Jen bych doporucil, kdyz uz o necem pisu, se informovat o autorsky pravech
Oddíl 2: Osobnostní práva
§ 11
(1) Autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla.
(2) Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití
jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.
(3) Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento
zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.
(4) Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Ustanovení odstavce 5 tím není dotčeno.
.
.
.
v praxi to znamena, ze nikdo se nemuze vzdat autorskych prav a nikdo mu je nemuze vzit, jedine, co lze, je vykon majetkovych prav na na cizim dile.
To, ze si nekdo neco napise do podminek jeste neznamena, ze se tim clovek musi ridit, pokud je takove ustanoveni v rosporu se zakonem.
přesně, autorská práva nemůže nikdo nikomu vzít a ani se sám nemůže nechat na svých právech dobrovolně krátit, to je v zákoně
(možná by stálo za zvážení popsat vztah k zahraničním službám a jak to platí z hlediska jiného než českého práva)
autor měl určitě na začátek uvést minimálně to, jak je problematika řešena dle zákona a poté se klidně mohl rozepsat o tom, jak jednotlivé služby krátí své uživatele na jejich majetkových právech a na co si dát pozor, jak se bránit když už někdo naše cenné fotografie začne používat pro své vlastní účely apod.
Taky mě hned napadlo při čtení článku, že přece v zákoně je něco, že se nemůže nikdo vzdát autorství a práv k tomu náležejícím.
Tak jsi to vyhrábnul, super :). Tohle mělo být přesně napsáno jako první odstavec v článku (pro české služby, které se řídí českým zákonem), vše ostatní mimo zákona je nepodstatné.
No problém je v tom, že když někoho vyfotím, nemůžu s tou fotkou nakládat, jak uznám za vhodné.
Nezaregistrovali jste nedávnou "aférku" s fotkami žáků škol na webových stránkách? Bez souhlasu foceného nelze foto jakkoliv zveřejňovat.
Pokud si slečnu vyfotím a bez jejího souhlasu a vědomí fotku zveřejním, pak je jedině dobře, že budu mít problém. Pokud mi slečna odsouhlasí zveřejnění na webu, pak má smůlu.
A co teenagerske libimseti.cz nebo lide.cz a pod (rande.cz atd atd).
Přesně nejhoří podmínky jsou jako, když existovala známá otevřená fotobanka před cca 8 lety nebo tak nějak a shomažďovala data, data a data. Pak se uzařeli a nasadili obchodní model nebo to prodali jako celek.
Lidé utřeli.
Věřím, že tohle se stane ještě mnohokrát.
Už teď jsem se díval jak, když máte učet na libimseti a přidáte si někoho do přátel tak jaké osobní až dokonce citlivá data se Vás to zeptá v jakém vztahu jste k onomu, kterého si přidáváte mezi přátele.
Ale ona doba je taková - lidi obecně nečtou, nezajímají je podmínky. Ani obchodníci neočekávají, že lidé budou chtít diskutovat o takových věcech, jako jsou např. podmínky leasingové smlouvy. Zkuste si někde vyjednat jiné podmínky - většinou na vás koukají jak "z jara" a pak začnou používat tyto super argumenty: tak se to dělá, tu smlouvu podepisují i právníci a doktoři ...
Problém je v tom, že člověk nemá na výběr, rád bych šel jinam, ale kam?
A to nemluvím o tom, že digitální technologie dokážou vytvořit čirou virtuální realitu, zfalšovat fota, videa, logy (záznamy o činnosti), maily apod. bez toho, že by to mohl někdo poznat ...
"Navíc je ta situace ještě komplikovanější v tom, že existují věci jako model release"
To je jasné. Každý normální, práva znalý, člověk má u svých profesionálních projektů podchyceny jak licence, tak smlouvy s modely (dnes už je to naprosto normální u velkých dodavatelů obsahu (aspoň v USA)), to mi neříkáš nic nového :), běžná praxe...
Jasně situace není jednoduchá a nikdy ani nebyla ale základ je zákon a pod ním stojí smlouvy (a nejde se, jak v tomto článku, zabývat jen smlouvami a zapomínat přitom na zákon, který je smlouvám samozřejmě nadřazen).
