Názory k článku E-knih se letos prodá několikanásobně více než loni
-
Jan K. (neregistrovaný)
ještě bych zmínil obchod www.databook.cz, to je taky dobrej obchod. Zajmave tituly, napr. knizka Podnikání v USA od Johna Vanhary nebo Krok do ticha od Petra Komína...
-
_pepak (neregistrovaný)
No, já tedy znám TeX jen velmi zběžně (ale něco málo už jsem v něm napsal), takže se možná pozastavuji neprávem, ale tak nějak bych si myslel, že respektovat nebo nerespektovat typografické konvence může renderovací nástroj, ne jazyk, kterým je ten renderovací nástroj řízen. Jinými slovy, není mi známa příčina, proč by např. HTML renderer nemohl vykresovat text při zachování typografických pravidel. Něco jiného je, že to stávajícím rendererům nestojí za to, ale kdyby přišel někdo nový a chtěl vytvořit jádro, které bude používat ligatury nebo které bude správně zarovnávat do bloku, proč by to nemohl dokázat?
-
A vědí ti Vaši přátelé v důchodovém věku, že je možné velikot písma zvětšit a zmenšit podle potřeby? Já v důchodovém věku ještě zdaleka nejsem, brýle nosím, a velikost si opravdu měním (možná proto, že si nechci měnit brýle, možná proto, aby se mi tloušťka brýlí nezvětšovala). Moji známí (také nejsou v důchodu) kteří čtečku mají, tuhle vlastnost také využívají - stačilo je na ni upozornit... Samozřejmě, lampička nebo nečtení to také vyřeší, ale já si ve vlaku opravdu rád čtu, i když všichni ostatní v kupé chtějí spát - a proto mi vyhovuje místo u dveří, kde mi stačí světlo z chodby...
Jinak ale souhlasím, že primární výhoda čtečky je v tom, že si na cesty mohu vzít velkou část své knihovny, aniž bych jí musel zabrat část kufru, na váhu nehledě...
-
x (neregistrovaný)
To jako že v té době už nebudou dostupné brýle nebo jak? Já jen že čtečku vlastní už několik mých známých v důchodovém věku a nikdo z nich písmo nezvětšuje - prostě si vezmou brýle. A sám také brýle nosím a písmo bych si chtěl zvětšit tak jednou za měsíc, když natrefím zrovna na mizerně osvětlený autobus, ale tam to řeší buď lampička nebo si prostě chvíli nečtu.
Prosím, nedělejme z okrajové funkce, kterou využije pár promile uživatelů, zásadní věc. Je to příjemný bonus, ale to je vše.
-
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Bohužel, víc než 50% nákladu na papírovou knihu jsou papír, tisk a distribuce. Když k tomu připočítáte nějaký odvod do rizikového fondu, že se to neprodá nebo bude muset déle za peníze skladovat (nebo dokonce likvidovat jako neprodejné) + marži knihkupců, tak je to ještě mnohem víc. (Údaje přímo od nakladatele, o něco horší je to u překladů, protože tam jsou poplatky za práva k textu + poplatky za práva k překladu.)
E-book je hotový v momentě, kdy je v počítači ekvivalent toho, co jde do sázecího stroje (nehledě k tomu, že ta binárka pro sázecí stroj by měla být převoditelná do některého e-bookového formátu jen prohnáním nějakým programem, bez dalšího zásahu. Distribuuje se po drátech a "skladování" stojí pár halířů.
Čili skutečně by e-book měl stát maximálně těch 50 %, v řadě případů i o něco méně. -
x (neregistrovaný)
K čemu plný tex, k čemu znalost texu pro uživatele?
Lidi, vy nemáte vůbec představivost. ;)
Velikost by bylo lze uvádět relativně stejně jako je tomu v ePubu - změna velikosti písma u čtečky mění jeden parametr, ostatní písma se upraví relativně k tomuto. A i kdyby to bylo uváděnbo v absolutních velikostech, může si to čtečka převést stejně, jako umí převést px u ePubu.
Stejně tak typ písma lze přetloukat na stejném principu.
Takže čtečka by musela mít pouze interpret texu s možností řízení pomocí nějakých omezených parametrů. Ničím se to neliší od současného stavu, kdy je ve čtečce interpret HTML. Jediná nevýhoda - bylo by to náročnější na výkon.
Index, rejstřík - k čemu přepočítávat? Stačí odkazovat relativně na značky v textu. Kliknu a jsem na daném slově.
Záložky, poznámky etc. lze vztahovat opět k místu v textu (buď konkrétní slovo nebo aktuálně zobrazení první vlevo nahoře).
Sakra vždyť podpora texu se principiálně v ničem neodlišuje od současného stavu. Jde jen o jiný engine, nic víc.
-
x (neregistrovaný)
Dovolil bych si nesouhlasit s tím, že změna písma je nějak zásadní výhoda. Zásadní výhoda je velikost, hmotnost a kapacita - prostě mít s sebou celou knihovnu čítající tisíc svazků. K tomu bych přidal také trvanlivost, minimální riziko ztráty knihy (pokud obsah zálohuji), rychlý nákup (umožňuje-li to čtečka + obchod), vyhledání, přidávání poznámek... To beru jako skutečně zásadní vlastnosti.
Změna velikosti je "jen" příjemný bonus, ale nikoli nějak zásadní.
-
Popisované námitky jsou samozřejmě řešitelné, a nijak složitě. Například pamatování si rozečtené pozice je velmi jednoduché (counter, který mi ukazuje na aktuální pozici, a v případě změny velikosti fontu otevře příslušný nově vygenerovaný/otevřený soubor (za předpokladu více souborů generovaných při prvním otevření dané knihy) na správné straně, podobným způsobem se dají řešit uživatelské poznámky do knihy (i když, to je opět podle mne argument proti PDF formát - mohu se mýlit, ale neznám možnost dělat si do PDF souboru vlastní komentáře).
