Vlákno názorů k článku HD-DVD poraženo, a není to moc dobrá zpráva od Jura - 1) Sony je jeden 468 vyrobcu ktery pristroje...

1) Sony je jeden 468 vyrobcu ktery pristroje Blu-Ray budou vyrabet, argument je stejny jako v pripade podpory CD-Audio na prehravaci DVD a tudyz absolutne nesmyslny.

2) Co je "kradez" je sice pekna pobidka na "flamewar", nicmene je to v kontextu clanku nepodstatne a diskutujici vam vytykaji predevsim nekvalitni a nepravdive informace ohledne hlavniho tematu clanku: technologii Blu-Ray,. a proto jsem cekal ze se vyjadrite spise k tomu.

"například pokud by utratil rodinné úspory, natočil báječný film, který by si pak všichni stáhli z Internetu a on by z toho nedostal korunu)"

Kupodivu, pokud bych si dany film stahnul, podle autorskeho zakona vykonavam naprosto legalni cinnost, a je uplne jedno, zdali to nazyvate nesmyslne jako kradez ci spravne jako poruseni autorskych prav.

Ano, mozna se to autorovi daneho nelibi, ale takovy je system. At se autor prihlasi o cast poplatku z prazdnych CD/DVD medii. Mleti o vyssi spravednosti mi v takovem pripade prijde jako k smichu. Pochopte, ze moznost legalniho porizovani kopii ma svuj protejsek v odvadeni autorskych poplatku pri nakupu CD/DVD, tiskaren, pametovych karet a ja jeste nevim ceho.

"Můj názor je, že Sony nebude chtít "prodlužovat život" DVD, protože by byla komerčně sama proti sobě (a mimo jiné se připravuje i o royalties - z Blu-Ray je má daleko vyšší)."

Na tom, co Sony chce nezáleží. Zpětná kompatibilita s DVD je pro spotřebitele natolik důležitá vlastnost, že si ji nikdo vypustit nedovolí. V okamžiku kdy by jeden výrobce podporu DVD vypustil, tak by ho nemilosrdně převálcovala konkurence.

Zdravím čtenáře a diskutéry na Lupě;
jsem rád, že článek vyvolal diskusi, k některým konkrétním příspěvkům se níže vyjádřím.
Nicméně se mně z některých příspěvků zdá, že se část diskutujících přestěhovala v poslední době z Živě na Lupu... tedy ti, jejich příspěvek sestává z toho, že napíší, že článek je špatný a autor blbec, aniž se jaksi namáhají to podpořit jakýmkoli argumentem. Tuším pro takové "diskutéry" existuje i označení (troll). Český Internet jimi vždycky dost oplýval - tzv. nejchytřejší lidé na světě, mají jiný názor na věc než autor (např. jsou fandové Blu-Ray), tzn. jakmile jim na to autor sáhne, je vůl a článek nestojí za nic. Argumentovat netřeba.

Ke konkrétním námitkám:

1) Podpora standardu DVD u Blu-Ray. Kompatibilita ve specifikaci Blu-Ray není - to je fakt a těžko s tím něco naděláte (na rozdíl od HD-DVD). Můj názor je, že Sony nebude chtít "prodlužovat život" DVD, protože by byla komerčně sama proti sobě (a mimo jiné se připravuje i o royalties - z Blu-Ray je má daleko vyšší). Můžete mít samozřejmě názor opačný a já vám jej naprosto neberu... popovídejme si o tom za pět let :)

2) Co je to krádež a co ne. I když si to tady pár diskutujících nemyslí, lze pojem krádeže vztáhnout i na nehmotnou věc. Pokud si někdo myslí, že "ukrást" lze pouze rohlík nebo plastikový disk, tak se dosti mýlí.
A co se týká stažení filmu z Internetu (přes torrent, SDC, atd.): ano, vím že to není protizákonné, pokud sami nesdílíte jiným autorsky chráněná díla. Dovoluji si to ale nazývat krádeží - tak, jak toto slovo chápu selským rozoumkem, tedy "beru si něco, co mě nepatří". Můžete s tím samozřejmě opět nesouhlasit a dávám vám zcela za pravdu, že ve smyslu zákona to krádež není. Domnívám se ale, že člověk by měl konat v souladu se svým svědomím a "vyšší spravedlností", a neměl by dělat to, co by si nepřál, aby jiní dělali jemu (například pokud by utratil rodinné úspory, natočil báječný film, který by si pak všichni stáhli z Internetu a on by z toho nedostal korunu). Proto pro takové jednání používám označení "krádež".

