Ani půldruhého roku od jmenování koaliční vlády Donalda Tuska nejsou vyřešené základní potíže Polské televize (TVP), Polského rozhlasu (Polskie Radio) a Polské tiskové agentury (PAP). Vládní politici tvrdí, že po osmi letech vládnutí strany Právo a spravedlnost nejdou změny zařídit tak rychle. Jenže je otázkou, co se jim za současných podmínek vůbec podaří prosadit.
Tuskova vláda se pokouší o mediální reformu ze dvou hlavních důvodů. Do polských zákonů musí promítnout požadavky evropského nařízení o svobodě médií (EMFA). A zároveň potřebuje naléhavě vyřešit neudržitelný ekonomický stav televize a rozhlasu. Po právní stránce jsou to státní akciové společnosti podléhající ministerstvu kultury.
Souboj o tato média se odehrává v kontextu dlouhodobě narušeného systému financování. Podobně jako u nás by za normálních okolností byly základním zdrojem příjmů polských národních médií rozhlasové a televizní poplatky. Tento systém je však u našich severních sousedů už mnoho let ochromený, protože politici z obou táborů střídavě podkopávali jeho legitimitu. Značná část polských domácností tedy poplatky ignoruje. Jen pro představu: loni se měly dohromady vybrat čtyři miliardy zlotých, skutečná částka však byla podle ministerstva kultury jen 600 milionů zlotých.
Závislost na dotacích
Kvůli nízkému inkasu poplatků se národní média stala závislá na každoročních kompenzacích, o kterých rozhoduje vláda. Ale i tento kompenzační mechanismus narazil do zdi. Tuskova vláda se ujala moci v prosinci 2023. Krátce poté tehdejší prezident Andrzej Duda vetoval rozpočet na rok 2024, takže vláda musela hledat nouzové řešení. Rozhodla se zahájit proces likvidace národních mediálních společností, což jí umožnilo do vedení firem jmenovat likvidátory na základě zákona o obchodních korporacích.
Do toho Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zadržovala peníze z poplatků, které přitom měla přeposlat na účty národní televize a rozhlasu. Argumentovala tím, že dramatická povolební výměna vedení v médiích proběhla v rozporu se zákonem. Rozměr tohoto problému přiblížila výroční zpráva Polské televize za rok 2024. Zatímco v roce 2023 dostala 2,6 miliardy zlotých z televizních poplatků, v roce 2024 už to bylo pouhých 82 milionů. „Pro srovnání, takové peníze vystačí na produkování dvou sezon jednoho seriálu,“ poznamenává k tomu finanční výkaz. Podíl poplatků na celkových ročních výnosech TVP se tím pádem snížil na pouhá čtyři procenta.
Televize a rozhlas teď provizorně dostávají peníze formou účelových státních dotací. TVP takto loni dostala 1,68 miliardy zlotých. K tomu měla rekordní tržby z reklamy a sponzoringu ve výši skoro jedné miliardy zlotých, hlavně díky sportovním přenosům. Přesto celkově uzavřela rok 2024 ve ztrátě, která dosáhla 239 milionů zlotých. Prognózy na letošní rok jsou ještě horší. Bez pomoci státní pokladny by se televize mohla ocitnout ve ztrátě téměř dvou miliard zlotých.
Zrušení poplatků
Proto vládní návrh nového mediálního zákona usiluje o systémovou změnu. Jeho ústředním bodem je úplné zrušení televizních a rozhlasových poplatků, které ministryně kultury Marta Cienkowska označila za zastaralý systém. Nahradit je má garantovaný každoroční příspěvek ze státního rozpočtu.
Reforma rovněž počítá se zrušením Rady národních médií (RMN), kterou ministryně považuje za zpolitizovaný orgán. Tato rada vznikla v roce 2016 na základě zvláštního zákona sepsaného nyní opoziční stranou Právo a spravedlnost. Kompetencí této rady je jmenovat a odvolávat správní a dozorčí rady všech tří státních mediálních akciových společností, tedy televize, rozhlasu a tiskové agentury.
