Vlákno názorů k článku Elektronické knihy z pohledu právního od Tomas Chicago - Ad dědění. Podívejt můj účet iTunes je vedený na...

Ad dědění.
Podívejt můj účet iTunes je vedený na nějaký email a heslo.
Pokud budu platit předplacenou kartou koupenou v Best Buy, nebo anonymním účtem na PayPalu, čili identita majitele je skrytá, je faktickým majitelem vždy "pán klíčů".

Tedy ten kdo zná jméno a heslo k účtu. Majitelem je fakticky "ten účet".
Řekl bych že bude v praxi velmi těžko prokazatelné kdo s tím účtem fyzicky manipuluje, neboli sedí před počitačem.

Možná pokuď si člověk zakládá nějakej takovej účet, tak je tam uvedeno ve Všeobecných podmínkách že musí uvést pravdivé údaje, schválně se na to podívám.

Jedině v připadě že by se pozůstalí domáhali soudně vydání připadného "účtu" po pozůstalém. by asi nastal problém.

Pokuď se budou domáhat neoficiálně. (budou se tvářit že nezemřel), a vyźadovat ztracené heslo, Ttak asi uspějí, že.

Řekl bych že by bylo přimo v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů aby obchodník smělu uchovávat údaje o životé as mrti zákazníkl kteři u něj nakupují. Nebo di dovedet představit že budet mí povinost hlásit do Tesca že Váš otec umřel ať si to upraví v databazi a zablokují mu v nakládáni s pohovkou, knihou nebo e-knihou?

takze moji smrti zanika licence kterou jsem platil autorovi za uzivani dila, ovsem po smrti autora mam povinnost jeste 70-90 let platit tuto licenci. vyborne.
pani novakova je mi lito, ze v teto chvili co vam skonal manzel vam to musim rict, ale nase firma stavela tento dum a ikdyz nam za to vas manzel zaplatil ocekavame ze se do tydne vysehujete. dekujeme za pochopeni a uprimnou sousrast.

"Ad půjčování. Opět bude na výkladu, zdali půjčení rozmnoženiny (vytvořené pro osobní potřebu fyzické osoby) třetí osobě spadá ještě pod volné užití. To si spíše myslím, že nikoliv."

Tak to já si zase myslím, že spadá, bude-li to v okruhu rodiny nebo blízkých přátel. Totéž platí pro darování.

Na tomhle principu fungoval (je?) klub majitelu CD. N lidi si spolecne koupilo placku, kazdy ji spoluvlastnil a vzajemne si ji pujcovali. Bylo to uspesne uhajeno pred soudem. Kazdy z nich si samozrejme mohl udelat libovolne mnzostvi kopii pro osobni potrebu.

> Z takto pujceneho dila pak muze pujcujici jako soukroma osoba

V teto vete je pujcujici myslen ten, kdo si dilo pujcuje.

K tem nekolika bodum uvedenym v 'pravni kostce':

Je vcelku jasne, ze neni povoleno prodat ctecku s e-knihama a odstranit DRM. Ale u dalsich bodu si vybec nejsem jist.

Pokud bezny uzivatel e-knih nema licencni smlouvu s drzitelem prav a jeho uzivani vychazi z volnych uziti podle aut. zakona, pak mi neni jasne, proc by si eknihu nemohl vytisknout - to preci spada pod vytvoreni rozmnozeniny pro svou osobni potrebu?

Stejne tak me neni jasne, proc by mel byt problem s dedenim - dedic sice neziska zadna prava (ty nemel ani puvodni uzivatel knihy), ale kopii (ziskanou spolu s nosicem) muze snad dal pouzivat v ramci volnych uziti? U prodeje nebo darovani to je jasne, tam zakon porusil prodejce ci darujici, ale ten v tomto pripade zemrel (a jako mrtvy uz zakon porusit nemohl).

Co se tyce darovani, tam by darujici zrejme porusil autorsky zakon, nebot darovani nosice s dilem je zrejme uziti dle autorskeho zakona (rozsirovani podle par. 14), ale u pujceni mi to jasne neni - pujcovani (podle par. 16) se vztahuje k cinnosti obecne nabizene verejnosti (knihovny), nikoliv k cinnosti jednotivce pujcujici dilo jinemu jednotlivci. Takze tady bych soudil, ze se nejedna o uziti dila dle zakona a nedoslo k jeho poruseni. Z takto pujceneho dila pak muze pujcujici jako soukroma osoba si udelat kopii pro osobni uziti (podle par. o volnem uziti).

Nejsem pravnik a mozna se pletu, zajimalo by me tedy, zda je ve vyse zminenen rozboru chyba.