Tak jsem rád, že se alespoň v tomto vláknu začalo rozumně diskutovat :).

ad kompatibilita formátu Blu-Ray: tohle tu vyvolalo asi největší polemiku, srovnává se tu zpětná kompatibilita DVD-CD. Co není až tak vidět: na rozdíl od předchozích formátů, které neměla nikdy "zmonopolizovaná" jedna firma, je Blu-ray stoprocentním dítkem od Sony (samozřejmě existuje jakási asociace, to je vždycky, ale vynálezce a držitel patentů je Sony). Sony, to je takový Apple světa spotřební elektroniky - vždycky si vytvářeli svoje vlastní standardy, které moc nebyly kompatibilní s ničím, samozřejmě z důvodu dosažení vyšších cen a vyšších zisků.
Je jasné, že dnes nedává smysl vyjít ven s Blu-ray mechanikou, která by současně neuměla číst DVD. Ale obávám se, že tomu nebude tak vždy - Sony (a ještě více velká studia!) nepochybně chtějí vidět, aby celý svět šel směrem vysokého rozlišení a opustil to současné. Snad ani nemusím vysvětlovat, proč. Proto se obávám, že to, že standard sám o sobě není zpětně kompatibilní, opravdu časem povede k čistě Blu-ray přehrávačům a k postupnému potlačení DVD.

ad "krádež" filmů. Systém opravdu není nastaven tak, že filmy jsou zdarma a všechno se platí z poplatků za prázdná média; prosím, nevěřte tomu, že to tak je :). Poplatky za prázdná média (disky, kopírky, paměťové karty..) považuji za další zhovadilost systému, který neumí rozlišit mezi nevinným a viníkem a proto raději ztrestá všechny.
Obávám se, že moje zmínky o vyšší spravedlnosti nebyly asi přesně pochopeny, tak se dovysvětlím :). Vyšší spravedlnost nemá nic společného s "realitou", s tím, jaký je současný právní stav, co je podle něj legální a co ne. Příkladů, kdy je současný právní řád špatný a nespravedlivý, protože nebyl schopen se s problémem popasovat rozumně, je spousta. V naší branži pak to, že na jednu stranu je legální si přivlastňovat kopie autorských děl bez svolení autora - na druhou stranu pak stát pro jistotu napaří daň na všechna média, na která je možno kopírovat, aby si to nějak "vynahradil" (?). Obojí je přece špatně, a nebudu se chovat stejně jako stát, tedy "když ty mě trestáš na poplatcích za média, tak já budu just stahovat filmy z torrentu".

Jenze ty okradas predevsim ty autory, takze si nesnaz nalhavat, ze je to spravedlne.

A to vypalne platis za porizovani si kopii z legalne sirenych del, nikoli nelegalne, je naivni si myslet, ze zakon zajistuje financovani nelegalniho sireni del. Je to libivy, ale pomyleny vyklad. Poplatky z medii nekompenzuji nelegalni sireni del, ale pouze legalni, jako je napr. porizovani zaznamu z televize, ktera vysila autorska dila, k jejichz verejnemu sireni dal jejich autor souhlas. A to se ozhodne netyka piratskych kopii. Vykladate si autorsky zakon mylne a nelogicky. Zadny zakon nesmi byt v rozporu s ustavou, ktera rika, ze kazdy ma pravo na odmenu za praci. Tudiz zadny zakon vam nemuze povolit krast vysledky cizi prace, tedy ani autorskych del. Nesirte proto prosim svuj pomyleny vyklad.

