Názory k článku Dva známí z armády a neprůhledné GiTy. Tendr na satelitní komunikaci Ministerstva obrany budí podezření

Je velice podivné, že firma GiTy a.s., donedávna vlastněná firmou GiTy group, a ta vlastněná firmou registrovanou ve Velké Británii pod názvem Whyte Finance a mající univerzálního kyperského ředitele, přičemž ovládající osoba jistý Radim Kolařík, údajně koupila anonymní akcie firmy GiTy kdesi v daňovém ráji, že zkrátka tato firma GiTy dostává státní zakázky. Má velký obrat ale malý zisk. Možná využívá kyperského ředitele k tomu, aby ten proháněl mezi jím ovládanými firmami faktury za smyšlené služby a snižoval tak zisk a daně. Skutečný zisk pak možná končí v kypersko-ruském ráji pro praní špinavých peněz. Nekončí tam i obsah komunikací z HUBu GiTy? Navíc podle účetní uzávěrky pan Kolařík nedostává svých min. 25% zisku, aby mohl být označován za osobu s rozhodujícím vlivem. Skutečný vlastník GiTy je tedy zřejmě někdo zcela jiný, ale to našim úředníkům přidělujícím státní zakázka asi vůbec nevadí. Pokud má navíc GiTy "svého" člověka u vojenských spojařů, měly by se tím asi zabývat příslušné zpravodajské služby.

18. 8. 2022, 10:29 editováno autorem komentáře

Jak může firma s takovouhle vlastnickou strukturou získat od státu i jednu korunu?
A to nemluvě o tom, že tady jde o celkem kritické služby s hodně citlivými daty.
I kdyby nabídla 1/10 cenu oproti ostatním, tak přece taková firma už jenom kvůli té struktuře musí z tendru vypadnout.
Dávno měl platit zákon (a popravdě jsem myslel že už platí?), že takovéhle firmy mají zákaz statní peníze dostávat.

A že pan redaktor nenapsal:

1. firma INTV podniká z prostor AKIS (VÚ 3255 - Petřín, viz https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/24688643/175310240%20INTV%20Výzva%20k%20poskytnut%C3%AD%20plněn%C3%AD_26%20All%20podespáno.pdf?backlink=wf7h6 a bod: Lokalita/přístupový bod - Praha 1, Strahovská 83 s plánovanou konfigurací 1+9 = HUB je umístěn v lokalitě Praha 1, Strahovská 83, případně zde: https://www.idatabaze.cz/firma/177341-intv-spol-s-ro-pobocka-strahovska/ , nebo celá nájemní smlouva: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/soubor/18484428/6440-MPS1-2020-056.pdf?backlink=0m5x6 ).
2. pan Střítecký je bývalý VZP, který dělal na Sekci komunikačních a informačních systémů (viz https://adoc.pub/foto-jan-zeman-trnactidenik-ministerstva-obrany-r-vydava-mo-.html - vyhledat střítecký, je tam uvedená i alc. pobočka).
Takže pak stejnou logikou lze říct, že pan Střítecký byl min. 8 let ve střetu zájmů, protože působí v INTV od roku 2013 nebo to v jeho případě neplatí?

Líbí se mi, jak se k této medializaci staví INTV, které se skládá z bývalých vojáků, kteří si založili firmu a žijí z jediného tendru celé roky bez aplikace jakékoliv inovace satelitních služeb. A v okamžiku, kdy začne chtít provozovatel satelitních služeb něco nového a lepšího, což oni nejsou schopni poskytnout, začne kopat kolem sebe. Podivuhodné už u existence INTV je fakt, že sídlí přímo ve vojenském objektu. To nikomu vážně není divné ?
Ve finále, proč by úředníky měl zajímat většinový skutečný majitel, pokud jsou služby a dodávky poskytovány ze strany poskytovatele - GiTy bez problémů a všechno funguje? Naopak jak se muže úředník bránit proti těm, kteří opakovaně řádně neplní a nelze je nijak z veřejných zakazek vyloučit ?