"opravdu jde hlavně o to, aby si každý přečetl to, co odklikává"
Mimochodem, vždy mě pobaví, jak lidi nečtou smlouvy :), to je kapitola sama pro sebe... Nejvíc se bavím v bankovním sektoru. Pochopím, že někdo podepíše bez čtení něco na poště při přebírání dopisu, ale že je tomu zvykem i při zakládání účtů, či což je horších úvěrů, tak to je opravdu příšerné. Člověk se pak cítí za exota, když si aspoň zběžně "prolítává" smlouvu a oni mu ukazují už potřetí, kde podepsa (v domění, že to hledám) a pak si znuděně hledají práci. Na tomto třeba ztroskotala u mě MBanka, chtěl jsem smlouvy před podpisem mít na den doma na přečtení a oni to odmítli, odmítli i uzavření přes notáře, no tak nic :), nestal jsem se jejich klientem :D.
Jenze kazda mince ma dve strany. Pracuji pro spolecnost, ktera ma v CR nekolik milionu zakazniku. Dovodete si predstavit, jak by vnitrne fungovalo poskytovani sluzby, pokud by kazdy mel individualni ustanoveni smlouvy? A to nehovorim o nefinancnich parametrech smlouvy. To je proste nerealne.
Ale to byste nemohl nabidnout zadnou sluzbu. Resp. drahou sluzbu par vyvolenym, s kterymi pak podminky dojednate individualne.
Pravdepodobne ani netusite, jak i v soucasne dobe jsou slozite IS a k nim vztazene procesy; a to resi pomerne unifikovane prostredi nabidky a smluv (v retailu).
No, proto že naši zákonodárci jsou dost pomalí, tak web neznají. Takže zákonná licence v občanském zákoníku zní "a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství".
ale je pravda, že autorský zákon říká, že lze (kromě jiných):
- dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímuúčelu,
- v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,
Ale troufl bych si tvrdit, že webové galerie, o kterých hovoří článek, určitě tyto podmínky nesplňují. Takže dát do webové galerie něčí fotku bez jeho souhlasu - je nezákonné.
Ja bych se tak nesmal. Jednou (to uz bude 6 let) jsem se v Ceske Sporitelne byl zeptat, jestli by mi nedali nanecisto jejich standartni smlouvu na stavebni stopreni, abych si ji doma mohl v klidu precist. Pani na me koukala a pak rekla, ze neda, protoze kazdemu delaji jine. Mozna se chovani zmenilo, ale mit moznost precist si nejdriv smlouvu a pak premyslet, neni vzdy tak snadne.
Zkusit si vyjednat jiné podmínky - já v tom problém nevidím. Jen když chcete jiné podmínky musíte být také "jiný" zákazník. Kvůli jednoumu autíčku Vám jinou smlouvu dělat nebudou, přidťe tam ale s tím, že těch aut chcete 20 - a věřte, že tu jinou leasingovou smlouvu dostanete - a jěště se u toho budou usmívat. Holt nesmíte chtít hodně muziky za málo peněz.
Přesně, nepodepisuji nějaký formulář na webu.
Když pak dojde na lámání chleba tak dotyčný jenom uslyší: Tak to tam asi na webu byla tiskova chyba, za ty mi nerucime, ale tady jste podepsal něco jiného...
Jsem zvedavy, jak bude kuryr mBanky netrpelivy, az mi priveze smlouvu a ja ji zacnu cist :-D
Jojo paní koukala :), to je to hlavní :), není zvykem aby někdo něco četl před podpisem, a člověk, který chce změnit smlouvu, je už exot na druhou :), no naštěstí je tu konkurence.
Je lepsi, pokud provozovatel rovnou rika, ze muze obsah vyuzit a nebo kdy taktne mlci? Z hlediska provozovatele je to nemusi byt ani snaha se nejak obohatit na cizim obsahu, ale moznost jej parcialne uzit k propagaci sluzby ci vyhnuti se potencionalnim problemum.
Pokud znáte české právo, tak nepochybně víte, že je v zákoně lhůta, do které lze smlouvu bez jakýchkoliv sankcí a závazků vypovědět, pokud nebyla sepsána na obvyklém místě, což mezi dveřmi bytu nebo kanceláře rozhodně není. Pokud přečtení byl jediný problém, kvůli kterému jste si neotevřel účet u mBank, tak je to Váš problém.
Co třeba udělení souhlasu s tím, že vaše fotky může vlastník rajčete komukoli prodat nebo použít je k čemukoli je napadne? Byť je to proti zákonu, podobné bláboly v pravidlech mají.
toto neni az tak pravda doporucuji precist vyjadreni pravniku na strankach fotobanka.cz viz nize:
Pro fotogafy - rady právníka
Úvod
U každé fotografie je třeba zodpovědět dvě základní otázky: za prvé jestli je možné ji pořídit a za druhé, jestli je možné ji užít. Na žádnou z obou otázek nelze dát jednoznačnou odpověď ano-ne. Každou fotografii bude třeba posuzovat ad hoc. A obě otázky také od sebe nelze zcela oddělovat.
U každé fotografie je třeba sledovat jako spojnici několika skutečností:
kdo fotografii pořizuje;
proč ji pořizuje;
k jakému účelu a za jakých okolností je fotografie užita;
jaká sdělení v sobě fotografie nese, a jakými způsoby lze tato sdělení interpretovat;
jaká práva mohou být fotografií porušena (co je předmětem těchto práv), jinými slovy jaký je reálný potenciál, že tato fotografie zasáhne do sféry něčích práv, a zda půjde o zásah negativní či nikoli;
zda existuje nějaký veřejný zájem na tom fotografii pořídit/nepořídit, užít/neužít atd.
Rád bych rovněž upozornil na zásadu, že kde není žalobce, není ani soudce. Většina obchodních domů nemusí mít žádný problém s tím, že pořizujete fotky v jejich prostorách, přesto se mohou domáhat toho, abyste tak nečinil v případě, že by měly pocit, že jim Vaše fotografie mohou uškodit. Je třeba zvážit situaci a podle toho určit, zda požádáte management o povolení nebo nikoli (například při slavnostním otevření obchodního domu jistě fotit můžete. Pochybuji, že by management trval na tom, že Vám musí nejdříve vydat například písemné povolení).
Fotografie, resp. její užití, mohou být způsobilé porušit vedle Vám dobře známých práv na ochranu osobnosti zakotvených v čl. 11 a násl. občanského zákoníku zejména následující práva:
právo na užívání ochranné známky (z.č. 137/1995 Sb.)
právo na ochranu obchodní firmy obchodní společnosti (§ 12 obchodního zákoníku, příp. § 19b občanského zákoníku)
právo na goodwill, dobrou pověst právnické osoby (§ 19b občanského zákoníku)
práva z oblasti nekalé soutěže - klamavá reklama, vyvolání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti, zlehčování, porušení obchodního tajemství apod. (§ 41 a násl. obchodního zákoníku).
Při pořizování fotografie může dojít zejména opět k porušení práv na ochranu osobnosti dle § 11 a násl. občanského zákoníku nebo ústavního práva na nedotknutelnost obydlí (čl. 12 Listiny základních práva a svobod).
ODPOVĚDI NA VAŠE OTÁZKY
1) Jaká jsou omezení pro fotografování značkových i neznačkových produktů - za účelem reklamního použití pro jinou osobu než pro výrobce či prodejce zboží.
Podle § 14 odst. 1 z.č. 137/1995 Sb. o ochranných známkách nelze bez souhlasu majitele ochranné známky mj. užívat ve vlastní reklamě označení shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou.
2) Je nutné vyžadovat souhlas výrobce/ prodejce při fotografování produktů a jejich následném užití?
Pořizovat fotografie většinou bude možné, nedojde-li k porušení jiných práv (typicky narušení nedotknutelnosti obydlí). K užití: dokáži si představit způsob užití, kde takový souhlas bude nutný (viz bod 1), i taková, kde nutný nebude (sériově vyráběná Škoda Octavia na obrázku z Jesenicka, využitá jako žánrový obrázek k článku o turistickém ruchu v celostátním deníku). Tkví-li význam fotografie v tom, podat informaci o výrobku, doporučujeme si souhlas oprávněného subjektu opatřit.
3) Je nutné vyžadovat souhlas prodejce pro fotografování produktů či zařízení obchodu veřejně přístupnými prostředky - například skrz výlohu?
Závisí na komplexním posouzení všech okolností případu - viz úvod. I fotografování přes výlohu může (nemusí) být narušením nedotknutelnosti obydlí. Zde upozorňuji, že "obydlím" ve smyslu čl. 12 Listiny jsou i prostory sloužící pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti.
4) Je nutné vyžadovat souhlas provozovatele obchodních center pro fotografování interiérů těchto center?
Doporučujeme takový souhlas mít. Na druhou stranu, pořídíte-li fotografii ve společných prostorách nákupního centra Tesco Letňany, která bude využita pro účely tiskového zpravodajství, lze těžko očekávat, že by se společnost Tesco mohla úspěšně domáhat nějakých kompenzací za to, že nedala souhlas k pořízení fotografie. Opět vše záleží na komplexním posouzení všech okolností pořízení a hlavně užití fotografie.
5) V případě získání souhlasu provozovatele obchodních center pro fotografování v rámci interiérů obchodního centra - je nutno ještě žádat o souhlas s fotografováním všechny provozovatele malých butiků či shopů, které budou na snímku vidět (bude-li např. vidět vývěsní štít obsahující logo a název, značku)?
Viz úvod a bod 4.
6) Je nutné vyžadovat souhlas výrobce dané značky, pokud model na fotografii má na sobě oblečení nějaké určité značky, která je jednoznačně identifikovatelná ze snímku? (např. dívka v kavárně, která má na tričku jednoznačně čitelný a rozpoznatelný nápis značky terranova a pokud by měl snímek sloužit k reklamě jiného subjektu než prodejce nebo výrobce?
Ano, viz bod 1.
7) Existují nějaké šablony či vzory žádostí o souhlas se zveřejněním či žádosti o souhlas s fotografováním za nějakým účelem?
připravujeme
8) Existují nějaké šablony prohlášení, ve kterých se fotografované osoby vzdávají nároku na honorář, nebo dohody o jednorázovém vyrovnání (honorářem) za fotografování, které by byly k dispozici pro uživatele fotobanky?
Ano, naleznete je zde
9) Je legální publikovat na www.fotobanka.cz fotografie, které fotograf snímal v dobré víře, že na daném místě je fotografování povoleno? Ať již k reklamním či ilustračním účelům?
Co to znamená povoleno? Že nebylo zakázáno? Jinak publikace díla je jeho užitím a pokud užitím fotografie dojde k porušení práv určitého subjektu, je taková publikace protiprávní. To platí bez ohledu na to, zda došlo k pořízení fotografie na místě, kde je fotografování povoleno, stejně tak jako tam, kde je zakázáno. Samozřejmě dojde-li k pořízení fotografie v nějaké zakázané zóně, může tím vzniknout příslušnému subjektu újma (např. porušení práva na nedotknutelnost obydlí) a bude mu příslušet určité zadostiučinění či jiná práva. Dobrá víra v tomto případě většinou na věci nic nezmění. Na druhou stranu může dojít k tomu, že na pořízení fotografie bude prokazatelný veřejný zájem (fotografie vedoucí k dopadení vraha pořízená na jeho neoploceném pozemku). Veřejný zájem se může také obrátit naopak proti fotografovi (fotografování v zakázaném vojenském pásmu apod.)
10) Letos jsem více fotografoval různé budovy a stavby. Předpokládám, že u staveb jako třeba hradů by neměl být problém s použitím fotografií, ale nejsem si jist, jak to je s fotografováním horských chalup - dřevěnic. Dávám sice pozor, aby před nimi nikdo nebyl, ale stejně si nejsem jist, jak je to se zveřejněním těchto fotografií.
U dřevěnic je to stejné jako u hradů.
11) A jak je to u hradů, když fotografuji na nádvoří, ještě před cedulí zákaz fotografování?
Onu ceduli většinou není možné vnímat jako např. značku zákaz zastavení, kdy zákaz platí od značky dále. Zcela nepochybně se vztahuje na celý areál (přinejmenším) nádvoří hradu. Památkáři nechtějí, aby si lidé prohlíželi hrad na fotografiích, či videích, ale aby si jej přijížděli sami za vstupné prohlédnout. Tento zájem se vztahuje jistě na celé nádvoří. Nicméně i zde je třeba přihlížet ke všem okolnostem případu.
12) Obdobně nevím jak to je, když je před chalupou křížek nebo nějaký pomníček (někdy je za plotem), jak je to s fotografováním a užitím snímků zde.
Viz úvod. Lze doporučit, aby údaje na soukromém pomníku nebyly čitelné.
14) Žádost pana Novotného - bezplatné zaslání fotky dítěte, kterou autor umístil do fotobanky a otec dítěte ji ve fotobance nalezl
Na jednu stranu nemá nárok na bezplatné zaslání fotografie. Je to dílo, za které má fotograf dostat zaplaceno. Je to podobné jako např. fotografování při promocích. Na straně druhé, pokud by byla fotografie užita nevhodným způsobem, mohl by se pan Ondra jménem syna domáhat synova práva na ochranu osobnosti. Otázkou další je, zda něco skutečně ztratíte tím, když mu tu fotografii poskytnete.
15) Když vyfotím sochu na výstavě - mam právo vzniklou fotku výhradně užívat a nakládat s ni? (tj. mohu ji nabízet ve vaší fotobance a toto právo postupovat dalším osobám). Počítám, že ne, když jsem fotografoval autorské dílo... Kde je ale hranice? Co když vyfotím dům? Koho mám žádat o svolení? Architekta? Všechny majitele? Nájemce?
Viz úvod. Nutno řešit ad hoc. Případ by bylo nutné více specifikovat.
Ale mne jako zákazníka nezajímá váš IS a nějaké vaše souvstažnosti. Zajímají vás snad mé rodinné problémy a to kde jsem vzal peníze? Zajímá vás,co všechno musím podstoupit, než si třeba to auto koupím? Nezajímá. Mne nezajímají nějaké vaše vnitřní systémy. Já to hodnotím jako aroganci ze strany "velké" společnosti, protože bych jim vypadl z jejich škatulek a manažeři by se zbláznili a museli by začít přemýšlet a ne jen si vpylňovat tabulky, formuláře ... prostě bych vypadl z "pásu" a "fabrika" by měla problém.
Prostě musí snižovat náklady za každou cenu ...
Ano, dnes nekupuji 20 aut najednou, ale kdo ví, co zítra ...
A že to nejde, jsou kecy, pracoval jsem pro velkou finanční společnost (druhou na trhu) a tam nebyl problém jednat s každým zákazníkem a dohodovat se o individuálních podmínkách.
Takže za chvíli bude muset být u každého stisku spouště právník? To by bylo opravdu ideální, aspoň pro ty právníky! A jak chcete ošetřit to, že si fotky z internetu někdo třeba nepřefotí z monitoru a nepoužije podle svého uvážení?
Cože? Božský a neomylný Daniel Dočekal, postrach všech nepravostí a nikdy nespící kritik napsal zase něco co je ale úplně mimo? Nevěřím, ne to není možné!
Nejsou trpěliví, jsem na kurýru žádal (při domlouvání schůzky), že chci den na její prostudování, ať mi ji přivezou a další den ji před nimi podepíšu. S mírným smíchem se slečna šla zeptat nadřízeného a zamítli to.
Tak jsem kontaktoval MBank, jestli můžu uzavřít smlouvu klasicky s ověřením podpisu u notáře, odmítli s tím, že musím přes kurýra, a že ten musí počkat. Řekl jsem, že jsem dyslektik a že potřebuji den, na to mě oni odkázali na jejich webové kopie smluv, a to už je o této části diskuse..., nebudu podepisovat něco, co jsem nepřečetl, takže konto u MBank nemám.
Když nejsou dost lidi, aby pochopili, že potřebuji den a klid na to, abych si vše přečetl a pak jim to poslal s notářsky potvrzeným podpisem, tak na ně kašlu.
Aha, takže podle tebe je normální nečíst smlouvu, podepsat ji, pak si ji přečíst a případně vypovědět :), to je opravdu zajímavý způsov, jak se drbat pravou nohou za levým uchem :), proč řešit věci normálně, když je můžeme řešit podle těhle berliček, že?