(co se paragrafů týče viz historické odpovědi, zde je "podklad" (vlastně - jak může kohokoliv napadnout, že jde ukrást něco nehmotného, když zákon výslovně hovoří o hmotných věcech?!))
Legitimní jsou tři druhy povinností (jen přiměřené, samozřejmě): vůči komukoliv, vůči příslušníkům rodiny (momentálně nezajímavé) a vůči (členům) společnosti.
Doopravdy máme k autorům jen povinnost respektovat jejich stav a postavení a případně je odměnit za vyžádanou prvotní nebo dodanou druhotnou kopii nějakého jejich díla.
_Společnost_ ovšem někdy vyžaduje "příspěvek na rozvoj umění" a ten se dosud vybíral jako součást ceny strojních kopií děl (celá "autorská" privilegia jsou dost složitá věc a to ještě ani nemluvíme o vynálezech a dalších lahůdkách "přiceňování informací" - jen lehkým výkladem klidně zaplácám pár desítek kilo (vlastně kibi ;) )).
S tím je ale konec - informace (a tedy i kopie děl) se teď dají převádět samotatně a samočinně a jejich nulová objektivní cena je jednoduše nepřehlédnutelná. Navíc si tzv. "producenti" nechali "autorský" zákon "ušít na míru" a ten tak legitimitou odpovídá segregaci nebo norimberským zákonům (težko hledat mizernější argument než že "to dělají všichni").
Správné, morální a demokratické řešení je jasné - buď tuhle habaďůru zrušit celou (a přinejhorším dávat granty), nebo ji odkázat do příslušných mezí a přidat povinné odpovědní platby (slušní zákazníci určitě raději odeberou dobrou kopii od autora než špatnou od nějakého šizuňka) eventuelně nařídit poplatky z médií/kapacity individuálních linek a přerozdělit je přez průzkumy "trhu".
Ani jedno není jednoduché - ale "1984" snad nepovažujete za přijatelnou alternativu?!
P.S.: doteď jsem se na HD DVD ani BD vlastně ani pořádně nepodíval, "předběžné sympatie" jsem měl (ale jen tak podvědomě) k BD, článku tedy alespoň vděčím za dootevření očí (výraz "Sony" mě ovšem měl trknout okamžitě - stydím se); jediným vytržením z letargie pro mě byla podpora Etchi-studií pro HD DVD - jednak ale pochybuji, že by moje kajícná loajalita (vyhození úspor za mechaniku) formát zachránila a jednak "podbranže" ztratila část mojí důvěry částečným (a naprosto zbytečným) zavedením CSS - a za to se platí.
P.P.S.: prohra HD DVD je dobrá zpráva - tou špatnou je vítězství BD; jestli by to bylo opačně "menší zlo", nepokládám za tak podstatné - aztécké otrokářství bylo oproti španělskému sice "pokrokové", ale do 21. století n.l. nepatří ani jedno!!!
P.P.P.S. tohle je verze 4.0 - jen to důležité; předchozí přidávám jako důkaz grafomanie, snad se to dá jednou za pět let odpustit ;-)