https://satmaster2022.blogspot.com/2022/08/6-dabelskych-lzi-v-tendru-na-satelitni.html

7 lží zadavatele veřejné zakázky na satelitní spojení pro MO ČR, aneb jak to lze ohýbat ve prospěch předem vybraného vítěze.
Úvod: následující informace se vztahují k tendru na satelitní spojení, který MO ČR zrušilo až poté, kdy spol. INTV dne 17.8.2021 podala stížnost na postup Zadavatele veřejné zakázky k ÚOHS. MO ČR zadávací řízení zrušilo 24. srpna 2021, když do té doby veškerá pochybení Zadavatel odmítal.
• Specifikace napsaná na technologii jedné jisté firmy, jejíž pracovníci se rok předem chvástali, jak to „mají v kapse“. Zadavatel specifikoval konkrétní parametry – typy modulací, symbolové rychlosti modemu, které musí satelitní terminál splňovat. Opakuji „musí“. Přitom stanovil i požadavek na modulaci BPSK, která vzhledem k požadovaným službám (přenosová rychlost terminálu až 8 Mbit/s) a tzv. symbolové rychlosti modemu 7,5 MSps nemohla být s touto modulací dosažena. Navíc, parametr modulace BPSK byla jen na uploadu, byla tedy nepoužitelná při komunikaci dvou modemů mezi sebou, jak vyplývalo z obecných požadavků na typy topologií a jednotnou technologii. Ten druhý by ji totiž nedokázal dekódovat. Ukázali, že tomu prostě nerozumí. Hlavně ale Zadavatel specifikoval naprosto konkrétní typ technologie a modemu, což v rozporu s předmětem veřejné zakázky, který byl na služby, a ne na konkrétní zařízení. Při námitkách a dotazech ostatních uchazečů se Zadavatel snažil lhát, že tyto parametry splňují i jiné technologie. To jsme mu vyvrátili dodáním srovnávací tabulky parametrů modemů různých výrobců. Nakonec tedy musel danou část specifikace zrušit. Pro informaci – Zadavatel se marně snažil prosadit modem firmy iDirect. Tento modem neumí práci v topologii MESH single hop. K tomu by musel být doplněn vícekanálovým přijímačem. Ten zase nemá možnost dekódovat AES-256, takže tato kombinace nesplňuje požadavek na síť MESH, kterou armáda ČR využívala v misích v Afghánistánu někdy od roku 2009. Jak se s neschopností preferované technologie splnit požadavek na šifrované spojení v MESH Zadavatel nakonec vypořádal? Jednoduše – zrušil požadavek na topologii MESH, byť jeho vlastní technologie MILSATCOM tuto topologii hravě zvládá, stejně jako jiné moderní satelitní systémy. Jen ne ten, který provozuje jím preferovaný uchazeč.
• Překrucování topologií ve prospěch preferované firmy a její technologie. Na jedné mé prezentaci – bylo to v Lipníku na konferenci spojovacího vojska v roce 2019 – jsem mj. uvedl názor, resp. požadavek generála US Army ve funkci vrchního velitele pro spojení na spojařskou techniku. V budoucnu už má být spojení pouze typu MESH – tedy každý s každým nejkratší cestou. Důvod je prostý – pří výpadku uzlového bodu ostatní terminály fungují dále a mají spojení. Jak již bylo uvedeno, takto fungovaly sítě VSAT armádních misí v Afghánistánu. Tzv. sítě bez stanice HUB. V současnosti to nové technologie umožňují bez problému. Ne tak technologie Zadavatelem preferovaného uchazeče. Proto jsme se dozvěděli, že topologie MESH je jen jakousi „nástavbou“ nad topologií HVĚZDA, kterou jím preferovaný uchazeč umí jako jedinou. K tomu Zadavatel vytvořil cenové tabulky, pro ostatní uchazeče krajně nesrozumitelné, které vyhovovaly pouze té jedné „správné“ technologii a byly nepoužitelné pro ostatní technologie využívající technologie MESH bez stanice HUB, využívající jiný než TDMA přístup k přenosovému médiu. (Pozn. TDMA i MF-TDMA – tedy časový multiplex, má nejhorší spektrální účinnost ve srovnání s přístupem SCPC, FDMA, Mx-DMA jiných technologií). Zadavatel odmítal použít parametry jako CIR – no to není nikdy v zájmu obchodní politiky založené na velkém sdílení a je ve vazbě na ten nešťastný ping. Vymyslel ale cenový parametr „zpětný kanál“. Bez toho, aby stanovil jeho kapacitu, počet terminálů na kanálu. Parametr nepoužitelný pro jiné technologie. Poukazovali jsme na fakt, že při absenci parametrů tohoto kanálu není vůbec předem jasné, kolik bude armáda za spojení platit, protože poskytovatel si může hrát s počty kanálů tak, jak mu to bude obchodně vyhovovat. Podle současné smlouvy Objednatel zná na roky předem přesně cenu za spoj podle topologie, geografické oblasti a přenosové rychlosti. Nově se Zadavatel snažil vytvořit cenovou tabulku, která nedává informaci o ceně za spojení, ale dává možnost jednomu z uchazečů vydělávat tam, kde jiní nemohou. Celkově tedy v neprospěch Armády i daňového poplatníka. Když ne ve prospěch Armády, v čí prospěch asi?
