Vlákno názorů k článku Filipika proti duševnímu monopolu (3/3) od hb - Autor by si mohl alespon overit fakta -...

Autor by si mohl alespon overit fakta - maximalni delka patentove ochrany je 20 let, nikoliv 25, a to jen v pripade, ze drzitel patentu plati po celou tu dobu udrzovaci poplatky. vetsina patentu se nedozije 5-10 let, pak jsou verejnym majetkem. Pro jejich ziskani je take potreba neco udelat - prihlasit je, zaplatit s tim spojenou proceduru, musi byt nove a inventivni, ale hlavne se musi vyplatit je udrzovat. Sice spadaji do oblasti dusevniho vlastnictvi, ale je to neco uplne jineho.

Autorske pravo ma na druhou stranu efekt automaticky a je zadarmo, autor je proste autorem a ma na to zakonem dany monopol, take zadarmo.

Ale u obojiho plati - autor/vynalezce musel do vytvoreni dila investovat cas a penize, casto v mnozstvi mensim nez malem. Take jej to casto zivi a snim i dalsi pridruzene obory. Co je spatneho na tom, ze za to dostane zaplaceno? Varianta uplneho zruseni dusevniho vlastnictvi je podle mne nesmysl, tezko lze predpokladat, ze by lide, ktery neco tvori, zili ze vzduchu a slunce. Je to proste prace jako kazda jina a na konci je nejaky produkt, ktery se prodava za penize a to autory zivi. Vyse odmeny je urcena proste "hodnotou" autora. A vzhledem k tomu, ze techicka omezeni proti kopirovani nemaji smysl, musi fungovat nejaky pravni mechanismus, to je logicke. Argumenty typu "delaji to vsichni" a "stejne bych si to jinak nekoupil" a pod. jsou stejne jako "kdo nekrade okrada rodinu". Kdyz nekdo nema dostatecnou moralni uroven, aby za autorska dila sam platil, tak to proste musi mit prikazano zakonem a ten se musi vynucovat, tak to proste je. Vetsina lidi by jenom zdarma stahovala (nekdo prihodi par drobnych, aby se nereklo) a nekteri si mysli, ze to snad je jejich pravo a ze autori by meli byt statni, ze se jejich dilem nekdo zabyva. Super, pak takovi lide mohou take zadarmo pracovat a byt statni, ze jejich praci nekdo chce, ne?

Neni nic spatneho na tom, kdyz autor dostane zaplaceno, spatne je to, ze on, narozdil od vsech ostatnich, odmita nest riziko sveho podnikani. Kazdy podnikatel investuje praci, nekdy material .... do sveho vyrobku a presto mu !nikdo! negarantuje, ze totez nedoda jeho soused za 1/2 cenu a on tudiz nic neproda.

Autor chce, aby souseda zavreli.

Mimochodem, sevci rvali uplne stejne kdyz prisel bata, a ta situace je naprosto !totozna!. Bata jednoduse diky hromadne vyrobe zlevnil boty o rad a sevci skrachovali (prakticky vsichni).
Internet neni nic jineho nez nastroj na hromadnou vyrobu kopii, kdezto vydavatele placek = sevci sijici kusovku. Par jich zustane, protoze se vzdycky najdou zakaznici, kteri chteji neco extra. Ale to je tak vsechno.

BTW: Technicka omezeni samozrejme funguji - muzete napriklad svuj film poustet vyhradne v kinecha a kazdeho pri vstupu svleknout do naha. Jenze vy se (celkem opravnene) bojite, ze do takoveho kina nikdo neprijde a tak rvete, ze to nejde. Jde to.