... a tohle je důkaz evoluce ;-) ...
Původně jsem se chtěl rozepsat o jiných věcech, ale tohle je poněkud podstatnější...
"Vyšší princip mravní" je špatný výraz: vražda je vždycky vraždou, to jen někteří příslušníci druhu HSS nejsou lidé a nelze je tedy zavraždit - jen zabít.
Skutečným mravním principem (vlastně jedinným - jinak vždycky skončíte u "protože je to někde napsané" příp. "protože to říkám" (inspirace neplatí ;-) )) je svoboda - tedy omezení každé možnosti právě dotčenými odpovědnostmi vůči ostatním (příslušníkům lidstva, rodiny a společnosti - pořadí je správné, jen to teď nechci sáhodlouze vysvětlovat).
A tím je vše vcelku jasné: nemusím se ve své možnosti okopírovat si dílo (třeba stažením z Internetu) omezovat jednoduše proto, že autorovy práce vůbec nepoužívám - nechcete snad tvrdit, že odměněno musí být i nicnedělání?!
Vysvětlení (pro jedince s nikoliv krátkým "vedením"): kopírování probíhá z kopie kterou dal "do placu" někdo jiný (případně sám autor - pak by ovšem měl vědět, co dělá), využívám tedy _jeho_ práce (vsunutí CD do mechaniky, sehnání peněz na elektřinu, konektivity atp.) Zjednodušený (nicméně přesný) příklad (a základ): autorovou prací není (nutně) _každá_, ale jen _první_ kopie díla - za kterou mu samozřejmě odměna náleží, třeba formou mecenášství, nebo konkrétněji tvorbou na zakázku (v internacionálních vodách narazíte na výraz "comission"); jestli následně (některý ze) zákazník(ů) svoji kopii rozmnoží, nebo třeba zničí, po tom autorovi už nic není (pokud má k dílu "citový vztah", má si nějakou kopii ponechat, případně vymínit podmínky užívání - nevidím ale důvodu, proč bych měl být apriori vázán cizí smlouvou (docela mám ten dojem, že to i zákon říká - ale neberte mne prosím jako právní záruku ;-) )).
Komplikace 1 (obecná): to ovšem neznamená, že k autorovi nemám jinou odpovědnost - tou nejdůležitější je asi povinnost jeho autorství nezatajovat, nezpochybňovat, nebo přímo uvádět (u citací).
Komplikace 2 (zvláštní): pro některé typy děl platí některé odpovědnosti navíc - takový architekt by měl docela problém, kdyby se kvůli chybnému zkopírování plánů zřítil "jeho" dům (s optickými médii toto nicméně moc nesouvisí ;-) ).
Komplikace 3 (to, o co "go"): jenže odpovědnosti vyžaduje i společnost, v našem případě "podíl na nákladech na rozvoj umění" - provedení nicméně závisí na okolnostech (předpoznámka: masová výroba kopií není zase až taková novinka, týkala se ovšem přidané hodnoty a podléhala tak "normálnímu" trhu). Nás teď zajímá "kopírovací průmysl": autor nemusí první (resp. prvogenerační) kopii prodávat vůbec a odměnu dostane ze subjektivní ceny "nahraných médií" (knihy, kazety, CD a pod.) - k tomu ale potřebuje smlouvu s vydavateli, ne se "spotřebiteli", proto existují autorská privilegia! Totiž: "copyright" resp. "právo autorské" je jednoduše LEŽ (právo je pro všechny - a _všichni_ také můžeme vytvářet kopie; pokud to _smí_ jen někdo, jedná se o privilegium (doslova "zákon pro jednoho" - ale od Vašíka II (pomalu začínám váhat jestli "Prolhaného", nebo "Senilního" :-( ) se raději moc poučovat nedejte)); skutečný důvod (jak lhaní, tak zavedení CR) je zajímavý, ovšem je to na ještě delší "traktát" - raději jindy. An sich (smrt germanismům :) ) je přece jen zavedení privilegií ospravedlnitelné - jsou-li podřízena společenské smlouvě (abych předešel nedorozumněním: společenská smlouva není "jakákoliv", ale jen "taková, která zajišťuje dodržení terciální odpovědnosti" (tedy té k příslušníkům společnosti; navíc v případě jednoznačnosti není smlouvu nutné formulovat vůbec)); problém je, že současná úprava (aut. z., ústava doufám "infiltrována" nebyla...) tuto smlouvu hned třemi způsoby překračuje: nejméně viditelná (pro laiky), ale nejpodstatnější je "možnost" výlučných licencí (v jazyce ekonomie není pochyb - vydavatelé mají na trhu silnější postavení, "původní" CR ho vyrovnával a takhle se zase dostali "k lizu"), naopak nepřehlédnutelná je "úprava" parametrů - dovedete si snad představit, že někdo má "práva" i jako 50(70) let vybělená kostra? Nebo že by vám po deseti letech vlastnictví byly "znárodněny" třeba boty na nohou? Úplně nejhorší je pak rozšíření působnosti z průmyslového (jakž takž rozumně zkontrolovatelného) kopírování na jakékoliv (vedoucímu k absurditám jako je vymáhání pokuty 3000 € od dítěte, nebo "poplatky z potenciální krádeže" (znáte tu anekdotu "ale přístroj na to mám"?)).
Samozřejmě - vylití vaničky (zrušení CR nebo jeho navrácení na odůvodnitelné parametry) by mohlo způsobit nepříjemnosti "děťátkům" (umělci snad nadsázku pochopí :) ), to vyplývá z toho podstatného postřehu v článku - že éra "manufakturního" i "průmyslového" kopírování pomalu (v ČR _hooodně_ pomalu) ale jistě ustupuje kopírování "samozřejmému". Nalezení vhodného způsobu financování této "potřeby" společnosti je rozhodně důležité - ale na dlouhé lokte (jestli se zmátořím, seženu alespoň nějaké odkazy, zatím to musí počkat).
Co si odpustit nemůžu je upozornění na nesrovnalosti u tzv. "škod": minimálně musí být odpočítána fyzická cena (tuto část služby jednoduše nikdo nevyužil) a zbylý _nevýdělek_ se dělí na část pro vydavatele (opět nevymahatelnou) a pro autora (pokud využil nějaké služby _on_ (třeba pronájem nahrávacího studia) musí si to vyřídit sám); ani pak to ale není jeho - jistý potenciální nárok může mít maximálně na už zmíněnou _subjektivní_ cenu (která může být paradoxně vyšší, než to co dostává - kdysi se "gramofoňáci" přiznali, že autorům nedávají víc, než 50 Kč z CD-DA - některá jsou přitom pro posluchače určitě hodnotnější), jenomže ji (právě "exkluzivitou") vlastně odmítl! Suma sumárum: ani nelegálním (ovšem (polo)legitimním) kopírováním nevzniká škoda (totiž ano - ale způsobují ji "legálové"), jen nevýdělek - v minimálně o _řád_ nižší hodnotě, než je uváděno a "poškození" jsou na tom sami vinni (autoři jen napůl, ale kdo mlčí, souhlasí).


