3D tiskárnám dal před jedenácti lety své jméno a určitým způsobem i podobu. Plnovous, bekovka a brýle k Josefu Průšovi patří stejně ikonicky a nesmazatelně jako kombinace barev oranžové a černé k designu jeho tiskáren. Ty vyhledávají nejen různí kreativci a bastlíři, ale ke každodennímu používání je do své výbavy zahrnuly i instituce a korporace zvučných jmen, které nenechají nikoho na pochybách, že tyto přístroje mohou sloužit k serióznímu vývoji.
Holešovická firma Prusa Research je na trhu jedenáctým rokem. Přesto podle svého zakladatele dosud neuvažovala o změně daňového domicilu a o tom, že by se kvůli zátěžím ze strany státu přestěhovala třeba do některého z daňových rájů. „Nikdy mě to nenapadlo. Taťka, který podnikal, když jsem byl malý kluk, mi říkal, hele Pepo, než věnovat tu energii vymýšlení, jak něco někde očůrat, optimalizovat, raději ji dej do růstu a posouvání firmy dál. To je vždycky ta lepší cesta. Tak se tím i řídím,“ říká Josef Průša.
Nepřidal se tak k některým kritickým hlasům z IT sektoru, které nahlas začaly uvažovat o přesunu části aktivit jinam. Jisté náznaky dal v této souvislosti šéf webhostingu Wedos Josef Grill už před rokem, kdy sepsal otevřený dopis vládě, ve kterém kabinet Petra Fialy sepsul za daňovou a energetickou politiku, mluvil o defenestraci politiků neschopných situaci řešit a dalších problémech. Letos v létě pak ještě hlasitěji prásknul dveřmi, když na stát podal žalobu za vyvlastněný pozemek a definitivně oznámil záměr vytvořit v zahraničí mateřskou firmu mimo dosah českých úřadů.
Průša proti tomu kriticky nehodnotí ani nepřiměřenou daňovou zátěž, ani míru regulace sektoru, ve kterém se rozhodl podnikat. Rozhodně ji necítí jako něco, co by mu bránilo v rozletu nebo představovalo větší překážku pro rozvoj podnikání. „Samozřejmě, že věci by mohly být snazší v určitých řekněme reportovacích povinnostech. Ale když ta data člověk má, proč by je neposkytl,“ dodává.
S čím přiznává občasné nesnáze, je nábor na některé specializované pozice. A to i přesto, že vývoj 3D tiskáren je podle jeho slov relativně sexy obor. „Jsme relativně malý stát, takže na některé úzce profilované pozice sehnat lidi je těžké. Když to, co hledáme, dělá jen několik lidí v zemi, musíme sahat i za hranice,“ říká Průša s tím, že ne všechny činnosti se dají obstarat na dálku a ne každý expert je ochotný se za prací přestěhovat sem.
Upřesňuje, že se jedná primárně o činnosti spojené s vývojem. Ale nejen ty. „Jsou to i pozice spojené s obsahem. Náš záběr je široký, děláme výrobu, zákaznickou podporu, vyvíjíme software i hardware, stejně jako vývoj tisknutelného materiálu,“ dodává, v jakých směrech ho s náborem nových zaměstnanců občas tlačí pata.
Čeká nás stěhování
Prusa Research má dnes sídlo v Holešovicích. Vývoj ale zároveň probíhá i na dalších místech v Praze. Jedním z nich jsou dílny v Letňanech, kam se soustředí vývoj nových materiálů. Teď je ale v plánu velké stěhování. Ne ani tak proto, že by už Holešovice byly 3D tiskovému impériu malé, ale Průša si chce prostory přizpůsobit na míru svým potřebám.
„Nikdy jsem nechtěl mít výrobu v hale za Prahou a vedení někde v centru. Snažím se, co nejvíce to jde, všechny držet pod jednou střechou, abychom byli jedna parta a všichni společně dobře vycházeli,“ naznačuje filozofii hledání nového působiště Průša. Podle něj ještě nepadlo rozhodující slovo, kdy a kam se Prusa Research přesune. Problémy jsou údajně administrativního charakteru, s vyřizováním územních a stavebních rozhodnutí.
PODÍVEJTE SE: Festivalu Maker Faire letos vládly 3D tisk a robotika:
Málokdo ví, že vedle standardních a cenově téměř každému dostupných tiskáren s označením MK vyvíjí holešovický podnik i průmyslové tiskárny s vyhřívanou komorou. Tito industriální pomocníci nesou označení Trilab, mohou tisknout až půl metru vysoké předměty, mají cenovku začínající na 90 tisících a poznáte je podle vyhřívané komory, do které jsou uzavřené. Průmyslovému využití má napomoci i automatizovaná tisková farma představená na Expu v Dubaji. Systém se stará o „sklízení“ hotových výtisků, aby nedocházelo k prodlevám.
V souvislosti s industriálními tiskárnami poněkud tajemně naznačuje Průša i prozkoumávání dalších technologiích 3D tisku nad rámec FDM a SLA. V prvním z nich výtisk vzniká tavením plastové struny, ve druhé pak vytvrzováním roztoku za působení světla. Podrobnější ale zatím být nechce.
Na příští rok se těším
Na začátku roku v jednom z rozhovorů zakladatel Prusa Research predikoval, že letos neočekává růst. S odstupem času teď na podzim je ale s odhadem hospodářského výsledku spokojený. Počítá, že hlavní ukazatele naberou podobných hodnot jako loni. To je podle Průši dáno tím, že tiskárny šly do prodeje s prodlevou. „Když nabíhá výroba, nejde rovnou na 110 %,“ vysvětluje.
V závěrečných měsících ale má v úmyslu z jeho pohledu pomalejší období dohnat. V bilanci za celý rok pak očekává podobný, nebo lehce pozitivní výsledek. Mnohem optimističtější vyhlídky však má od příštího roku. „Docela se těším, myslím, že po třech letech covidu a boji s nedostatkem součástek zase výrazně povyrosteme,“ dodává Josef Průša.
Velký rozhovor s Josefem Průšou přineseme v listopadu v letošním vydání papírového časopisu Lupa 3.0. Stáhnout zdarma ve formátu PDF si můžete také předchozí vydání: Lupa 3.0 z roku 2022 a Lupa 3.0 z roku 2021.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU