Vlákno názorů k článku E-shopy čeká změna: prodej za hranice se bude řídit předpisy země zákazníka od Jan - jinej - Přesně taková rozhodnutí, která mají údajně chránit zákazníky,...
-
Jan - jinej (neregistrovaný)Přesně taková rozhodnutí, která mají údajně chránit zákazníky, se obrátí proti nim, když jen vytvoří další bariéru pro obchod a zvýší ceny... o dalekosáhlejších následcích jako je házení klacků pod nohy podnikání a tím brždění ekonomiky a ochuzování nás všech ani nemluvě.
Pak se budeme divit, že zas víc zaostáváme za USA a Asií.
Tohle prakticky znemožnuje právní jistotu v obchodování e-shopů přes hranice a omezuje tak všechny ty ohromné možnosti, které internet přináší podnikání, protože sledovat všechny ty legislativy je pro malý e-shop prostě nemožné, u nás je dost těžké i jen se vyznat v naší vlastní legislativě.
Zákazníci mají v podstatě jen dvě reálné možnosti - nakupovat v zahraničí na vlastní riziko, jako svobodně se rozhodující dospělí, kteří když jdou v zahraničí do obchodu tak ví, že se to tam řídí jejich zákony... a druhá 'možnost' je být 'chráněni' a nakupovat v zahraničních obchodech vůbec, protože než aby sledovali naši legislativu, tak raději odmítnou sem dovážet, nebo za dražší ceny, do kterých se promítne ta ohromná byrokratická zátěž.
Pámbůh nás chraň před těmi byrokraty, keří nás pořád chtějí chránit. Kdyby nás nechali napospas těm zlým kapitalistům, tak na tom budeme mnohem líp. -
Tohle prakticky znemožňuje dosavadní právní jistotu podvodníků, že si můžou při internetových obchodech stanovit velmi skrytě v obchodních podmínkách třeba Seychellské právo jako rozhodné a potom klidně místo objednané elektroniky posílat zákazníkům cihly nebo nejlépe vůbec nic. Z poměrně rozsáhlých zkušeností tohoto typu vychází schválená právní úprava. -
pepak (neregistrovaný)1) Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by mi někdo poslal cihlu (mimo jiné proto, že nekupuju v ČR).
2) I kdyby mi někdo cihlu poslal, fakt nevím, jak mi pomůže, že rozhodné právo je v ČR. Prodávající tohoto typu bude tak jako tak nedostupný, ať ho budu chtít zažalovat kde chci.
3) Zato jsem se mnohokrát setkal s tím, že obchod z různých důvodů nechce posílat do ČR, a jsem si dost jistý, že tato úprava určitě ochotu obchodníků zasílat za hranice nezvýší. -
1) Gratuluji Vám - řada jiných lidí takové štěstí neměla
2) To je pravda, ale když bude z vedlejší ulice a bude provozovat e-shop na serveru v USA a dá si tam rozhodné právo Somálské, tak máte alespoň nějakou šanci se domoci svých práv. Problém ale může především nastat tehdy, pokud on zažaluje Vás - třeba za to, že jste se objednáním zboží podle něj zavázal k jeho pravidelnému odběru jeho předraženého šmejdu po dobu několika let. To se totiž děje.
3) Proč to k nám nechtějí posílat když zatím ještě neplatí ta nová úprava a jak to ta nová úprava změní? -
pepak (neregistrovaný)2) Tu šanci mám zhruba stejnou (tj. mizivou) před úpravou i po úpravě.
Pokud on zažaluje mě, bude to muset udělat u svého somálského soudu (který bude mít značně problematickou možnost mě k něčemu donutit, i v případě, že podvodníkovi skutečně půjde na ruku).
3) Protože se bojí složitostí, které jsou s exportem k nám spojené. A ta nová úprava to jenom zhorší. -
OK, to si tady můžeme argumentovat donekonečna a stejně jeden druhého nepřesvědčíme - jinak vymáhání rozhodčích nálezů funguje celosvětově - je na to mezinárodní dohoda.