Díky, ale nikde přece není řeč o (právním) vzdání se autorský práv. A už vůbe ne o tom, že by je někdo někomu bral. Řada lidí z čiré nevědomosti může pouze překvapeně koukat, k čemu udělil souhlas. A protože je možnost výběru, je dobré vědět, co si vybrat.
Osobně bych za tou formulací hledal jen právní ochranu googlu... V podstatě se tam říká, že google si vyhrazuje právo vaše fotky, videa, ... veřejně publikovat na interenetu v rámci služeb googlu nebo jeho partnerů (= firem, které již koupil a i těch, které teprve kupuje).
Tomuhle se ale opravdu nijak nedivím... On totiž google tuhle licenci potřebuje. Když nahraju na youtube video, tak ho google logicky (z podstaty služby) musí na internetu publikovat a k tomu prostě musí mít licenci.
To, že si google pojišťuje všechny možné druhy médií a i nekonkrétně definuje kde bude obsah zobrazovat je logická ochrana pro případ budoucího rozšiřování.... Je lepší to podchitit teď, než pak nutit uživatele souhlasit s aktualizovanou verzí podmínek.
To, že si google vyhrazuje právo použít moje fotky, videa,... k propagaci taky plně chápu. Někde na webu se objeví screenshot a na něm zrovna jak na potvoru bude moje fotka (třeba jen 50x50 pixelů)... Hned bych mohl po googlu chtít zaplatit licenci (takhle si to google prostě pojistí předem).
Je to asi hodně o důvéře vůči googlu, ale těch podmínek bych se tak moc nebál. Rozhodně jsem už viděl větší zvěrstva.
Nač dělat z prdu vědu? Kždý má dvě možnosti: Buď fotky, (nebo cokoli jiného) na internet dát a riskovat, že si s nimi někdo něco nelegálního udělá (Zabránit tomu nijak nejde), nebo si je nechat pro sebe a prezentovat je jen tehdy a tam, kde nebezpečí zneužití nehrozí. A toto platí o všem, co se na netu octne. Co se vystaví na webu, je defacto veřejný majetek, ať si IFPI, RIAA, OSA a další blábolí co chtějí. Nic není tak bezzubé, jako autorský zákon. To, že policajti občas nějakého nekňubu chytí, neznamená, že váš duševní majetek lze opravdu efektivně ochránit. Nelze a i když je občas někdo dopaden, je to jen bezvýznamná špička ledovce a rozhodně se tím nic nevyřeší.
Stručně autorská práva jsou dvojího typu: osobní a majetková. Právo na autorství (autorem tohoto fota je Jan Novák) je osobní a nelze se jej vzdát; právo majetkové - tuto foto prodávám za 10 000 Kč - se lze vzdát, resp. smluvně upravit.
Podle ČESKÉHO práva má ale autor právo na přiměřenou odměnu v případě přeprodeje díla, pokud nabyvatel koupí za 1 Kč a prodá za 1000 Kč.
Já ale už delší čas uvažuji o jiné věci - každý z nás je autor - fota (viz shora), filmů (youtube) apod. Ti všichni mají být povinně organizování v OSE, Intergramu apod.
Co tahle se tam všichni přihlásit (několik milionů) a chtít svůj podíl na "výpalném" z CD, DVD, elektroniky apod.?
Autorovi to bohzel jasne neni. Je smutne, kdyz pise takovy clanek bez takovychto zakladnich znalosti.
Plati to obecne pro vsechny sluzby ve sloupecku "Neutrální, respektive nevíte, co bude" respektive tenhle nadpis tohohle sloupecku je nesymslny, protoze deleni sluzeb podle toho jestli maji/nemaji licencni podminky je nesmyslne, protoze kdyz zadne nejsou, plati v plne siri autorsky zakon.
