Názory k článku HD VOIP - hlas ve vysoké kvalitě po telefonu
-
jindřich (neregistrovaný)Dobrý den, vím, že to tu asi nepatří, ale prosím může mě někdo poradit? Voip přístrojům nerozumím a před 3dny jsem si pořídil voip bránu Asus 100. Po zapojení se mě ve sluchátku ozývá nepříjemné mručení, jako když prochází proud nějakým vynutím je to dost nepřijemné. Zkoušel jsem už jestli to není délkou kabelu a není. Nevím jestli se jedná o vadu brány nebo telefonu nebo či je tohle normální. Děkuji za každou radu.
-
I.Fišer (neregistrovaný)Dobrý den,
zkuste hledat radu na http://www.telefonujeme.cz - jde o velmi bohatý diskuzní portál.
Ivo Fišer
http://www.xphonet.cz -
necik (neregistrovaný)Mam podobnou zkusenost. Mel jsem WELL ATA 172 a taky to ve sluchatku strasne sumelo. Reklamoval jsem to a z reklamace vyplynulo, ze to je "vlastnost". Jak ctu Vas prispevek, asi to bude "vlastnost" vetsiny levnejsich modelu. Zdrahali se, ale nakonec jsem dostal penize zpet a koupil Linksys PAP2T, ktery muzu doporucit.
-
kokoska.rokoska (neregistrovaný)Mno, mozna by stalo za to doplnit, ze:
1. Ano, low-end (Aastra) a stredni trida (Linksys) objevili G.722 az ted. Ale treba Snom "umi" G.722 (to znamena "opravdu umi", se vsim vsudy) snad od zacatku. Prinejmensim Snom 190, ktery mam od roku 2004 :-)
2. Podpora G.722 u VoIP operatoru taky asi bude lepsi. Krome one "nejmenovane" firmy, ktera podporu proklamuje, to nepochybne funguje i u nejmenovane firmy, ktera ma nejvice VoIP retail zakazniku, nehlede na to, ze to dost mozna funguje u vsech Asterisk-like TSP (i kdyz G.722 v podani Asteriska stoji za starou backoru, ze :-)
3. Ac je rozdil mezi G.722 a G.711 patrny a vyrazny, vubec si nemyslim, ze by ho "bezni uzivatele" ocenili. Populace je bohuzel zvykla na (ne)kvalitu zvuku v GSM sitich a povazuje ji za "rozumnou". Ostatne stejne jako "bezni lide" lide koukaji na JPEGy z fotaku a MPEGy v TV...
Hezky den!
kokoska.rokoska -
I.Fišer (neregistrovaný)Dobrý den,
normálně jsem velkej fanda a propagátor novinek i moderních technologií (zejména v telefonii). Jsem původcem několika patentů v oblasti VoIP, myšlenkou paketové telefonii jsem se teoreticky zabýval už v roce 1994 a prakticky na ní velmi intenzivně pracuju už od roku 1996.
Nicméně k uplatnění HD telefonie jsem značně skeptickej (docela rád bych se spletl). Stačí si vzpomenou na mnohem atraktivnější úmysly v oblasti video telefonie nebo na snahy udat na trhu velké množství různých skutečně užitečných telefonních služeb (alespoň, že se lidé díky mobilům naučili používat přesměrování hovorů a hlasový záznamník).
Odhaduji, že HD telefonie zajde na nezájmu zákazníků. Už nějakou dobu je to používáno jako šikovná munice pro lidi z marketingu, praxe je ale taková: pásmo 300 až 3.400 Hz je zcela dostačující na to, aby bylo možné identifikovat známé osoby (např. rozpoznat manželku od milenky), určovat jejich citové rozpoložení (tj. jestli jsou naštvaný nebo jen žertují) a aby hlasová informace byla téměř dokonale srozumitelná (někdy je problém rozumět slovům i člověka stojícího metr od vás).
Jedním slovem - nevěřím. To však nic nemění na tom, že je to dobré (resp. nutné) téma k dikuzi. I negativní výsledek diskuze je dobrý výsledek.