Dodatek: strašně dlouhé, že? Zkusím to shrnout:
To, čemu se říká "autorská práva" jsou ve skutečnosti privilegia - a k něčemu takovém principiálně žádnou odpovědnost nemáme.
Úprava v autorském zákoně je (schválně) zamotaná, po rozpletení by sice jakous takous odpovědnost obsahovala - jenže si ji právě ti "fňukáči" ani nezaslouží ("nezávislí" autoři ano, ale s tím přece nikdo problém nemáme - kromě neexistence (důveryhodných, mluvím za sebe) mikroplateb :-( ).
Článek o žabomyší válce HD DVD a BD poodhalil to podstatné: formulace odpovědnosti v aut.z. je (ne)platná pro nyní už starý způsob "rozesílání obsahu spotřebitelům" (tak se teď (samozřejmě poangličtěle) říká umění) a časy se mění.
Opravdu obsáhle se tímto tématem zaobírá třeba profesor Moglen (http://moglen.law.columbia.edu/), žádné jednoduché přežvýkání (natož v češtině) momentálně nabídnout nemohu.
Než na to zapomenu: "nesprávné zařazení" (neoprávněných kopírovačů mezi zloděje) lze také brát jako trestný čin pomluvy (§206), nebo dokonce křivého obvinění (§174, který ale předpokládá úmysl způsobit trestní stíhání) a zcela určitě to hraje do karet proprietaristům - přijatelnost takového chování odpovídá asi tak hajlování na srazu anarchistů...

Po (týdenním, nemohl jsem se dostat k "mašině") rozmyšlení jsem se rozhodl pro přeformulování - snad je to srozumitelnější, jde přece jen o _dost_ důležitou věc.

Jedinnou opravdovou obecnou povinností vůči autorovi je "nelhat o jeho autorství"; někdy máme také další (jako třeba "neohrožovat dobré jméno autora"), ale to se děl šiřitelných internety moc netýká (no, vlastně tak trochu - rekonverze umí někdy "potěšit"; jen blbec by to ale dával za vinu autorovi... a jejda ;-) ).
To, o čem se všichni bavíme je povinnost vyžadovaná _společností_ (která, rozhodnutím svých "vedoucích činitelů", nechce ani platit přímo, ani čekat na mecenáše a objednavatele) - totiž "podílet se na rozvoji a financování těch druhů umění, které se nám líbí" (to mi ihned připomnělo scénku z "Jistě, pane ministře", ze které vyplynulo, že dotace se dávají zásadně na umění, které se lidem nelíbí - jinak by o něj byli ochuzeni...).
Fakticky je něco takového proveditelné až od "průmyslového" období (už v antice sice byly manufaktury, ale nějak se do Bernu moc nehrnuly :) ) - od té doby jsou některé druhy umění nezávislé na konkrétním médiu (tištěné knihy vs. rukopis, kupříkladu), což ale obnažilo ekonomický paradox: "uvolněná" kopie je bezcenná ((objektivní i subjektivní) cenu má samozřejmě médium, ale i to je (u další (současné) generace) oddělitelné - zbývá už jen (čistě subjektivní) cena za "dobrý pocit z přispění autorovi na chleba" případně "vlastnictví lepší kopie"); řešení jsou tři, respektive doteď stačilo jedno - přiřadit kopiím cenovku skrze privilegia.
Jenže tento přístup vyžaduje "drobnost": výroba (konkurenceschopných) kopií smí být _jen_ průmyslová - jinak se privilegia jednoduše stanou nevymahatelnými (každý vládce si ovšem myslí opak - než mu to "lůza" spočítá).
Dnešní situace je navíc zostřená (slušným způsobem nepochopitelnou) uzurpací privilegií právě ze strany těch, proti kterým byla namířena: "producentů" či přímo proprietářů. Lživé označení "autorská práva" respektive "copyright" už je jen třešničkou na dortu.
Výsledky mohou být dva: buď se bude pokračovat ve lhaní a ožebračování (privilegia již dávno překročila jakékoliv legitimní meze) a "výbuch bude v pět", nebo se těžiště přesune k těm dvěma dalším řešením ("producenti" se samozřejmě snaží udržet to první, protože "zatím vydělává" a oni jsou (někdy) líní vymýšlet nové "obchodní modely", ale pro "zbytek" společnosti je akorát kamenem na noze).
Konkrétně jde o (mikro)platby za "samopalná" média, předplacené nebo "odpovědní" stahování nebo prostě jen tak (č. 2, "standardní" ;-) ) a "daň z médií/ze specifické konektivity" (č. 3, "socialistické" - ne ale, že by s ním "pravicové" vlády měly problém); spíš je spor o přerozdělení - v současnosti se jede podle "zaručeně transparentních" modelů "(sub)oborových sdružení" a že by některý byť jen vzdáleně odpovídal realitě není předpokládatelné (viz. [http://www.lupa.cz/clanky/eu-chce-reformovat-autorske-poplatky/], poslední graf). Někde (v en, URL nemůžu najít :-( ) jsem viděl celkem prosté a splehlivé řešení (autoři (návrhu, samozřejmě) vyčítali nějaké organizaci (RIAA?), že promeškala příležitost o tom jednat - víc si opravdu nevzpomínám): dělat pravidelně průzkum trhu a odvody rozdělit autorům v poměru stahovanosti.
Sice jsem podle místních měřítek "levičák", ale osobně bych raději, aby se platba za připojení (resp. přenos dat k/zvednutí sluchátka volajícímu) přerozdělovala jako u audiotexu, než opakovat další fiaska typu "INDOŠ".
(Rád budu kvalifikovanou diskuzí přesvědčen o opaku.)