Přenos více dat je samozřejmě irelevantní - při nákupu knihy kupujete pouze jeden soubor, o příslušné zobrazení se stará čtečka - a velikost TeX souborů (pokud stále držím premisu TeX-like formátu) nebývá příliš odlišná od HTML-based souborů.
Ano, e-ink má i své nevýhody, to nepopírám - ale z pohledu mne jako čtenáře tam vidím pouze dva zásadní: 1) pro e-papír přece jen potřebuji zdroj energie, bez ní to nejede; 2) e-papír se skutečně nedá v případě nouze použít na toaletě... -
Petr (neregistrovaný)
Jenže pak byste ještě musel nějak implementovat spojení několika různých verzí stejné knihy dohromady, tak aby se čtečka inteligentně chovala při prosté změně velikosti písma - t.j. aby se nemusela změna velikosti písma řešit ručním otevřením jiného souboru, aby si při změně písma pamatovala rozečtenou pozici (pokud měním otevřený soubor neví přece čtečka, že je to stejný soubor), a aby zobrazovala stejné uživatelské poznámky u všech verzí knihy.
Navíc byste musel mít ve čtečce uloženo několik verzí knihy - t.j. zabíráte více místa v paměti čtečky, nemluvě o nutnosti přenosu více dat - další nevýhoda dokonce již i s finančním dopadem v případě použití GPRS přenosu.
E-ink není ekvivalentní papíru - má své plusy i minusy. Možnost změny písma je jeho výhodou a to že má typograf menší kontrolu nad výsledkem je nevýhoda - ale z mého pohledu nepodstatná a rád ji za možnost změny písma vyměním. -
No, pokud by čtečka byla založená na tom, že je formát pro ni klonem nebo odvozeninou TeXu, určitě by na základě této (potenciální) skutečnosti uměla generovat výstup v kvalitě pdf, aniž by uživatel musel sám editovat vstupní soubor. Jestli by to bylo dělané tím, že by si čtečka vygenerovala všechny varianty výsledného pdf (pokud vezmu za svůj váš předpoklad, že je to nejvhodnější formát pro zobrazení, s čímž ale nesouhlasím), nebo by generovala PDF až v okamžiku zobrazení je mi celkem jedno. HW ve čtečce je v současné době na takové úrovni, že by to čtečka zvládla zcela jistě i s plným TeXem (nebo jeho odvozeninou).
Poslední věta je podle mne možná klíč k naší diskusi - já rozhodně tento předpoklad nesdílím. E-ink není ekvivalent papíru. Skutečnost, že se mi u papíru nehýbe velikost písma podle potřeby není podle mne důvodem pro to, aby se tak choval i e-papír s e-inkem, ale naopak jde o nevýhodu klasického papíru. Nevidím proto jediný důvod, proč tuto výhodu e-inku zahodit... -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
Nejsem si jistý, jestli by čtečka zvládla zpracovat vstupní TeXový soubor a házet písmo v pdf kvalitě na obrazovku. To byste tam musel mít nainstalovaný plnohodnotný TeX. A uživatel by musel umět zasahovat do zdrojových souborů.
Jinak samotný TeX bezproblémově umožňuje nastavit velikost písma, akorát byste pak musel mít ty soubory pdf dva, jeden pro lepší, jeden pro horší světelné podmínky. Na druhé straně absolutně není problém z jednoho odladěného TeXového souboru udělat sérii pdf s odstupňovanou velikostí písma s koeficientem 1.2 (změnou jediného příkazu v hlavičce). Je-li to inteligentně napsané, tak se současně patřičným způsobem upraví i velikost obrázků a další grafiky. Pokud je to hodně složité, tak je to změna v několika řádcích (kde jsou definovány jednotlivé fonty a jejich velikost). U knížek s obsahem a rejstříkem se musí tyhle věci vygenerovat pro každou verzi zvlášť, to je vcelku jasné.
Navíc vycházím z toho, že e-ink je ekvivalentní papíru, a tam se mi velikost písmen taky nehýbe dle potřeby. -
x (neregistrovaný)
Obavam se, ze sem videl i 800 strankove dilo, pravda nekolika spoluautoru, ale napsane za cca 3 tydny a nebylo to vubec spatne. Tim napsane myslim i vymyslene, protoze navazovalo na knizku jineho autora vydanou prave ty 3 tydny nazad.
Samozrejme ze se nasledne jeste vysledek doladoval, ale to nic nemeni na tom, ze i bez toho doladovani to bylo citelne naprosto vpohode.
Musim se pak strasne smat, kdyz nekdo preklada knizku 3/4 roku, pricemz amateri si ji prelozi pres noc (doslova).
Parkrat jsem si spis jen tak pro sebe psal par pribehu, a konstatuji ze i pri svem datlovani "vsema peti" mi nenedalo problem nadatlovat nekolik stranek za hodinu, podstatny byl totiz vzdy napad a to jestli me bavi to sepisovat. Pravda nikdy sem nemel ambice neco vydava knizne, ale parkrat jsem takovy vytvor vyuzil ve skole a vzdycky to bylo za 1, takze zas tak spatny to bejt nemohlo.
Nehelde na to, ze nekteri zde prispivajici stale odmitaji vzit na vedomi, ze z papirove knizky (klidne 5 let opecovavane a oprasovane s genialni sazbou a rucne malovanymi obrazky) dostane autor 10Kc a to prakticky bez ohledu na cenu za jakou se prodava. Pak nechapu, co ma kdo za problem s pochopenim toho, ze mu nikdo normalni neda 200+kc za e-book, kde jsou 0 naklady na distribuci, tisk (v sume minimalne 2/3) ... a navic pokud bude chtit dodrzovat (naprosto debilni) zakony, tak ji nemuze ani nikomu prodat (narozdil od toho papiru).
