Google Chrome je dvojkou na trhu, sesadil Mozilla Firefox

Podle StatCounter již Mozilla Firefox není dvojkou na trhu. V listopadu 2011 poprvé celosvětově obsadil druhé místo mezi prohlížeči konkurenční Google Chrome s tržním podílem 25,69 procenta. Mozilla Firefox po několika letech v listopadu 2011 klesl na třetí místo s aktuálním podílem 25,23 procenta.

První místo nadále drží Internet Explorer, jehož podíl v listopadu 2011 činil 40,63 procenta. Do první pětky nejrozšířenějších prohlížečů se ještě vejde Safari, jehož tržní podíl v listopadu 2011 činil 5,92 procenta. Elitní pětici v listopadu 2011 s podílem 1,82 procenta uzavírá Opera. 

Jak je patrné i z grafu, rozdíl mezi dvojkou a trojkou na trhu je minimální. Tvoří jej necelá polovina procentního bodu, přesněji 0,46 procentního bodu. Nicméně zásadní je dlouhodobý trend, kdy Mozilla Firefox oslabuje a Google Chrome roste. V následujícím grafu se můžete podívat na meziroční srovnání z listopadu let 2009, 2010 a 2011.

Graf jasně ukazuje, jak se za poslední roky měnily poměry sil na trhu. Internet Explorer vytrvale ztrácí. Mozilla Firefox v posledních letech začal stagnovat a následně šel jeho tržní podíl dolů. To Google Chrome vystřelil nahoru jako raketa. Dlužno dodat, že jeho první verze se na veřejnosti objevila teprve v září 2008.

Vývoj mimo medailové příčky je také jasně viditelný. Safari průběžně roste, ale zatím neatakuje první trojici. Naproti tomu Opera na pátém místě víceméně stagnuje a podle posledního meziročního srovnání letošního a loňského listopadu mírně ztratila.

Pro porovnání se můžeme podívat na situaci očima společnosti Net Applications. V jejích statistikách si Internet Explorer dále drží nadpoloviční zastoupení na trhu. V listopadu 2011 jeho tržní podíl činil 52,64 procenta. Na druhém místě se stále drží Mozilla Firefox s podílem 22,14 procenta. Google Chrome je zde prozatím třetí, když jeho podíl v listopadu 2011 činil 18,18 procenta.

Pořadí prohlížečů se podle čísel, které poskytuje StatCounter a které uvádí Net Applications, se liší jen v tom, že ve statistikách Net Applications ještě Mozilla Firefox drží druhé místo a Google Chrome se zatím pohybuje na místě třetím. Následuje Safari od Applu a Opera na čtvrtém resp. pátém místě.

Opět se můžeme podívat na dlouhodobější vývoj s meziročním srovnáním podílů za listopad let 2009, 2010 a 2011. Jasně patrný i z následujícího grafu je dlouhodobé oslabování podílu Internet Exploreru. V posledních letech už klesal i podíl Mozilla Firefoxu. Velmi pomalu, ale klesal. Naproti tomu Google Chrome roste každý měsíc od vydání své první verze.

Safari na čtvrtém místě pomalu stoupá vzhůru, na čemž se shodují data, které poskytuje StatCounter i Net Applications. V listopadu 2011 ovšem prohlížeč Applu po delší době růstu zaznamenal oproti předchozímu měsíci skokový pokles z 5,43 procenta na rovných 5 procent. Přesto meziročně roste.

Vraťme se zpět k datům, které poskytuje StatCounter a zaměřme se na rozložení sil v různých regionech, konkrétně si můžeme porovnat situaci na evropském trhu a severoamerickém trhu. Pořadí prohlížečů podle procentuálního podílu na trhu bylo v listopadu 2011 v obou regionech stejné: první Internet Explorer, druhý Mozilla Firefox, třetí Google Chrome, čtvrté Safari a pátá Opera.

V Evropě se o první místo velmi ostře přetahuji Internet Explorer a Mozilla Firefox. V listopadu 2011 si lépe vedl prohlížeč Microsoftu, ovšem jeho náskok na druhý Mozilla Firefox činí pouze jednu setinu procentního bodu! Severní Americe vládne Internet Explorer s podstatně větším přehledem. Jeho tržní podíl v listopadu činil 49,14 procenta. Druhý Mozilla Firefox na něj s podílem 20,39 procenta ztrácel 26,75 procentního bodu.