Sevci nejsou nejlepsi priklad, tomu se da vcelku pravdive oponovat, ze nikdo neni proti tomu, aby si nekdo jinej vytvoril treba svoji hudbu, prodaval ji za 1 Kc a tim polozil ty, kteri za svou chcou nekolik stovek. Ale riziko podnikani, to je ta spravna cesta. Na vikendovy zamysleni nabizim nasledujici teorii. :)

Vyroba kazdy veci se da rozdelit na dve faze. Prvni je nejakej vyzkum, vyroba prototypu, proste vsechno potrebny k tomu, aby bylo mozny ve velkym vyrabet konecny vyrobky. To je v kazdym pripade nejista investice, u ktery nema vyrobce *zadny* zaruky navratnosti. Proste musi jen doufat, ze konecnej vyrobek bude natolik uspesnej, aby tuhle pocatecni investici postupne pokryl ze zisku. Druha faze pak uz je pouze mechanicka produkce kopii bez dalsi invence.
Pokud nekdo konecnej vyrobek ukradne, tak skoda zpusobena vyrobci se sklada ze trech casti. Prvni (S1) je jasna a nezpochybnitelna, jsou to samotny naklady na vyrobu toho jednoho kusu (material a prace), tolik vyrobci realne ubylo. Zbyly dve jsou uslej zisk, pricemz ten je souctem realne (S2) a teoreticky (S3) uslyho zisku. Realne uslej zisk je, pokud vyrobim neco za 100, mam zakaznika, kterej mi za to chce dat moji cenu 200, ale protoze mi to nekdo ukradne, tak uz to zakaznikovi nemuzu prodat a 100 je realne uslej zisk. Teoreticky uslej zisk je to v pripade, ze mi za to moji cenu 200 nikdo ochotnej dat neni. Lze to kombinovat, napr. kdyz budu mit zajemce, kterej by byl ochotnej dat 160 a ja budu ochotnej pristoupit na slevu, tak 60 bude realne uslej zisk a 40 teoreticky uslej zisk.
At uz jde o vec hmotnou nebo nehmotnou, celkova zpusobena skoda se sklada z S1+S2+S3. Hacek je v tom, ze u nehmotnych veci je na prvni pohled S1=0 (vytvoreni dalsi kopie nestoji nic), S2=0 (vyrobce nema problem to prodat za svou cenu jinymu zajemci, pokud takovej existuje) a zustava tak pouze spekulativni S3. Jenze problem teoreticky uslyho zisku je v tom, ze nelze nijak prokazat, jestli ma neco spolecnyho s realitou. To je jako kdyz "vytunim" Trabanta padesati samolepkama, prohlasim ze vysledek ma cenu padesati milionu a v pripade, kdy mi ho nekdo ukradne, budu tvrdit, ze jsem prisel o padesat milionu. To je proste blbost a vyplyva z toho, ze teoreticky uslej zisk se neda brat moc vazne. Ve skutecnosti to neni uplne presny, existuje neco mezi S2 a S3, co ma bliz k tomu prvnimu. Je to castka, kterou by stahovac vyrobci klidne dal, ale ten ma svou hrdost a nez tak malo, tak radsi nebude mit nic. Kdo chce kam...

Srovnavace empetrojek s autama muze na prvni pohled potesit, ze dana teorie se da aplikovat uplne stejne na hmotny i nehmotny veci. To je prece skvela vec, soude podle neutuchajicich snah hazet to vsechno do jednoho pytle. Bohuzel jim asi trosku zkazi radost, ze stazeni empetrojky neodpovida obycejny kradezi auta, kdy prijdu v noci do autosalonu a tise s nim odjedu. Aby to bylo stejny, musel bych tam nechat castku, ktera by pokryla vsechny naklady spojeny s tim, ze se tam rano objevi uplne stejny auto (material a prace na vyrobu plus preprava do danyho autosalonu). Pro nudici se rejpaly se nabizi zajimavy tema k diskusi, jak to prakticky zrealizovat. ;)

jak uz bylo dokazano studiema tak NENI DUKAZ ze 100 stazeni = 100x usly zisk, dokonce ani ze 100 stazeni = 1x usly zisk, studie rikaji opak, cim vice stazeni tim vetsi zisk. staci se podivat na top 10 nejstahovanejsich filmu ktery jsou zaroven i nejvetsima kasovnima trhakama.

Sevci nedelaji nic jineho, nez stale dokola kopie tehoz - vemou kuzi (placka/hdd/...) a s pomoci vercajku (vypalovacka ...) udelaj kopii.

Pred par lety bylo treba na vyrobu te kopie sposuta prace a drahe nastroje = "rucni" siti te boty, dnes stoji nastroj o nekolik radu mene => ona prace se stala bezcenou, protoze neexistuje nikdo, kdo by za neco v hodnote 10Kc byl ochoten platit vic - naprosto logicky, musel by byt blazen.