-
Promiňte, ale v tomto s Vámi jednoznačně nesouhlasím. PDF je pro čtečky naopak naprosto nevhodný formát - odbourává totiž zásadní výhodu, kterou čtečky mají - a tou je že si velikost písma volím já jako čtenář sám, podle toho v jakém prostředí si zrovna čtu. Na pláži si klidně nastavím nejmenší font, protože mám všude kolem světla dost, zatímco v autobus/vlaku nebo třeba doma v posteli před spaním, kdy mi svítí jen minisvětlo, si naopak font zvětším tak, abych ho byl schopný i za zhoršených podmínek přečíst. Vy mi tuto naprosto zásadní výhodu pomocí PDF formátu (byť "optimalizovaného" na velikost čtečky) berete. Nehledě na to, že třeba já mám čtečku jednoho formátu, přítelkyně zase jinou (ano, přiznávám, že nechávám přečíst stejnou knihu, kterou si koupím, i své přítelkyni. Máme podobný vkus a opravdu si nebudu knihu kupovat dvakrát - vyjímkou by byla situace, kdy by za rozumnou cenu byla možnost koupit současně s elektronickou i tištěnou verzi), no a stejnou knihu čtu současně na čtečce, tabletu nebo počítači - podle toho co je pro mne zrovna v tu chvíli nejlepší.
Souhlasím s Vámi, že by bylo podstatně lepší založit formát knih pro čtečky na některé z variant TeXu, s tím toho ale asi v současné době moc nikdo nenadělá...
-
x (neregistrovaný)
Což o to, já si pro sebe pdf dělám - přelámal jsem si takhle koupené knihy a některé své "papírové" oblíbence jsem si takhle už převedl taky. Ale jednak je to časově náročné (hlavně korektury), jednak tím sám sebe omezuju na jeden formát čtečky - pokud si koupím větší, s jiným poměrem stran, budu to upravovat znovu. Také to, že si pak už nemohu změnit velikost písma, je škoda (to je výborná věc, byť bych ji využíval velmi málo).
Nicméně zmínil jste TeX - pokud by byly čtečky postaveny nad tímto enginem, bylo by možné mít typograficky kvalitní knihy a přitom umožnit změnu velikosti písma, různé velikosti zařízení i poměry stran, okamžitý reflow a spoustu dalšího. Jenže se vyšlo z nejhoršího možného formátu - HTML. Pro mne to je návrat o 20 let zpět. Jak pro čtenáře, tak pro sazeče. Ach jo.
-
Petr (neregistrovaný)
To je právě nepochopení výhody čteček - možnost nastavit si velikost písma jak já chci a jak mi oči dovolí a ne jak si to přál typograf. Mobi samozřejmě umí rejstřík ilustrace, obsah, poznámky pod čarou i rozliší nějaké druhy písma (ale takové, jaké si nastavím na čtečce).
PDF je pro čtečky slepá cesta, u beletrie zcela zbytečná. -
A.S. Pergill (neregistrovaný)
"Čtečkové" formáty, které nejsou schopny korektně zalámat odstavce (případně něco takového, jako odstavce, různé typy písma apod. zcela ignorují) jsou totální shit. Jediná rozumná cesta z toho ven je .pdf, které čtečka nepoprzní, optimalizované na formát čtečky, na čtení na obrazovce, případně na čtení na něčem ještě menším než čtečka (smartphone) - což může využít segment uživatelů čteček s horším zrakem. V (La)TeXu je to práce na jedno odpoledne a typografická kvalita je někde úplně jinde než u shitformátů typu pdb nebo mobi. A bezproblémově to zvládne i ilustrace, iniciály, poznámky pod čarou a na kraji stránky, funkční obsah (v případě odborné publikace i rejstřík) atd. atd. Je-li k dispozici akroreader, je možné udělat i knihu hypertextového charakteru (viz Olšák "Jak jsem dělal knihu klikací").
Pochopitelně by to eliminovalo shity, které nejsou schopny .pdf přečíst, nebo přečíst korektně. -
x (neregistrovaný)
Zkuste někdy rozlišit pojmy jako napsat knihu a pracovat na knize. Autor je sice jediný, ale pomáhá mu řada lidí kolem. Zejména u starých knih to bylo ještě citelnější. Například spisovatel Vladislav Vančura, považovaný za mistra jazyka, dodával rukopis v šílené podobě. Nepoužíval interpunkci, v textu měl chaos a výsledné dílo je v nemalé míře výsledkem práce tehdejšího redaktora, který knihu fakticky přepsal. Verne zase psal řadu knih na objednávku a nakladatel mu dodával mnoho podkladů z tehdejších vědeckých objevů - opět to není dílo jediného člověka. Kdyby si měl Verne dělat veškeré rešerše sám, nenapíše ani polovinu.
Vám zkrátka stále nedochází to, že samotné napsání je jen jedna část celé práce na knize. Dobrý autor skutečně nemůže psát dvacet dobrých knih ročně. Nejde to. Když napíše čtyři, tak je to úžasný výkon. A to aby na těch knihách seděl prakticky neustále. Jen si schválně zkuste, jak dlouho vám trvá napsání jedné stránky textu - a teď udržte příběh na pětistech stranách, udržte vývoj postav a jejich vztahy, mnohé části přepisujte znovu a znovu... Je rčení, že si to představujete jako Hurvínek válku. Obávám se ale, že Hurvínek byl proti vám realista.
-
x (neregistrovaný)
Takze vy tvrdite, ze trebas 20 tisic mil pod morem napsalo vice autoru, ze se tahle knizka uz 100 let neprodava a ze musi i jako e-book stat minimalne 500. Navic tvrdite, ze pokud nekdo napise knizku za mesic, ze je to brak.
Hmm, pak se nemame o cem bavit, du si nakou (a klidne 100x) gratis stahnout. Me je totiz to ze "autori" chcipnou hlady uprimne naprosto uprdele.
-
„Ehm, 90% knih je praci jednoho autora, specielne pokud se budem bavit o cemkoli mimo odborne publikace, tak to plati prakticky ze 100%.“
Já s Vámi nesouhlasím, protože tak to není.
„A pokud se budem bavit o beletrii, tak bud se chci tvorbou zivit a pak musim byt dostatatecne produktivni, nebo to pisu predevsim proto, ze chci psat, a pak mi je celkem jedno zda se na tom da vydelavat.“
Ale samozřejmě. Už jsem několikrát psal, že lid chce brak, nulovou kvalitu a pouze kvantitu – a také jí dostane.
Nevím, do čeho furt ryjete. Prostě kvalita knih půjde do kytek, ale bude levná.
Mimochodem, je zajímavé, že jste si selektivně vybral co se Vám hodí a nezareagoval jste na mou poznámku o zhoršené kvalitě staveb, kde zedníci se také začali řídit tím, že kvalita je na exkremenent.
„Ostatne, u toho filmu v ceskych podminkach mate uplne stejne mnoztvi potencielnich divaku jako ctenaru pro knizku. Ale naklady mate nepomerne vyssi. On vam totiz ten film v kine gratis nikdo promitat nebude, zato knizku(nebo odkaz na ni) gratis na web vam umisti ledackdo.“
A znovu jste selektivně vynechal různé dotace na filmy, kterých je hafo. Zkrátka Vám nejde o objektivitu, Vy jste z mého textu vyzobal jen manipulativně to co se Vám hodí a co Vámi vytvářený matrix podporuje, realita Vás nezajímá.
„film je prodejny prvnich nekolik tydnu po uvedeni, knizka mnohem dele (za rozumne penize muze generovat prijem prakticky navzdy).“
Další Vámi vycucané dogma z prstu, které nemáte ničím podložené, protože je to lež a prákovina. Nicméně stejně jako řadu dalších věcí to uvádíte a doufáte, že jsem blbec a na lež Vám nepřijdu.
„A osobne jsem zasadne proti jakymkoli dotacim timto smerem, specilne proto, ze vazne nemam chut poslouchat Sveraka, jak HO lidi okradaj, kdyz si JEHO film nekde stahnou a ze dotace od statu (tedy tech lidi) da tak maximalne 40-50% nakladu ... 50% toho filmu tem lidem proste patri! A rozhodne si jej nestahnou vsichni, kteri na nej prispeli.“
Můžete být proti čemu chcete. Jen srovnávání filmu s knížkami je blbost jako vrata. To už můžete psaní knížek srovnávat třeba s činností právníka. Jeden právník a jeden autor knížky … proč nemají stejnou hodinovou sazbu? Nebo bankéř a autor knihy? Jen abych Vám dal další příklady stejně nesmyslných porovnání jako Vaše srovnávání filmů a knih, kde navíc ještě subjektivita z Vás čiší na sto honů.
-
x (neregistrovaný)
Ehm, 90% knih je praci jednoho autora, specielne pokud se budem bavit o cemkoli mimo odborne publikace, tak to plati prakticky ze 100%.
A pokud se budem bavit o beletrii, tak bud se chci tvorbou zivit a pak musim byt dostatatecne produktivni, nebo to pisu predevsim proto, ze chci psat, a pak mi je celkem jedno zda se na tom da vydelavat.
Ostatne, u toho filmu v ceskych podminkach mate uplne stejne mnoztvi potencielnich divaku jako ctenaru pro knizku. Ale naklady mate nepomerne vyssi. On vam totiz ten film v kine gratis nikdo promitat nebude, zato knizku(nebo odkaz na ni) gratis na web vam umisti ledackdo.
Vubec nemluve o tom, ze pokud se budem bavit o filmu, tak kdyz si za 30let pustite co ja vim esenci zivota (tusim +- prvni renderovany celovecerak), tak se budete smat tomu, jak je to technologicky tragicky, kdezto knizka stara 100let je porad stejne zajimava.
=> film je prodejny prvnich nekolik tydnu po uvedeni, knizka mnohem dele (za rozumne penize muze generovat prijem prakticky navzdy).
A osobne jsem zasadne proti jakymkoli dotacim timto smerem, specilne proto, ze vazne nemam chut poslouchat Sveraka, jak HO lidi okradaj, kdyz si JEHO film nekde stahnou a ze dotace od statu (tedy tech lidi) da tak maximalne 40-50% nakladu ...
=> 50% toho filmu tem lidem proste patri! A rozhodne si jej nestahnou vsichni, kteri na nej prispeli. -
SLINGER (neregistrovaný)
Zapomněl jste ještě uvést zájmy distributorů... Z hlediska nakladatele je to taky těžké, když distributor a knihkupec vezmou knihu pouze do komise a zaplatí až se kniha prodá. Navíc distributoři si berou na závoz třeba 200-500 ks. Jak se to má potom nakladatelům vyplatit, když výrobní náklady jsou příliš vysoké? Abych nezapomněl na marže distributorů a knihkupců, které se pohybují v součtu 45-50% z prodejní ceny knihy, a to skoro nic neriskují...
-
„A proc nevydat dve verze (jednu dotovanou reklamou) a sledovat, cemu daji lidi prednost?“
Mám pocit, že reklamou by se mělo dotovat už všechno. Dříve si to takto snily weby, že vše bude zdarma a bude to dotované reklamou. Ve výsledku to vyšlo jen největším, pro zbylé je to přivýdělek a zhoršuje se to.
Přitom obsah na internetu jde od desíti k pěti.
> A celá kniha stála i s poštovným kolem 1500 Kč. Zrejme 'diky' predrazenym zprostredkovatelum typu bookfayre.
Poštovné tvořilo asi třetinu ceny knihy.
