U překladačů mám jako překladatel smíšené pocity. Zejména v němčině je to silně problematické. Důvod: prostý - oddělitelné předpony, slovesa na konci věty, inverze ve vesdlejších větách, vazby typu "um - zu", používání "zu" ve vedlejších větách, idiomatické obraty, to poslední platí i v angličtině - např. pro české "na svatého Dyndy" existuje anglický ekvivalent "when pigs fly" (až budou prasata létat). Prostě sebelepší překladač, se kterým jsem se zatím setkal, překládal způsobem "Massa bob být hodná pán". Pokud by měl překladač pracovat po internetu spolehlivě, pak by pro každou jazykovou kombinaci musel mít samostatný server s diskovými poli s grandiozně velkou kapacitou. A vytváření databáze ekvivalentů slov a slovních spojení a gramatických pravidel by zabralo "člověkoroky".
Uvedu jednoduchý příklad překladu z němčiny do češtiny:
Německy: Ist es nicht der Fall,...
"Otrocký" překlad: Není to ten případ,..., Není-li to ten případ,...
Správně česky: Pokud tomu tak není,...
Prezentuji zde ale pouze svůj názor z letité překladatelské činnosti.