Vlákno názorů k článku Existuje Nová ekonomika? od Radek - Se vznikem písma mě tak napadla jednoduchá věc...

Se vznikem písma mě tak napadla jednoduchá věc - představte si, že bychom nepsali latinkou. Například nějakým slovním písmem jako Číňané, kdy jeden znak znamená jedno slovo. Pro každý příkaz programovacího jazyka by tedy byl jeden znak. S novým programovacím jazykem by přišly další znaky, pro které by se vymýšlelo, jak je zapsat na monitor, zápis funkcí by byl taky dost zajímavý... Já bych za velmi velký vynález dal vynález latinky. Dvacet šest znaků, které stačí na vytvoření libovolného slova, dává obrovské množství kombinací - a na latinku potřebujete velmi malé grafické rozlišení (pokud potřebujete pouze rozeznávat znaky), třeba na displeji 5x7 bodů se dají přečíst všechny znaky.

Mimochodem, Číňané nebyli dobří matematici. Prostě si něco jako matematické vzorce nedokázali představit. Nejlepší matematici starověkého světa byli Arabové. Dodneška po nich máme deset číslic a poziční soustavu. Což, mimochodem, je podle mě také jeden z epochálních vynálezů.

Je to jistě zajímavý článek, a tak si ho přečtu cestou v tramvaji z papíru...

Jen bych podotknul, že počátek knihtisku se klade do doby pozdější asi o deset let, ale to je s odstupem půl tisíciletí vcelku jedno. Zvláště, když se neví, jestli náhodou před Gutenbergem nepoužívali knihtisk už Holanďan Coster nebo (jak jinak) Čech Waldvogel. V roce 1430 nebyl 35letý Gensfleisch-Gutenberg ještě s největší pravděpodobností ani zlatnickým mistrem.

Zajímavější je informace o tom, že knihtisk se používal už předtím v Číně, já dodnes všude říkal, že v Koreji. V Číně sice používali deskotisk, ale rozřezat desku na jednotlivá písmenka je nenapadlo...

Osobně také nesouhlasím s tím, že knihtisk je tolik důležitým mezníkem (promiňte, pane Solpero). Tím je pro mě rozvoj vzdělanosti, který umožnily univerzity (Oxford 1249, Srobonna 1253, Cambridge 1284).

Také netuším, proč by se kvůli slovnímu písmu měl objevit s každým programovacím jazykem nový znak. Echo, Print, Do, While, If, For ... to všechno jsou slova, která programátoři vymýšlet nemuseli. Ta už tu byla. Podobně ten problém s rozlišením je postavený na hlavu. Lineární slovní písmo zabere pro jedno slovo většinou několikanásobně menší prostor než hláskové abecedy. Ale uznávám, že hláskové abecedy jsou progresivnější. Dokonce se dá říci, že arabský svět, kde hláskové písmo vzniklo (já vím, že Féničané nebyli araby, jde mi o prostor), měl díky rozvitější abstrakci, kterou znakové písmo nutně potřebuje ke vzniku, lepší přístup k logice. A tak mě napadá další fenomenální vynález: vynález nuly.

Je fajn, že se v pátek Lupa mění v rejdiště filozofů :-) aspoň ten víkend nebude tak nudný.

BTW: Pořád jěště se tu neobjevuje reklama BillBoardu :-))

Nejsem si vubec jist tim, ze hlaskova abeceda je skutecne progresivnejsi nez pismo zalozene na slovech. "Slovni pismo" ma totiz jednu nesmirnou vyhodu: je nezavisle na jazyku. Drobny naznak toho, co by prineslo "slovni pismo" vidime na arabskych cislicich. Byly prijaty za standard na celem svete a jsou vsem srozumitelne. Koupite-li si v Benghází, Kuala-Lumpuru, Tunisu nebo Ulanbataru místní noviny, tak jedine, cemu rozumite, jsou arabske cislice. Predstavte si, ze byste rozumeli vsemu...
"Slovni pismo" ma samozrejme sva omezeni, vyplyvajici z jeho univerzalnosti, napriklad pro Internet by vsak bylo zcela idealni.