„V historii delalo mnoho lidi knihy ze zajmu a pokracuji v tom dodnes. Fakt, nekecam. ;) Chystam se vydat knihu jako print-on-demand s e-verzi ke stazeni zdarma (txt, pdf, epub, mobi, v pripade zajmu dalsi formaty).“
Má to jeden háček. Užije si toho jedna generace. Ta, která tu kvalitu ještě pamatuje. Další generaci už bude zvyklá jen na low quality ojebávky a nic jiného – a to dokonce ani zdarma ze zájmu – už nevykouzlí.
Ze zájmu třeba řeším někomu složité matematické problémy. Nebo postavím či alespoň nakreslím nějaké elektronické zařízení.
Ale předtím jsem to dvacet let dělal. Obojí. Byla po tom poptávka. O generaci mladší lidé už to neumějí. Není po tom poptávka. Elektroniku si koupí za pár šupů a matematika i teorie je prý zbytečnost.
Kdo vám to pak ze zájmu a grátis udělá z příští generace?
A tak to dopadne s e-knihami.
„Otazka je, jestli je to zadano. Co zkusit nabidnout hole txt k papirove knize zdarma?“
Kdo by o to proboha měl zájem?
Čtečky jako Kindle txt nezvládají, protože se netrefují v odhadu kódování. Je sice možné obalit txt do HTML s určeným kódováním a nechat přechroustat kompilátorem, ale kdo by to dělal?
-
„Jasne, takze nakladny na film = prace 100+, casto i tisicu lidi nekolik mesicu vs nakladny na knizku = prace jednoho cloveka ... A proto musi byt knizka drazsi nez film ....“
Srovnáváte jablka s hruškami.
Ale můžeme nejdříve promítnout knížku v kinech po cleém světě a vydělat 50 melounů. Pak jí můžeme promítnout jako hodinový celovečerní pořad, a získáme další prašule. A pak bychom jí prodali na DVD za nějakou směšnou cenu. Navíc film dostává dotace od fondu kinematografie a tamtoho a tohoto a ještě toho.
Kdyby byla kniha dotovaná a monetizovatelná stejně jako filmy, brali by to asi všichni nakladatelé i autoři knih. Byl by to luxus s denním přídělem kaviáru, nejdražší whisky, atd.
Kromě toho knížka nemusí mít jen jednoho autora a v zásadě jen nepatrné procento kvalitních knih je práce jednoho člověka.
Já jenom napsal, zákazník chce, zákazník dostane. Kvalita ála Čína z devadesátých let. A nebo reklamami prošpikovanou manipulaci. Nic jiného se za tu cenu dělat nedá. A tak to zákazník nakonec dostane.
-
„Pokud autor pise knizku nekolik mesicu, tak je jako zednik kterej stavi zed metr na metr nekolik let = nemuze se tim zivit.“
A jak to vypadá, když dnešní zedníci stavějí vidíte všude kolem.
Mimochodem, i proto jsem si koupil byt postavený za komunistů. Na koupi nově postaveného bytu od dnešních developerů nejsem dostatečně dobrodružný typ. A mám raději kvalitnější práci.
-
x (neregistrovaný)
Kromě toho elektronická forma knihy připravená pro papírový tisk je dost nepoužitelná jako podklad pro e-knihu. Musí se hodně předělat a hodně do ní zasáhnout, pokud to má být kvalitně udělaná e-kniha.
Otazka je, jestli je to zadano. Co zkusit nabidnout hole txt k papirove knize zdarma?
Pochopitelně netuším, jak jsou na tom jiní lidé, ale sám jsem po pár nadšených pokusech zase přestal elektronické knihy kupovat právě proto, že to je mnohdy jen holý text bez formátování (a ne vždy za to mohou čtečky se svými omezenými možnostmi). Pro mne, jako čtenáře, je velmi důležité i to, jak text působí. Pokud chce autor něco zdůraznit, jsem rád, když to vidím i v psané podobě (kurzíva, odlišné písmo apod.), vítám, když má nějaký žánr svůj grafický styl (nějak mi nesedí, když čtu historické romány zlomené moderním groteskem apod.).
Knižní úprava má historii stovky let, vyvíjela se, měnila se a obsah i forma se mnohokrát ovlivňovaly navzájem. Nevidím žádný důvod, abychom tuto historii zahodili jen proto, že je někdo líný si dát s knihou trochu práce. Osobně elektronické knihy vítám, čtečka je praktická, ale pevně doufám, že se brzy dočkám alespoň tak kvalitní knižní úpravy jako na papíře (o nových možnostech ani nemluvě). Technicky to problém není (pár e-knih mám za sebou a vím, co se udělat dá, i jak se možnosti vyvíjejí), je to skutečně jen otázka na jedné straně ochoty vydavatele takovou úpravu financovat a na druhé straně čtenáře, který by neměl být ochoten kupovat šmejd (což mizerně udělaná kniha je). Ovšem když čtu stesky, jak jsou knihy drahé a že kniha za 200 Kč je moc, tak nejsem zrovna optimistou.
-
VfB (neregistrovaný)
Co zkusit nabidnout hole txt k papirove knize zdarma?
> tím byste jen eliminoval to prvotní skenování a OCR, základní nastylování (odstavce, nadpisy, kurzíva, tučné, atd...) a převod do e-booku
knihy v "nahém" txt většinou nestahuji ani zadarmo, natož abych za to platil, něco jiného by byl slušně udělaný doc (odt), který si na pár kliknutí v Calibre převede i naprostý počítačový analfabet -
x (neregistrovaný)
Já v té větě čtu, že je jedno, odkud ta slátanina je. Pouze vyjmenované obory těch slátanin mají nejvíce, protože to jsou populární oblasti. Nijak to přitom nerozporuje to, že neexistuje kvalitní kniha v jakémkoli oboru. Tedy nakolik chápu původní výrok. Je neobratně napsaný, ale imho se dá pochopit.
Zkrátka asi se většina lidí, co má trochu přehled, shodne na tom, že dobrá kniha je práce na mnoho měsíců a není to práce jen jediného člověka - minimálně ještě redaktora a sazeče. To je ta podstatná informace.
