Éra hlasu

6. 3. 2001
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek
Autor: Depositphotos – Spectral
Ilustrační obrázek
Tak by se dal charakterizovat následující půlrok v oblasti telekomunikací. Vzhledem k otevření trhu s hlasovými službami se dá očekávat, že většina společností napře svoje rozvojové aktivity do poskytování hlasových služeb, ač žádná z nich asi nenabídne výrazně kvalitnější služby než Český Telecom(!).

Bohužel se dá čekat, že totální majorita se zaměří na klasickou technologii přepínání okruhů, takže nastoupené trendy přepínání paketů (například v technologii VoIP – Voice over IP) budou dočasně odsunuty do pozadí. Paradoxně monopolní situace nahrávala technologickému rozvoji, neboť se operátoři (např. mobilní) snažili obejít předpisy aplikací nových technologií. Přestože technologie použité např. v Paegas Internet Call byly spíše evoluční a jediné použití Internetu bylo v názvu služby, především „politicky“ a mediálně se podařilo přijetí těchto technologií dosáhnout.

Aktuálně všichni běží za zajícem tržního podílu, který hodlají useknout z koláče Českého Telecomu. Mají v plánu to udělat rychle a ověřenou cestou – tj. klasickou ústřednou, klasickým způsobem. Neboť kdo by se zabýval implementací nových technologií v době, kdy na trhu existují řešení, aplikovatelná „přes kopírák“ – navíc „run“ na zaměstnance bývalého monopolisty již několik měsíců běží.

Většina operátorů si pořídila (nebo pořizuje) zcela novou technologii. Faktem je, že tato „nová technologie“ je stejná, jakou od roku 1994 implementuje ve své síti Český Telecom. Možná s novými verzemi software, nicméně to nic nemění na filozofii oněch kusů železa. Jen odpisy takové ústředny trvají čtyři roky – a po tu dobu se zcela jistě nebude konat žádná hlasová revoluce. Po odepsání můžete zařízení odvézt na smetiště, nicméně to nikdo neudělá – už jen proto, že postupem času získal velmi užitečné know-how a kromě jiného většina zaměstnanců nelibě nese, že po důkladném ponoření se do problematiky je velká část jejich znalostí k nepotřebě.

A to jsme v minulém odstavci úmyslně přešli otázku zisku. Žádná telekomunikační společnost na našem trhu nepodniká pro radost z budování sítě nebo z filantropie. Všechny podnikají pro zisk – pravdou je, že pro zisk za několik let, jenže ony přece nebudou snižovat návratnost svých investic tím, že začnou za čtyři roky znovu masivně investovat.

Ač se to bude zdát divné, většina operátorů nemá výrazně kvalitnější síť než bývalý monopolista. Důvodem je fakt, že pokud operujete stejnými technologiemi, prostě z principu nemůžete dosáhnout radikálně jiné kvality služby. Pokud se bude tedy někdo chtít profilovat kvalitativně, doplatí na to technologie VoIP – vůči ní se dá zcela jistě bez větší námahy vymezit kvalita.

Nicméně VoIP nezahyne. Z pozice, kdy ji uměle tlačili telekomunikační operátoři, se hlavními hybateli stanou velké a střední společnosti, které pod vlivem vlastního úspěchu plánují další expanzi – a současná infrastruktura jim nestačí.

Dalším adeptem na prosazení této progresivní technologie je státní správa. Ač to zní neuvěřitelně, právě tam, v souvislosti se Státní informační politikou a jejím Akčním plánem, nabízí prosazení VoIP obrovský prostor. Je otázkou, jak s takovou výzvou státní správa naloží. Pokud pomineme potenciál redukce investic, stojí za zmínku fakt, že pokud by státní správa dokázala navenek fungovat jako jeden celek, úspory na provozních nákladech by měly zcela jistě nejméně sedm nul každý měsíc.

Co dalšího nás v následujícím půlroce čeká? Zdá se, že adeptem na největší průšvihy je opět státní správa.

Prim bude bezesporu hrát forma a obsah přidělení licencí a frekvenčních pásem na sítě UMTS. Zatím vyjádření našich operátorů naznačují, že výnos by se mohl pohybovat na deseti miliardách korun (místo plánovaných dvaceti). Vláda přitom s uvedenými příjmy počítá a rozpočet má problémy s plánovanou výší příjmů i teď, nemluvě o Velkých třescích našich oceláren.

Zajímavé bude také vyhodnocení výběrových řízení na Český Telecom a České radiokomunikace. Zatímco u první společnosti je především otázkou, kdo bude oním šťastlivcem, který bude sdílet lože s KPN, a jestli elektronická divize nakonec nebude výpalným, které si KPN odnese, u Českých Radiokomunikací zlé hlasy naznačují, že hlavní otázkou bude, co kromě podílu v dceřiných společnostech investor získá. Aliatel snad najde někoho, kdo bude schopen z lokálních distributorů vymoci potřebné záruky na zabezpečení přenosových tras.

MM Influenceři

ČTÚ však také hodlá rozdělit frekvenční pásmo 3,5 GHz. Bohužel pro uživatele Internetu je plánováno, že přednost dostane provozování hlasu.

A Internet? V následujícím půlroce zapomeňte na „převraty“.

Autor článku

Autor je nezávislý konzultant v oblasti Internetu, telekomunikací, videa a komercionalizace technologických výsledků výzkumu a vývoje. Pohybuje se na rozhraní akademické vs. komerční sféry a internetové infrastruktury vs. přenosů videoobsahu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).