Věřte tomu, že si to EU nevycucala z prstu - určitě tam k tomu probíhalo mnoho odborných debat a právních posouzení než to vydali. -
Petr (neregistrovaný)Mimochodem na těch ekologických úsporných žárovkách je nejveselejší fakt, že ve srovnání s klasickou žárovkou potřebují daleko větší energii a více surovin při výrobě a následně je pak i složitější likvidace těchto úsporek. Mají jen ekonomičtější provoz, ale celková energetická náročnost a zátěž přírody je v podstatě větší než u klasických žárovek.
Takže máš bohužel nejspíš pravdu, pravděpodobně to diskutovali se stejnými odborníky jako ty žárovky. Ve skutečnosti jde ale jen o obranu lokálních trhů a omezení zahraniční konkurence v rámci EU. -
Flasi (neregistrovaný)Pane Ondrejkoviči, nikdo tady netvdrí, že se nějaký úřední probudil s nápadem něco zakázat, tak to z fleku zakázal.
Pochopitelně proběhl složitý úředně-politko-administrativně-právně-nevímještě jaký proces (popsaný například tady: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/news/issues/090917_zarovky_macek_cs.htm), jehož výsledkem je ale evidentní pitomost.
K čemu je dobré, že vám tady bude někdo dokládat konkrétní identifikátor toho nařízení, které žárovky zakazuje? Na pointě tohoto subvlákna to vůbec nic neznmění.
To, že nějakému nařízení předchází odborná debata nijak nezaručuje, že to nařízení není hovadina. To platí a existencí jednoho příkladu to bylo dostatečně dokázáno. -
Tak to je dobře pane "Flasi", že vedeme konstruktivní debatu - ano teď s Vámi do jisté míry souhlasím, že holt každá norma je výsledkem nějakého procesu do které se promítají i vzájemně protichůdné názory a výsledek nemusí odpovídat zájmům všech zainteresovaných stran - u někoho může odpovídat více, u někoho méně a u někoho vůbec. Bohužel i demokracie představuje jistou formu násilí a tak je prosazen názor, který někomu (avšak jistě ne většině) nemusí vyhovovat. Pokud se časem skutečně ukáže, že to není optimální řešení (pověstné zakřivení banánů), pak se opět demokraticky rozhodne o jeho zrušení.
Také se některé věci vyvíjejí - kolika lidem vyhovovalo rozdělení Československa tehdy a kolik jej dnes považuje za správné?
Konkrétní identifikátor toho nařízení považuji za podstatné kvůli jeho přesnému obsahu - vzpomeňte si na novinové titulky typu "EU nám chce zakázat rum!" -
Flasi (neregistrovaný)Jistě, v národních parlamentech prochází spousta pitomostí a v občanům vzdálenějších mocenských strukturách EU prochází také spousta pitomostí.
Jestli chcete pitomosti eufemisticky nazývat "neoptimálním řešením", tak jak je libo, já je bude nazývat pitomosti.
Pokud mělo být rozdělení Československa příklad, tak nevím čeho. Vývoj názoru tam značný nebude.
V letech 1992/1993 sice proti rozdělení spousta lidí velmi hlasitě protestovala, ale v obou rozdělených zemích vyhrály hlavní "rozdělující" strany ještě několiv voleb. Takže je jasné, že většina lidí už tehdy brala rozdělení jako nejlepší ze špatných řešení.
Přesný obsah je takový, že se v EU prostě nesmí prodávat 100 W žárovky (a mléčné o jakémkoliv výkonu) a postupně se budou zakazovat další maximální výkony dosud dostupných čirých žárovek. Není to žádná novinářská vymyšlenost, ani překroucenost, kterých jistě bylo hodně. -
Nechápu, co to má za smysl. Vy nevěříte, že tam ten zákaz je? Proč si to prostě nepřečtete?
Článek 3
Požadavky na ekodesign
1. Nesměrové světelné zdroje pro domácnost musí splňovat požadavky na ekodesign uvedené v příloze II.
100 W žárovka požadavky uvedené v příloze II nemá šanci splnit, dosaďte si příkon 100 W, světelný tok 1200–1400 lm a uvidíte.
-
Jan (neregistrovaný)>>>Tohle prakticky znemožňuje dosavadní právní jistotu podvodníků, že si můžou při internetových obchodech stanovit velmi skrytě v obchodních podmínkách třeba Seychellské právo ...
Před podvodníky vás zákony neochrání, to je neuvěřitelně naivní předpoklad, to si může myslet jen právní technokrat.
Navíc jsou na tohle mnohem lepší nástroje, jako systémy hondocení reputace obchodů, blacklisty nepoctivých obchodníků a jistě by se dalo vymyslet spoustu dalších věcí, kdyby to bylo potřeba řešit jako reálný problém... což absolutně není, nikdy jsem neslyšel o nikom kdo dostal místo zboží cihly, a i kdyby se tak stalo, tak povinnost řídit se zákony státu zákazníka podvodu nezabrání, prostě se jen použije jiný fígl; nějak jsem si nevšimnul, že by u nás nebo v kterékoliv zemi byly podvody zákonem znemožněny.
Naopak omezení, které ochrana před tímto neexistujícím problémem přinesou, ta budou reálná. -
pepak (neregistrovaný)To jistě ne. Na druhou stranu není důvod popravit všechny Čechy jen pro to, že v ČR žijí i podvodníci.
Ochrana před podvodníky by neměla stát víc než škody podvodníky spáchané (ona by dokonce neměla stát víc, než je velikost škod, kterým se díky ní podaří zabránit) - a přinejmenším v mém konkrétním případě tento požadavek splněn jednoznačně není. A dost pochybuju, že je splněn v globálu (za všechny spotřebitele). -
honzzz (neregistrovaný)Kdyby mě stát zavřel do vězení a nedovolil mi s nikým mluvit, tak by mě před podvodníky dokonale ochránil. Ale o takovou ochranu nestojím, a podobně nestojím o ochranu před malými riziky (přd kterými se můžu navíc chránit efektivněji sám), pokud mě ta ochrana zásadně poškodí tím, že vytvoří další velkou bariéru pro podnikání a omezí tak konkurenci.
Čím dál častěji mám pocit, že zákony (alespoň v oblasti obchodu, autorských práv a podobně) omezují spíš poctivé lidi, a přitom podvodníkům kladou asi takové překážky jako rybářská síť vodě. A zapomíná se, že každá ochrana má také své skryté náklady. A ty mohou být nakonec vyšší, než náklady na to před čím nás chrání.
Například dejme tomu ta povinnost dodávat návody v češtině. Já to nepotřebuju. Angličtina mi dokonale vyhovuje. Ale díky této "ochraně" si nemůžu kupovat levné zboží od malých obchodníků, kteří jsou tak levní třeba právě proto že drží náklady dole a neplatí za zbytečné překlady návodů (nebo si to nemohou dovolit). Nebo alespoň platím vyšší cenu, protože obchodník byl nucen zaplatit za překlad, který nepotřebuji.
Bylo by báječné, kdyby bylo možné s téhle ochrany nějak vystoupit. Například když si dejme tomu myslím, že se v otázkách obchodních vztahů ochráním lépe než stát, že dokážu zhodnotit rizikovost těch od kterých nakupuju nebo prostě budu ochoten to risknout kvůli nižší ceně, tak se veřejně přihlásím do registru občanů, kteří se v této oblasti vzdávají ochrany státu, a vzdám se nároku žalovat druhou stranu při problémech... a všechny ty malé e-shopy, které do ČR nedodávají kvůli tomu, že nechtějí platit za překlady do češtiny, budou vědět že mě to klidně můžou prodat i bez návodu.
Vyvine se systém, kdy e-shopy budou přes nějaké API automaticky rozeznávat, že mám v prohlížeči nainstalovaný klíč pro nechráněnou osobu a že se tedy nemusí bát mi prodat, ty kdo ten klíč nemají systém nenechá nakoupit (takže budou celí šťastní, jak báječně je byli ochráněni) nebo jim aspoň připočítá přirážku na pokrytí nákladů, které jsou s tou ochranou spojené (což ti, kteří si ochranu přejí, jistě s radostí zaplatí, tak jako to teď v podstatě platíme všichni)... a všichni budeme mít co chceme, někteří svobodu, někteří ochranu... a všichni budeme happy. -
Opačným extrémem je zrušit Policii - ti bohatší si zaplatí ochranku.
