Az na ten detail, ze onou sluzbou muze byt i prave to rozesilani nejakych news. Tzn zakaznik si zadanim toho emailu objednava prave takovou sluzbu. Napriklad vsechny mailove konference presne takto funguji. V takovem pripade zadny souhlas netreba, nebot email je samotnou podstatou poskytnute sluzby.
Dovolim si pak odcitovati:
Dobry den, nastavte si marketingove souhlasy, ktere dle narizeni evropskeho parlamentu a rady, o ochrane osobnich udaju, plati od 25.5.2018 i pro Cesko. Souhlasy sbirame, abycom Vam mohli nabidky usit na miru dle toho, jak sluzbu pouzivate a kde. Poslete SOUHLAS A na 4603 - tim si souhlas s nabidkami zapnete. Dekujeme.
Toto rozesila T-moble opakovane v podobe SMS. Prijde to snad nekomu jako informovany souhlas v souladu s legislativou? Asi maji hodne spatne pravniky, protoze toto jim rozcupuje i amater. Nadto je cele vyzneni te SMS na tema "koukejte si to zapnout, nebo vam neco kvuli te unii nebude fungovat".
Zajimave to pak zacne byt prave onoho 25. Protoze pokud dorazi dalsi takova SMS, je to jednoznacne v rozporu s GDPR - nemaji souhlas => nejsou opravneni udaje (ktere z provoznich duvodu maji - jako napriklad telefonni cislo) pouzivat k oslovovani zakazniku.
Dalším samostatným účelem je pak použití e-mailových adres k rozesílání newsletterů, což pro samotné plnění smlouvy není nezbytné.
Jelikož se jedná o oddělený účel zpracování, které navíc nepodléhá oprávněnému zájmu či nevyplývá z právní povinnosti, je nutné pro něj získat od zákazníka souhlas.
A dale pak uz pani jako spravna manazerka Sdruzeni pro internetovou REKLAMU (maskovanou za slovo rozvoj) ucelove zmirnuje predchozi tvrzeni:
Pokud by se jednalo o zaslání obchodního sdělení týkajícího se např. doplňkových výrobků a služeb k těm, které byly předmětem uskutečněné transakce, lze předpokládat, že zákazník může takovou komunikaci legitimně očekávat, a tudíž takové sdělení lze zařadit pod oprávněný zájem obchodníka. Obchodník pak souhlas zákazníka nepotřebuje,
Sorry, ale zadne doplnkove obchodni sdeleni zakaznik nepotrebuje k uskutecneni samotneho obchodu a zadny takovy predpoklad, ze ho zakaznik ocekava proste NENI! Samozrejme, pokud si to nekde v checkboxu zaskrtne, tak OK, ale rozhodne to neni vychozi a ocekavatelna situace, ze chci dostavat cokoliv navic. To co mnozi obchodnici maskuji za "obchodni sdeleni" je jen jiny nazev pro newsletter. Uskutecnenim jednorazoveho obchodu pro me vtah obchodnik-zakaznik konci, a cokoliv dalsiho vyslovne nepovoleneho navic je podle me obtezovani.
Vezměte se situaci z doby před jakoukoli existující právní úpravou. Hypotetický, abych se nikoho nedotkl, prodejce spustil SW na generování e-mailových adres a začal chrlit miliardy e-mailů měsíčně. Vše zcela legálně, čili jediná šance, jak s tím bojovat, byla na straně příjemce.
Oproti tomu dnes mám šanci, že mu pošlu nesouhlas (pro jistotu podložený odkazem na příslušný zákon), a on to bude respektovat. A nebo taky nebude, což pak třeba mohu nechat řešit někoho jiného, když už ho platíme.
(Btw. daně se nikdy nesnižují, maximálně se jinak pojmenují, např. to není daň, ale poplatek za TV a rozhlas. Zrušením úřadu ke snížení daňové zátěže nedochází.)
Ve vztahu k newsletterům nevidím v GDPR nic podstatného. Kromě toho pokud má odesilatel pouze e-mailovou adresu, čili ze svých dat nedokáže identifikovat konkrétní osobu, může být obtížné prokázat, že v tomto případě je nakládáno s osobním údajem. (Jen tak na okraj: Je neexistující e-mailová adresa osobním údajem? ;-))
Nejdříve připomínám definici osobního údaje - "Obecné nařízení definuje osobní údaj jako veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě". (zdroj www.uoou.cz)
email "Alexandr.Uzdichcal@neco.cz" podle mě tedy sám o sobě pro mě osobním údajem není, protože může existovat více osob stejného jména (v tomto případě velmi nepravděpodobné :-). Naopak email "jmeno.prijmeni@firma.cz" může konkrétní fyzickou osobu identifikovat.
Dávám k diskuzi otázky, jak postupovat v případech, kdy sbírám pouze e-maily pro zasílání newsletteru:
Je e-mail sám o sobě, ze kterého nejde identifikovat konkrétní fyzická osoba, osobním údajem? (myslím, že ne)
Musím v případě poskytnutí e-mailu, který není osobním údajem (viz. výše) žádat o kvalifikovaný souhlas?
A to je symptomatické, kvůli vlastní lenosti se zbavíte části své svobody, a o tom, co smíte vidět, necháte rozhodovat někoho jiného. Znamená to jediné, svobodu si nezasloužíte a skončíte jako regulérní otrok. Příštích dvacet let nebude rozhodně vypadat tak, jak vypadalo těch minulých 20 let. Lidé budou rozděleni na pány a otroky. A podobné regulace k tomu slouží už dnes.