Mimochodem, v jakemkoli jinem odvetvi lidske cinnosti se nikdo nepodivuje nad tim, ze cena +- odpovida nakladum na vyrobu one kopie. Samozrejme zalezi obor od oboru, ale marze 1000% se povazuje uz za velmi nemravnou. Panum "umelcum" ani to nestaci. A na vyvoj (napr) takoveho auta se jiste spotrbuje nekolikanasobne vic "dusevni" prace nez na napsani nejakeho blabolu nebo pisnicky. Presto se to auto da poridit od hranice 100% marze k !vyrobni! cene (tedy to, co stoji material a co se vyplati na mzdach ...). Z toho mi (naprosto logicky) plyne, ze placka s musikou by se mela prodavat od nejakych 20Kc, u "luxusnich" modelu rekneme kolem 50Kc, 100Kc je uz nehoraznost.

Kdyz si vnoci zajdu do autosalonu a to auto si skopiruju, tak nikdo nerekne ani popel. Ale ja si to pravdepodobne neskopiruju, protoze cas a material investovany do te kusove kopie se mi nevyplati. Kdezto placku si skopiruju, protoze je prodavana s nehoraznou marzi v desitkach tisic procent.

U sevce je potreba rozlisovat, jestli si navrhne a vyrabi vlastni botu, nebo se snazi bez dovoleni vyrabet presny kopie nejakyho ciziho navrhu. Proti prvnimu nikdo nic nema. Druhy uz spravny neni, ale treba u tech bot aspon porad vyznamnou cast konecnyho vyrobku tvori jeho vlastni prace. Zatimco kdyz budu prodavat cizi empetrojky, tak moje prace/pridana hodnota bude nulova a budu cistokrevnej parazit.
Ale hlavne ja jsem nemel na mysli vyrobu a prodej, ale konecnou spotrebu. Takze kdybysme do toho chteli za kazdou cenu napasovat sevce, tak by si tu botu (kopii ciziho navrhu) musel vyrobit pouze pro svoji potrebu nebo by ji nekomu musel dat zadarmo, a pak by to docela odpovidalo nekomercnimu kopirovani.

jiste predrecnik nemyslel milion divaku, ale "milion plateb za jednu vec" jako jdu do kina = platim, chci dvd = platim, schi soundtrack = platim, chci br = platim, kouknu se na film v tv = platim, slysim song v radiu = platim, za tv/radio plati i hospodsky, za media dovozce potazmo zakaznik zkratka je tu silene mnozstvi i tuplovanych plateb prestoze clovek uz za danou "licenci uzivani" zaplatil stale plati znovu a znovu.

Argument "delaji to vsichni" NEMA nic spolecneho s "kdo nekrade, okrada rodinu". Protoze zdaleka (jeste) nekradou vsichni. Kdyby se to (nedejboze) stalo, tak je to skutecne otazka k zamysleni nad vlastnictvim.

Tohle je skutecne jako to prechazeni na cervenou. Btw. v Brazilii, co jsem si vsiml, snad krome par pripadu v Sao Paulo a Riu na velkych krizovatkach, jsou proste semafory pro chodce zruseny a vsude narazite jen na semafory pro auta a po prechodu muzete prebihat jak je libo.

No kdyz odbocim a rozvinu to, tak samozrejme ze ten chaos system tady ma vetsi logiku. Problem je, ze my Evropani uz jsme tak nejak zvykli na ten nesmyslnej poradek, kterej nam byl vnucenej shora. Takze i kdyz vime, ze je vitalni zit v jiste mire chaosu a ne v prusackejch hranicich urcujicich zakriveni okurek, tak jsme na ten stav, kde je vsechno nalajnovany, uz uplne navykli.

Uz nam proste prijde normalni ze v noci v protismeru na dalnici nejezdi neosvetlene motorky apod.

V Evrope zijem ve skleniku a ten pomalu konci a tahle bitva o IP je k tomu predzvest. Ja osobne to vitam, ale i ti, kdo chteji zrusit IP si podle me vesmes nedokazou predstavit, jakej silenej bordel pak vypukne. Bude to konec pohodlicek. Ale potrebujem to.