Ono to neplatí jen u datacenter. Je zajímavé vidět, jak často je úspěšný "poskytovatel" zároveň vlastním "zákazníkem". Vyrábíte litinu? Pak zřejmě vyrábíte i odlitky. Vyrábíte dřevotřísku? Pak zřejmě vyrábíte i nábytkové dílce. Provozujete datacentrum? Pak byste měl začít nabízet šlužby, které ho využijí.
Motivace je snadná. Vyděláváte jak na své základní službě (kterou poskytujete ostatním i sobě) tak na nějaké návazné službě. Pro tu návaznou službu máte spolehlivého dodavatele (sami sebe :-)) a navíc i kdyby jste ji prodali jen za režijní cenu, tak pořád máte plný zisk ze své základní služby. To jsou dost zásadní konkurenční výhody. Na(ne)štěstí řada mladších manažerů tohle uvažování není schopna uchopit. Přitom je koncept starý stovky let a dočte se o něm v řadě biografií velkých a starých firem, stylem "velká tiskařská firma, která měla problém sehnat kvalitní papír, tak si ho začala sama vyrábět a během půl století se stala jedním z největších dodavatelů tiskařského papíru a jen 20% používala pro vlastní potřebu". Dnes je ale moderní takové firmy rozdělovat. A pak se diví, že to živoří.
Proto mě docela těší, když se staví datacentrum a provozovatel už od začátku říká "30% bude použito pro naše vlastní služby, zbytek budeme pronajímat".
ČLÁNKY DO MAILU