• Přihnutí specifikace pomocí výkonů vysílačů satelitních terminálů. Zadavatel, opět v rozporu s předmětem Veřejné zakázky, stanovil, že uchazeč má podat cenovou nabídku na anténu osazenou vysílačem o výkonu 6 W nebo 16 W. Opět stanovoval konkrétní hw, místo toho, aby v souladu s předmětem veřejné zakázky specifikoval pouze služby. Na naši kritiku, že s takovým vysílačem není možné udělat spojení na požadovaném geografickém pokrytí (až do vzdálenosti 10 000 km, což vyžaduje použití satelitů s širokým pokrytím, a tedy nízkým G/T a EIRP), a rychlosti až 8 Mbit/, Zadavatel odpověděl, že si tam můžeme dát silnější vysílač. Dobrá finta. Vysílač o výkonu 6 W nebo 16 W je samozřejmě mnohem levnější než výkonový vysílač, který by splňoval zadání. Poctivý dodavatel tedy nabídne drahý hw a nemá šanci, když kritériem je nejnižší nabídková cena. Ale tím podvod nekončí! Dodali jsme výpočty takového spojení pro topologii MESH a oblast Afghánistánu, abychom demonstrovali potřebné výkony. Výpočty nebyly naše, byly od provozovatele satelitu pro reálné použití. Ve výsledku Zadavatel sdělil, že když to nebude vycházet, nemusí být rychlost až 8 Mbit/s, ale musí být aspoň 256 kbit/s. Tedy 32x nižší! Takže podvodník s výkonem vysílače 6 W a nejnižší nabídkovou cenou nebude muset respektovat obecnou specifikaci na požadované služby. On už se s Objednatelem (což je shodou okolností ten z komise Zadavatele, který dodal technickou specifikaci) přece nějak dohodne. Jde jen o to, podat nejnižší nabídkovou cenu …
• Lež o prostoru zasazení některých spojů za účelem zvýhodnění uchazeče používajícího levný satelit, který ale nemá potřebné pokrytí pro Evropu. Zadavatel, aby zvýhodnil jím preferovaného uchazeče, vymyslel do cenových tabulek cenu za přenosovou rychlost pro pokrytí pouze ČR. Argumentovali jsme, že takové služby nejdou využívány. Žádná provozovaná satelitní síť nebo spoj není pouze v rámci ČR. K našemu velkému překvapení Zadavatel lhal, že terminály tzv. spojů 5 jsou pouze na území ČR. Jako kdyby objednatel nevěděl, že to se týká pouze dvou letišť a jednoho pracoviště (v průběhu tendru zrušeného) a že naopak terminály této sítě jsou používány při vojenských cvičeních v rámci NATO – V Polsku, v Norsku, Německu, v současnosti i trvale v Pobaltí a na Slovensku. Navíc to bylo technicky nesmyslné, protože otevřené výběrové řízení připouštělo účast i zahraničních uchazečů, kteří by měli stanici HUB na svém území, a nemohlo by tedy v žádném případě jít pouze o pokrytí ČR. Ale Zadavateli šlo opět pouze o získání výhody v cenových tabulkách pro jeho favorita, ne o konečný odběr služeb. Pak by to prostě bylo dražší, toto nejlevnější pokrytí by bylo nepoužitelné. Podvod na poctivé dodavatele i na daňového poplatníka.
• Malá lež nebo spíše blamáž a známka ze zeměpisu. Zadavatel prezentoval jakési mapy, aby uchazečům ukázal, které státy spadají do Evropy, které do Afriky, které na Blízký a střední východ. Dozvěděli jsme se, že Island do Evropy nepatří. Proč, no asi proto, že jím vybraný uchazeč tam nemá satelitní pokrytí a musel by postavit další anténu a objednat satelitní kapacitu. Jenže tu by pak asi nemohl „efektivně sdílet“ (synonymum pro okrádání). Na Island létají pomáhat s ostrahou vzdušného prostoru naši letci z letiště Čáslav, jak každý ví. Zadavatel rozhodl, že Island bude v oblasti do 10 000 km. Hlavně, že mapa Evropy obsahovala všechny země ex-SSSR. Tam se určitě naše armáda brzy vypraví. Mimochodem, do odlehlé „evropské části Ruska“ to je dál než na ten Island. Hezké bylo, že Zadavatel také situoval Egypt na mapu Blízkého východu, i když ho měl současně i na mapě Afriky. Nedokázal uchazečům vysvětlit proč to je výhoda zrovna u Egypta (kam naše armáda sotva bude vyslána) a proč to tedy neplatí i pro ostatní státy, ale trval na svém. Možná tenkrát nebyl ve škole…Je těžké přiznat chybu. Na mapě BSV chyběla značná část Afghánistánu, nejdůležitějšího místa pro zahraniční mise Armády ČR v posledních dvaceti letech. To by snad plk. Ing. Gšt. vědět mohl. Nakonec aspoň tohle po našich připomínkách opravil.
