a) V malém rybníce je problém najít osoby, které by neměly někdy něco společného.
b) Je logické, že o zakázku se uchází zejména ten, kdo dané prostředí zná.
c) Je problém vypsat výběrové řízení tak, aby byla dodržena litera zákona, a přitom aby byl zadavatel spokojen. Zadavatelem ovšem myslím ty osoby, na které výsledek reálně dopadne.
Totiž buďto napíšete výběrové řízení obecněji, pak ale může vyhrát někdo, kdo sice nemá tušení, jak to uvnitř instituce zadavatele chodí (typicky v armádě), ale má ty správné certifikáty a manažerskozmrd-ké myšlení - "ideální by bylo vše překopat, protože takhle se to nedělá". Může začít lavírovat, chtít další a další informace, vymlouvat se na nespolupráci zadavatele, plácat o ISO normách atd., atd.
Nebo se výběrové řízení napíše konkrétněji s rizikem, že někdo prohlásí, že je ušito konkurenci na míru. Pokud ovšem vyhraje stávající dodavatel, není třeba mu nic vysvětlovat, a v neposlední řadě existují osobní kontakty mezi výkonnými pracovníky obou stran. To se zejména v kritických situacích velice hodí.
No a teď babo raď.
V daném případě si ovšem myslím, že holt poražený není spokojen, což je pochopitelné, a tak zkouší. Mimochodem, právní stránku věci, tj. status a vlastnickou strukturu GiTy, neřeší AKIS, tj. plk. Jelínek, ale k tomu příslušná složka ministerstva obrany.