Skandinávie jako vzor? Jak platí televizi ve státech, které zrušily poplatky

Česká sněmovna se chystá na poslední kolo jednání o velké mediální novele, která má zvýšit televizní a rozhlasové poplatky. Politici se proto šermují argumenty, jak média veřejné služby fungují v zahraničí. Opozice by poplatky nejradši zrušila a přešla na financování ze státního rozpočtu. V debatě často padají příklady ze skandinávských zemí. Jak to tedy je?

Švédsko

Švédsko změnilo financování médií veřejné služby od ledna 2019. Původní systém poplatků nahradil přímý daňový příspěvek vybíraný od každého, kdo má nějaký zdanitelný příjem. Povinnost se vztahuje na všechny dospělé osoby starší 18 let včetně důchodců, výjimku mají jen osoby výhradně závislé na státní podpoře. 

Finanční úřad tento příspěvek automaticky strhává při podání daňového přiznání. Kdo má roční zdanitelný příjem nižší než 124 930 švédských korun, tedy asi 275 tisíc Kč, odvede na veřejnou službu 1 procento z příjmu. Kdo si vydělal víc, zaplatí pevnou částku. Letošní sazba je 1249 švédských korun, tedy v přepočtu asi 2750 Kč. Koeficient pro výpočet stanovuje zákon v závislosti na každoroční výši stropní hodnoty pro výpočet důchodu. Firmy a podnikatelé žádný poplatek nehradí.

Vybrané poplatky převádí finanční správa každý měsíc na speciální účet pro veřejnoprávní média. Čerpají z něj tři média, která fungují jako samostatné subjekty: Švédský rozhlas (SR), Švédská televize (SVT) a Švédský vzdělávací rozhlas (UR). 

Tento účet je veden odděleně od státního rozpočtu. Prostředky, které na něm jsou, nesmí být použity na jiné účely než financování médií veřejné služby.

Ve švédském systému stát uděluje každých šest let koncese na provozování veřejné služby, ve kterých zároveň upřesňuje požadované cíle. Aktuální období vyprší 31. prosince 2025. Nedílnou součástí je šestiletý plán čerpání prostředků ze speciálního účtu, ve kterém jsou napsané maximální částky pro každou instituci a rok. Každá instituce tak na několik let dopředu ví, s jakou sumou může počítat. Vysílání reklamy není dovoleno.

Protože se opakovaně stalo, že na společném účtu pro média veřejné služby byl přebytek, byl koeficient pro výpočet daňového odvodu v zákoně snížen. Tím klesala i výše ročního odvodu na veřejnou službu. Ačkoliv se koeficient pro letošní rok opět snížil, výsledná částka odvodu na veřejnou službu se zvýšila. Může za to vyšší stropní hodnota pro výpočet penzí. 

Vývoj ročního daňového odvodu na veřejnou službu ve Švédsku

Finsko

Finsko opustilo poplatkový systém od roku 2013. Provoz finské veřejnoprávní korporace Yle je financován ze státního rozpočtu prostřednictvím výnosů z daně za veřejnoprávní vysílání (lidově zvané „daň za Yle“). Vedle toho má Yle také vlastní příjmy z omezené obchodní činnosti. Nemá ale žádné příjmy z reklamy.

Daň za Yle musí platit všichni jednotlivci starší 18 let. Platí ji také všechny právnické osoby až na několik výjimek (těmi jsou státní instituce, orgány zajišťující zdravotní a sociální péči, obce a jejich sdružení, farnosti a náboženské společnosti nebo bytová družstva). 

Daň je splatná jednou ročně s daňovým přiznáním, potažmo průběžně v rámci srážkových daní. Na vlastnictví přijímače nezáleží. Výši daně a okruh poplatníků stanovuje finský parlament speciálním zákonem. 

Pro jednotlivce platí od 1. ledna 2025 nová sazba. Daň činí 2,5 procenta z celkového příjmu přesahujícího 15 150 eur, tedy asi 382 tisíc českých korun. V roce 2024 byl limit 14 tisíc eur. Kdo má příjem pod tímto limitem, daň neplatí. Nejvyšší možná roční daň je 160 eur na osobu, tedy zhruba 4000 Kč (dříve to bylo 163 eur).