• Ping přes satelit aneb Zadavatel versus fyzika. Krásné téma. Geostacionární satelit je ve výšce zhruba 36 tisíc km nad rovníkem. Z ČR jsou použitelné, viditelné, satelity z pozic max. 60° na Západ nebo na Východ. Tím se pohybuje vzdálenost satelitního terminálu od satelitu v rozmezí 36 až 40 tisíc km. Z ČR cca 38,3 až 40 tisíc km. Celková vzdálenost satelitního skoku je pak dvojnásobek a cesta pro ping další dvojnásobek. Max. 160 tisíc km. Elektromagnetické vlnění se pohybuje rychlostí světla ve volném prostoru. Obecně vzato 300 tisíc km/sec. Pak tuto vzdálenost ping překoná za cca 533 ms. K tomu je třeba připočítat nějaký čas na kódování a dekódovaní signálu. Každá současná technologie to zvládá rychle a ping tak nikdy nepřesáhne 600 ms na volném kanálu (nemusí tedy čekat v bufferu modemu, až na něho přijde řada). V současnosti používané spoje VSAT to hravě stíhají – ping se většinou na volném kanálu pohybuje mezi 540 a 570 ms. Armádou vlastněná technologie MILSATCOM to stíhá také. Dokonce i technologie Zadavatelem preferované uchazeče to podle výrobce stíhá do 600 ms. Zadavatel ale trval na svém, že ping musí být do 750 ms. To je při hlasovém spojení již dobře znát, těch 150 ms navíc. Ale proč, když technologii stačí těch max. 600 ms. No asi proto, že jím preferovaný uchazeč rád používá satelitní pásmo zaplacené jedním zákazníkem i pro spoje jiného zákazníka (to je to efektivní sdílení). Pak má stanice HUB honičku to obsloužit, když spoje nemají svoje vyhrazené přenosové pásmo. To je typické pro satelitní připojení k internetu, kdy je úzký satelitní kanál sdílen desítkami terminálů. Ale armáda si vždy objednává svoje vlastní přenosové pásmo, nechce ho sdílet s jiným zákazníkem. Jenže to by klesal poskytovateli zisk … je proto třeba mít někoho v komisi Zadavatele, kdo zařídí ping do 750 ms. Na naši kritiku a vysvětlování Zadavatel odpověděl, že 750 ms se týká celé trasy až k přípojnému bodu a že navýšil ping o 150 ms i kvůli šifrování. (Zadavatel se rozhodl navýšit hodnotu zpoždění na nezatíženém kanálu o 150ms oproti předchozím zadávacím řízením i z důvodu nasazení šifrování kanálu a připojení k centrálnímu předávacímu rozhraní. Kde bude docházet ke zpoždění, je irelevantní, maximální hodnota byla určena a platí pro všechny potenciální účastníky zadávacího řízení.) Dva nesmysly a dvě hlouposti v jednom. Technická specifikace totiž stanovila odezvu na ping pouze přes satelitní spoj, nikoli ještě po kabelu kolem celé zeměkoule. Těch 150 ms navíc by totiž při rychlosti světla v optickém kabelu 200 tisíc km/s představovalo 30 tisíc km optického kabelu. Jde o ping, takže jen polovinu. Stanice poskytovatele by tedy musela být 15 tisíc km daleko od přípojného bodu do armádní sítě. Ty jsou dva, oba kupodivu v ČR, žádný v Austrálii nebo v Patagonii, kam by to mohlo být tak daleko. Ohledně šifrování – přídavné zpoždění je u satelitního spoje těžko měřitelné, protože je jen několik málo milisekund. Opět velmi překvapující argumentace od inženýra vojenských spojařů (právník tuto odpověď jistě nepsal). Jakou musí mít motivaci, aby takto hluboce klesl?
• Další lež měla jen zahladit tu předchozí o nutnosti ping do 750 ms. Jako další důvod uvedl, že (Zadavatel upozorňuje tazatele, že dle aktuálních měření prováděných na stávajících spojích vykazuje hodnota RTT velkou variabilitu zpoždění, a z tohoto důvodu zadavatel do zadávací dokumentace zařadil nově parametr Jitter.) No Jitter není důvod pro navýšení zpoždění o 150 ms, ale hlavně zde Zadavatel opět a zcela vědomě a prokazatelně lhal a změnu parametru, který je opětovně přizpůsoben určitému Uchazeči, se snaží zdůvodnit nepravdivým tvrzením, které poškozuje stávajícího Poskytovatele služeb. Na naši žádost o sdělení, kdy takové měření proběhlo a za jakých podmínek (musí být na volném kanálu) jsme odpověď nedostali. Vylhat by to bylo velmi složité a musel by k tomu přinutit některého technika. V čí prospěch takto lhal?
Uvedeny jsou jen některé důkazy o porušování zákona ze strany Zadavatele v průběhu veřejné zakázky. Celkově ale bylo k 78 dotazům podáno celkem 207 podotázek, na které Uchazeč očekával jasnou a konkrétní odpověď Zadavatele. Srozumitelně bylo odpovězeno celkem 107 podotázek (52%), zamítavě (případně v rozporu se zákonem) bylo odpovězeno 70 podotázek (34%), nejasně bylo odpovězeno 30 podotázek (14%). Výše uvedený přehled a zejména vysoké procento zamítavých a nejasných odpovědí (byť jejich hodnocení a zařazení bylo provedeno Stěžovatelem) může být jasným důkazem toho, že výběrové řízení neproběhlo zcela bez problémů a dle představ Zadavatele. Lze se důvodně domnívat, že části specifikace i odpovědi na námitky uchazečů ani nebyly tvořeny Zadavatelem, ale jedním konkrétním uchazečem. Zadavatel sám nemá takové znalosti, aby mohl vytvořit specifikaci "na míru" jedné konkrétní technologii a jejímu provozovateli.

Problematika uvedená v článku má dvě základní roviny:
1. Ukazuje na úzké vazby (otázka motivace) mezi některými důstojníky spojovacího vojska (nebo toho, co jím kdysi bylo) a firmou GiTy. Někteří chvastouni z Brna totiž již v roce 2020 prohlašovali, jak mají vítězství v kapse. A to tendr ještě ani nebyl vyhlášen.
2. Podivnou vlastnickou strukturu firmy, která není schopna doložit skutečného majitele, ale potřebuje být vlastněna nějakou zahraniční firmou a řízena kyperským ředitelem. Proč česká akciová společnost má ředitele na Kypru? V té pračce špinavých ruských peněz? Proč tato firma byla údajně koupena v nějakém daňovém ráji za anonymní akcie? Jak to odpovídá zápisu v rejstříku, že GiTy má akcie na jméno?
Takže by asi nebylo, čím se zabývat, kdyby proběhlo řádně kvalifikační kolo.
A ve skutečnosti asi ani nejde o vítězství v tomto tendru na služby VSAT, protože po Afghánistánu a Iráku už není moc o co soutěžit. Počet zahraničních spojů klesá s rušením armádních misí. Afrika vzhledem k Wagnerovcům a vojenské juntě v Mali asi skončí brzy. V Evropě si armáda jistě brzy nasadí svůj vlastní systém provozovaný na US vojenských satelitech. To je z bezpečnostního hlediska vzhledem k chování Ruska asi celkem jasné. O co tedy jde? Možná o to, aby firma posílající peníze na Kypr, a tedy možná nakonec do Ruska, neprovozovala vojenské satelitní komunikace. Protože to může být skutečné bezpečnostní riziko.

Souhlas ! Přesný a výstižný.

Podmět článku bude pravděpodobně z iniciativy zhrzeného pana jednatele INTV.

viděl bych to tak, že to stát prostě neřešil, nástroje k tomu nějaké měl, ale nebylo to nikterak důležité. Teď začání mít veřejnost k dispozici také nástroje (registr smluv, registr skutečných majitelů) a začínají se ptát, bohužel stát je ve změnách pomalý, tak ještě své chování nezměnil.

Jak jsem k pár zakázkám načuchul, spíše mi to připadá, že úředník dělá jen tolik, kolik nutně dělat musí a nic navíc. Pak tady máme mizivé procento, těch, kteří hledají skulinky a dělají neplechu, ti neaktivitu úředníků prostě využívají, nic víc, nic míň.

Chybí nám transparentnost, otevřená data a povinnost úředníků dodržovat ověřitelné postupy. Opakovaný výběr dodavatele, který má nejasného majitele není prostě transparentní.

a) V malém rybníce je problém najít osoby, které by neměly někdy něco společného.
b) Je logické, že o zakázku se uchází zejména ten, kdo dané prostředí zná.
c) Je problém vypsat výběrové řízení tak, aby byla dodržena litera zákona, a přitom aby byl zadavatel spokojen. Zadavatelem ovšem myslím ty osoby, na které výsledek reálně dopadne.
Totiž buďto napíšete výběrové řízení obecněji, pak ale může vyhrát někdo, kdo sice nemá tušení, jak to uvnitř instituce zadavatele chodí (typicky v armádě), ale má ty správné certifikáty a manažerskozmrd-ké myšlení - "ideální by bylo vše překopat, protože takhle se to nedělá". Může začít lavírovat, chtít další a další informace, vymlouvat se na nespolupráci zadavatele, plácat o ISO normách atd., atd.
Nebo se výběrové řízení napíše konkrétněji s rizikem, že někdo prohlásí, že je ušito konkurenci na míru. Pokud ovšem vyhraje stávající dodavatel, není třeba mu nic vysvětlovat, a v neposlední řadě existují osobní kontakty mezi výkonnými pracovníky obou stran. To se zejména v kritických situacích velice hodí.