Podívejte se na ta arabská čísla:
v dvojkové soustavě 100 odpovídá číslu 4 desítkové
v osmičkové soustavě 100 odpovídá číslu 64 desítkové
v šestnáctkové soust. 100 odpovídá číslu 256 desítkové
Takže ono to s tou univerzálností nebude právě horké (řeknete nějaké Američance, že se sejdete v 16.00 pod ocasem, a přijde v 18.00 :-)

Podobně by to asi dopadlo i s tím univerzalním písmem. (Microsoft by určitě zavedl vlastní rozšíření.) Pokud se podíváte na případ japonštiny, která užívá čínské písmo, zjistíte, že to není zas tak jednoduché. Mnoho lidí má zcestnou představu, že slova jsou jednoznačná, ale ona mění své významy v závislosti na komunikační situaci. Navíc ne každý jazyk má kompatibilní syntax, ne všechny jazyky jsou flexní (a ve flexi se diametrálně liší hindština od viet-namštiny, arabštiny i češtiny). Dokonce ani znaková řeč českých neslyšících nemá stejnou strukturu jako mluvená čeština, a znaková řeč Američanů se liší od té české... Takže nám asi nezbude, než se naučit nějaký ten cizí jazyk nebo dva. (náš pan děkan říká, že člověk by měl znát jazyk všech potenciálních okupantů ;-)

Abych vás ale potěšil, dám vám za pravdu alespoň tolik, že lidstvo se vrací ke kořenům v tom, že oživuje slávu obrázkového písma. Takže se můžete dívat na předpověď počasí kterékoli televizní stanice a podle piktogramů sluníčka a mráčku určitě poznáte, jak se druhý den obléknout. O něco složitější je to, pokud do hry vstoupí "dohoda o obsahu", ale i tady se lidstvo začíná sjednocovat a ideogramy dopravních značek nebo třeba ovládacích prvků spotřební elektroniky jsou mezinárodně standardizované (viz: http://www.desmuz.leknet.cz/institut/index.html).

Na univerzálnosti arabských číslic trvám. S výjimkou odborných textů se vždy používají v desítkové soustavě.

Slova samozřejmě nejsou jednoznačná a navíc nelze žádné výpovědi dát jednoznačný význam mimo kontext jazyka, ve kterém byla pronesena. Dokonce ani zcela banální pojmy, jako jsou třeba názvy barev, nemají jednoznačný obsah mimo konkrétní jazyk, ve kterém jsou vyjádřeny (tj. "bílá" není samozřejmě totéž, co "white"). To ale není argument proti písmu založenému na na slovech, nikoli na hláskách. Toto písmo by nutně muselo mít vlastní syntaxi i sémantiku a každý gramotný člověk by měl alespoň dvě jazykové zkušenosti: jednu se svým rodným jazykem a jednu s psaným textem.

Dvě rozdílné jazykové zkušenosti ale máme i dnes, jen si to neuvědomujeme. Hovorový jazyk se od psaného velmi liší, a to ani ne tak jednotlivými slovy (černej/černý, vokno/okno), ale zejména větnou skladbou. A proto lidé, kteří jsou sice gramotní, ale nemají téměř žádnou zkušenost s psaným textem (nečtou), obvykle nepíšou ve větách.

Já si na tom, že hláskové písmo je lepší, trvám. Nedokážu si představit jednoduchou rovnoci ve slovním písmu (Slovní písmo je terminus technicus, nemusíte to dávat do uvozovek, obecně znamená rodinu písem, kde jeden znak odpovídá jednomu slovu). A taky, o názor výše, ten vynález nuly musel být epochální. Ono je strašně těžké představit si, že "nic" má nějakou hodnotu.

Proč ty uvozovky: důležité je, zda se písmo vztahuje přímo k významu nebo k jeho fonetickému vyjádření. O tom, kolik znaků je třeba k vyjádření slova (1 nebo více) to není. Konec konců i arabské číslice, které jsem dal jako příklad "slovního písma" (s uvozovkami) se obvykle shlukují. Tedy i k vyjádření jednoho slova by bylo možné použít více znaků.

Naopak si lze představit i zcela šílené písmo, kde jeden znak odpovídá nikoli významu slova, ale jeho fonetickému vyjádření.

Omlouvám se tedy za nepřesné vyjadřování. Měl jsem celou dobu na mysli písmo, kde jednotlivé znaky jsou spojeny s určitými významy a nikoli s hláskami.