Pro právnické osoby a organizace se daň počítá ze zdanitelného příjmu. Pokud je nižší než 50 tisíc eur, daň neplatí. Při příjmu 50 tisíc eur a vyšším se platí základní částka 140 eur plus dalších 0,35 procenta z nadlimitního příjmu. Maximální roční daň však nesmí přesáhnout 3000 eur.

Norsko

Norsko opustilo model televizních poplatků od roku 2020. Státní akciová společnost NRK je od té doby financována ze státního rozpočtu. Tyto prostředky prakticky tvoří její celý rozpočet, nyní ročně hospodaří se skoro sedmi miliardami norských korun (v české měně je to přes 14,5 miliardy). Nemá dovoleno vysílat reklamu. 

Základní rozpočtové principy NRK jsou známé na čtyři roky dopředu, přičemž aktuální rámec vyprší 31. prosince 2026. Vláda tento princip zavedla při předkládání státního rozpočtu na rok 2023. Tehdejší částka vyčleněná pro NRK se stala výchozí hodnotou a parlament odhlasoval, že v letech 2024–2026 se každoročně upraví podle inflace a růstu mezd.

Parlament souhlasil také s tím, že ministerstvo kultury bude každé čtyři roky posuzovat, zda jsou potřeba nějaké změny ve veřejné službě, a sledovat, jak nabídka NRK ovlivňuje komerční média a celkovou mediální nabídku pro veřejnost. Plnění veřejné služby je každoročně obsáhle popisováno v dokumentech publikovaných na webu Mediální rady. 

Norská vláda zároveň podepsala víceletou smlouvu o veřejné službě s komerční stanicí TV 2, která má podpořit rozmanitost nabídky. Soukromá stanice na rozdíl od NRK nesídlí v Oslu, ale ve druhém největším městě Bergenu. Dohoda uzavřená s platností do konce roku 2028 navazuje na předchozí smlouvu z let 2019–2023. 

Stát kompenzuje TV 2 čisté náklady až do výše 150 milionů norských korun ročně. Stanice ale musí splnit řadu nároků, například povinně vysílat norské pořady pro děti a mládež nebo každoročně investovat v průměru 60 milionů norských korun do původních norských filmů a seriálů.

Dánsko

V Dánsku byl národní vysílatel DR až do konce roku 2018 financován z tamní varianty televizních poplatků, které se říkalo „mediální licence“. V letech 2019–2021 byly poplatky postupně rušeny a DR dostával příspěvky ze státního rozpočtu. Od roku 2022 už je DR financován čistě ze státního rozpočtu. K tomu má povolenou omezenou obchodní činnost. Nemůže ale vysílat reklamu ani umisťovat obchodní sdělení na internetové stránky. 

Model financování veřejné služby DR je také součástí víceletého kontraktu uzavřeného s ministerstvem kultury na základě zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Aktuální smlouva platí do konce roku 2026. Státní příspěvek pro rok 2024 stanovila na 3,68 miliardy dánských korun, pro rok 2025 na 3,69 miliardy dánských korun a pro rok 2026 také na 3,69 miliardy dánských korun (zaokrouhleno na dvě desetinná místa). V přepočtu jde tedy zhruba o 12,5 miliardy českých korun. 

V Dánsku je tradicí, že vláda podepisuje s ostatními parlamentními stranami víceleté dohody o mediální politice, aby bylo prostředí stabilní a předvídatelné i při změně vlády. Poslední taková dohoda byla uzavřena 14. června 2023 a platí do roku 2026. Tato dohoda se věnuje také veřejnoprávnímu vysílání a popisuje cíle, na nichž se parlamentní strany navzdory různým politickým proudům shodují. Vyjadřuje však i postoje k dalším tématům, například vlivu mezinárodních technologických platforem na dánský mediální trh.

Kromě DR existuje v Dánsku státem vlastněná akciová společnost TV 2 Danmark. Nedostává žádné příspěvky ze státního rozpočtu, funguje na komerčním principu. Inkasuje tedy třeba peníze z prodeje reklamního času nebo poplatky od operátorů (každému z nich ale musí účtovat stejnou sazbu). 

Hlavní kanál TV 2 musí dodržovat programové závazky určené licencí na veřejnou službu, zatímco ostatní kanály a služby mají volnou ruku v tom, co budou vysílat. Podle licence musí programová nabídka hlavního kanálu zahrnovat zpravodajství, sport, informace, umění, kulturu a zábavu. Aktuální koncese platí do 31. prosince 2026.

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem