Tak jednoduché to není. I u normálního vysílače ve městě dochází ke spoustě odrazů, každý si ještě duchy z analogu pamatuje. A proto je potřeba nastavit vyšší hodnoty FEC a také ne minimální GI. Kabelovky to můžou pustit naplno, jako to dělá UPC, tam je procento odražených signálů minimální, pokud není rozvod poškozen.
Bez SFN by sítí malých vysílačů město už vůbec pokrýt nešlo - viz Mux4 a 3 vysílače pro Prahu, které stejně nestačí. Z tohoto pohledu je nakonec řešení ČRa lepší.
V první fázi by se měl takovej mux napřed vyzkoušet a až pak dělat kategorický závěry, jestli to jde nebo ne.
A bez nesmyslu SFN se lze v pohodě obejít, volných frekvencí je víc než dost a bohatě by stačilo, aby je stát necpal nějakým pochybným mobilním operátorům, ale nechal je pro účely, ke kterým jsou stvořený.
Testy v DVB-T se dělaly někdy před 10 rokama a navíc za situace, že měl někdo velký oči a plánoval tady řadu muxů s desítkama stanic, takže bral SFN jako nutnost, aby bylo dost frekvencí. Jenomže dneska je úplně jiná situace, muxů je tolik, že se dají zpočítat na prstech jedný ruky a není tudíž potřeba dělat SFN. Teda rozhodně ne ve městech, kde není problém používat lokální vysílače malýho výkonu a bez SFN.
Ani před deseti rokama neměl operátor zájem se připravit o možný datový tok. Navíc u nás právě moc SFN není, protože se jede z velkých vysílačů na od sebe navzájem vzdálených kótách. Kromě Prahy jedou v SFN hlavně místní vykrývače, tam to moc problémů nezpůsobí.
Malé vysílače ve městech rozhodně nevidím tak bezproblémové, i kdyby se kmitočty našly (ČTÚ je najít nechce). Zrovna Praha je dost kopcovitá, takže rozhodně nejde použít model, že signál bude přijímatelný pár km od vysílače. Často ho spíš o pár ulic vedle nepřijmu, ale na protějším kopci ano.