného ústředí, taková drobnost jako větvička kterou přehlédne i člověk by mohla být fatální. Uvědomte si jaký je dnes z tábora pitomců tlak na holiny kolem autostrád i silniček vedoucích mezi poli. Opravdu chcete bydlet v krajině kde kromě trávy bude přípustný nanejvýše metrový zakrslý strom s pár hlavními haluzemi (žádný divoký keř který se během půl roku nekontrolovaně rozrostě), nebo taková ta dvoumetrová kvetoucí tyčka co se musí každou třetí zimu znovu vysadit protože vymrzla?
Tak možné využití v odlehlých oblastech (jako v případě DHL) je životschopné, ale v normální městské zástavbě je to nesmysl. A není to jen o technologii, ale o legislativě apod. Článek na RobotEconomics se dalšímy aspekty moc nezabývá.
http://www.wiretech.org/about-cloud/81-package-delivery-using-drones-does-it-make-sense