Vlákno názorů k článku Google v boji s úřady: V Česku zatím neúspěšný od misch - Hm, a co kdyby takový prostorový scanner měl...
-
Obecně nejsem proti ochraně soukromí, ale myslím si, že si jej má chránit zejména každý sám. Když je něco vidět z ulice tak, že to může vidět kdokoli, není to soukromí. Kdo chce soukromí, nechť si pořídí žaluzie, za ně mu ani Google neprohlédne.
Argument, že jsou kamery příliš vysoko je taky zcestný - řidiči náklaďáků mají oči v podobné výšce, kdyby kamery byly níž, zase by to narušovalo soukromí chodců na ulici... -
Karel (neregistrovaný)Ano, to zní logicky.
Nabídl bych vám protiargument: když jdu po ulici a vidí mě soused, je to OK. Když ale jdu po ulici a tentýž soused jde a začne si mě přitom fotit a případně se ještě snaží si zapsat co si povídám s dítětem (odposlech bezdrátových sítí jako bonus ..), vypadá ta situace trochu jinak.
Jistě, i tohle přirovnání je nepřesné, ale snad je z něj vidět můj názor: když něco, co je legální a každému dostupné začne najednou dělat někdo ve velkém, systematicky a dokonce z komerčních důvodů, vypadá ta věc trochu jinak, než dokud jde jen o individuální svobodu jedinců.
Pralidi kdysi pokládali půdu za víceméně veřejnou komoditu, která nikomu nepatří. S příchodem zemědělství se ukázalo možné tuto komoditu zpeněžit a následně se stalo nezbytné, přehodnotit zacházení s ní. Něco trochu podobnýho se stalo třeba se zdroji vody. Možná že informace jako komoditu čeká teď, když jsme se naučili je masově a komerčně používat nějaký podobný vývoj. -
Karel (neregistrovaný)No, lovecká tlupa už je pokročilejší fází vývoje :-). Ti o kterých jsem mluvil se živili hlavně sběrem rostlinných produktů. Neměli stálý sídla, vyžrali lokalitu a odtáhli o kus dál, takže opravdu neměli ani teritoriální nároky na loveckej revír. Takový komunity byly doložený v historický době pokud vím v Austrálii a na některejch ostrovech v tý oblasti.
-
Flasi (neregistrovaný)Já do antropologie a jí příbuzných oborů fušovat nechci. Ale jste si jistý, že je tak zásadní rozdíl mezi komunitou sběračů a lovců? To, že neměli sídla a že po vyčerpání lokality se táhlo o kus dál je pro lov i sběr společné.
Na druhou stranu - v některých izolovaných oblastech - s malým kontaktem s okolními kmeny se klidně mohlo ustálit i to, že o půdu se nebojuje jako o život, protože prostě nikdy nezískali zkušenost, že kdo to nedělá, tak dříve nebo později umře hlady.
Rozhodně bych to ale nepovažoval za běžné chování. -
Karel (neregistrovaný)Ano, to zní logicky.
Nabídl bych vám protiargument: když jdu po ulici a vidí mě soused, je to OK. Když ale jdu po ulici a tentýž soused jde a začne si mě přitom fotit a případně se ještě snaží si zapsat co si povídám s dítětem (odposlech bezdrátových sítí jako bonus ..), vypadá ta situace trochu jinak.
Jistě, i tohle přirovnání je nepřesné, ale snad je z něj vidět můj názor: když něco, co je legální a každému dostupné začne najednou dělat někdo ve velkém, systematicky a dokonce z komerčních důvodů, vypadá ta věc trochu jinak, než dokud jde jen o individuální svobodu jedinců.
Pralidi kdysi pokládali půdu za víceméně veřejnou komoditu, která nikomu nepatří. S příchodem zemědělství se ukázalo možné tuto komoditu zpeněžit a následně se stalo nezbytné, přehodnotit zacházení s ní. Něco trochu podobnýho se stalo třeba se zdroji vody. Možná že informace jako komoditu čeká teď, když jsme se naučili je masově a komerčně používat nějaký podobný vývoj.