To je filozofická otázka a já předesílám, že nijak netrvám na tom, že ten jediný a správný názor je ten můj - nicméně nějaký názor mám a to že osoby volající po zrušení státu jej sami pokrytecky využívají - uveďme si příklad:
Pokud někdo bude volat po odhlášení se ze služeb Policie a vracení části daní, bude přitom stejně ve skrytu duše spoléhat na to, že jeho okolí chráněno je a že na jeho majetku nikdo nepozná, že chráněn není. A i kdyby si jej musel povinně označit nálepkou "Tento majetek nepodléhá obecné veřejnoprávní ochraně a jeho majitel se bude svých práv domáhat výhradně v občanskoprávním řízení podle práva toho státu, který si určí zloděj" - pak se bude spoléhat na to, že se k němu ti zloději prostě nedostanou nebo že se jim to vzhledem k malému poštu podobě nechráněných osob prostě nevyplatí.
Pokud o tuto ochranu nestojíte, můžete nakupovat jinde - např. na čínském www.dealextreme.com - pozor - to je zcela seriózní e-shop a skutečně to funguje - a prodává VELMI levně, možná i proto, že není a asi nikdy nebude zatížen takovou ochranou, která je Vám na obtíž a přitom mu nedělá žádné potíže dodávat do ČR.
Navíc - prosím uvědomte si znovu - bavíme se o řešení sporů - pokud ten e-shop bude mít 99% zákazníků, kteří s jeho zbožím nemají žádný problém, ani neprodává nic zdravotně závadného (koupil by jste si čínské sušené mléko?), pak jej nemůže toto nařízení nijak omezit. Pokud však bude mít 10 a více procent nespokojených zákazníků, pak by mohl mít problém. -
Jan (neregistrovaný)>>>Opačným extrémem je zrušit Policii - ti bohatší si zaplatí ochranku.
Výhoda mého návrhu spočívá v tom, že přináší cestu jak nekonfliktně uspokojit obě skupiny. Pokud bude existovat skupina, která se bude moci ochrany vzdát, nijak to naruší ochranu těch, kteří si ji přejí. Je zjevné, že s policií to tak nejde (takže jako protiargument to vaše přirovnání IMO nesedí), ale proč by to nešlo tak jak jsem to navrhnul?
Navíc si myslím, že hrubě podceňujete, jaké dopady mají podobné ochrany na malé obchodníky. Dnešní doba vyspělých technologií umožňuje, že vstup do podnikání je snadný, vstupní bariéra je nízká, takže konkurence roste, s ní i inovativnost, ceny klesají...
Ovšem ochranně bariéry tu laťku pro vstup do podnikání zase zvyšují. A to zásadně. Chcete li mít e-shop, zaplatíte si hosting, dáte na to nějaké open source řešení, použijete PayPal a můžete začít obchodovat s celým světem - uživíte sebe a spoustě lidí výhodně dodáte to co chtějí. Ovšem pokud musíte sledovat zákony všech zemí EU, a návod mít přeložený i do jazyka země, ze které máte tak tři zákazníky za rok, tak to jako malý podnikatel můžete zabalit, nebo to vyřešíte tak, že budete dodávat do USA, a malé evropské země zablokujete.
Namítl jste, že můžu jako zákazník nakupovat v čínském obchodě. Jenže to je právě ten problém! Místo aby svět nakupoval u nás, u našich obchodníků, tak my budeme nakupovat u jejich, takže naše peníze potečou pryč z EU a náš trh bude čím dál víc zaostávat, Čína bude díky nepřítomnosti "ochran" bohatnout a my budeme chudnout. Tohle jste si neuvědomil? Nutnost "chránit" každého kdo z kterékoliv země zabloudí na váš e-shop zásadně snižují konkurenceschopnost.
Ochraná opatření opět zvyšují vstupní náklady podnikáni snížené pomocí technologií, takže přínos technologií do značné míry anulují. Což je mimochodem jeden z důvodů, proč ochranitelsá Evropa začíná čím dál více technologicky zaostávat za Zeměmi jako jsou Japonsko nebo USA. -
pepak (neregistrovaný)1) Legislativa "víceméně jednotná" není totéž co "jsem ochoten vsadit existenci svého byznysu na to, že je jednotná".
2) I kdyby opravdu byla jednotná, pořád vám vznikají kvůli "ochraně" spotřebitele další náklady, které třeba ani vy ani ten spotřebitel nechtějí. Viz ty překlady návodů.
Prostě a jednoduše: Pokud byste byl obchodník vy a chtěli by u vás ročně nakoupit 3 (například) Bulhaři nebo Francouzi, přizpůsobíte se legislativním požadavkům (nastudujete zákony resp. vsadíte si na jejich shodu, přeložíte dokumentaci do národního jazyka), nebo jim radši řeknete, "sorry, do (například) Bulharska nebo Francie neposíláme". -
A kdo by mi co mohl, kdybych to tam posílal? Dobře - španělský návod může být i takovýto (překládám Váš původní příspěvek): "1) La legislación "en lugar común" no es lo mismo que "estoy dispuesto a apostar a la existencia de su negocio que está unida.
2) Aun si hubiera uno, todavía surgen debido a "proteger" a los consumidores los costes adicionales que deben ni usted ni la desean los consumidores. Ver las instrucciones de traducción.
Simplemente: Si usted fuera un hombre de negocios que le gustaría comprar un año 3 (por ejemplo) o los búlgaros francés, adaptarse a los requisitos legislativos (leyes o ensayar. Usted apuesta por la conformidad de la traducción de documentos en el idioma nacional), o prefiero no decir "Lo siento, no (por ejemplo) no enviar Bulgaria y Francia."
Nebo bulharsky: "1) Законодателство "по-скоро обща" не е същото като "Аз съм готов да заложи на съществуването на тяхната дейност, която е обединена.
2) Дори и ако тя е един, ти все още да възникне поради "защита" на потребителите на допълнителните разходи, които трябва нито вие, нито на потребителите желаят. Вижте превод инструкции.
Просто: Ако сте бизнесмен, който искате да си купувате 3 години (например) или френски българите, да се адаптират към изискванията на законодателството (закони или репетират. Заложите на съответствието им превежда документи в националния език), или предпочитате да кажа "За съжаление, не (например), не изпращайте България и Франция."
Francouzsky? Nemám problém: "1) La législation »plutôt commun» n'est pas la même que «Je suis prêt à parier de l'existence de leur entreprise qui est uni.
2) Même si elle avait un, on continue de soulever en raison de "protéger" les consommateurs les coûts supplémentaires qui ne doivent ni vous, ni les consommateurs veulent. Voir les instructions de la traduction.
Simplement: Si vous étiez un homme d'affaires que vous voulez vous acheter une année 3 (par exemple) ou les Bulgares français, s'adapter aux exigences législatives (lois ou répéter. Vous misez sur la conformité de la traduction de documents dans la langue nationale), soit ils préfèrent dire "Désolé, faire (par exemple) ne pas envoyer de la Bulgarie et la France."
Dokonalé to není, ale nároky to splňuje.
Pořád si myslím, že to má efekt až když se řeší spory - to znamená pokud tam prodávám abych měl spory, pak mně to poškodí. Jak jinak mně to může poškodit? -
To jsem asi špatně vysvětlil: Když chci něco někam prodávat, není mým zájmem vyvolávat spory - to by mi asi dlouhodobě zisk nepřineslo, protože dneska se v globalizovaném světě fšecko hnedky rozkecá. Takže se budu muset tak jako tak snažit, aby byli zákazníci spokojení a neměli vůbec potřebu řešit nějaké spory - tedy používat nějaké paragrafy (kteréhokoli státu). Takže když budou nespokojeni a výrobkem za který dali třeba své roční úspory a já to v té zemi chci prodávat dál a mám s tím celkem úspěch, tak jim rád vyhovím i když to bude třeba nad rámec zákona.
Jiná situace bude, když to tam budu chtít prodávat krátkodobě (na okamžitý nekalý zisk) a jakmile všichni zjistí, že naletěli a koupili předražený šmejd, tak se stáhnu a zavřu krám - to pak může být těm zákazníkům vcelku vhod, že kvůli tomu nemusí detailně studovat zákony cizí země. Já vím, že to nepomůže na 100%, ale trochu snad ano. -
Prosím aplikujte kritérium přiměřenosti - tohle není srovnatelné se zavíráním do vězení. Když chci něco levného z elektroniky a fakticky bez záruky, nikdo mi nebrání to nakupovat třeba na www.dealextreme.com - a pozor - funguje to vcelku spolehlivě včetně bezproblémových dodávek do ČR a nevím jak by to chtěl někdo v budoucnu omezit.