... Zpracování osobních údajů pro účely přímého marketingu lze považovat za zpracování prováděné z důvodu oprávněného zájmu.
http://www.privacy-regulation.eu/cs/r47.htm
Vzhľadom k zaužívanej praxi môžete očakávať príbuznú ponuku (možno to bude podnet pre obchodníkov, aby ponuky naozaj personalizovali). Nevidím na tom nič zlé, pokiaľ sa dá odhlásiť. Úplne iný prípad je spamovanie s nesúvisiacou kravinou alebo ešte horšie, predanie emailovej adresy tretej strane.
Jak je prokazano ze souhlas se zpracováním / zasíláním, atd... dala skutecne dotycna osoba (sedela fyzicky za pocitacem) ? Otisk prstu, sken sitnice, nebo jak jako? :D Jen jako klik a hotovo? :D To je verohodne jak nacmaranej klikihakopodpis na smlouve.
Manzelka ci kdo vi v jakem stadu stolkerstvi a zarlivosti posedla partnerka sedne za komp manzela ci partnera a polika mu tam a odsouhlasi kde co...
Jak se s tim vyporadava GDPR? Right ? Correct ? :D
Cely je to strasna ochcatelna pakarna tohle IMHO. Vykazovani prace uredniku, ktery ve skutecnosti zmuze tak akorat kulove a de*bily co na sebe na FB naprasi kdy sli na zachod to neochrani od uniku a zneuziti jejich osobnich udaju :)
GDPR je postaveno tak, ze dukazni bremeno nese ten, kdo chce data pouzivat => je ciste na vas jak to dolozite, tudiz nejlepe tak, ze si nechate onen souhlas poslat od dotycneho s overenym podpisem. V opacnem pripade by totiz kazdy mohl tvrdit, ze ten souhlas (pomoci nejakeho checkboxu) ma.
Samozrejme se s tim checkboxem muzete spokojit, ale riziko jde ciste za vami.
Je to ostatne stejne jako kdyz se nekteri obchodni rozciluji, ze kupujici je povinen zbozi prevzit. Jak ale dokazat, ze tu objednavku po internetu udelala prave ta dotcena osoba?
Tohle je právo, nikoliv programování, takže řešení nejsou jednoznačná a algoritmizovatelná. Podobný problém jsem řešil u pozvánek na schůzi SVJ (jaký je prokazatelný způsob doručení) a odpověď byla vlastně vcelku logická: pokud o konání schůze věděli prakticky všichni v domě a navíc proběhla v očekávatelném termínu (např. na podzimní schůzi se řeklo, že další bude někdy na jaře), jsem jako pořádající v pohodě, i kdyby si jeden rebel stěžoval, že ji nedostal.
Myslím, že u toho zasílání to bude podobné. Pokud se jeden potížista bude hádat, že mu přišel email od seriózního provozovatele, který má jinak spousty spokojených zákazníků, bude to jinačí, než když si větší množství lidí bude stěžovat najednou. Celé GDPR je hlavně o procesech a papírování, takže když to bude úřad zkoumat, ukážete dokument popisující, jakým způsobem souhlasy získáváte, jak se může zákazník odhlásit z newsletteru apod. Horší bude, pokud žádné takové procesy nemáte.
DRUŽNO K ČLÁNKU DODAT, ŽE UCHOVÁNÍ OSOBNÍHO ÚDAJE I PRO POSÍLÁNÍ POTVRZENÍ JE ZPRACOVÁNÍM. POKUD NEMÁM SOUHLAS K ULOŽENÍ EMAILU TAK OPRÁVNĚNÝ ZÁJEM SPRÁVCE ANI OCHRANA ZÁJMŮ SUBJEKTU ZDE NENÍ NA MÍSTĚ. MŮŽETE PROSÍM POLOŽIT TUTO OTÁZKU I NĚKDE JINDE. TOHLE UŽ JE NA HRANICI ŠÍŘENÍ POPLAŠNÉ ZPRÁVY.
1. Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:
...
b) zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů;
http://www.privacy-regulation.eu/cs/6.htm
Urad pro ochranu osobnich udaju ma ocividne jiny nazor. Viz.:
Mohu zasílat svým zákazníkům informace o nových výrobcích a službách, aniž bych si předtím musel pořídit jejich souhlas? Jak mám při tom postupovat?
S účinností od 1.srpna 2006 došlo ke změně právní úpravy, spočívající v novém znění ustanovení § 7 zákona č. 480/2004 Sb., provedené zákonem č. 214/2006 Sb. Tato změna se projevuje v zavedení tzv. principu opt-out, pokud jde o obchodní sdělení zaslaná elektronickými prostředky na adresy zákazníků, neboli subjektů již existujících obchodních vztahů. Nově tedy fyzická či právnická osoba, která získala podrobnosti elektronického kontaktu od svého zákazníka v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby, může tento elektronický kontakt využít pro potřeby šíření obchodních sdělení, týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb, aniž by si opatřovala předchozí souhlas s využitím elektronického kontaktu, za účelem šíření obchodních sdělení, od svých zákazníků. Stále však musí být dodržen předpoklad, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl.