Dobře napsaný článek nikoho nezajímá. Pan Bednář je úspěšný právě proto, že dokáže člověka donutit, aby na článek kliknul, protože to vypadá zajímavě(případně že to vypadá na bitku :-D), přečetl si ho, přečetl ještě jednou, aby si mohl dělat poznámky s čím nesouhlasí, pak aby to všechno poctivě dal do komentáře a chodil se 2 dny koukat na reakce, aby mohl vášnivě polemizovat. Možná, že má pan Bednář nejčtenější články na lupě, to je jako kdybyste protestovali proti tomu, aby se vysílal kameňák v televizi, vždyť jde přeci o hodnotný film, na který kouká polovina národa :-)
Kvalita clanku pane Bednare je vseobecne znama.
Jenze clovek ma v sobe skryteho masochistu, ktery ho nuti, aby se podival, co ten vyklesteny tur domaci zase napachal ....
1. V prosinci 1998 předkládá americká firma Sun Microsystems a další společnosti Evropské komisi stížnost, ve které obviňuje Microsoft z odmítnutí poskytnout informace o interoperabilitě, které Sun potřebuje aby serverové software mohlo komunikovat s Microsoft Windows operačním systémem. Není to tedy zpupnost eurobyrokratů, ale ostrý požadavek konkurenčních firem, které upozorňují, že Microsoft porušuje zákony.
(Stojí za to poznamenat, že v té době je Microsoft v obdobné řízení před soudem v USA. Relevantní dokumenty si můžete najít na http://www.usdoj.gov/atr/cases/ms_index.htm).
2. V březnu 2004 shledala Evropská komise Microsoft vinným a udělila pokutu 497 milionů euro. Zároveň nařídila sdílení komunikačních kódů s konkurenty do 120 dnů. Součástí byl i požadavek, aby Microsoft uvedl do 90 dnů verzi Windows neobsahující Media player. Microsoft se odvolal, sankce byly pozastaveny.
3. O rok později Evropská komise vznáší pochyby nad dokumenty, které Microsoft nabízí v rámci splnění podmínky o předání informací o interoperabilitě svých produktů. V listopadu tohoto roku EU označuje dokumentaci za "zásadně špatnou", kritizuje Microsoft za nedodržení podmínek rozhodnutí z roku 2004 a navíc jej obviňuje z požadavků na příliš vysoké poplatky. Na konci roku, 21. prosince, je Microsoft obviněn z neplnění podmínek antimonopolního řízení.
4. V dubnu 2006 se koná slyšení u prvoinstačního Evropského soudu, který je druhým nejvyšším soudem v Evropě.
5. V září 2007 Evropský soud první instance zamítl odvolání americké společnosti Microsoft proti pokutě 497 milionů eur.
6. V únoru 2008 kvůli neochotě Microsoftu, na což poukazuje opět Sun Microsystems, EK pokutu zvyšuje. Obratem se Microsoft rozhoduje žádané specifikace rozhodl zpřístupnit. S podrobnostmi se můžete seznámit na:
O co vlastně jde?
V roce 2004 (tedy i v září 2007) se jednalo o vcelku nepodstatnou věc, jakou je přehrávač hudby a videa. Dnes se ovšem řeší interoperabilita softwarových produktů Microsoftu (který v oblasti operačních systémů a kancelářských aplikací má na trhu majoritní podíl) s produkty dalších výrobců ― a to je zásadní rozdíl. Ať už jde o součinnost mezi aplikacemi jiných výrobců na platformě Windows s tímto operačním systémem, nebo naopak o dobrou spolupráci mezi kusy softwaru na jiných operačních systémech a Windows aplikacemi, hovoříme o velkém kroku vpřed, který zásadním způsobem ovlivní vývoj a kvalitu aplikací. Chybějící dokumentace totiž negativně ovlivňuje kvalitu softwaru jiných firem ― Evropská komise tuto skutečnost komentovala slovy, že když Microsoft odepřel konkurenci přístup k potřebným informacím, klesl tím podíl konkurenčních společností na trhu a Microsoft následně díru zaplnil vlastními produkty. Jinými slovy, Microsoft zneužil svého monopolního postavení na trhu.
Z pohledu evropského práva mezi oběma výše zmíněnými body sice nejsou žádné zásadní rozdíly, protože jde pořád o důsledky majoritního postavení Microsoftu na trhu, ale z hlediska vývoje a uživatelského komfortu v tom podstatný rozdíl je. Za prvé v roce 2004 a 2007 se začalo mluvit o tom, kam až to může zajít, když je Microsoft pokutován za přehrávač hudby a videa, protože takhle by si mohli stěžovat i výrobci poznámkových bloků, kalkulaček… Dnes ― v návaznosti na verdikt EK z roku 2006 ― je však princip jiný, řeší se interoperabilita.
Je rovněž zbytečné se v této chvíli dohadovat, zda antimonopolní zákony ano či ne. a to jak na národní (zákon 143/2001), tak i na evropské úrovni (články 81-89 Smlouvy), proto Evropská komise a Evropské soudy mohou sotva rozhodovat proti jejich smyslu, což autor jistě uzná… Evropská komise je podle nařízení 17/62 zmocněna činit rozhodnutí vynutitelná pomocí pokut právě z toho důvodu, aby zamezila jednání, které zakazují články 85 a 86 Smlouvy. Nebo si autor článku myslí, že by měla EK rozhodovat proti mezinárodním smlouvám? Jaká by pak byla reakce např. SUNu??
Uvažujme také v této rovině: Je docela pravděpodobné, že zdržovací taktika, kterou právníci Microsoft zvolili, byla pro Microsoft Corp. i navzdory obrovské pokutě výhodnější než se přímo podrobit platnému právu. Posílení monopolního postavení na trhu bylo patrně daleko přínosnější v porovnání s pokutou.
Autora by mohlo také zajímat, že současná evropská pravidla pro ochranu hospodářské soutěže vznikla podepsáním Římské smlouvy (1957), přičemž vzorem byl antimonopolní Shermanův zákon USA z roku 1890.
Ve Spojených státech byly také antimonopolní zákony uplatňovány daleko agresivněji a tvrději než v ES. Pro zajímavost uvedu nejznámější příklady:
- v roce 1911 se na základě soudního rozhodnutí musel rozpustit ropný koncern Standard Oil, což prakticky vedlo k jeho likvidaci.
- v roce 1982 se musela na příkaz soudu rozdělit telekomunikační společnost American Telephone & Telegraph (AT&T).
Podobně také dopadla společnosti American Tobacco, která se musela rozdělit na šestnáct firem.
Příkazem rozdělením na základě antimonopolních zákonů hrozil americký Federální soud v nedávné době i samotnému Microsoft (United States v. Microsoft, 87 F. Supp. 2d 30 (D.D.C. 2000) http://www.usdoj.gov/atr/cases/f200400/200457.htm
Vážený pane Bednáři, nemyslíte, že by bylo poctivé tyhle skutečnosti v článku uvést?? Nebo zde na Lupa.cz (kterou jsem dosud považovala za dost seriózní) píšete o něčem, o čem nemáte takřka žádné ponětí?