Podle vládního návrhu by pravomoci Rady národních médií měla převzít posílená Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Volby vedení televize, rozhlasu a tiskové agentury by pak probíhaly formou veřejných a transparentních konkurzů. Toto řešení by mělo vyhovovat požadavkům evropského nařízení EMFA.
Pravděpodobně se také sníží počet televizních kanálů. Do vysílací rady budou mít zavřené dveře bývalí politici, pokud od jejich posledního politického angažmá neuplynulo alespoň deset let.
Co na to prezident?
Všechny tyto plány se však podaří realizovat jen tehdy, pokud pro ně vláda získá podporu nového prezidenta Karola Nawrockého. Hlava státu se o zákon začala zajímat už krátce poté, co zvítězila ve volbách. Do budoucna by totiž právě prezident měl jmenovat tři z devíti členů nově koncipované Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Zbylé radní by vybírali poslanci a senátoři.
Vládní koalice čelí kritice, že s reformou přichází pozdě, neboť původně doufala ve vítězství vlastního prezidentského kandidáta Rafała Trzaskowského. Veřejná konzultace pracovní verze sice skončila loni v září, jenže od té doby příprava zákona stagnovala. Až teď jde novela na vládu. Ještě na podzim by ji měl projednat parlament.
Pak by měl připojit svůj podpis prezident. Ale udělá to? „Nedokážu si představit situaci, ve které by prezident Karol Nawrocki mediální zákon nepodepsal,“ tvrdí ministryně kultury. Zdůraznila, že se vládě krátí čas, protože evropské nařízení EMFA platí už od 8. srpna 2025, a pokud Polsko neupraví související zákony, hrozí mu pokuty.
Optimismus nové ministryně, která je ve funkci teprve od konce července, však všichni nesdílí. „Bohužel, z kurzu, který nastavil Karol Nawrocki, vyplývá, že šance na získání prezidentova podpisu pod mediálním zákonem jsou v současnosti ještě menší než za časů prezidenta Dudy,“ prohlásil člen Rady národních médií Marek Rutka.
Mediální zákon to nemá jednoduché ani u koaličních partnerů. „Rozhodující bude stanovisko ministerstva financí. Podle toho se ukáže, jaká bude konečná podoba tohoto zákona, protože financování veřejnoprávních médií je jeho nejdůležitějším aspektem,“ připustil v srpnovém rozhovoru náměstek ministryně kultury Maciej Wróbel. „V návrhu mediálního zákona máme zapsáno 0,09 % HDP. To by ročně znamenalo přibližně 3,7 miliardy zlotých pro veřejnoprávní média. Podle Ministerstva financí a hospodářství je to moc,“ popsal třecí plochu.
Brusel čeká na výsledky
Ministryně kultury mezitím nařídila komplexní finanční audity ve všech veřejnoprávních médiích. „Chceme zjistit, zda v posledním roce a půl bylo nakládání s finančními prostředky přiměřené a v souladu s posláním, které mají tyto subjekty zapsané ve svých statutech. Výsledek provedených kontrolních činností představíme nejpozději do dvou měsíců,“ slíbila Marta Cienkowska.
Evropská komise očekává, že Polsko dotáhne změny do konce. „I když došlo k výraznému poklesu polarizujícího a podjatého obsahu ve veřejnoprávních médiích, určitá míra podjatosti ve zpravodajství o politických tématech občas přetrvává,“ upozornila ve zprávě o stavu právního státu v Polsku.
Polská tisková agentura PAP v únoru zveřejnila průzkum, podle kterého je těsná většina (50,5 %) Poláků spokojena s dosud provedenými změnami v národních médiích. Rozhodně pozitivně je hodnotí 15,1 % dotázaných, spíše pozitivně 35,4 %. Největší spokojenost dávají nepřekvapivě najevo voliči současné vládní koalice, zatímco příznivci opozičních subjektů jsou velmi kritičtí. Negativně provedené změny vnímá 60 % voličů opozice.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU