Už je to nějaký ten pátek, co byl v Praze otevřen uzel sítě Ebone, a za tu dobu se hodně změnilo. Když byl pražský uzel otevřen, měl pouze jediného zákazníka. Byl jím CESNET, u kterého také tento uzel dosud fyzicky sídlí. Postupně ale klientů přibývalo, táhla je nízká cena a kvalitní připojení, zajišťované linkou o tehdy úctyhodných 34 Mb/s. Hlavní výhodou ale určitě bylo to, že nebylo nutné platit za linku do zahraničí, což byla úspora dosti podstatná. Zákazníků začalo rychle přibývat, ale linka stále dostačovala, i když už přestávala být takovou senzací; linky stejně rychlé, nebo dokonce rychlejší si pořidili i další poskytovatelé.
To se ale v poslední době začalo měnit, protože k CESNETu, který má připojení k Ebone o kapacitě 16Mb/s, a několika „menším“ zákazníkům přibyl další zákazník, který využil nejvyšší kapacity, kterou standardně Ebone nabízí, tedy 16 Mb/s. Jde o akademického kolegu sítě CESNET, tedy síť TEN-155 CZ, která se rozhodla touto cestou zálohovat svoje připojení. Nevím ovšem, jak dalece jde o zálohu, protože např. spojení se SUNETem je realizováno právě přes tuto linku. Malou perličkou by mohlo být, že toto spojení dříve šlo přes linku do Spojených států, ať žije routing…
Jednoduchými počty je jasně vidět, že linka Ebone neumožňovala využít maximální rychlosti linek všech připojených poskytovatelů. Ebone přitom na rozdíl od jiných poskytovatelů garantuje agregaci 1:1. Řešením této situace se stalo otevření nové linky mezi Prahou a Mnichovem, mající kapacitu 155Mb/s (STM-1). Jak vyplývá z mapy Ebone, funguje vedle ní i nadále stará linka. Tím se tak vlastně řeší i záloha linky, která doposud chyběla a byla asi hlavní nevýhodou pražského uzlu, na kterou se i na Lupě několikrát upozorňovalo.
Při pohledu na mapu sítě Ebone je také vidět, že uzly v Praze a Bratislavě jsou něčím zvláštní. Jsou totiž „mimo“. Nemyslím tím, že by byly geograficky položeny daleko od ostatních uzlů sítě, ale jde mi o to, že pražský uzel je připojen pouze do Mnichova a bratislavský uzel pouze do Vídně, zatímco ostatní uzly jsou převážně propojeny hustou sítí linek. Vypadá to tedy, jako by nebyly rovnocennými součástmi sítě. Možná se ale v dohledné době dočkáme alespoň linky z Prahy do Bratislavy, o které se už nedávno v souvislosti s vytvářením zálohy hovořilo.
Nechtěl bych ale zůstat pouze u pražského uzlu, protože v síti Ebone se vylepšuje již delší dobu a celkem pravidelně. Ať už vezmeme v potaz ring o kapacitě 2.4Gb/s spojující Brussel, Amsterdam, Frankfurt, Ženevu, Paříž a Londýn, či novou linku z Londýna do New Yorku o kapacitě 155Mb/s, přes kterou jde i spojení pražského uzlu do Spojených států. Nejvíce bych osobně ocenil jinou věc, kterou je routing. Ten doznal znatelného vylepšení a při svých letmých pokusech jsem už nedosáhl toho, co bylo dříve zcela normální, tedy že dvě různá spojení s různými hosty, která šla přes uzel v New Yorku (popřípadě v Pennsaukenu), měla po páteři úplně jinou cestu, ačkoli se sešla na tom samém uzlu v New Yorku. Nejednou mi při traceroutu hrůzou vstávaly vlasy na hlavě a nebyl jsem s to pochopit, jak je to vůbec možné…
Abych ale pouze nechválil, jsou zde stále věci, které by se daly rozhodně vylepšit. Příkladem může být peering, který má určitě své rezervy. Obloukem jsem se tak dostal k jedné věci, která pražskému uzlu také chybí a to je právě peering. I když pomineme-li otázku, zda by byl vůbec Ebone ochoten vstoupit do NIXu (na Slovensku však do SIXu vstoupil), dojdeme k závěru, že stejně dost dobře nemůže. Je to dáno stanovami a provozním řádem NIXu, které jasně říkají, že zahraniční spojení člena NIXu nesmí procházet přes jiného člena NIXu. Jinými slovy to znamená, že po vstupu Ebone by členové, kteří jsou připojeni výhradně přes Ebone, nesplňovali podmínky členství. Jedním z postižených by byl např. i CESNET… Možným řešením pro tyto poskytovatele by pak mohla být např. „tenká“ linka do nějaké jiné sítě, která by sice nenesla hlavní tíhu provozu, ale umožnila by „dodržování“ stanov, alespoň na papíře. Této finty ostatně již kdysi využila společnost INEC, aby se dostala do NIXu.
Pokud však chce Ebone skutečně být evropskou páteřní tranzitní sítí, mělo by se ke vstupu do NIXu odhodlat. Jinak svoji úlohu dost dobře neplní, protože ne každý český poskytovatel je k ní připojen. Jsem přesvědčen, že vzhledem k síle poskytovatelů, kteří by tím byli zasaženi, by se situace snadno vyřešila: změnou příslušného pravidla NIXu, na jehož nesmyslnost už Lupa upozorňovala před rokem a půl.
Starší, související články:
ČLÁNKY DO MAILU