Ivo Fišer
http://www.xphonet.cz -
MaLer (neregistrovaný)Presli jsme na VoIP letos, ne na SIPu, ale na MGCP (Thomson). Nejdriv nam operator zapnul nejake ztratove kodeky, fuj, pak stary dobry G.711, a s tim jsem spokojen. Ano, asi bych mohl slyset ve sluchatku vic, ale hlas je cisty a jasny a to mi staci. Vzhledem k tomu, ze jak Patrik rika, problem nastane casto v jinych castech site (nesnasim kdyz volam nekam kde maji aktivni ztratove kodeky), tak me osobne by zcela stacilo, kdyby se vsude pouzivalo alespon G.711. A mobily, to je situace sama pro sebe - v idealnich podminkach je mozna kodek lepsi, ale lide casto telefonuji za jizdy a podobne, a pak stejne slysim prd.
-
I.Fišer (neregistrovaný)Dobrý den,
tuhle fintu "geniálně" pojali v 80. letech japonci, kteří všem lidem k jejich pevnému telefonu "zdarma" rozdali záznamníky. Výsledkem bylo plošné zvýšení úspěšnosti volby z běžných cca 50% na téměř 90%, čemuž odpovídalo i velmi příjemné zvýšení tržeb. Jak se tenkrát v Japonsku tarifovaly hovory (tj. zda po 1+1 sec či jinak) ale netuším.
Ivo Fišer
http://www.xphonet.cz -
krakonoš (neregistrovaný)Používám Skype i IP telefon, volám všude možně a nikdy se mi nestalo, že bych zaznamenal nějaké problémy, nebo nesrozumitelnost. Takže zakopaný pes asi nebude v šíři pásma, ale v kvalitě internetového připojení. AžDSL s agregací 1:50 a pingy v řádu 50 - 100 ms nebude pro internetovou telefonii to pravé ořechové. U GPRS pak poskytovatelé přiznávají barvu a preventivně tvrdí, že VoIP nepodporují, ostatně ani se jim nedivím. Který telefonní operátor by měl radost z toho, že účastníci si v jeho síti telefonují přenosem dat za mnohem nižší cenu, než je jakýkoli hovorový tarif?
-
Mysel (neregistrovaný)"AzDSL" je v tomto ohledu naprosto v pohode. Stabilni rychlost (o dva rady vyssi nez potrebna v ibound smeru, o rad v outbound), ping 10-15ms se skutecne minimalnim rozptylem.
Peklo jsou spis spatne spravovane bezdraty (v bezlicencnich pasmech) a bohuzel i nektere CATV sluzby. -
krakonoš (neregistrovaný)Špatně spravované dráty jsou mnohem horší. Operátora bezdrátu většina klientů zná, takže nápravu je možno snadno zjednat, pokud to ovšem není 2,4 GHz ,,kabel" od UPC. Zkuste ale donutit Vodoprd, aby dal do pořádku koktající ADSL. Dosáhnete maximálně toho, že se dozvíte, že oni mají všechno v pořádku.
-
Mysel (neregistrovaný)Vodoprd nevim, u Kysliku to docela funguje:
Ono ADSL malokdy kokta. Je to tak o rad vzacnejsi, nez u bezdratu (a to i toho se "sehnatelnym provozovatelem").
Par oprav ADSL pripojek uz jsem resil a divil byste se, ale ve v 90% pripadu vse jelo hned druhy den, v jednom pripade bylo treba jeste treti den mirne doladit.
(Problematiku znam i ze strany providera, byt ne Kysliku a byt chapu, ze Vy osobne mate bezdrat obecne a wifi zvlast za modlu, kterou neustale propagujete, mam silny dojem, ze to v rozporu s technickou i organizacni realitou prekrucujete uz moc. Propagande se nicmene meze nekladou, jak jiz pred lety dokazal Dr.JG... :o))) ) -
protožemanažeřinatoslyší (neregistrovaný)VoIP by měl umět nativně především jedno: šifrování. Jenže to už měl umět od samýho počátku. Bohužel SIP je dinosaurus, a nativně navíc neumí nic.
HD Internet vs HD zvuk: U UPC máte dneska možnost 100MBit, a kdo si to objedná? Skoro nikdo, předražený, navíc běžnýmu uživateli naprd. -
ViR (neregistrovaný)No, on SIP je o signalizaci, tedy o navázání, udržování a ukončení spojení. Tak těžko může "nativně" umět šifrovat. A jeho síla a důvod rychlého rozšíření tkví, mimo jiné, právě v jednoduchosti, tedy v tom, že toho sám o sobě umí vlastně docela málo... (Mimochodem, ani to málo nedokáží mnozí výrobci VoIP HW či SW správně implementovat.)
-
Clock (neregistrovaný)Dostal jsem jako darek VoIP telefon. Prakticke chovani:
- volani nahodne bezduvodne hlasi obsazeno/nikdo to nebere i kdyz to tak ve skutecnosti neni
- telefon se nekdy zasekne sviti cervene a ukazuje Looking for DNS nebo tak neco, ac DNS normalne uz hodiny jede a je treba rebootovat.
- V praci nam telefon nahodne nekdy ukazuje Not Registered a nejde a nepomuze ani reboot. IP pritom jede OK.
- Na nektera cisla kam se telefon ma dovolat se nedovola.
Vysledek je zklamani frustrace a nejistota. Prijde mi to jako posun o 100 let zpet, kamsi do zacatku telefonni site. -
I.Fišer (neregistrovaný)Dobrý den,
já mám pozitivnější informace, viz:
http://sdeleni.idnes.cz/ceska-a-moravska-voip-telefonie-d33-/mob-sdeleni.asp?c=A090907_092547_mob-sdeleni_LBE
Je to sice PR článek, ale zakládá se na reálných a ověřitelných informacích.
Ivo Fišer
P.S.
Lupě se za výše uvedený odkaz omlouvám a předem souhlasím s eventuálním smazáním tohoto mého příspěvku. -
ViR (neregistrovaný)Vaše zkušenost je smutná, a jistě nepříjemná (tedy pokud náhodou nejde o FUD ze strany nějakého tradičního telefonního operátora, že - obsah i způsob formulace je tomu blízký).
Leč bez znalosti toho, o jaký telefon konkrétně jde (značka, typ), zda nejde o vadný kus, zda máte odpovídající připojení, jakož i znalosti toho, jakého používáte operátora, mu lze jen těžko přikládat nějakou reálnou informační hodnotu. Bohužel. -
Ondrej SanTiago Zajicek (neregistrovaný)Zrejme se novinky nemuzou prosadit, dokud pro ne nebude vhodny buzzword. U softwarovych VoIP phonu je podpora pro 16 a 32 kHz kodeky uz dlouho (napriklad wideband speex) a vsechno by fungovalo samo, kdyby VoIP operatori pro VoIP-to-VoIP hovoru nepresmerovavali datove streamy na sve ustredny anebo pri tom aspon neomezovali dostupne kodeky.
-
Cloudy (neregistrovaný)Většina uživatelů preferuje utržené sluchátko namísto toho upoutaného.
Většina uživatelů používá utržené sluchátko standardu DECT.
Nebude toto také degradovat náš pracně přenesený HD audio signál?
Toto samozřejmě nebude problém u Wi-Fi telefonů, ale ty se pro své nekvality zatím neprosadily. -
ViR (neregistrovaný)Teď jste mírně uhodil hlavičkou o hřebíček :-). Drtivá většina současných DECTů totiž pro komunikaci mezi základnou a utrženým sluchátkem používá vzorkování na 32 kHz (tuším kodek, označovaný jako G.726-32, bez záruky... :-)). Důsledek je ten, že zvuk je horší, než u standardního telefonního kodeku G.711, a zhruba odpovídá asi tak úzkopásmovému kodeku G.729.
