Po přechodu F2Poolu (pool stojící za 11 % celkové hashrate Ethereum sítě) na stranu podporující Ethereum Improvement Proposal 1559 schvaluje na červenec chystanou implementaci již 55 % minerů Etherea, a tak ke změně nakonec přeci jenom nejspíš dojde (byť část z nich ji podmiňuje implementací jiného EIP – 969, které se snaží ze sítě odstranit výrobce ASIC minerů). Ne, že by ostatně na názoru minerů až zase tak moc záleželo. Na rozdíl od Bitcoinu, kde mineři tvoří nejsilnější stranu mocenského trojúhelníku, u Etherea tahají za nejdelší provaz vývojářské týmy v čele s core developmentem. Případné (byť dočasné) schisma by ale pro síť v době, kdy do ní vkládá energii a kapitál tolik institucionálních hráčů a kdy se o její sesazení z trůnu pokouší tolik vyzyvatelů, nebyla příliš dobrá PR vizitka.
Proč ale vůbec vylepšení, které síť v době astronomických poplatků a tragické správy okolo gas managementu dnes potřebuje víc než kdy jindy, vyvolává takové emoce?
Abychom mohli na otázku zodpovědně odpovědět, musíme se nejprve podívat, jak se přesně EIP 1559 chová a jaké důsledky bude mít v komplexním systému, kterým ethereová síť naneštěstí je. Základní problém je nicméně jednoduchý, s chystanou změnou přijdou těžaři o signifikantní část odměn, tuto část odměn navíc síť zdánlivě neefektivně spálí.
Samotný EIP 1559 je znám již poměrně dlouho. S návrhem přišel ještě v dobách, kdy myšlenka celosvětové pandemie byla jen tématem pro katastrofické sci-fi, Eric Conner a měl poměrně jednoduchým způsobem vyřešit komplikovaný gas management (označení pro poplatky za vykonávání transakce/kontraktu) v Ethereum síti.
Návrh, o jehož prosazení se dnes zasazuje hlavně koordinátor Tim Beiko, sleduje několik cílů: předvídatelnější poplatky (nastavení limitů), zjednodušení celého gas managementu, odstranění z pohledu uživatele zbytečných zpoždění daných pevným limitem na gas v jednom bloku, nebo třeba dosáhnout stabilnějšího provozu na relativně ucpaném blockchainu pomocí dynamických fee i velikosti bloku a přispět trochu k udržení iluze digitální vzácnosti pálením velké části ETH obsaženého v rámci transakčních poplatků.
Změna, která jde na úkor zájmů minerů (případně později validátorů), má přinést lepší uživatelskou zkušenost pro všechny uživatele Etherea, a to hlavně díky předvídatelnějším poplatkům a novému mechanismu podporujícímu deflační chování nativního síťového aktiva.
Eric ve svém návrhu kritizuje současný aukční systém, který zařazuje transakce do bloku s pevnou velikostí podle výše přiděleného transakčního poplatku (gas fee). Systém, který velmi podobně funguje také u Bitcoinu, vznikl jako kompromis, který na jedné straně chrání síť před zahlcením transakčními DoS útoky (bitcoineři z éry před rokem 2016 velmi dobře znají) a díky omezené velikosti bloku podporuje větší decentralizaci na úrovni jednotlivých full nodů (blockchain neroste tak rychle, což v teorii podporuje existenci více full nodů). Aukční systém je ale podle Erica extrémně neefektivní a vede ke značnému přeplácení minerů.
Nová proměnná jménem BASEFEE
EIP 1559 se tento problém snaží řešit tím, že namísto lidské aukce staví algoritmus, který funguje trochu podobně jako automatická úprava obtížnosti v bitcoinové síti. Pokud jsou bloky o 50 % ucpanější než v předchozím stavu, „BASEFEE“ automaticky stoupne, pokud naopak o 50 % klesne, klesá i BASEFEE.
BASEFEE se přitom pouze pokouší definovat optimální tržní sazbu za gas, není to poslední arbiter ceny, za kterou bude transakce/kontrakt nakonec vytěžena. Když si BASEFEE přirovnáme k současným službám třetích stran, které ukazují typické poplatky (EthGasStation.Info, Etherscan’s Gas Price Tracker), jeho hlavní výhoda oproti nim spočívá v tom, že ukazuje, jak moc ve vztahu k zaplněnosti sítě za transakci přeplácíme.
Dnes se o automatické určení optimálního poplatku pokoušejí (podobně jako na Bitcoinu) samotné peněženky, což ale v praxi většinou vede jen k dalšímu roztáčení inflační poplatkové spirály. BASEFEE definuje základní částku, za kterou by měla transakce v některém z nejbližších bloků projít (a která ještě není nemravně vysoká). Podobně dynamická jako samotná BASEFEE bude také velikost samotného bloku. Ten má variovat od 0 do 25 milionů gas s cílem dosahovat průměrné velikosti 12,5 milionu gas (dnešní maximální limit, ještě začátkem loňského roku ale byl jen 10 milionů gas).
Trochu potíž je v tom, že BASEFEE stále tvoří jen první část celkové sumy, uživatel totiž může minerům přihodit „dýško“, což na první pohled není nic jiného než starý známý aukční systém. V čem je tedy hlavní rozdíl? V teorii by mělo BASEFEE stačit na vykonání transakce (na rozdíl od příliš nízkých poplatků dnes) a úplatky minerům by měly sloužit jen jako jakýsi červený koberec pro VIP transakce v dobách vysoké zátěže (rozuměj skoro pořád), jenže teorie a praxe se málokdy potkávají. Technicky je zde rozdíl v tom, že BASEFEE netvoří odměnu minerů, namísto toho míří na jednocestné adresy a nikdo jej nezíská (Ethereum poslané do BASEFEE se „spálí“).
Tento nový mechanismu přináší zajímavé konsekvence, měl by například odrazovat minery (nebo validátory) od snahy manipulovat výšku fee ve snaze vylákat z uživatelů tučnější poplatky, stoupne také význam ETH (nativního tokenu), protože jen s jeho pomocí je a bude možné zaplatit transakci (dnes lze fee platit například pomocí stablecoinů, což vede k problematické ekonomické abstrakci).
Podobně jako u Bitcoinu monetární politika Etherea upřednostňuje bezpečnost na první vrstvě nade všechno ostatní, řídí se ale ještě jednou maximou a tou je dosažení bezpečnosti s minimálními možnými náklady. Na rozdíl od Bitcoinu s jeho halvingovým narativem se tak snaží i do budoucna stavět platby za bezpečnost sítě raději na odměnách za „vytěžený“ blok než na trochu nevyzpytatelném fee marketu. Jestli je tato strategie správná, prověří čas, Eric Conner se ale domnívá, že platit za validaci transakce navíc ještě BASEFEE by bylo přeplácením bezpečnosti.
Představme si teď minery/validátory jako zaměstnance s určitou smlouvou, pokud se síti daří dobře a vygeneruje extra příjem, neznamená to nutně důvod, proč by měl připadnout právě těmto zaměstnancům a neměla by z něj profitovat síť jako celek. Pokud chce někdo podpořit tyto konkrétní zaměstnance a motivovat je k nějaké extra službě, může použít „dýško“, BASEFEE ale patří síti. To znamená, že o spálené ETH se teoreticky zvedá hodnota těch, které drží uživatelé, ať již přímo, nebo třeba vázaných v platformách jako MakerDAO, Uniswap a myriádách dalších.
Je zde ale ještě jedna zajímavá teoretická konsekvence. Pořádně docenitelná až s příchodem Ethereum 2.0. Schopnost provést úspěšný útok na síť bude v případě Ethereum 2.0 odvoditelná z množství ETH tokenů, které budou dostupné na sekundárních trzích. Čím méně ETH bude na trhu k dispozici, tím dražší bude útok. EIP 1559 tak neustálým spalováním ETH tokenů teoreticky přispívá k větší bezpečnosti v budoucnosti.
V této souvislosti zavádí EIP 1559 dvě důležité nové metriky: ETH-Burn Rate a ETH Burn:Issue Rate Ratio. Ta první sleduje vlastně rostoucí míru ekonomické aktivity v síti, neboť Burn Rate poroste se zájmem o to dělat na síti transakce. ETH Issue:Burn Ratio je pro změnu metrika, která udává míru inflace nebo deflace. Pokud je poměr emise nových tokenů vůči rychlosti spalování nižší než jedna, zásoba ETH klesá a inflace je záporná.
TIP: CryptoKitties či CryptoPunks. Ze sběratelských předmětů s otiskem v blockchainu je velký byznys
Není všechno zlato…
Zatím jsme představili EIP 1559 převážně z té lepší stránky, i když některé nejasnosti jsou zřejmé i tak. Asi nejevidentnější je, že mineři (a později validátoři) mohou tento nový dvoucestný systém zmanipulovat. Není nereálné „cinknout“ trh tak, aby BASEFEE konvergovalo k nule, zatímco spropitné se šplhalo do astronomických výšek. Druhý možný scénář je, že BASEFEE bude odpovídat, ale zácpa u prioritních transakcí stejně všechny donutí platit ještě více přepálené poplatky.
Podle Deribitu by EIP 1559 mohl minery připravit o 20–35 % současných příjmů. To už stojí za menší vzpouru. Dynamická velikost bloku s dvojnásobným maximálním limitem je další nechtěnou zátěží pro provozovatele full nodů a povede nejspíš k další centralizaci a pravděpodobně i dalším nezamýšleným konsekvencím (nový vektor pro DoS útoky). Na druhé straně sám Vitalik Buterin tvrdí (Why I think EIP 1559 block variance is nothing to worry about), že se není čeho bát, tak mu zkusíme věřit.
V neposlední řadě snaha o další snižování inflace nemusí být nutně pozitivní. Může vést například k náhlým propadům likvidity a v konečném důsledku k ještě dražším transakcím a tak dále. Tak či tak, implementace EIP 1559 neproběhne dříve než v létě a do té doby se může ještě leccos změnit.
ČLÁNKY DO MAILU