V obou regionech je Google Chrome zatím třetí, ovšem v Evropě si vede o něco lépe, jak je patrné z grafu výše. Na takřka domácím severoamerickém trhu si sice Google Chrome vede hůře, ale zase více dotírá na druhý Mozilla Firefox, kterému za velkou louží pšenka nekveta tolik jako v Evropě.

Rozdíly jsou viditelné i na chvostu první pětky. Pořadí je sice stejné, ale na severoamerickém trhu si Safari vede lépe než v Evropě. Je to velmi pravděpodobně dáno větší oblibou počítačů značky Apple v této oblasti, kde je Safari v pozici výchozího prohlížeče. Opeře na pátém místě se lépe vede jednoznačně v Evropě. Na severoamerickém trhu je její tržní podíl marginální, nečiní ale půl procentního bodu.

Nakonec se můžeme podívat na čísla platná pro Českou republiku. V listopadu 2011 byl na českém trhu jasnou jedničkou Mozilla Firefox, který si z tržního koláče ukousl 38,29 procenta. Na druhém místě s podílem 25,63 procenta odráží Internet Explorer zatím třetí Google Chrome, který s podílem 25,06 procenta hodně dotírá.

Oproti globálním nebo celoevropským číslům se u nás mění pořadí i na konci první pětky. Podíl prohlížeče Opera na čtvrtém místě v listopadu 2011 činil 8,04 procenta. Na posledním místě se tentokrát krčí Safari s podílem 2,13 procenta. Důvod lze opět hledat v lokální popularitě počítačů Apple.

Všechna čísla ukazují jedno: Google Chrome se za tři roky své existence stal důležitým hráčem na trhu, který se drží na druhém nebo prvním místě a trend ukazuje, že dohání prohlížeče před ním. Otázkou je, jestli na globálním trhu vydrží současný blok tří silných prohlížečů.

Může se totiž stát, že Google Chrome ještě více sešlápne plyn a sesadí z prvního místa i roky neohrožený Mozilla Firefox. Pokud by se Google Chrome stal jasnou tržní jedničkou, nemuselo by to pro uživatele být příliš optimální. Éru „jediného správného prohlížeče“ jsme tu už měli a na vývoj webových technologií a uživatelský komfort to mělo nakonec silně negativní vliv.

Google ovšem může o uživatelskou přízeň rychle přijít. Silnou vlnu nevole vyvolala nedávná zpráva, že se některým uživatelům v Google Chrome zobrazila reklama. Konkrétně šlo textovou reklamu na netbooky s Chrome OS, která se zobrazila v prostoru nové prázdné karty. Může jít jen o snahu trochu pohnout s jejich prodejem na předvánočním trhu. Zatím rekordy v prodejnosti rozhodně nelámou.

Google však ještě nepopřel, že by reklamu ve svém prohlížeči v budoucnu nabízel komerčně třeba i inzerentům. Řada uživatelů v internetových diskusích deklaruje, že po zavedení reklamy případně přejdou na jiný prohlížeč. To by samozřejmě opět otevíralo větší manévrovací prostor pro konkurenční prohlížeče, které zatím uživatelé opouští a přecházejí právě na Google Chrome.

Z historie víme, že si Google jednou za čas něco otestuje na menším vzorku uživatelů a podle výsledků určuje další vývoj. Reklama na Chrome OS mohla být právě takovým experimentem. Z hlediska uživatelského ohlasu to byl krok vedle. Ale nevíme, jak úspěšná byla samotná reklama, takže těžko předpovídat, jaký závěr si nakonec Google z tohoto experimentu udělal.

Zatím posledním adwarovým prohlížečem z těch známějších byla Opera. Ta byla značnou část své existence šířena spolu s bannerem v uživatelském rozhraní. Kdo se chtěl reklamy čestně zbavit, musel uhradit registrační poplatek. Tak to bylo až do roku 2005. Vrátí se Google k podobnému konceptu? Uvidíme.

Prozatím je stálé možné, že šlo jen o zoufalý pokus pozvednout prapor „chromebooků“ bez nějakého dopadu na další vývoj samotného prohlížeče. Osobně bych si tipl, že nejblíže k realitě je právě tato varianta. Každopádně alespoň víme, že Google Chrome minimálně některé své uživatele nepřesvědčil o svých kvalitách natolik, aby v něm tolerovali reklamu.