Když se podíváte na pomyslnou mapu evropských startupů zaměřených na kvantové počítače a technologie, všude se něco najde. Výjimku na starém kontinentu tvoří Česká republika, kde žádné takové firmy nejsou. Česko má dobrý základ v podobě výzkumu a akademických aktivit, brzy budeme mít ostravský kvantový počítač, spin-offy tyto objevy využívající ale chybí. Vyhýbá se nám tak jedna silná vlna investic.
Světové ekonomické fórum spočítalo, že loni šlo do investic kolem quantum computingu 35,5 miliardy dolarů. Podle McKinsey & Company jen do startupů z tohoto oboru přiteklo téměř 2,4 miliardy dolarů. Některé projekty jsou placené štědře. Finský výrobce kvantových počítačů IQM už posbíral 234 milionů eur.
„V celé střední a východní Evropě je příležitostí k investicím do kvantových startupů strašně málo. Koncentrace talentů pro tento obor je v Evropě nejvyšší na světě, ale objem investic do startupů je výrazně vyšší ve Spojených státech. Většina fondů s rizikovým kapitálem zaměřených na quantum je také v USA,“ upozornil Martin Drdúl, jeden z partnerů českého fondu Tensor Ventures.
Nastal čas
„Tensoři“ jsou v podstatě jediní, kdo se u nás kolem kvantových startupů točí. Deep tech fond, který mimo jiné drží pozice ve firmách jako Tatum, Veracity Protocol nebo Superface, už udělal dvě zahraniční kvantové investice, na spadnutí je třetí a rád by tímto směrem pokračoval do budoucna.
„Vidíme vlnu zahraničních investic. Do oblasti investují nejenom fondy rizikového kapitálu, ale také armády a vlády. Obor už nelze ignorovat, do quantum vkládají peníze Google, Microsoft, IBM, Honeywell a další. Hranice desítek tisíc qubitů není zase tak daleko, tam se vše může začít lámat,“ navázal Roman Smola, další partner Tensorů.
Tensor Ventures chystají druhý fond o objemu 40 až 60 milionů dolarů (až 1,4 miliardy korun). Stejně jako ten první bude zaměřený na deep tech a quantum computing v něm bude hrát velkou roli. Tensoři chtějí investovat i do firem zaměřených na výzkum a objevování léků, kde už kvantové počítání má, stejně jako superpočítače, své uplatnění, takže se investice mohou doplňovat. Tensor Ventures se také uchází o prostředky z Evropského investičního fondu – stejně jako řada dalších českých fondů.
Investice s Fraunhoferem
Prozatím poslední oznámenou kvantovou investicí Tensor Ventures je německá firma Quantagonia. Češi tam společně se slavným Fraunhofer Institutem a finským Voima Ventures poslali 3,6 milionu eur s tím, že si startup už celkově přišel na 4,3 milionu eur.
Quantagonia vyvíjí software schopný rozdělovat výpočty mezi klasické a kvantové počítače. To se hodí pro hybridní stroje, které kromě jiných buduje Evropská unie. Jeden takový systém bude i v národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě, kde k superpočítači přibude kvantový počítač na kombinované počítání.
„Klasické počítače na současné úlohy často nestačí a u kvantových počítačů zase platí, že na nich neběží stávající programové kódy a aplikace; musejí být tedy znovu napsány pro kvantové počítače. Naše řešení umožňuje to, že úloha může být prováděna jak na klasické, tak na kvantové počítačové platformě,“ popsal výkonný ředitel Quntagonie Dirk Zechiel.
„Platforma Quantagonie zatím primárně řeší optimalizační problémy, simulace a úlohy ve strojovém učení. Součástí je i umělá inteligence, která danou úlohu analyzuje, optimalizuje a různé části výpočtu pošle na kvantový počítač, procesor nebo akcelerátor – podle toho, kde je to nejvýhodnější,“ analyzoval Michal Křelina, který mimo jiné na Lupě publikuje seriál Qubity.
České koketování s USA
Zechiel z Quantagonie upozornil, že Evropa a Německo musí být v oboru kvantových počítačů aktivnější a že bychom opět neměli zaspat, podobně jako třeba u umělé inteligence. Vylepšit je kromě jiného nutné přesun vědeckého bádání do komerční praxe.
Tensor Ventures se zařadili mezi zajímavé hráče. První kvantovou investicí fondu byla americká společnost QC82 vyvíjející kvantový čip pracující při pokojové teplotě (technologii jsme více rozebírali v našem dřívějším článku). Češi vložili milion dolarů a během procesu investice museli projít screeningem americké vlády. Ta řadí kvantové technologie mezi klíčové a strategické technologie a nechce k nim pouštět nepřátele a podobně. Omezuje také jejich export.
Zájem americké vlády se potvrdil i v další fázi, když do QC82 vstoupila agentura DARPA spadající pod ministerstvo obrany. Tensor Ventures v souvislosti s tím také podepsali smlouvu o spolupráci s University of Maryland, odkud technologie QC82 pochází. Dále se chystá partnerství s CERNem.
Blížící se konsolidace
Tensor Ventures očekávají, že na kvantovém trhu může během následujících dvou až tří let začít docházet ke konsolidaci. Vidět už je to na prvních krocích obrů typu Honeywell. Je možné, že si IBM, Google či Microsoft začnou doplňovat potřebné technologie. „Věříme, že máme správné načasování a na trh vstupujeme včas,“ uvedl Drdúl.
Na trhu je pořád neobsazený prostor, zejména ve vývoji softwaru pro automobilky, chemický průmysl, finanční sektor nebo simulace všeho druhu. Výzvou jsou také algoritmy pro řešení specifických úloh.
Zejména v softwaru by se Česko mohlo jako země plná dobrých vývojářů uchytit. Problémem mohou být znalosti fyziky nebo ne zase tak velká dostupnost kvantových počítačů. To se u nás změní díky Ostravě a například IBM nabízí přístup ke kvantovému počítání skrze cloud.
Prozatím pod radarem je slibný obor zvaný quantum sensing. I ten je relativně blízko přesunu do komerce a lze očekávat zájem investorů.
„První věci, které se dají aplikovat do komerčního prostředí, jsou přírodní vědy, automotive, chemie, výzkum léků, redukce CO2 nebo nové materiály. Vše je to bašta Evropy,“ vypíchnul Smola z Tensorů. Tensor Ventures chtějí letos na podzim uspořádat český ideathon (hackathon) a tam témata více otevřít. FIT ČVUT zase otevře obor kvantové informatiky.
Posílení transatlantických vazeb
I když investice do kvantových startupů rostou, oproti běžným investicím se na ně nezaměřuje takové množství fondů, podobně jako na hardware. VC fondy mají určitý životní cyklus a musí vydělávat peníze. Návratnost u kvantových projektů pravděpodobně bude delší. Kvantové startupy jsou rovněž oproti normálním drahé. Jde jak o lidi, tak materiály či vybavení.
Je možné, že se kolem quantum bude točit i startupový fond NATO s miliardou eur, ke kterému se připojí i Česko – poskytne jak část financí, tak prostory v Praze. NATO chce investovat do klíčových technologií dvojího užití, kam kvantové věci spadají. Problém může být ale v tom, že komerční investoři už často do startupů, které mají peníze od armády, jít nechtějí.
„Obecně bychom byli pro posílení transatlantické vazby. Mezi Evropou a USA je bezpochyby konkurence, ale z většího propojení mohou profitovat obě strany,“ dodal Drdúl.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU