Mobile World Congress (MWC) v Barceloně každý rok přinese jedno velké všudypřítomné téma, aby se další rok vypařilo a místo něj nastoupil nový trend (hype). Poslední roky to byla například virtuální a rozšířená realita nebo hledání zázračných nových obchodních modelů pro 5G. Letos to bylo celé o umělé inteligenci. Z každé aplikace a kusu hardwaru se stala AI-driven záležitost a také se zdá, že AI-RAN a mobilní sítě plné čipů od Nvidie budou úplně všude. Na mnoha místech barcelonského výstaviště, hotelových saloncích a restauracích se ale řešila ještě jedna důležitá věc – technologická konkurenceschopnost Evropy.
Popis obrázku a tak
Dnes už dvaaosmdesátiletý Yossi Vardi patří mezi hlavní tvůrce izraelského technologického zázraku, který každoročně plodí velké množství úspěšných startupů. Je mimo jiné původním investorem do ICQ a ve svém věku se nadále v oboru angažuje. Dorazil i do Katalánska, kde se z pozice člověka, který se velkou část života pohybuje ve světě technologických inovací, pustil do kritiky Evropy. Ta podle jeho názoru ztratila své „momentum“.
„Starý kontinent je v kómatu a potřebuje probudit,“ upozornil Vardi. „Když se zeptám lidí, ať vyjmenují 20 amerických inovativních firem z poslední éry, dají to do minuty. V případě Číny jim to zabere o něco více času. V Evropě si možná vzpomenou tak na čtyři,“ navázal Vardi. „Většina největších evropských technologických firem byla založena před desítkami let,“ doplnil. Na mysli měl třeba SAP nebo ASML.
Podle izraelského veterána z Evropy zmizela kultura inovací, podnikání a riskování a problémy se řeší přihazováním peněz z různých evropských programů. Můžeme například vidět snahy Evropské komise vyvíjet evropské čipy, superpočítače, DNS, velké jazykové modely, ale jde o centralizované reakce na okolní svět.
A potom jsou zde regulace. Teď se zdá, že Evropa pod tlakem USA a dalšího dění ve světě od jejich vršení možná trochu ustoupí, v minulosti ale kontinent připravil pravidla na mnoho věcí. „Evropa tím, že se ureguluje k smrti, dělá dobrou službu Číně. Tamní mladá generace je velice dynamická a má své lokální technologické hrdiny, k nimž může vzhlížet,“ popsal Vardi s odkazem na zakladatele podniků typu Tencent, Alibaba a tak dále.
Evropa nevyhrává
Jedním z oborů, kde Evropa hraje spíše menší roli, je umělá inteligence. Byť máme nadále skvělý výzkum, nedaří se ho v takovém objemu přetavit do lokálních podniků. „Asi 75 procent investic kolem velkých jazykových modelů je v USA. Dále se bavíme o Číně a Evropská unie dělá pouze malou část,“ shrnula Christel Heydemann, výkonná ředitelka francouzského operátora Orange.
Proti regulaci AI a spol. nedávno varoval i švédský premiér, z kontinentu se prý může stát muzeum. Patrik Tovaryš, manažer firmy Meta pro regulaci (public policy) ve střední a východní Evropě, na konferenci Digitální Česko 2025 uvedl, že EU musí změnit přemýšlení a že regulace nepostihuje pouze velké podniky jako právě Meta, ale také lokální menší firmy. Ty často na řešení regulací nemají zdaleka tolik lidí a peněz jako právě američtí mološi.
„Evropa v globálním technologickém závodě nevyhrává. Nebylo tomu tak vždy. Na začátku digitální konektivity a během éry 2G jsme naopak světu vládli. Byznys s cloudy ovládají jednotky hráčů z USA a postupně ztrácíme také v podmořských kabelech a satelitech. Umím si představit, že za pár let budou evropští operátoři žádat americké hyperscalery (Microsoft Azure, AWS či Google Cloud – poznámka redakce), aby přenášeli část jejich dat,“ varovala Margherita Della Valle, výkonná ředitelka britské skupiny Vodafone.
Mistral volá po společném trhu
Do Barcelony dorazil také Arthur Mensch, šéf a spoluzakladatel francouzského AI šampiona Mistral, jenž dokáže soupeřit s protějšky jako OpenAI, Anthropic nebo DeepSeek. I on na situaci Evropy upozornil. Regulace Akt o umělé inteligenci (AI Act), kterou EU připravila jako první na světě, podle něj přišel příliš brzy. „Složitě hledáme cesty, jak jednotlivé body z AI Actu technologicky implementovat,“ upozornil.
Samotná regulace ale podle Mensche nepředstavuje největší problém. „Tím je fragmentace trhů. Brání to konsolidaci a škálování evropských technologických firem,“ věří ředitel Mistralu. Volání po skutečně jednotném vnitřním trhu je slyšet už nějakou dobu, ovšem nevypadá to, že by něco takového bylo blízko politické realizaci. Tržní integrace má podobně příznivců jako naopak dezintegrace celé EU.
Další silnou evropskou AI společností je Silo AI, která už je ovšem po loňské akvizici milionů dolarů součást amerického AMD. Doposud jde o největší nákup evropské firmy zaměřené na umělou inteligenci, vyšel na 665 milionů dolarů. Silo AI je společně s Janem Hajičem z Matfyzu vedoucím nového projektu Evropské komise na vytvoření lokálních velkých jazykových modelů.
Také ředitel Sila Peter Sarlin v Barceloně upozornil, že kontinentu chybí velký společný trh. „Pokud chceme škálovat podniky a mít svůj big tech, musíme pro to mít trh, jinak tady firmy nezůstanou. Základní předpoklady máme. Země jako Finsko, Francie a další mají velké množství talentů a dobrý výzkum, díky superpočítačům EuroHPC máme AI infrastrukturu a kapitál je globální. Ale potřebujeme jednotný trh, ambice a více podnikatelské kultury,“ vzkázal Sarlin.
„Když budeme nadále dělat věci jako doposud, budeme dostávat stále stejně špatné výsledky. Fragmentovaný trh je jako hrát fotbal se zavázanými končetinami,“ přisadil si Marc Murtra, předseda představenstva španělského operátora Telefónica.
Potřebujeme evropské DOGE
Tradičně bez servítek na MWC mluvil Timotheus Höttges, výkonný ředitel Deutsche Telekomu, což je kromě jiného vlastník českého T-Mobilu a stejně pojmenovaného operátora v USA. Höttges je pro novináře vždy atraktivní řečník, protože všemožně hláškuje – a to jak ve veřejných vystoupeních, tak v debatách mimo záznam.
Šéf DT se letos v Barceloně vzhlédl v takzvaném ministerstvu pro efektivitu vlády v USA (zkratku má DOGE), což je orgán, který v Trumpově administrativě dostal na starost Elon Musk. Jeho úkolem je – často dost zběsile a nepromyšleně – hledat úspory a zvyšovat efektivitu ve státní správě, což znamená i vlny propouštění. „Evropa potřebuje vlastní verzi DOGE,“ uvedl Höttges.
„Jako skupina Deutsche Telekom musíme v Evropě řešit 270 různých regulátorů zaměřených na soukromí, telekomunikace, kyberbezpečnost a tak dále. Desetitisíce lidí regulují náš byznys a dělají to s velkou vášní. Tuto byrokracii musíme výrazně prosekat,“ navázal šéf DT.
Tři operátoři pro celou Evropu
Höttges si tímto mimo jiné připravil půdu pro téma, které se společně s dalšími velkými telco hráči snaží už nějakou dobu tlačit – vytvořit jednotný evropský telekomunikační trh, který by umožnil působení nadnárodním subjektům. „Není důvod, aby na každém trhu působili tři nebo čtyři operátoři,“ vyzval Höttges k omezení překážek bránícím konsolidaci oboru.
S tímto ostatní velcí operátoři v Barceloně nepřekvapivě velmi souhlasili. Šéfka Vodafonu Della Valle například vyzdvihla fakt, že britský regulátor koncem roku 2024 posvětil sloučení tamního operátora Three právě s Vodafonem. Ten podle ní nyní může rozjet velké investiční akce, protože už existují jen tři hráči, což podle Della Valle znamená větší prostor pro větší investice. „Více investic do tří sítí je lepší poměr než méně investic do čtyř sítí.“
Höttges si v podpoře tohoto argumentu pomohl svým operátorem T-Mobile v USA, který si tam také prošel fúzí, konkrétně se Sprintem. Konsolidace trhu prý přináší jasné benefity. Kromě těch technických to má být atraktivita pro investory. Hodnota T-Mobile US na burze za poslední rok vyrostla o více než 50 procent, protože na americkém trhu působí tři hlavní operátoři, kteří mají velkou škálu. Samotný Deutsche Telekom má nižší tržní hodnotu než jím z velké části vlastněný T-Mobile US (286 versus 180 miliard dolarů). „Americký ekosystém je vítězný ekosystém. Investoři to tam milují,“ dodal Höttges.
Z tohoto pohledu sjednocení trhů dává smysl. Velké americké technologické podniky válcují ty z Evropy díky velkému trhu, s tím spojeným kapitálem a z toho plynoucích prostředků pro investice v zahraničí, na něž fragmentované protějšky z Evropy často nemají. V návrzích DT a spol. je ale nutné číst i některé boční efekty jako požadavky na zrušení síťové neutrality. Zároveň není jasné, zda by tři panevropští operátoři skutečně inovovali, investovali a zároveň nezvyšovali ceny. „Čím větší firmy jsou, tím více z toho zákazníci profitují,“ nedal se šéf německého telekomu.
Kapitán Mistralu Mensch evropské operátory vyzval, aby se s ním pokusili rozhýbat trh s investicemi do lokálních datových center pro umělou inteligenci. Mistral už je začíná budovat doma ve Francii s možnými plány pro další země. S operátory prý bude rád spolupracovat. Ti s datacentry mají velké zkušenosti a provozují lokální cloudy, ale opět – proti americkému big techu jde o trpaslíky. „Operátoři mají příležitost stavět AI clustery a stát se hyperscalery,“ apeloval Mensch.
Mensch dále zdůraznil, že se pro Evropský tech sektor zřejmě otevře větší prostor tím, jak se USA začínají chovat ve světě a Evropě. Začíná být kladen důraz na posílení lokální ICT scény a hledání alternativ, včetně nasazení AI v obranném průmyslu. Vidíme to na reakci vůči Starlinku. „Politika USA přináší změny. Také Evropská komise změnila přístup a chce méně regulovat. Tuto změnu perspektivy velmi vítáme.“
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU
