Mimochodem, samostatne hodnotnou informaci bylo, ze jsem po vice nez roce a pul provozovani one sluzby byl prvni klient ktery o takove overeni projevil zajem (a to neslo o zadny web, kde o nic nejde - slo o spravu uctu) ...
Osobně si myslím, že zveřejnění obchodního rejstříku (a dalších podobných databází) je spíše jevem pozitivním. Jaké údaje by měly být veřejně přístupné a které ne, je opravdu věcí názoru. Adresa trvalého pobytu je zřejmě věc, bez které by taková databáze opravdu byla k ničemu. Naproti tomu si dovedu docela snadno představit, že by v OR nebyla rodná čísla. Stejně je tam trochu chaos, většina lidí tam sice má RČ, ale někdo pouze datum narození a někdo ani to ne. Jednoduchým řešením by mohlo být přeprogramování webového rozhraní tak, aby se z RČ vypočítal (a zobrazoval) pouze rok narození. Myslím, že by to nikomu neublížilo a (snad) by to ani nebylo moc drahé.
S těmi DIČ (u podnikajících fyzických osob) by to asi tak jednoduché nebylo, protože ta se musí uvádět na kdejakém daňovému dokladu. Nejschůdnější řešení by IMHO bylo, kdyby ministerstvo financí nařídilo, že se nové DIČ bude tvořit z kódu finančního úřadu a IČO podnikatele. Sice by to znamenalo, že by finanční úřady musely všem fyzickým osobám (plátcům DPH) dát nové osvědčení o registraci, ale zřejmě se tomu stejně časem nevyhneme (a nové občanské průkazy jsou jistě výrazně dražší).
Jinak děkuji za zajímavý odkaz.
To, ze ve verejnych databazich jsou osobni udaje je zrejme neodstranitelna vlastnost - prinejmensim tech databazi, ktere eviduji cokoliv tykajici se lidi. Osobnim udajem je totiz vsechno co se tyka urcene nebo urcitelne osoby - a tak telefonni seznam, alespon ta cast, kde jsou fyzicke osoby je plny osobnich udaju - jsou tam preci jmena, adresy bydliste a dokonce telefon, domovni zvonky take maji na sobe jmena osob, ktere v dome bydli - proste, jakmile verejna databaze obsahuje neco o lidech, je krajne nepravdepodobne, ze by byla prosta osobnich udaju. Databaze bez udaju by, jaksi, nebyla k nicemu. Ano, muzeme diskutovat o tom, co ma byt v jake dababazi ivedeno a zda ma takova databaze vubec existovat - ale jakmile je jednou rozhodnuto, ze databaze s nejakym obsahem je verejnem zajmu, pak neni na miste spekulovat nad tim, jestli nektere v ni obsazene udaje nejsou nahodou osobni - zrejme jsou ...
Mimochodem, s tou delitelnosti 11 to neni az tak jednoduche. To pravidlo, ma-li byt spravne a uplne je o neco slozitejsi. Dovolim si vam nabidnout odkaz.
Chápu, že třeba Vám to nepřipadá jako nějaká tajná informace (jinak byste ji asi nepsal do diskuse). Z předchozí diskuse mi však připadá, že nejsem sám, kdo nepovažuje rodné číslo za vhodný identifikátor osoby (a zdaleka se to netýkalo těch dam :)). Prostě si nejsem úplně jistý, jestli je v pořádku, že na základě údajů z veřejně přístupné databáze lze poměrně snadno zjistit osobní údaje.
Co se tyce zaverecne otazky - tak ani misto narozeni mi nepripada jako udaj hodny nejakeho zvlastniho utajovani - takze nemam problem odpovedet - ano, narodil jsem se v Teplicich.
Důsledkem je, že rodné číslo takové osoby je uvedeno ve veřejně přístupné databázi ministerstva financí (rejstřík plátců DPH). Podnikatel je také povinnen uvádět DIČ na daňové doklady, takže je vlastně zákonem donucen "rozdávat" svoje rodné číslo téměř komukoliv.
Proč se DIČ přiděluje právě tímto pochybným způsobem mi není známo. Snad jen pro pohodlí finančího úřadu, jehož úředníci na první pohled mohou poznat, zda jde o právnickou či fyzickou osobu. Rodné číslo navíc zdaleka není tak jedinečným identifikátorem, jak si někteří lidé myslí.
Samozrejme, pokud nekdo svuj elektronicky popdis umisti na pocitac, kde spousti "kde co" ziskane "kde mozne", nez trochy soudnosti klika na kazdou prilohu, ktera mu prijde, pouziva Outlook (Express) ackolvi je jasne, ze drtiva vetsina utoku je smerovana PRAVE na uzivatele tohoto MUA - tak ten skutecne napaden byt muze a nemuze se divit. Asi tak jako se nemuze divit ten, komu jsou ukradeny a zneuzity platebni karty, ktere bezne nechava valet ruzne volne po stolech a nebo mu vycuhuji ze zadni kapsy kalhot.
Je jasne, ze tam, kde neni zakladni gramotnost nutna pro zachazeni s pocitacem, tam je pouziti "pocitaoveho" podpisu velice problematicke a nebezpecne. Takze tento pripad jsem ani na mysli nemel. Ja mel na mysli zejmena zamerne zneuzivani ze strany opravneneho drzitele podpisu, ktery ma, de-facto, moznost platnost sveho podpisu kdykoliv odvolat. A to me pripada jako podstatne zavaznejsi problem nez ten, ktery jste mel na mysli vy, protoze mnou popsany problem nepostihuje samotneho "vinika", ale nekoho jineho - druhou stranu ...
To, o cem mluvite vy je zase o necem jinem - tedy o tom, zda statni organ bude povinen prijmout dokument opatreny kvalifikovanym podpisem podle prislusneho zakona jako "podepsany", nebo zda si bude moci klast na "nalezitosti" podpisu dalsi pozadavky. A to je o trochu necem jinem ...
Z toho ja, jako pravni laik dovozuji - ze "certifikat", u kteho neni mozne overit totoznost osoby, ktera jej drzi vubec neni certifikatem ve smyslu zakona o el. podpisu. Je ale pravda, ze zakon nerika KOMU ma byt jednoznacna totoznost zrejma - to zrejme znamena, ze postacuje, pokud je presna identita znama prislusne CA - a ta neni povina tuto informaci v zasade nikomu sdelovat, tj. pri prijemce podepsanych zprav je jednoznacna identita osoby nezjistitelna. Ani zakonna povinnost zajistit provozovani bezpecneho a verejne pristupneho seznamu vydanych kvalifikovanych certifikatu vec neresi, protoze zakon neupravuje co presne ma byt jeho obsahem. To se, zrejme, pokousi upravit prave zminovana novela, kdyz uvadi, ze Pokud je zaručený elektronický podpis zalozený na kvalifikovaném certifikátu uzíván v oblasti orgánů veřejné moci, musí kvalifikovaný certifikát obsahovat takové údaje, aby osoba byla jednoznačně identifikovatelná. - jenze s ohledem na uz puvodni dikci zakona tedy, ze certifikat (osoby) umoznuje overit jeji totoznost nejde o zadny pokrok, protoze to dle meho nazoru rika (pro urcitou skupinu certifikatu) naprosto totez co v zakonu je jiz ulozeno pro vsechny certifikaty. Ovsem, ani tuto novelu nelze dle meho nazoru chapat jako obecne zmocneni pro jednotlive konkretni urady aby si urcovaly dalsi nalezitosti certifikatu "po libosti" - tj. pokud budu mit ve svem kvalifikovanem certifikatu jmeno a rodne cislo, pak tento certifikat naprosto jednoznacne identifikuje moji osobu jakemukoliv organu - a to vcetne vsech organu statnich. Domnivam se tedy, ze urad bude povinen, pokud je vybaven elektronickou podatelnou a prijima elektronicky podepsana podani, takovou zpravu prijmout a zpracovat, protoze bude mit vsechny nalezitosti stanovene zakonem. Urad nepochybne muze stanovit, ze doplnujici udaj musi byt obsazen v samotne datove zprave (napriklad se da ocekavat, ze financni urad bude vyzadovat aby v danovem priznani bylo uvedeno danove identifikacni cislo), neni, dle meho ale opravnen vyzadovat aby nejaky konkretni a zakonem nevyzadovany udaj byl obsazen primo v certifikatu samotnem.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Kolize se zakonem na ochranu osobnich informaci podle meho nazoru ale nemuze nastat prakticky v zadnem pripade - pokud ja, jako zadatel pozadam o vydani kvalifikovaneho certifikaty, pak jsem nepochybne srozumnen s tim, ze zadam o vydani certifikatu podle platneho zakona o el. podpisu - z nehoz je zrejme, ze udaje umoznujici jednoznacne identifikovat moji osobu musi byt dostupne prinejmensim vsem osobam, vuci kterym takto ziskany podpis pouziju. To lze, dle meho, povazovat za souhlas (vyzadovany zakonem o ochrane osobnich dat) s predavanim techto dat v rozsahu vyzadovanem zakonem o el. podpisu.
Abych to shrnul - tim, ze pozadate o certifikat (podle meho nazoru dokonce nejen kvalifikovany), davate tim souhlas ke vsem potrebnym a souvisejicim ukonum - a k nim poskytovani urcitych osobnich udaju tretim osobam patri.
ČLÁNKY DO MAILU