Nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto Assets, MiCA) se dotkne hlavně těch, kdo kryptoaktiva vydávají, dále poskytovatelů služeb s nimi spojených a také kryptoaktiv jako takových. Velká péče byla od počátku věnována stablecoinům. MiCA má být po formálním schválení ratifikována a zveřejněna v unijním úředním věstníku během 1. čtvrtletí 2023 a 20 dní poté vstoupí v platnost. Vymahatelná ale začne být až 12 až 18 měsíců po svém zveřejnění. Posledních zhruba dvacet jednání v Evropském parlamentu navíc neslo českou stopu.
Kdo bude chtít po uplynutí tohoto období v EU provozovat jakýkoli byznys spojený s kryptoměnami, bude si muset zařídit v libovolné zemi EU patřičnou licenci. Vedle toho kryptofirmám přibudou nové compliance povinnosti, především povinnost doložit a zajistit výrazně větší ochranu zákazníka a jeho prostředků, než bylo zvykem doposud.
Společnosti spravující zákaznická kryptoportfolia tak zejména ponesou přesně definovanou zodpovědnost za ztrátu kryptoměn z uživatelských účtů. Burzy a další obchodní platformy budou také muset povinně upozorňovat své klienty na možnost ztráty způsobené obchodováním s digitálními tokeny. MiCA zavádí následujících deset kategorií služeb a činností v oblasti kryptoaktiv, které budou vyžadovat licenci CASP (crypto-assets service providers):
- úschova a správa kryptoaktiv jménem třetích stran
- provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva
- výměna kryptoaktiv za finanční prostředky
- výměna kryptoaktiv za jiná
- exekuce příkazů ke kryptoaktivům jménem třetích stran
- umísťování kryptoaktiv
- poskytování služeb převodu kryptoaktiv jménem třetích stran
- přijímání a předávání příkazů ke kryptoaktivům jménem třetích stran
- poskytování poradenství v oblasti kryptoaktiv
- poskytování správy portfolia kryptoaktiv
Na všechny CASP se také budou vztahovat obecné povinnosti jako povinnost jednat čestně a v zájmu klientů, alespoň jeden ředitel musí mít bydliště v EU, skutečné vedení musí sídlit v EU, členové vedení a kvalifikovaní akcionáři (10 %) musí být způsobilí a bezúhonní, nařízení definuje požadavky na obezřetnost a organizaci, úschovu aktiv a finančních prostředků, předcházení střetů zájmů a další požadavky, včetně těch na řádné ukončení činnosti.
Subjekty nabízející úschovu budou mít navíc povinnost zavést oddělenou správu klientských a vlastních aktiv, denní vykazování držených prostředků a ponesou plnou odpovědnost za ztrátu kryptoaktiv klienta v případě poruchy nebo hackerského útoku. Zajímavá novinka je povinnost CASP na konci každého pracovního dne umístit přijaté peněžní prostředky klientů u centrální banky nebo pověřené úvěrové instituce.
Co se týče samotných kryptoměn, MiCA se, jak bylo ostatně od začátku plánováno, nebude vztahovat na kryptoaktiva regulovaná jinými nástroji evropského finančního práva. Netýká se tak kryptoaktiv, která se kvalifikují jako finanční nástroje, což jsou typicky například tokenizované cenné papíry nebo elektronické peníze, tady ovšem s jednou výjimkou – tokenů elektronických peněz, k nimž se dostaneme níže.
Nijak překvapivě po hlasování o nařízení MiCA zákonodárci dali zelenou také druhé očekávané regulaci, pravidlu o převodech fondů – Transfer of Funds Regulation, která řeší prevenci praní špinavých peněz. Podle ní začnou burzy, směnárny, kryptoměnové „bankomaty“ a další provideři kryptoslužeb zahrnutí pod zkratku CASP (crypto-assets service providers) spadat pod dohled evropské direktivy proti praní peněz (AMLD). S tím se Evropa konečně dočká i aplikace takzvaného cestovního pravidla, o kterém jsme na Lupě psali poprvé v květnu 2019 v souvislosti s doporučeními Finančního akčního výboru.
Půjde o to, že poskytovatelé služeb spojených s kryptoměnami budou muset shromažďovat informace o svých klientech a sdílet s ostatními CASP a patřičnými orgány informace o tom, kdo, kdy a kam virtuální aktiva posílá. Návrh nařízení vzbudil v minulosti silně kritickou odezvu průmyslu, protože jedna z úprav navržená Evropským parlamentem hrozila silně poškodit používání nehostovaných peněženek.
MiCA rozlišuje tři třídy kryptoaktiv a zavádí pro každý z nich jiná regulační pravidla.
- První na ráně jsou takzvané Asset reference tokeny („ART“). Regulace je definuje jako tokeny, jejichž stabilní hodnota je tvořena prostřednictvím odkazu na jedno nebo více jiných aktiv. Schválená verze MiCA po letošním jarním incidentu nakonec pamatovala i na algoritmické stablecoiny.
- Druhou kategorii představují tokeny elektronických peněz („EMT“), které regulace definuje jako elektronickou náhradu mincí a bankovek a slouží k provádění plateb. Klíčovou charakteristikou je u nich krytí oficiální státní měnou.
- Poslední kategorii představují zbylá kryptoaktiva. Jedná se o digitální vyjádření hodnoty nebo práv, které lze převádět a uchovávat elektronicky, což je velmi široká definice.
Zatímco třetí kategorie, do které spadá většina tradičních kryptoměn první generace, nejsou MiCA regulovány příliš přísně, u ART i EMT je situace jiná. Pokud svojí velikostí spadnou do kategorie „významné“, dopadnou na ně automaticky další zvláštní ustanovení a regulační zátěž. Význam se přitom posuzuje podle objemu a četnosti transakcí.
Pokud jde o takzvaná ostatní kryptoaktiva, tedy třetí kategorii, jejich emitenti musí před jejich veřejnou nabídkou dodržet jen soubor několika základních požadavků, mezi něž patří hlavně technologický Whitepaper a případný plán marketingové komunikace produktu. Před zveřejněním Whitepaperu také nesmí probíhat žádné marketingové aktivity a burza, kde je kryptoaktivum nabízeno, má povinnost zveřejňovat produktový Whitepaper kryptoměny. Emitent kryptoměny také nemusí čekat před zveřejněním její nabídky na schválení, ale příslušný lokální regulátor bude mít právo požadovat změny ve Whitepaperu a marketingových sděleních a případné zahrnutí dodatečných informací. Pravidlo se nicméně nebude týkat kryptoaktiv, která byla vydána ještě před uplatněním MiCA.
Mnohem přísnější pravidla jsou nicméně aplikována na stablecoiny, tedy na Asset Reference Tokeny a část e-money tokenů. Emitenti ART tokenů musí mít evropskou licenci a před veřejnou nabídkou bude muset jejich produkt schválit příslušný lokální úřad. Existuje zde ovšem jedna výjimka. Pokud je ART nabízen výhradně kvalifikovaným investorům nebo pokud je veřejná nabídka nižší než stanovený práh, výše uvedené pravidlo přestává platit. Regulace také zakazuje emitentům nabízet výnos nebo úrok za účelem snížení rizika. Nařízení přitom pamatovalo i na algoritmické „stablecoiny“.
Pokud jde o EMT neboli e-money tokeny, jejich vydavatelé musí mít povolení buď jako úvěrová instituce, nebo instituce elektronických peněz. Zveřejnění transparentního Whitepaperu a jeho oznámení příslušnému orgánu se ale také nevyhnou. Navíc se na ně pochopitelně bude vztahovat i evropská Směrnice o elektronických penězích. Podobně jako v případě ART i zde platí, že již není možné nabízet úrok ze stablecoinů. Jakákoli sleva nebo odměna za držení tokenů elektronických peněz je regulací považována za nabídku úroku. Jistou úlevu představují emitenti malých nabídek, pro které nebude vyžadováno žádné povolení. Hranice je přitom nastavena na 5 milionů eur.
Držitelé významných ART nebo EMT tokenů také mohou čelit určitým omezením při jejich používání coby k platbám a vypořádání. Pro platební vypořádání bylo totiž regulací stanoveno omezení na 200 milionů transakcí denně. Objem se nicméně týká jen samotných transakcí, nikoli zobchodovaných stablecoinů. Na vydavatele významných ART a EMT tokenů se navíc vztahují vyšší kapitálové požadavky i požadavky na interoperabilitu a likviditu. Na jejich plnění bude dohlížet společně s národním regulátorem Evropský orgán pro bankovnictví (EBA).
ČLÁNKY DO MAILU