Vlákno názorů k článku Elektronické knihy z pohledu právního od Martin - Myslenka je v mozku "ulozena" take jako elektricky...

Myslenka je v mozku "ulozena" take jako elektricky naboj, takze neplati ze je "nehmotna".

Přesně tak. Je vidět, že legislativa silně klopýtá za reálným životem.
Jednou jsem si přeci koupil dílo v elektronické formě a mělo by být jen na mně, zda si ho zobrazím, přečtu na elektronické čtečce, PC nebo mobilu popř. na všem. Za dílo jsem si zaplatil a pouze je užívám různými prostředky.
Zajímalo by mně, jaká je analogie s hudbou zaplacenou a staženou z internetu a přehrávanou v hi-fi věži nebo v mp3 přehrávači.

Jenže ten elektron dráty neputuje, pouze "políbí" druhý elektron...

Tak samozřejmě přeháním, ale princip "já mám svoji pravdu a ty milý soude si trhni" je tu zachován.

Jo, budete mít svou pravdu a přesto půjdete bručet. Ale je pravda, že mít svou pravdu je uspokojující :-)

ešte inak, pre netechnikov: z nehmotnej podoby myšlienka prešla na papier, na disk počítača, pamäťové médium, ... to všetko vypočítavajú a uznávajú ako relevantné. a pretože z jedného hmotného na iné hmotné médium (v zmysle iluzionistov, komediantov) prechádza na podobnom princípe ako keď "mi to príde internetom", ide o podobný princíp. takže autor aj právnik nech si trhnú nohou.

Pokud drát není podle zákona nosič, tak když někomu ovážu drát kolem krku a vytáhnu ho za něj do výšky, nemůžu být potrestán za vraždu, protože drát přece nic nést nemůže a tak nemůže nést ani člověka. Podle zákona tedy ten člověk nevisí, ale je pořád na zemi.

no to není žádná teorie, hmotnost elektronu je 9,109.10-31 kg.
Teď jen spočítat, kolik elektronů ta kniha potřebuje a máte hmotnost nosiče spočítanou :-) A to nemluvím o tom, že ty eletrony v drátech nejsou jen tak samy o sobě, ale jako součást celých atomů, čili je otázka jestli neuvažovat hmotnost celých atomů - pak by ten nosič byl ještě mnohem hmotnější :-)

Nakonec klasická kniha je taky de facto uložena na atomech nějaké látky, čili je to v podstatě to samé.

ale uznávám, že toto pochopí technik, nikoliv soudce

To víte, právníci. Kdyby byly zákony jasné, jednoduché a nekomplikované, většina právníků by se musela živit poctivou prací :-). Vydavatelé hudby dělali všechno možné i nemožné pro to, aby veřejnost přesvědčili, že hudba v digitální podobě se nekupuje, ale ve větší kvalitě a bez zbytečných omezení (pro platícího troubu zákazníka) stahuje z warezu. Pak tu praxi převzala filmová studia. A teď jsou na řadě knihkupci - a stále jim ještě nedošlo, že to prostě NEBUDE fungovat. Lobovat u politiků za právní nesmysly asi pořád vychází levněji, než vymyslet a rozjet způsob distribuce odpovídající podmínkám 21. století.

Jo, mám rád teoretiky. Tohle řeknete u soudu a pak tam budete další půlrok nosit váhu a vážit elektrony. Budu držet palce, abyste je tam navážil a přesvědčil obžalobu, že je to dost na "hmotný nosič" ... :D

Ale ono se tam nikde nemluví o "hmotném médiu", ale o "hmotném nosiči" - i jste to sám citoval. Takže si to do počítače na hmotném nosiči musíte donést. A ani Wifi ani drát není z pohledu zákona nosič, neb na nosiči je věc z povahy uložena, ne jím jen prochází. Což vy nemusíte chápat, můžete to rozporovat, ale první soud vám to sdělí dost jasně a transparentně přes všechny odvolací instance.

Hned na zacatku clanku je "které není distribuováno na hmotném nosiči".

Nasleduje vycet prikladu hmotnych nosicu. Jelikoz nestahuji pres WIFI a k Internetu pristupuji pouze po dratu, me E-Knihy takrka nikdyneopusti hmotne medium. Kdyz uz se zabydli v mem pocitaci, ze sitove karty pres PCI sbernici putuji do pameti a z te pameti pres nejaky ten mustek sup s nimi na harddisk. Na vsechny ty dratky v mem pocitaci si mohu sahnout a nektere mi svou hmotnou podstatu pripomenou tim, ze pekne pali.

Tak at mi sakra nikdo nerika, ze moje e-kniha nekdy opustila hmotne medium!