No a teď babo raď.

V daném případě si ovšem myslím, že holt poražený není spokojen, což je pochopitelné, a tak zkouší. Mimochodem, právní stránku věci, tj. status a vlastnickou strukturu GiTy, neřeší AKIS, tj. plk. Jelínek, ale k tomu příslušná složka ministerstva obrany.

Co vlastně GiTy operuje - nejsem úplně profesionál v oboru, ale máme tu z mého pohledu nepříliš dobře určitelnou vlastnickou strukturu, ale máme PO, které provozuje kritickou datovou podporu pro oblast obrany, zahraničních vztahů a energetiky.
Je tu zvláštní souhra náhod, že právě na tuto oblast se tradičně zaměřují ruské tajné služby.
Bude zajímavé sledovat vývoj této společnosti, která se jakoby zázrakem z finančního dna, kdy byla na prodej, najednou vyšvihla v technologického tygra. Samozřejmě mohu se mýlit, ale na zázraky jsem asi opravdu moc starý. Konkrétně mně tu něco smrdí, smrdí mi to tím, že osobně bych uvažoval o tom, jestli tohle není právě práce našich rudých bratrů z východu…. Berte to jako můj osobní názor, neříkám nic, ale na moje slova dojde…

To je ten podivný "polosvět" IT firem závislých na státních zakázkách. GiTy měla v roce 2020 tržby 294 mil. Kč a pobrala státní zakázky za 130 mil. (250 mil. v roce 2021). Jediným smyslem existence je pak si ty zakázky udržet.

To, ze urednik dela jen to co musi, je jedine spravne. Urednik ma delat jen to co mu uklada zakon a neprovozovat uredni zvuli.

http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-6-dil-3-paragraf-256
Trestní zákoníkČÁST DRUHÁHLAVA VIDíl 3§ 256
§ 256Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě
(1) Kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, jestliže
a) spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen hodnotící komise, vyhlašovatel nebo pořadatel veřejné soutěže nebo veřejné dražby, licitátor nebo jako člen organizované skupiny,

b) způsobí takovým činem značnou škodu, nebo

c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(3) Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch.

(4) Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch a spáchá takový čin jako úřední osoba, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.

Reč je tu o Kyperské republice (nikoliv o geografickém celku - ostrovu Kypr) a Akrotiri NENI soucasti Kyperske republiky, jde o Britské zámořské území.

Tak vzhledem k tomu, že se jedná o práci s důvěrnými informacemi, tak by to stát mělo zajímat. A co bude dělat, až ta neprůhledná organizace přestane plnit závazky?

oficiálně ještě nikdo, protože na NEN to není zveřejněno. Kupodivu to ale, zdá se, už vojáci vědí. Možná od té brněnské firmy, když ta to věděla předem

Vy jste to nepochopil: Předřečník měl na mysli, že úředník dělá jen tolik, kolik mu ještě projde, než dostane odněkud jebung, v žádném případě to nemusí znamenat, že si plní povinnosti. Znám to od nás z Města.

Na tomtéž Kypru má ovšem Anglie leteckou základnu jako hrom, Akrotiri, 254 km^2. Odtud provádí špionáž východního Středomoří, Blízkého a Středního Východu i Ruska.

Financování politiky je tak spletité. A ta EU do toho porad strka nos.

A která firma vyhrála?

ale plukovník podezřelý z korupčního jednání byl po zásluze povýšen, resp. jmenován ředitelem Agentury komunikačních a informačních systémů armády ČR. To mu dá ještě větší možnosti ovlivňovat výběr dodavatelů služeb.