Nejhorší je, že je zde podobné procento vyčůránků na obou stranách. Problém je v tom, že zákazníků je mnohem více než obchodníků, takže slušný obchodník se musí bránit velkému absolutnímu číslu podvodníků. Naopak jeden podvodník na straně obchodníků dokáže napálit velké množství slušných zákazníků.
Na 14 denní lhůtě mi vadí především to "bez udání důvodu", beru to jako nutné zlo, protože nelze objektivě posoudit oprávněné důvody. U solidních prodejců často není problém zboží vrátit i v delší lhůtě, když se člověk domluví a vysvětlí proč. Bez udání důvodu zároveň obchodník nemá zpětnou vazbu proč je zboží špatné. Vrácené zboží pak slušný obchodník nemůže prodat jako nové a prodělá na něm. Bohužel jsou mezi námi takoví, kteří si opravdu zboží jen půjčí... Stačí se v létě podívat na alzu, kolik je tam zánovních a použitých foťáků a po větších sportovních akcích televizí.
Co se týká reklamací tak hlavní problém před noz byla vynucená 2 letá záruka, když obchdník měl od diatributora často jen jednoletou. Viděl jsem mnoho případů, kdy chtěl zákazník reklamovat utopený telefon/upadnutý notebook a podbné. Když obchodník reklamaci přijme, dává zákazníkovi nový přístroj, který hradí plně ze svého. A když ne, tak je ČOI za dveřmi a heuréka plná negativních reakcí.
Co so se týká cen, tak je třeba si uvědomit, že česká republika není zas tak velký trh a menší trh znamená o něco vyšší cenu. Český distributor musí vyřešit spousty věcí (manuál, vhodné napájecí konektory,...), které se u většího trhu do ceny více rozprostřou. Pokud chce obchodník uspět, tak musí v ceně počítat i s náklady z vratek. Tím zvedne cenu a zákazníci budou nakupovat jinde, protože mnoho prodejců tlačí jen na cenu a trh je v mnoha oborech tak zničený, že marže jsou opravdu minimální. Je to věčný boj.
Vhodné napájecí konektory? Hm... Ono microUSB je někde jinde na světě jiné než u nás? Nebo myslíte ten konec co se strká do zásuvky? Jako ano, třeba Němci mají trochu jiné zásuvky a zástrčky než my (nemají zemnící kolík - tenhle kontakt je realizován přes plíšky po stranách) - ale zase třeba Francouzi mají stejné. Ale hlavně - tenhle "německý" a "francouzský" typ zásuvek jsou navzájem kompatibilní. Takže do většiny Evropy můžete vozit elektroniku se stejnými přívodními šňůrami - v podstatě jen Britové musí mít něco "jiného". A obvykle se to dělá tak, že třeba trafo k notebooku je stejné pro celý svět (dokonce je mu jedno, jestli je to 220 V a 50 Hz nebo 110 V a 60 Hz) a mění se jen přívodní šňůra, která je tak za 2-3 $.
Prohlášení o shodě také stačí prostě pro EU.
Tekže na českého distributora zbývá tak možná ten manuál. Zajistit jeho překlad snad není zase tak náročné - za pár tisícovek to snad někdo přeloží. A ano, mezi čím více zákazníků se takový překlad rozpustí, tím lépe, ale že by to odůvodňovalo některé cenové rozdíly co vidím? Mimochodem - poslední mobil jsem si koupil v Mironetu a myslím, že tam žádný český návod ani nebyl. A nejspíš ani anglický. Nebo maximálně nějaký kus papírku, kde bylo napsáno jak ho zapnout...
Proč by měly být posuzováno, zda jsou při nákupu přes e-shop důvody pro vrácení zboží "oprávněné", resp. co byste považoval oprávněné důvody? Třeba se dané zboží zákazníkovi prostě nelíbí, protože je vypadá/funguje jinak, než očekával - byl by to pro obchodníka oprávněný důvod? Jinak velmi pochybuji, že by nějaký obchodník uznal jako reklamaci mechanicky poškozený výrobek, ledaže by k tomu měl nějaký speciální důvod.
Manuál v národním jazyce - z 28 států EU je pouze pět výrazně lidnatějších nežli ČR s cca 10 milióny obyvatel. S výjimkou Rakouska (a Malty) všude melou svojí unikátní řečí.
Zásuvky - v Evropě se (s výjimkou Anglie, Irska, Itálie, Dánska a Švýcarska) používá buď německý (Schuko, hodně států) nebo francouzský typ (Francie, Polsko, ČR, SR, Belgie), moderní šňůry lze zastrčit do té či oné zásuvky.
Kvůli důvodu "půjčím" si elektroniku na dovolenou řvou majitelé ešopů, proč zrovna oni?
Mnohem více by tím mělo být zatíženo každé obchodní centrum (jak bylo uvedeno, mají delší doby na vrácení zboží a fakt to neřeší).
Jedinný rozdíl co mne napadá je, je ešopisti mají najednou vrácené zboží naskladněné a nevědí zda ho budou schopni prodat. Protože jich valná většina lže a nemají sklady, jen přeprodávají v okamžiku objednávky.
Markety nedodrzuji zakon, Nepredvadeji zbozi. Tento fakt kompenzuji prave tim, ze umoznuji zakaznikovi vratit zbozi. Nic vic ani nic mene. Pokud by market zbozi odmitl vzit z libovolneho duvodu zpet, tak se zakaznik otoci na tom, ze mu zbozi v rozporu se zakonem nebylo predvedeno a market nejen ze mu bude muset tak jako tak vyplatit penize, ale jako bonus obdrzi pokuticku.
Aneb kde neni zalobce neni soudce, zakaznici si nestezuji a markety narozdil od mnoha podvodniku to zbozi zcela bez reci zpet vemou.
Nechápu, jak před NOZ mohla být problémem dvouletá záruka a dnes už podle vás zřejmě není, když dvouletá záruka stále platí (navzdory krátké mediální hysterii, kdy od sebe novináři opisovali, že platit nebude, aniž by si někdo ten zákon přečetl). Ona je dvouletá záruka zakotvena už právních předpisech EU, takže to těžko může být jinak.
To, jakou dává výrobce záruku, snad ví obchodník předem, tak podle toho má upravit marži, aby mu ty reklamace pokryla.
Zrovna tohle je dost jasné – protože e-shopy tu povinnost mají ze zákona, kdežto obchodní centra to dělají čistě ze svého rozhodnutí. Takže ta obchodní centra si to mohou třeba také ve svých podmínkách upravit a vrácení bez udání důvodu bez udání důvodu odmítnout.
Jiná věc je, zda je to u těch e-shopů opravdu reálný problém, to by bylo potřeba doložit nějakou statistikou.
Tak znova a jasněji, snad to pochopíte:
Obchoďáky to dělají dobrovolně a ve větším rozsahu, postupně to nasadil snad každý řetězec a mají to ve větším rozsahu než e-shopy.
Nestalo se mi, asi ve třech pokusech, že by mi odmítl vzít zpět výrobek, ono je to asi těm přebírajícím jedno, prostě to znovu vystaví a jede se dál.
A teď přijde to co Jirsák asi nepochopil - Obchod zboží znovu vystaví a s největší pravděpodobností to koupí někdo jiný (zboží je pořád naskladněno) - e-shopista má problém, najednou má doma (většinou doslova) výrobek, za který musel zaplatit a teď v něm má utopené peníze a neví co s ním, protože on už zboží bez udání důvodu vrátit nemůže.
Statistika je jasná, pokud jede na malou marži, tak i kdyby to udělal jen každý stý (většinou se udává kolem procenta takových zákazníků), je to pro něj likvidační, protože z ostatních marží na nákup toho skladového nevydělá :-)
Zrovna v článku zmiňovaný důvod „vrátil jsem se z dovolené, fotoaparát teď nebudu několik měsíců potřebovat, a příště si půjčím novější“ snad patří k těm neoprávněným, ne? Smyslem toho ustanovení určitě není umožnit půjčovat si věci zadarmo, smyslem je kompenzovat to, že si výrobek nemůžu prohlédnout, „omakat“ a vyzkoušet v prodejně.