Vlákno názorů k článku Ústecké datacentrum Rondel je na prodej, kupce hledá i Master Internet od dino - Demokratické volby jako trh? Tak ano, je to...

Demokratické volby jako trh? Tak ano, je to takové tržiště, na něž přijdete, vidíte reklamy na přepravky se zeleninou, zvolíte si, kterou přepravku chcete... A dostanete tu, kterou si vybralo nejvíce zájemců (přičemž důvody mnohých jsou na úrovni "chci tuhle přepravku, protože je v ní (prý) mrkev, mrkev chci a nic jiného mě nezajímá"). A tu budete dostávat následující čtyři roky, během nichž nikoho nezajímá, jak jste s ní spokojený, a nemůžete ani reklamovat, že reálný obsah neodpovídá reklamě. Jediné, co můžete, je vybrat si za čtyři roky jinou přepravku a doufat, že ostatní už na mrkev neskočí.

Abychom o zastupitelské demokracii mohli hovořit jako o trhu, musíme se na ni podívat z opravdu velké výšky.

Ještě jednou
V mém světě se na podporu tvrzení používají argumenty a důkazy, ne bezduché opakování tvrzení.

Přičemž to vaše tvrzení o trhu ani nepodporuje vaše původní tvrzení o dotacích, protože jste neuvedl žádnou souvislost mezi dotacemi a trhem – jestli třeba princip dotací vznikl na trhu nebo mimo trh, zda dotace trh nějak ovlivňují, případně zda kladně nebo záporně.

A když už jsme u toho, o státních i evropských dotacích rozhodují instituce, jejichž představitelé byli přímo či nepřímo demokraticky zvoleni. A demokratické volby nejsou nic jiného než trh. Takže i ty vaše ošklivé dotace jsou výsledkem působení trhu, tedy podle vašeho axiomu musejí být optimální.

Připadají vám čtyři roky jako příliš krátká doba? Ano, když to porovnáte s autem, pračkou nebo lednicí, které kupujete jednou za deset let, nebo s domem, který kupujete jednou za život, jsou čtyři roky krátká doba. Ale porovnejte to na druhé straně třeba s rohlíky nebo mlékem, které kupujete několikrát týdně. Navíc ty čtyři roky volebního období do Poslanecké sněmovny (máme ale i jiné instituce s jinak dlouhými mandáty) nejsou božím přikázáním, ale opět jen demokratickou volbou. Pokud se vám délka volebního období nezdá, nic vám nebrání vstoupit na politický trh a pokud v konkurenci uspějete, můžete prosadit jinou délku.

Ne, čtyři roky mi naopak připadají jako doba příliš dlouhá. Ale to nakonec není podstatné, důležité je, že ať už si vybírám dům nebo rohlík, vyberu si ho já a následky si nesu já, jiní si můžou koupit jiný dům či rohlík. A navíc to, jaký si koupím rohlík, už nemusí nijak ovlivnit to, jaký si koupím dům. Tohle je podle mě trh.

A teď si představme, jak by to vypadalo, kdybychom nakupovali zboží jako volíme. Jednou za čtyři roky bychom vybrali komisi, která bude řešit nákup od rohlíků po domy, přičemž by zboží úplně všem vybírala ta komise, která získala nejvíc hlasů.

Někomu jsou domy ukradené, takže by se díval jen na to, která komise plánuje nejlevnější rohlíky, někdo zase zvažuje právě nákup domu, tak bude hlasovat za nejlepšího realiťáka. A nakonec to vyhraje komise, jejíž největší starostí bude, aby pračky dodávala firma X.

Je tohle trh? Možná se to do Vaší představy trhu vejde prostě proto, že existuje nabídka komisí, mezi nimiž se nějak vybírá, ale to je přesně ten pohled z opravdu velké dálky, o němž jsem psal.

Politika řeší věci společné, tudíž to, že si nemůže každý zvolit sám pro sebe, není chyba - plyne to přímo z definice politiky. Když někoho zvolíte do obecního zastupitelstva, nijak to neovlivňuje to, koho budete volit třeba do Poslanecké sněmovny - stejně jako nákup rohlíku neovlivňuje, jaký si koupíte dům.

