"zákazníci před nákupem požadují kvalitní a ověřené informace o zboží (nedostanou-li je, nakoupí jinde)"
Prdlajs, zajdou si pro detailní informace k chudákovi obchodníčkovi a potom si to koupí tam, kde je to nejlevnější.
Chytrý zákazník si zboží objedná na vyzkoušení domů, nejde k obchodníkovi. Má na to 14 dnů. Co se budu harancovat kamsi za město do hypermarketu. A to nemluvě když jsem z venkova. Do Makra jedeme jedenkrát za čtrnáct dnů a to už může být televizórek pěkně doma. V teple svého budoárku a v pohodlíčku několik dní v klidu a rozvážně vyskoušíme u kafíčka a pivečka (se sousedem porovnáme zda je obraz dost ostrý) a když se mu hračička nelíbí, tak to obchodníkovi vrátí. To že se to pošle obchodníkovi v porvaném obalu ve kterém těch několik dní testů spala kočka a děcka si s tím hrály na vojány není důležité. Vo co go ne? biznys je biznys... Tato doba přijde brzy...
Stát tímto vymyslel jak obchodníkům dělat ležáky, které si po takových testech další zákazník nekoupí. Taky chcete dostat nové zboží ne?...
Já nechápu jednu věc - proč si v jiné (západní) zemi můžete něco koupit, chvíli to používat a pak to v pohodě vrátit a dostat peníze zpět. Klidně to můžete vrátit jeté, nikdo se nediví a s úsměvem vám dají peníze zpět v plné výši. USA je tímto proslulé, v Německu to funguje docela dobře. Navíc je zboží mnohdy levnější či stejně drahé jako v ČR! Tady ale vracení zboží nefunguje. Kamenný obchodních tuto možnost nenabízí, internetový vymýšlí různé sviňárničky typu platba za pronájem, kouzla na faktuře s cenou zboží a cenou dopravy a podobně. Všichni se snaží se zákazníkem vyběhnout.
Může mi někdo vysvětlit tento paradox? Zahraniční obchodníci snad prodělávají?
Moje teorie je, ze rozdil je zpusoben tim, ze v zahranici to vznikalo postupne a ted to funguje tak dlouho, ze si na to vsichni zvykli, zatimco u nas by to byla narazova zmena a ani obchodnici ani zakaznici by se s tim neumeli tak naraz vyrovnat, zvlast kdyz to doplnime letitym ceskym zvykem snazit se vsechny kolem ocurat... Nebo bychom se s tim treba i vyrovnat dokazali, ale zadny obchodnik nechce riskovat, ze ho polozi, kdyz to zkusi jako prvni.
Je to trochu jako s agregaci na netovych linkach - na zacatku zavadeni ADSL a kabelu byly rychlosti dost tragicke, prestoze na dratu viselo doslova jen par uzivatelu - jenze vsichni se snazili plne vyuzit to uzasne zrychleni, ktere jim mel kabel proti telefonu prinest. Dnes je uz situace dost v pohode, prestoze pocet zakazniku mnohonasobne stoupl (samozrejme stouply i rychlosti linek ISP, ale myslim si, ze vliv toho, jak uzivatele prezili to prvotni nadseni a postupne zacali net vyuzivat "normalne", byl vetsi).
Možná je to konkurencí. V zahraničí je podle mého názoru mnohem více kvalitních internetových obchodů. Ty se pochopitelně bojí ztratit i jednoho zákazníka.
Proto se jim podle mého názoru vyplatí vrátit bez řečí peníze za zboží. Nespokojený zákazník si navíc může někde postěžovat. Český zákazník většinou mávne rukou (záleží pochopitelně na ceně zboží, vzpomeňte si na kauzu volvohori.cz).
Jistý obchod zavedl, že mohou zákazníci cokoliv vrátit bez udání důvodu. Výsledkem bylo zvýšení tržeb - zákazníci měli větší sebedůvěru a více nakupovali. Vráceného zboží bylo minimum.
Zkoušel jste někdy něco u nás v Tescu a třeba v USA ve Wal-Martu vrátit? Ta možnost vrácení v Tescu je dle mé zkušenosti jen reklama, podobná "nejnižším cenám" (s možností vyrovnání rozdílu proti konkurenci) v Datartu. Tj. pouze reklama.
Ve Wal-Martu: přijdu, předám v jakémkoliv stavu, dostanu peníze.
V Tescu: přijdu, "kde je původní obal?", bla bla bla, "tady je to ošoupané", bla bla bla, "je to použité", bla bla bla, "to musíme zavolat.."