Mimochodem - kdybychom šli do důsledku, tak bychom také museli zmínit oponentní čtení, sběr podkladů (rešerše - což mnohdy také nedělá jenom autor, ale často mu někdo pomáhá), studium faktografie (pokud píše krimi a vrah tráví rtutí, neměl by rtuť podat čistou) a mnoho dalších věcí. To samotné psaní jde relativně rychle (ale fakt relativně - vím, kolik verzí napíše jedna má známá; prakticky napíše tak pětinásobek toho, co skutečně vyjde).
-
Zen (neregistrovaný)
"... autor knihu píše knihu několik měsíců (a bavme se prosím o knihách, ne o slátaninách; a je jedno, jestli jsou z červené knihovny, oblasti sci-fi, fantasy či krimi, všude je spousta balastu) ..."
Tak ted nevim, povazujete jmenovane zanry za slataniny nebo v nich vidite vetsi procento slatanin?
Mohu Vas ujistit, ze napsat DOBROU knihu z oblast SFF nebo krimi da sakra fusku. A zdaleka neni vyjimkou, ze na takove knize autor maka rok i vice.
-
Lovap (neregistrovaný)
Ale no ... nebuďte taký pinktlich ... Toto všetko je pravdepodobne pravda, akosi sa to však nestretáva s realitou. Čítam dosť fantasy a čo tam dokázali vydať v papierovej forme a dokonca za prachy, to je neuveriteľné. Chyby tlače, chyby v texte samotnom (úvodzovky najčastejšie), chyby vo väzbe (síce paparback, ale po otvorení sa mi kniha rozpadla). Pekný príklad: Posledná kniha série Tamuli od Eddingsa - odstavce pospájané dokopy, úvodzovky, ktoré "sa" zabudnú ukončiť ... Je tam aj taká sranda chyba - vyskytuje sa tam tvor s názvom "troll" a celé dielo prebehlo asi akousi automatickou kontrolou, lebo kdekoľvek je spojenie písmen -trol- tak je nahradené -troll- ... Takže je tam napríklad "kontrolla" a podobne.
Takže to skrátim: vaše slová možno platia, ale určite nie všade a ako som uviedol, je nemálo tých, ktorý vydajú paškvil a ešte majú tú drzosť a pýtať za to prachy. -
x (neregistrovaný)
Jasne, takze nakladny na film = prace 100+, casto i tisicu lidi nekolik mesicu vs nakladny na knizku = prace jednoho cloveka ...
A proto musi byt knizka drazsi nez film .... lol
Pokud autor pise knizku nekolik mesicu, tak je jako zednik kterej stavi zed metr na metr nekolik let = nemuze se tim zivit.
-
x (neregistrovaný)
Mno to mate jednoduchy, mate moznost prodat mozna 10 000 ebooku za 20-50Kc nebo 100 - 1 000 kousku v papiru. Vzhledem k tomu, ze z toho papiru jakozto autor dostanete tak 10Kc/ks (pokud pujdete pres zprostredkovatele), a vzhledem k tomu, ze ten e-book si muzete vydat sam (a min z kusu mit nebudete, spis naopak) ...
Ale kdo chce kam...
-
deva (neregistrovaný)
> Ale protože to lidé chtějí, nakonec to dostanou. Dostanou nejhorší brak a nebo knihy s „mírně upravenými“ informacemi a dotované reklamou.
A proc nevydat dve verze (jednu dotovanou reklamou) a sledovat, cemu daji lidi prednost?
> A celá kniha stála i s poštovným kolem 1500 Kč.
Zrejme 'diky' predrazenym zprostredkovatelum typu bookfayre.
> Pak jsem také dělal e-knihy. Vše ze zájmu.
V historii delalo mnoho lidi knihy ze zajmu a pokracuji v tom dodnes. Fakt, nekecam. ;)
Chystam se vydat knihu jako print-on-demand s e-verzi ke stazeni zdarma (txt, pdf, epub, mobi, v pripade zajmu dalsi formaty).> Kromě toho elektronická forma knihy připravená pro papírový tisk je dost nepoužitelná jako podklad pro e-knihu. Musí se hodně předělat a hodně do ní zasáhnout, pokud to má být kvalitně udělaná e-kniha.
Otazka je, jestli je to zadano. Co zkusit nabidnout hole txt k papirove knize zdarma?
-
VfB (neregistrovaný)
to je právě ten omyl DTPáků, e-booky nemají "požadovaný rozměr zobrazovače" protože je jich velké množství a každý je trošku jiný a i na stejném zařízení se bude optimální zobrazení měnit podle nastavení velikosti písma, okrajů a řádkování, případně podle toho, zda čtu na výšku nebo na šířku
nejhorší podklad pro tvorbu e-booku je "DTP PDF" s tvrdými konci řádků a naopak klasický word vytvořený s použitím základních stylů (nadpisy H1 a další) a i warezové knihy mají většinou za sebou jednu nebo více korektur... -
VfB (neregistrovaný)
formát txt možná přečtou všechny čtečky ale je problém, že mnoho čteček, mezi nimi například Kindle nepozná kódování textu a tak dostanete čitelný text prokládaný v mnoha místech poměrně rozsáhlými kusy nečitelného (či velmi špatně čitelného) textu, není nic příjemného, když se začtete do napínavé pasáže a po otočení stránky máte namísto textu "rozsypaný čaj"
-
Konečně to někdo napsal jak to je.
Taky nechápu to prosazování, že e-kniha musí být velmi levná.
Ale protože to lidé chtějí, nakonec to dostanou. Dostanou nejhorší brak a nebo knihy s „mírně upravenými“ informacemi a dotované reklamou.
Objednal jsem si knihu z USA od Addison-Wesley. Od pana Knutha, autora TeXu, programu pro sázení. Vytisklá na nejhorším a nejtenčím papíře, jaký jsem kdy v životě u knížky viděl. Vazba tak špatná, že přes pečlivé zacházení se rozlepila do hodiny. O sazbě pana Knutha raději pomlčím, nic moc, opravdu dost děs. A celá kniha stála i s poštovným kolem 1500 Kč.
Libovolná česká kniha, kterou jsem měl v ruce je desetkrát kvalitou i sazbou lepší a mnohem levnější.
Kromě toho jsem známým knihu korekturoval i sázel a připravoval do sazby. Vím co to dalo práce. Pak jsem také dělal e-knihy. Vše ze zájmu.
Je kolem toho strašné práce.
Kromě toho elektronická forma knihy připravená pro papírový tisk je dost nepoužitelná jako podklad pro e-knihu. Musí se hodně předělat a hodně do ní zasáhnout, pokud to má být kvalitně udělaná e-kniha.
V zásadě je výdělek uklízečky pracující za minimální plat velkým luxusem a obrovským výdělkem, na který můžete jen toužebně koukat při dělání knihy, ať papírové nebo elektronické.
-
Nox (neregistrovaný)
Proboha snad alespon ulozeni jako TXT by melo jit ne? Stejne snad zadny jiny format neberou vsechny ctecky.
Jako nejvetsi problem vidim v tom, ze Cesky mluvi cca 10 milionu lidi a z nich jeste vetsina knihy necte. Kolik potencionalnich zakazniku ma kniha vydana treba v Anglictine? Uz by to chtelo nejaky celosvetovy jazyk. -
Jiří (neregistrovaný)
Ta věta o prodejích Wooky je tak elegantně sestavená, že neříká vůbec nic:
"Chceme letos *alespoň* zdvojnásobit prodeje. A dostat se přes 50 000."
Nevím jak vy, ale já to vnímám jako dva nezávislé výroky. Když jsem prodal 2000 ks a zdvojnásobím prodeje na 4000 ks, tak stejně můžu lišácky dostat, že se chci dostat přes 50 000 ks. :-)
Osobně pochybuji, že měli prodeje kolem 25 000 ks. 10 000 bych s přivřeným okem ještě vzal, ale 25k mi připadá jako gigantické číslo.
-
Altersider (neregistrovaný)
Počkejte, vy si myslíte, že si autor v této zemi může něco diktovat? Že snad má možnost ovlivnit smlouvu, kterou dostane? Obvykle je rád, že vůbec nějakou smlouvu dostane. Špiček, které snad mohou vést jakási jednání o vylepšení podmínek je jen pár - a to jsou už zavedná etablovaná jména, začínající (skvělí) autoři buď sklapnou podpatky, nebo mají smůlu... Nepleťte prosím zájmy autorů se zájmy nakladatelů a knihkupců...
-
vigo (neregistrovaný)
Je to tak! Já bych jen přidal, že i největší sračky typu Kameňák se na DVD prodá tolik, že kdyby se prodalo tolik knih, tak si každý nakladatel juchá! Navíc filmy na levných DVD jsou již dávno zaplacené, protože se promítaly v kinech, posléze vyšly za dražší peníz na DVD nebo BD a byť dražší, tak nepoměrně lépe zpracované, s bonusy, atd. Dále tu pak máme příjmy z vysílacích práv v TV, atd.
A kniha...? Uvažující čtenář si domyslí, jak je na tom s příjmy kniha. Ale to vždycky přijde někdo jako je zde na Lupě Krakonoš a jemu podobní a blábolí nesmysly, ze kterých člověka jen bolí hlava.
-
kolemjdoucí (neregistrovaný)
Tuhle logiku knihy za 25 Kč furt nějak nechápu... DVD mne zabaví na dvě hodiny, kniha minimálně na několik hodin, případně třeba i na týden či měsíc. Knih se také neprodá mnoho. Jednak lidé obecně velmi málo čtou, jednak pro česky psané knihy je malý trh - takže prodat 1000 knih je už takový malý zázrak.
A teď obráceně - autor knihu píše knihu několik měsíců (a bavme se prosím o knihách, ne o slátaninách; a je jedno, jestli jsou z červené knihovny, oblasti sci-fi, fantasy či krimi, všude je spousta balastu). Pak nastupuje redakce, která je pro knihu naprosto nezbytná. Dobrý redaktor (editor) je člověk, který si všimne nejen každé pravopisné chyby, ale především učeše stylistiku, všimne si každé záměny jména či místa, pozná, že když někdo putuje na sever, tak mu slunce opravdu nevychází v zádech, ani po levé straně, nebojí se autorovi pořádně zarýt do textu a upozornit ho na nelogičnost, historickou či faktickou chybu. Donutí autora vymáčknout ze sebe to nejlepší, i když je v tvůrčí krizi a nejraději by rukopis už spálil. Je to člověk, který zajistí, aby čtenář nedostal do ruky slátaninu a "betaverzi", ale ucelené, dobré dílo.
Vtipně to glosuje třeba http://jinepsani.blogspot.com/2011/12/metodicke-pokyny-k-piskvorkam-revizim.html
Pochopitelně to také zabere nějaký čas, který navíc není zadarmo.
Nakonec nastupuje sazeč, který text připraví buď pro papírové nebo pro elektronické vydání - ani jedno není zase úplně bez práce. Sazeč je ten, který musí přiřadit správné styly (autor ani redaktor nemusí ovládat textový editor dokonale a tak jim tam občas trčí spousta nechtěných věcí), připraví korektní podklady pro tisk či čtečku, probere s autorem místa, která chce autor vyznačit (proč neudělat dopis skutečně jako dopis, když to jde a čtenáře to lépe vtáhne do děje...) atd. To je zase další čas a pochopitelně další peníze.
A to pořád mluvíme o původní české knize. Přidejte k tomu překlad a je to ještě horší (byť tam lze náklady rozložit na více trhů).
Takže to nakonec máte nejméně půl roku perné práce, z toho měsíc pro další lidi - fakt si myslíte, že těch 25 Kč za knihu je adekvátní odměna? Z vlastní zkušenosti mohu říct, že současné ceny knih jsou ha hranici nákladů (přičemž tisk dělá sotva třetinu) a knižní redaktoři ani sazeči nepatří mezi dobře placené profese - většina z nich to dělá spíše z lásky ke knihám než kvůli výdělku (ale bohužel ti, co to dělají kvůli výdělku jsou z těch nejhorších v branži - na lukrativnější místa je nevezmou). Většinou se vydavatelé zahojí na pár bestselerech, ale že by to bylo nějaké terno...
Nicméně, abych přidal trochu optimismu, myslím si, že se v dohledné době objeví spousta knih v cenách v řádu desetikorun. Pokud pominu akční taháky, které budou mít za cíl přitáhnout lidi k e-čtení, tak to bude právě ta braková literatura, kde lze psát knihy jako na běžícím páse, redakce se odflákne, sazba také a nakonec ty knihy budou ziskové. Kvalitu však za takové peníze nečekejte - sem tam se určitě objeví nějaká zatoulaná perla, ale jinak...
-
Protonic (neregistrovaný)
částečně souhlasím, JENŽE to byste musel být někde v USA aby mohla jedna knížka stát kolem 1USD a vědět, že je reálná možnost jich prodat 100.000.
Levné DVD na stánku jsou lidová záležitost pro masy. Ikdyž e-knihy jsou atraktivní formát a věřím že nastávající generace už možná žádnou papírovou knížku nepřečte. Jenže stále to bude jen okrajová záležitost. A také je tu hodně lidí co po ukončení školy nepřečetlo žádnou knihu (ať už papírovou, nebo elektronickou) -
Scarab (neregistrovaný)
...Rychlejšímu rozvoji brání stále nedostatečná nabídka...
- a já bych ještě doplnil: "a nestydaté ceny za e-booky".
Je to stejné jako u DVD - teprve nabídka DVD za 50 Kč místo 500 Kč podstatně snížila míru pirátství. Až budou vycházet nové e-booky za cca 25 Kč, bude to obdobné. -
Protonic (neregistrovaný)
Nakladatelé nezatěžují e-knihy dílem fixních nákladů potřebných k vytvoření kvalitního obsahu (editorská práce, korektury, grafika...)
...
Tím chtějí říct, že na e-knize se nepodílejí korektoři, editoři, grafici? Mohl by to někdo vysvětlit?
Jako zaměstnanec v DTP firmě vím, že když třeba chystáte sazbu v libovolném lámacím programu výsledkem je pak buď Hi ready PDF, Low Res PDF, případně výstup do formátu vhodného pro čtečky, tablety (s přeformátováním stran na požadovaný rozměr zobrazovače). Leda tak, že jednalo o zdrojový autorský text jen se základním formátováním nadpisů a body textu. Potom by se taková e-kniha nelišila od souborů která jsou k sehnání na různých file sharingových serverech zdarma. Tedy rozuměl bych že legální e-kniha bude mít v sobě něco navíc (a tou je právě ta redakční práce, korektury, grafiku můžeme vypustit) oproti jinému ilegálnímu souboru třeba ve Wordu. -
Kniha z r. 2006 snad už musela do tiskárny v elektronické formě jít a u beletrie jde tak leda o názvy kapitol, odstavce a event. obsah, to by předpokládám mělo jít zkonvertovat snáz, než to skenovat a kontrolovat, i kdyby se vytípala obrazovka do souboru a teprve ten prohnal OCR ;-)
U starších věcí to asi bude horší. -
_pepak (neregistrovaný)
předpokládám, že už to v nějaké elektronické formě stejně je,
Asi byste byl překvapen.
takže "dotisk" ve formě e-booku není až tak složitý a drahý, aby se nevrátil po prodeji pár kusů.
Pokud už starší věci v elektronické podobě jsou, tak obvykle v takové, že je jednodušší tu knihu znovu naskenovat než zkonvertovat.
-
Teď vyšel první žebříček prodejů za duben 2012, dělá ho Svaz nakladatelů a knihkupců.
TOP 10 je následující:
Zdroj: SČKN (zdroje dat: kosmas.cz, palmknihy.cz, eReading.cz)
1. Jo Nesbo: Spasitel Kniha Zlín
2. Jo Nesbo: Nemesis Kniha Zlín
3. Jo Nesbo: Lovci hlav Kniha Zlín
4. Jo Nesbo: Pentagram Kniha Zlín
5. T. Sedláček, R.Chlupatý, D.Orrell: Soumrak homo economicus Nakladatelství 65. pole
6. Nassim Nicholas Taleb: Černá labuť Paseka
7. Lars Kepler: Paganiniho smlouva Host
8. Tomáš Sedláček: Ekonomie dobra a zla Nakladatelství 65. pole
9. Kateřina Tučková: Žítkovské bohyně Host
10. Umberto Eco: Pražský hřbitov Argo -
Stálo by za to, uvolnit co nejvíc starších titulů - předpokládám, že už to v nějaké elektronické formě stejně je, takže "dotisk" ve formě e-booku není až tak složitý a drahý, aby se nevrátil po prodeji pár kusů.
Včera jsem na netu četl článek, kde se autor zmiňoval o knize, vydané někdy v r. 2006. Zaujala mne a zatoužil jsem ji koupit. Našel jsem ji pouze v papírové formě na 3 e-shopech, z toho 2x vyprodáno. E-book nikde. Už mám půlku přečtenou, za 5 minut jsem našel "jinde".
Dost lidí je takových "impulsivních" nákupčích, e-booky kupuju a koupil bych si i tenhle. Ale v případě, že to musím objednat jako papírovou knihu, přijde za 2 dny a ještě k tomu platím poštovné, asi bych si nákup rozmyslel.
ČLÁNKY DO MAILU