V takových těch věroučných průpovídkách, jak trh vyřeší vše, je trh definován jako místo, kde se střetává nabídka a poptávka. Což demokratické volby splňují. Vy ten trh omezujete dalšími podmínkami, které jste ani neformuloval - a hlavně O. M. by se opupínkoval, kdybyste chtěl trh nějak omezovat.

Pokud trh definujete čistě jako "místo, kde se střetává nabídka s poptávkou" a opravdu už neuvedete žádné další předpoklady, pak je tento pojem zbytečný, protože trhem je pak "veškerá fyzická i společenská realita", naprosto jakoukoliv interakci libovolného typu lze nahlížet jako střet nabídky s poptávkou. Vážně, i srážku dvou automobilů lze interpretovat tak, že prostor, v němž se srazily, nabízel automobilům možnost umístění v sobě, a oba automobily toto umístění poptávaly a ve směru této potřeby jednaly.

Drobný problém je, že pokud zůstaneme u této definice a skutečně nepřidáme žádné další předpoklady, pak sice můžeme cokoliv za trh označit (trhem nejsou jen demokratické volby, ale i libovolný jiný systém distribuce moci, my volíme hlasovacími lístky, jinde zbraněmi), ale vůbec nic tím nezískáme, to sdělení nenese žádnou informaci.

to sdělení nenese žádnou informaci
Jistě že to sdělení nenese žádnou informaci. Nicméně to některým jedincům nezabrání, aby to sdělení ve formě tvrzení třeba „dotace jsou zlo“ při nejbližší příležitosti nezopakovali.

To se nijak neliší od nákupu klasických věcí. Když kupujete auto, taky si musíte vybrat, jestli chcete Škodovku, Ford nebo BMW, i když by se vám nejvíc líbilo třeba motor z BMW, karoserii z Fordu a potahy sedaček ze Škodovky. A i ten důvod je stejný – aby auto dávalo pro uživatele nějaký smysl, musí být komplet, stejně tak i správa věcí společných, aby dávala nějaký smysl, musí být jedna kompletní. Kdybyste si mohl vybrat výběr daní podle Svobodných (tedy daně se budou vybírat akorát na provoz politických stran a placení politiků) a sociální výdaje podle komunistů, nebude to dohromady fungovat.

Na jedné straně smekám před Vaší mentální akrobacií, takovéto skoky mezi rozličnými rovinami si zaslouží olympiádu. Naproti tomu je ale pravdou, že když budete chtít, najdete nějakou podobnost mezi čímkoliv, takže je to možná zajímavé cvičení, ale není ani možné předstírat, že jde o diskusi.

To není "nějaká podobnost". Trh i demokracie vycházejí ze shodného principu evoluce, tedy že je lepší zkoušet mnoho různých cest, protože u spousty z nich nedokážeme předem určit, která je ta lepší. Zásadní rozdíly mezi trhem a demokracií je jen jeden - zatímco váhu hlasu člověka na trhu určuje to, kolik má peněz, v demokracii má každý člověk jeden hlas.

Ano, je to těžká diskuse, když (nejen) vy neustále píšete, že je to plně jiné, ale zatím jste nenapsal, jaké jsou ty základní principy trhu a principy demokracie a v čem se liší. Místo toho si vždy vyberete dva různé principy, jeden ukážete na demokracii a druhý na trhu a tím se snažíte dokázat, že se liší - já nedělám nic jiného, než že najdu stejný příklad i na tom druhém.

Ach tak. Ale využívat to není problém. Špatně je jenom to, když to využívají jiní.

A když ty peníze, které vyplácí stát, nenazvete dotace, ale třeba investice do infrastruktury nebo sleva na dani, tak už to zlo není? Růže zvána jinak by zapáchala? Nebo je "dotace jsou zlo" taková mantra svobodných, kterou je potřeba opakovat do zblbnutí dokola a hlavně se nad ní nesmí přemýšlet?

Takže ruka trhu nefunguje, protože jsou za ní schovaní impulzivní lidé. Je tedy potřeba ji nahradit regulací, za kterou bude opět člověk? A bude jich méně, než v případě čistého trhu ...

Kdo toho dokonalého, čistého a racionálního člověka vybere? Komise? Volby? Bůh?