no nevím jak reprodukovat podmínky použití, prodávat by je asi neměli
11. Licence k Vašemu Obsahu
11.1 Autorská práva k Obsahu, jenž poskytnete, odešlete či zobrazíte ve Službách nebo jejich prostřednictvím, a veškerá jiná práva, která Vám již náleží, zůstávají Vám. Poskytnutím, odesláním nebo zobrazením obsahu udílíte společnosti Google časově neomezenou, neodvolatelnou, bezplatnou a nevýhradní licenci platnou ve všech zemích světa, která ji opravňuje reprodukovat, přizpůsobovat, upravovat, překládat, zveřejňovat, veřejně předvádět, veřejně zobrazovat a šířit jakýkoliv Obsah, který poskytnete, odešlete či zobrazíte ve Službách nebo jejich prostřednictvím. Tato licence je udílena výhradně k tomu, aby společnost Google mohla zobrazovat, šířit a propagovat Služby, a může být ve vztahu k určitým Službám odvolána jak je to stanoveno v příslušných Doplňujících podmínkách.
11.2 Souhlasíte s tím, že tato licence zahrnuje rovněž právo společnosti Google poskytovat takový Obsah dalším společnostem, organizacím či osobám, s nimiž společnost Google udržuje vztahy za účelem poskytování společných služeb, a využívat takový Obsah za účelem poskytování takových služeb.
11.3 Berete na vědomí a souhlasíte s tím, že společnost Google může v rámci technických postupů nezbytných k poskytování Služeb svým uživatelům (a) přenášet nebo šířit Váš Obsah různými veřejnými sítěmi a na různých médiích a (b) upravovat a měnit ho takovým způsobem, aby splňoval technické požadavky pro připojení sítí, zařízení, služeb či médií. Souhlasíte s tím, že společnost Google je k tomu oprávněna na základě Vaší licence.
11.4 Potvrzujete a zaručujete se společnosti Google, že máte veškerá práva, oprávnění a pravomoci nezbytné k udělení výše zmíněné licence.
Objasněnost vandalismu a náhodnejch přepadení taky neni kdovíjaká. A přesto Ti eště nikdo nehodil cihlu do vokna a pravděpodobně Ti ani nerozbil ciferník.
Nevím, proč uvádí autor článku u podmínek služby FoFo.cz že "Ostatní možné využití a obecně otázka autorských práv není nijak dále řešena." Je přece jasné, že autorská práva jsou chráněna ze zákona.
Problém je, že tohle celé je jen slovíčkaření - v reálu je dost šumafuk, že mi ze zákona zůstanou autorská práva, pokud získá provozovatel webu široké právo k využití bez náhrady.
Navíc je ta situace ještě komplikovanější v tom, že existují věci jako model release - až vás slečna, kterou jste kdysi fotil (a nemyslím na žádné porno, stačí normální fotka!) zažaluje o náhradu, že se objevila někde v reklamě a vy zjistíte, že tam probublala z vaší galérie na základě podobné smlouvy, tak se opravdu bavit nebudete... Je poměrně jedno jak by dopadlo případné řízení o náhradě, ale už jen ztráta času a nervů bude k pořádnému znechucení plně stačit :-(
Celkově vzato si myslím, že tento článek je ve své podstatě v pořádku - opravdu jde hlavně o to, aby si každý přečetl to, co odklikává a trochu nad tím uvažoval.
Ono je to trochu složitější. Definice podle patřičných paragrafů na ochranu osobnosti připouští v řadě případů zveřejnění bez souhlasu - třeba reportážní účel. Takže pokud třeba někoho vyfotím při nějaké sportovní soutěži a dám to na web jako reportáž z této akce, tak jde o zcela legální postup. Samozřejmě to má další doplňky o "snímcích znevažujících důstojnost blablabla", ale uvažuju teď zcela normální fotku, žádné excesy typu "atletce se roztrhlo tričko a neměla podprsenku". Pak je skutečně v dost situacích zveřejnění i bez souhlasu fakticky nenapadnutelné. Tvrzení, že bez souhlasu foceného nelze foto jakkoli zveřejňovat je takto doslova jednoznačně mylné, těch výjimek z tohoto pravidla je docela dost.
Jinak si myslím, že je zbytečné tohle právně pitvat do detailu - sám bych dokázal tento příspěvěk natáhnout na pětinásobek konkrétními příklady "zajímavých" situací (často z praxe) a právník by to zamotal ještě více :-)))