Ve With Windows 10, Microsoft Blatantly Disregards User Choice and Privacy: A Deep Dive upozorňuje Electronic Frontier Foundation (EFF) na otazníky okolo Windows 10 a soukromí uživatelů, ale také na to, jakou svobodu volby vlastně uživatelé Windows mají. Je zajímavé, co si mohou firmy velikosti Microsoftu vlastně dovolit. A hlavně, co všechno jim nakonec projde.
EFF především připomíná agresivitu, se kterou se Microsoft rozhodl uživatelům vnucovat aktualizaci na Windows 10. Až tak značnou, že řada nepozorných uživatelů se náhle překvapeně ocitla u počítače, kde byly Windows 10 nainstalovány. V horším případě to byl počítač, který aktualizací neprošel bez problémů – podobně jako se tomu děje nyní u nedostatečně odzkoušeného Windows 10 Anniversary Update.
Postupně se zvyšující tlak na aktualizaci zahrnoval nejprve velmi vlezlou aplikaci, kterou Microsoft nainstaloval do počítačů a neumožnil ji vypnout žádným běžným a jednoduchým způsobem.
V dalším kroku se kompletní Windows 10 v tichosti stáhly do počítače (šlo o stažení několika gigabajtů dat bez varování) a Microsoft je začal přes Windows Update uživatelům vnucovat. Změny v mechanismech Windows Update navíc přinesly to, že pokud uživatel nebyl dostatečně pozorný, k aktualizaci došlo automaticky. V řadě případů navíc po určitém počtu opakování prostě Microsoft opět rozhodl za uživatele.
Celé to nakonec došlo tak daleko, že Microsoft změnil dialog pro odmítnutí aktualizace do podoby, kdy zavření křížkem bylo bráno jako souhlas s instalací. Pro nesouhlas bylo nutné specificky vybrat jiný dialogový prvek.
Nemožnost jednoznačně a jednou provždy odmítnout vnucující se výzvy k aktualizaci byla jenom začátek. V současné době mimochodem Microsoft pokračuje v podobné taktice s dialogem „Máte staré Office“.
Soukromí je také vedlejší
EFF upozorňuje i na to, co již déle víme – tedy že Windows 10 shromažďují a odesílají velké množství informací a údajů o uživateli a jeho počítači. Jakkoliv je to sice poměrně srovnatelné s tím, co se děje v mobilních telefonech, u systémů pro osobní počítače bylo něco takového doposud vzácné.
Nejvíce dat, samozřejmě, shromažďuje a zpracovává Cortana, která coby „asistent“ sice podobné informace potřebuje, ale uživatel by měl lépe a více vědět, co vlastně sbírá a užívá.
Většinu z těchto sběrů dat sice lze potlačit, rozhodně to ale není triviální a už vůbec ne jen otázka zapnutí či vypnutí. Volby ovlivňující shromažďování údajů Microsoft rozprostřel na řadu míst. Jejich vypnutí navíc zdaleka neznamenalo, že systém opravdu přestal všechna data odesílat – některé úkony musel uživatel provést mimo klasické grafické uživatelské rozhraní.
Mezi prakticky nezakázatelná data „posílaná domů“ můžete počítat i „telemetrii“, kterou Microsoft teoreticky agreguje a anonymizuje (není ale známo, jak to dělá, ani to, jak dlouho tato data uschovává). K nevypnutelnému shromažďování telemetrie navíc Microsoft uvádí, že je nutná, aby mohlo správně fungovat Windows Update, a vypnutí nebo nastavení na nejnižší úroveň by prý mohlo ohrozit zabezpečení uživatelů. Zajímavé zdůvodnění, které je ale zároveň nepřijatelné.
Přitlačit, ucuknout, vyhrát
Nakonec jde o klasickou taktiku „tlačení na pilu“ a zkoušení, co nakonec projde. V případě Microsoftu je poměrně jasně viditelné, že procházejí věci, které jsou za hranicí přijatelnosti.
Umožňuje mu to stále dominantní pozice v desktopových operačních systémech, ale také to, že většina „postižených“ uživatelů je nezkušených. Nejenom že nevědí, jak se bránit, ale ani netuší, co je za hranicí přijatelného ústupku.
Ve Spojených státech se ale podobné taktiky mohou vrátit jako bumerang. Je jen otázkou času, kdy se na Microsoft obrátí právníci toužící na zastupování nespokojených jednotlivců či skupin vydělat peníze. Microsoft si pak musí jenom dobře spočítat, jestli se agresivní taktika a následné placení soudních i mimosoudních vyrovnání vyplatila.
ČLÁNKY DO MAILU