Krásný případ toho, jak názor, že vzdělání v době, kdy máme Google a Wikipedii, už není tak důležité, je neprosto zcestný. K tomu povstání:
Čína se rozhodla převzít Tibet tak jak stojí s tím, že bude mít autonomii a bude zachovaná vláda, pokud přistoupí na drobné dekokratické změny. Na to vláda Tibetu přistoupila a pak najednou Tibet "povstal". Toto povstání společně organizovala tibetská šlechta s lámy. Ti jedinní měli prostředky, důvody a schopnosti. Těch 95% porobených lidí nemělo šanci něco zorganizovat, dokonce ani nechápali cíle povstání. Ti byli do povstání zaplateni svými pány.
To jsem udělal. Ve zkratce: Tibet býval součástí Číny, ale byl pro císaře a centrální vládu dost z ruky a s tehdejšími technologiemi a komunikacemi byla tato provincie mimo dění, takže byl ponechán osudu. Během "samostatnosti" vládla v Tibetu dost krutá teokracie a 95% lidí bylo nevolníky bez lidských práv, prostě lidský inventář. Vládnoucí vrstva byla zbylých 5%, ale většinu majetku Tibetu vlastnilo 1% lidí (asi 100 rodin), kteří měli majetek i Číně a Indii, protože kapitál, získaný v Tibetu, nebylo jak jinak uplatnit. Rozhodně to nebyl z hlediska západní společnosti slušný stát a i Rusko za cara bylo demokratičtější, než Tibet za Dalajlámy.