-
honzzz (neregistrovaný)Proč přiměřenost? Pokoušel jsem se jen vysvětlit podstatu problému pomocí reductio ad absurdum, kdy použijeme nejvýraznější příklad co nás napadne protože náš point je na něm nejvýraněji vidět. A point je v tom, že ochrana může způsobit víc škod než to, před čím má chránit. A na rodíl od vás si myslí, že to je přesně případ tohoto nařízení (pokud to skutečně není kachna).
A mimochodem (když už jsme u vysvětlování pomocí reductio ad absurdum) - zkuste si představit, že by se princip který schvalujete, totiž že se platí právo země, kde sídlí příjemce, a nikoli právo země, kde sídlí původce, aplikovalo na internetu obecně, a ne jen v EU a ne jen v obchodních záležitostech.
Rázem by tak polovina provozovatelů webů v ČR čelila trestu smrti... protože tak se v některých zemích trestá například zobrazování nezahaleného ženského těla, nebo rouhačství, nebo propagace státu Izrael, nebo spousta dalších věcí které považujete za běžné a legální - a podle vaší logiky, když se na stránky vašeho oblíbeného bulvárního magazínu může někdo po internetu připojit i ze Sýrie, tak přece ten magazím je v Sýrii a měl by dodržovat tamní zákony, syrští občané přce mají právo na ochranu, že?
Zahrávat si s aplikací podobných principů, byť v omezené míře, je slippery slope, jak říkají amíci, může to vést k velmi nevítaným koncům. -
honzzz (neregistrovaný)Navíc si myslím, že když už chci implementovat nějakou ochranu, tak to musím udělat chytře. Tahle "ochrana" způsobí jen to, že se řada e-shopů přesune mimo jurisdikci EU, kde právo EU není vymahatelné a dodržují bankovní tajemství... takže výsledek bude, že daňové peníze z těchto obchodů odtečou z EU a zákazníci, kteří budou mít problémy, tak místo aby se soudili v Německu, protože shop má sídlo v Německu, tak budou mít smůlu protože se dostanou akorát tak k nějaké shell company někde na Seychelách.
-
Já nevím jak zapůsobí tato ochrana - neznám ani její přesný text. Jsem si jist, že se k tomu určitě vyjádřilo v průběhu legislativního procesu dost odborníků. Počkejme si na výsledek - tak za rok to můžeme objektivněji zhodnotit.
Já chápu Váš přístup a považuji ho za legitimní. Ani já nevolám po 100% ochraně za každou cenu a proti vůli chráněného - to je nesmysl. Na druhou stranu - nemohu být např. jako pacient partnerem lékaře a posuzovat, jestli vůči mně aplikuje ten nejlepší postup - na to prostě nemám vzdělání ani praxi. A když se dotyčný lékař rozhodne mně postrašit, že mám rakovinu a že jen jeho zázračné injekce za mnoho tisíc mně mohou vyléčit - můžu mu to v tu chvíli jen těžko kvalifikovaně vyvrátit. Jo - můžu se objednat jinam a celé vyšetřovací několikatýdenní martyrium podstoupit znovu, ale co přitom budu prožívat?
Nelze znásilněnou ženu odkazovat POUZE na občanskoprávní řízení. Nelze okradenou důchodkyni obvinit z toho, že si za přepadení může sama, protože neumí internetbanking a chodí si pro důchod na poštu. -
honzzz (neregistrovaný)Jenže ti, kteří nám vládnou, nejsou vůči nám ve stejné pozici, jako je lékař. Naopak, měli by nás pouze zastupovat, a my je musíme maximálně kontrolovat, jestli dělají to co je v našem zájmu.
Upřímně, vaše přesvědčení, že zákony dělají odborníci a tudíž je dělají ve prospěch společnosti, mě šokuje. Na jaké planetě žijete? Odbornost nestačí, pokud není ve vašem zájmu psát dobré zákony. A situace je bohužel taková, že zákonodárcům se často více vyplatí psát špatné zákony.
Jen velice důsledná kontrola našich zákonodárců nám může pomoci, aby zákony vytvářeli tak, aby vyhovovaly lidem a ne konkrétním firmám, jejichž lobisté se snaží zákony ovlivňovat ve prospěch svých chlebodárců - a přesně o tohle zde zjevně jde v tomto případě, velké firmy budou nadšené, až jim "ochrana občanů" pomůže zničit konkurenci malých levných obchodníků.
Obávám se, že vám vezmu iluze, ale zkuste si zjistit, jakým způsobem tihle "odborníci" prosazují například ACTA, což by naprosto zjevně prospělo několika málo firmám z jednoho odvětví průmyslu, a nás ostatní to naprosto zásadně poškodí. Naši zákonodárci zde působí jako lékař, který pacientovi předepíše látku, která mu zničí zdraví, a to naprosto vědomě, prostě proto že mu za to zaplatili. -
Já mám jednu osobní zkušenost s lobbováním - viz zde: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=59830 a myslím, že to probíhalo korektně.
-
Tak to asi máme každý jinou představu o tom co je lobbing - já jsem se snažil a neustále snažím ovlivnit poslance, ministry i premiéra aby uznali, že katalogové podvody jsou problém a ne jen případ pár "blbců co nečtou pořádně obchodní podmínky". Přečtěte si tohle: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/katalogove-firmy-mimo-zakon-rozhodnou-poslanci_151477.html
Podle vás je to možná požadování zbytečně omezující ochrany, ale já myslím, že jsou jisté hranice, které by nemělo být dovoleno beztrestně překročit. -
honzzz (neregistrovaný)No tohle ale opravdu není lobbying ve smyslu toho slova, jak se obvykle užívá. Lobbying je snaha ovlivňovat legislativu ve prospěch jisté sájmové skupiny, přičemž to "prospěch jisté zájmové skupiny" tam je to podstatné.
Když se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí snažíte ovlivňovat zákonodárce, tak to asi děláte abyste dosáhnul co nejlepších zákonů pro společnost jako celek. Problematičnost lobbyingu je v tom, že hájí zájmy zájmových skupin, nejčastěji korporací nebo třeba průmyslových odvětví - a tyto zájmy jsou někdy v souladu se zájmy společnosti, a někdy jsou s nimi v rozporu.
Například když se lobisté holywoodských studií snaží prosadit zákony umožňující odpojování lidí od internetu bez soudu, což by omezilo naše právo na soudní proces a presumpci neviny, takže jako společnosti nám to uškodí, ale firmám jejichž lobisté tohle prosazují to umožní ušetřit peníze za prokazování viny "pirátům". -
honzzz (neregistrovaný)radši vycházejte z této: http://en.wikipedia.org/wiki/Lobbying
zejména si povšimněte "on behalf of a special interest or a member of a lobby".
Mimochodem, myslím že česká wikipedia je na prd, čechů je příliš málo než aby to fungovalo, kvalita článků na české je s anglickou nesrovnatelná. -
pepak (neregistrovaný)Už se nemůžu dočkat dalšího "řešení", které se problému samotného nijak nedotkne, jen dál ztíží pozici těch, co zákony dodržovat chtějí. Tak to aspoň bylo se všemi dosavadními pokusy o regulaci dětské pornografie na internetu, neexistuje ani jeden případ, kdy by opatření skutečně bylo účinné a postihovalo především problém, nikoliv ty okolo.
-
stratos (neregistrovaný)No vzhledem k tomu, že naše firma dováží elektroniku velmi slušné kvality od výrobce , který nám CS manuál nedodá, ale my jej vyrobit a dodat musíme, tak Vaši reakci sice chápu, ale téměř denně jsem konfrontován s dotazy typu
"kde je český manuál ke stažení?" No nikde, protože nás jeho výroba stojí dost peněz aby se nám vyplatilo jej striktně dodávat pouze k námi distribuovaným kusům. Kdo koupí bez návodu od jiného dodavatele, má smůlu.Nebo mu ho prodám, ovšem nevím co by stálo v cestě těm internetovým shopikum, kdyby nemuseli dělat ani tohle, zkoušel jste někdy nakupovat na internetu???
Víte, jak často tam vůbec není to, co nabízejí, o návodech a podpoře nemluvě....
