Vlákno názorů k článku Eurotroubové od icu - Ne, není trouba. jen možná dostal za úkol...

Ne, není trouba. jen možná dostal za úkol napsat článek, který Lupě zvýší čtenost a počet komentářů :-)

Dobře napsaný článek nikoho nezajímá. Pan Bednář je úspěšný právě proto, že dokáže člověka donutit, aby na článek kliknul, protože to vypadá zajímavě(případně že to vypadá na bitku :-D), přečetl si ho, přečetl ještě jednou, aby si mohl dělat poznámky s čím nesouhlasí, pak aby to všechno poctivě dal do komentáře a chodil se 2 dny koukat na reakce, aby mohl vášnivě polemizovat. Možná, že má pan Bednář nejčtenější články na lupě, to je jako kdybyste protestovali proti tomu, aby se vysílal kameňák v televizi, vždyť jde přeci o hodnotný film, na který kouká polovina národa :-)

Kvalita clanku pane Bednare je vseobecne znama.
Jenze clovek ma v sobe skryteho masochistu, ktery ho nuti, aby se podival, co ten vyklesteny tur domaci zase napachal ....

Já už se stokrát zařekl, že na to nekliknu. Nedá se nic dělat, prostě je dobrej! :-)

Stručné shrnutí:

1. V prosinci 1998 předkládá americká firma Sun Microsystems a další společnosti Evropské komisi stížnost, ve které obviňuje Microsoft z odmítnutí poskytnout informace o interoperabilitě, které Sun potřebuje aby serverové software mohlo komunikovat s Microsoft Windows operačním systémem. Není to tedy zpupnost eurobyrokratů, ale ostrý požadavek konkurenčních firem, které upozorňují, že Microsoft porušuje zákony.

(Stojí za to poznamenat, že v té době je Microsoft v obdobné řízení před soudem v USA. Relevantní dokumenty si můžete najít na http://www.usdoj.gov/atr/cases/ms_index.htm).

2. V březnu 2004 shledala Evropská komise Microsoft vinným a udělila pokutu 497 milionů euro. Zároveň nařídila sdílení komunikačních kódů s konkurenty do 120 dnů. Součástí byl i požadavek, aby Microsoft uvedl do 90 dnů verzi Windows neobsahující Media player. Microsoft se odvolal, sankce byly pozastaveny.

3. O rok později Evropská komise vznáší pochyby nad dokumenty, které Microsoft nabízí v rámci splnění podmínky o předání informací o interoperabilitě svých produktů. V listopadu tohoto roku EU označuje dokumentaci za "zásadně špatnou", kritizuje Microsoft za nedodržení podmínek rozhodnutí z roku 2004 a navíc jej obviňuje z požadavků na příliš vysoké poplatky. Na konci roku, 21. prosince, je Microsoft obviněn z neplnění podmínek antimonopolního řízení.

4. V dubnu 2006 se koná slyšení u prvoinstačního Evropského soudu, který je druhým nejvyšším soudem v Evropě.

5. V září 2007 Evropský soud první instance zamítl odvolání americké společnosti Microsoft proti pokutě 497 milionů eur.

6. V únoru 2008 kvůli neochotě Microsoftu, na což poukazuje opět Sun Microsystems, EK pokutu zvyšuje. Obratem se Microsoft rozhoduje žádané specifikace rozhodl zpřístupnit. S podrobnostmi se můžete seznámit na:

http://www.microsoft.com/interop/default.aspx

Zejména:
http://www.microsoft.com/interop/principles/default.mspx


O co vlastně jde?
V roce 2004 (tedy i v září 2007) se jednalo o vcelku nepodstatnou věc, jakou je přehrávač hudby a videa. Dnes se ovšem řeší interoperabilita softwarových produktů Microsoftu (který v oblasti operačních systémů a kancelářských aplikací má na trhu majoritní podíl) s produkty dalších výrobců ― a to je zásadní rozdíl. Ať už jde o součinnost mezi aplikacemi jiných výrobců na platformě Windows s tímto operačním systémem, nebo naopak o dobrou spolupráci mezi kusy softwaru na jiných operačních systémech a Windows aplikacemi, hovoříme o velkém kroku vpřed, který zásadním způsobem ovlivní vývoj a kvalitu aplikací. Chybějící dokumentace totiž negativně ovlivňuje kvalitu softwaru jiných firem ― Evropská komise tuto skutečnost komentovala slovy, že když Microsoft odepřel konkurenci přístup k potřebným informacím, klesl tím podíl konkurenčních společností na trhu a Microsoft následně díru zaplnil vlastními produkty. Jinými slovy, Microsoft zneužil svého monopolního postavení na trhu.

Z pohledu evropského práva mezi oběma výše zmíněnými body sice nejsou žádné zásadní rozdíly, protože jde pořád o důsledky majoritního postavení Microsoftu na trhu, ale z hlediska vývoje a uživatelského komfortu v tom podstatný rozdíl je. Za prvé v roce 2004 a 2007 se začalo mluvit o tom, kam až to může zajít, když je Microsoft pokutován za přehrávač hudby a videa, protože takhle by si mohli stěžovat i výrobci poznámkových bloků, kalkulaček… Dnes ― v návaznosti na verdikt EK z roku 2006 ― je však princip jiný, řeší se interoperabilita.

Je rovněž zbytečné se v této chvíli dohadovat, zda antimonopolní zákony ano či ne. a to jak na národní (zákon 143/2001), tak i na evropské úrovni (články 81-89 Smlouvy), proto Evropská komise a Evropské soudy mohou sotva rozhodovat proti jejich smyslu, což autor jistě uzná… Evropská komise je podle nařízení 17/62 zmocněna činit rozhodnutí vynutitelná pomocí pokut právě z toho důvodu, aby zamezila jednání, které zakazují články 85 a 86 Smlouvy. Nebo si autor článku myslí, že by měla EK rozhodovat proti mezinárodním smlouvám? Jaká by pak byla reakce např. SUNu??

Uvažujme také v této rovině: Je docela pravděpodobné, že zdržovací taktika, kterou právníci Microsoft zvolili, byla pro Microsoft Corp. i navzdory obrovské pokutě výhodnější než se přímo podrobit platnému právu. Posílení monopolního postavení na trhu bylo patrně daleko přínosnější v porovnání s pokutou.

Autora by mohlo také zajímat, že současná evropská pravidla pro ochranu hospodářské soutěže vznikla podepsáním Římské smlouvy (1957), přičemž vzorem byl antimonopolní Shermanův zákon USA z roku 1890.

Ve Spojených státech byly také antimonopolní zákony uplatňovány daleko agresivněji a tvrději než v ES. Pro zajímavost uvedu nejznámější příklady:
- v roce 1911 se na základě soudního rozhodnutí musel rozpustit ropný koncern Standard Oil, což prakticky vedlo k jeho likvidaci.
- v roce 1982 se musela na příkaz soudu rozdělit telekomunikační společnost American Telephone & Telegraph (AT&T).
Podobně také dopadla společnosti American Tobacco, která se musela rozdělit na šestnáct firem.

Příkazem rozdělením na základě antimonopolních zákonů hrozil americký Federální soud v nedávné době i samotnému Microsoft (United States v. Microsoft, 87 F. Supp. 2d 30 (D.D.C. 2000)
http://www.usdoj.gov/atr/cases/f200400/200457.htm

Vážený pane Bednáři, nemyslíte, že by bylo poctivé tyhle skutečnosti v článku uvést?? Nebo zde na Lupa.cz (kterou jsem dosud považovala za dost seriózní) píšete o něčem, o čem nemáte takřka žádné ponětí?