Mě zase přijde divné, že když někdo dá k dispozici audiovizuální dílo zdarma, tak ho např. nemůžete zdarma po Internetu vysílat. Musíte za něj ze zákona odvést poplatky různým mafiánským organizacím.
I když jsou u software podmínky zdánlivě přísnější, tak jsou na druhou stranu férovější.

Oh můj bože, "Jenze ty okradas predevsim ty autory,"

Jak jsi přišel na to, že to jsou "predevsim" autoři? Myslíš si snad, že autor dostává většinu peněz, za které se nosiče prodají? Nemyslíš, že ne ...

Taky by mě zajímalo, co konkrétně rozumíš pod pojmem krádež. Teď nemám na mysli nějaké kecy ze zákoníku nebo tak něco. Prostě proč si myslíš, že je to špatné. Protože jestli si myslíš, že kdyby například těm stovkám tisíc lidí nebylo umožněno stáhnout si rip například Quantum of Solace, tak by si koupili DVD, tak jsi naivní jako ty vydavatelské společnosti, které za každým staženým CD vidí peníze, které mohly mít na účtu. To se pak dobře vyčíslují škody.

Kdo si chce koupit originál, ten si ho koupí, i kdyby měl tisíc možností si to stáhnout. Horší pak je, když si vydavatelé natolik vyhrají s různými ochranami, že pak originální CD hry neprojde jakýmsi algoritmem zjišťujícím, zda je pravé ... zatímco ten, kdo si prostě stáhl torrent, to má krásně s crackem, přepíše a paří :-D

ad. 2 - A co si myslite o pausalnim poplatiku za media?

na jednom webu odpovídal právník na otázky ohledně stahování
autorsky chráněného díla. na to jestli by vám prošlo u domovní
prohlídky že nemáte originální nosiče k chráněnému obsahu se neshodnou ani právníci. prý má vždy poslední slovo soudce, takže skutečnost že máte doma filmové trháky na vypálených dvd
by vás klidně mohl odsoudit. myslím že to bylo na bonusweb.

Ohledne te SONY, ona taky byla zasadne proti podpore MP3, protoze mela sve MD reseni.

No a jak to dopadlo - MD zapadlo, a Sony podporuje MP3 (a i DIVX) podobne jako ostatni konkurence..

model Samsung BD-1400 Blu-rey, DVD+-R/RW, cd . Viz stránky výrobce i vlastní zkušenost

Z hlediska vyssiho principu mravniho ... platim za to, ze si ukladam sva vlastni dila i za to ze si je dovoluji vytisknout, ci prenest. Coz shledavam nemravne, lec stat to tak uzakonil na natlak ruznych spolecnosti. Nevidim duvod platit tedy temto spolecnostem, co me okradaji, pokud mi stat povoli jim neplatit. Co z toho dostane autor je naprosto smesny pakatel. Pokud zkrachuji spolecnosti distribuujici fyzicka media a bude se platit autorum za obsah, tak s tim zadny problem nemam.

Proste kdyz me nekdo okrada, tak nelituju toho, ze on sam prijde o cast svych prijmu.