Řekl bych, že právě kvůli gumovosti hranice mezi ISP a uživatelem je tenhle zákon neproveditelný.
Jak definujete ISP? Někdo, kdo přeprodává připojení? Někdo, kdo má licenci (nebo nějaký jiný papír)? Nebo jak?
Vezměte malého komunitního ISP někde na maloměstě. Asi se shodneme, že to je ISP. Kontroluje uživatele a odstřihuje uživatele.
Teď vezměme internet kavárnu. To je taky něco jako ISP, ne? Na základě (krátkodobé) smlouvy koncovému uživateli přeprodá připojení. A třeba mu i půjčí počítač... A určitě ho ráda odstřihne.
No jo, ale co teď já? Já si doma uzavřu smlouvu se svým ISP, nakoupím od něj konektivitu a začnu ji přeprodávat svým klientům (manželce, dětem, stýčkovi z Gruzie atd.). A věřte mi, taky je budu bez milosti odstřihovat, pokud budou pirátit. Ale já těch strýčků v Gruzii mám stovky, a on mi každý z nich stahuje filmy... v Gruzii prý obchody s DVD vůbec nemají...
Takže co teď udělá úřad? Řekne, že já jako provozovatel domácí sítě nemohu být ISP? A kdybych poskytoval více lidem v domě, tak můžu? lidem v ulici přes WiFi (přece nemůžu za to, že se mi žádní zákazníci nechtějí přihlásit!)? Obávám se, že gumovost hranici vždycky dokážu využít.
Takže by úřad měl mít právo odpojovat ISP od Internetu? To bude asi taky dost neprůchozí... Co by vlastně to odpojení mělo být? Nebude smět peerovat s jiným ISP? Nebude smět do NIXu? Nebude smět mít linku do zahraničí?
Důsledek: Co Francouz, to poskytovatel ISP. A žádné DRM.
Takže podle mě je to vítězství veřejnosti nad nahrávacími společnostmi.
To je jednoduchy. Je to řetěz zodpovědnosti. Já jako ISP dostanu výzvu od úřadu, abych přestal stahovat nelegální obsah. Já jako ISP žádný obsah nestahuju, ale mohu z logů nějakým způsobem zjistit, kdo nelegální obsah stahuje. Takže mu pošlu výzvu. Pokud můj zákazník je zároveň ISP, postupuje to dále, až ke koncovému zákazníkovi, a ten si musí udělat nějaké technické opatření - buď přestat stahovat, nebo zabezpečit svůj počítač.
Motivací ISP řešit problém se zákazníkem je riziko, že celé ISP bude odstřiženo => konec podnikání.
Tady bych viděl cestu. Ale musí to být řešeno lépe, o odstřižení musí rozhodnout soud, na základě nějakých důkazů, analýzu dat zachyceného přenosu.
Nicméně výzvy lze posílat bez soudu, něco jako "Vážený Pane, máme důkaz, že ve Vaší síti probíhá nelegální stahování autorského obsahu, následující protokol obsahuje IP adresy přenosů (zdroje a cíle) a časy, kdy stahování probíhalo. Toto je první výzva. Po třetí výzvě bude celý případ předán orgánům činných v trestním řízení." A ISP se musí podle toho zařídit, jinak bude viníken ono
Ten francouzský princip je vymyšlen vcelku chytře. Je potřeba si uvědomit, že se nejedná o trest podle trestního zákona, kde skutečně o vině a trestu rozhoduje až soud, ale o porušení jiného zákona, kde o sankci bude rozhodovat úřad ve správním řízení.
Na úřad se obrátí např. autorské sdružení, které se cítí poškozeno nedovoleným stahováním, předloží nějaké své důkazy a na základě toho úřad zahájí (nebo nezahájí) správní řízení s dotyčným stahovačem. Stahovač se v dané lhůtě vyjádří (nebo nevyjádří) a poté úřad vydá rozhodnutí o odpojení (nebo o neodpojení) stahovače. Stahovač se může proti rozhodnutí odvolat k nadřízenému úřadu (pokud je) nebo podat stížnost/žalobu k správnímu soudu. Klíčové pro efektivitu této metody bude, zda odvolání či správní žaloba bude mít odkladný účinek, nebo ISP bude povinen odpojit uživatele hned po vydání správního rozhodnutí -- netroufám si odhadnout, zda to v příslušné zemi právní předpisy vyšší právní síly dovolují.
Co furt melete o tom nedovolenem stahovani. Ve vetsine zemi, FR nevyjimaje, je stahovani povoleno. Jinak receno, k porusovani autorskych prav dochazi az tehdy, kdyz dany autorsky obsah nelegalne POSKYTUJETE.
Nehodnotím, jestli je tam či onde stahování povoleno nebo ne, vycházím z toho, že pokud chtějí ve Francii odpojovat za nedovolené stahování, tak budou mít definováno, co se tím rozumí.