-
ViR (neregistrovaný)Ano, máte pravdu, s tou vzorkovací frekvencí jsem poněkud ujel (nebo-li, myslím jedno a píši druhé). Jinak, pokud se týká G.726, může mít datový tok 16, 24, 32 nebo 40 kbit/s (bez IP režie). A pokud je řeč o kodeku G.726-32, je u něj udávána, např. na webu spol. Cisco, hodnota MOS 3,85. Pro dle Vás "o hodně horší" kodek G.729 je uváděna tamtéž MOS 3,92 tedy vyšší kvalita, a pro G.729a je hodnota MOS 3,7. Tato čísla od Cisco celkem korespondují s jinými zdroji. Osobně jsme to neměřil (jen ušima) ale Ať koukám jak koukám, tak G.726-32 má to hodnocení nižší než G.729 a vyšší, než kodek G.729a. Takže si dovoluji tiše trvat na srovnatelnosti ;-). Výhodou G.726-32 je, v porovnání s G.729 potřeba nižšího výkonu procesoru a nízká hodnota latence (Compression Delay) při zpracování, nevýhodou vyšší potřebná šířka pásma...
-
Dobrý den,
jako zástupci v článku nejmenovaného cit. "prvního VoIP operátora proklamujícího podporu HD VoIP" (IPEX, www.ipex.cz) dovolte pár poznámek:
1.) ani pan Fišer, ani kokoska.rokoska ani já nejsme nezaujatí: jak pan Fišer (ústředny PhoNet; jehož řešení dříve využívala 802.VOX), tak pan kokoska.rokoska (ústředny E.com PBX; jehož řešení dnes využívá 802.VOX) zde nevystupují jako nezaujatí odborníci (všechna sláva a čest jejich znalostem a zkušenostem), ale především propagátory sebou užívaných a nasazovaných řešení. Je tedy více než logické, že oba pánové budou plyvat na Asterisk PBX a budou propagovat své řešení. VoIP insideři mají svých zkušeností s PhoNet ústřednami a případně i s E.com PBX jistě dost.
2.) Asterisk nebrat!? Rozumím tomu, že Asterisk dnes není nejvhodnější pro nasazení jako centrální operátorská ústředna (především z důvodu kapacitních omezení/nároků). Nicméně: jaká jsou ta omezení? Jaká jsou čísla? Jaký vliv to má na uživatele? Ocením, pokud svá tvrzení podložíte tvrdými daty - výzkumy, testy apod. (pokud možno nezávislými, prosím). Žádné jste nepředložili, pouze prezentujete osobní dojmy a pocity. Budiž, ale řekněme si, že jsou to pocity a přesvědčení, nikoliv exaktně dokázaná fakta.
3.) HD Voice/HDSP: zcela souhlasím s Patrikem Zandlem - ve chvíli, kdy HD VoIP opustí podporovanou infrastrukturu, je ztracen. V segmentu firemních zákazníků, na který se my jako IPEX zaměřujeme především, je však HDSP/HD Voice často vítaným vylepšením. V jedné firmě máte jednu nebo více ústředen a často můžete zvolit taková koncová zařízení, která HD VoIP podporují. Výsledkem je, že všechna interní volání v rámci jedné firmy (i mezi více pobočkami, i mezinárodní volání) jsou ve znatelně lepším zvuku než s využitím jiného řešení, které HD VoIP neumí. A přitom HD VoIP nic nestojí (alespoň v případě řešení naší společnosti IPEX). Je pravdou, že v rámci low-cost VoIP služeb asi HD VoIP nemá příliš velkého využití (byť marketingově je to i zde zajímavé téma, které může přitáhnout pozornost).
4.) zaujal mě také názor, že Aastra zařízení jsou low-end. Chcete říci, že jeden ze 3 největších dodavatelů komunikačních zařízení pro podniky v EMEA (http://www.nexspan.cz/O_spolecnosti_aastra.aspx), totiž právě ta low-end Aastra (kam ji zařazujete), je low-end? Zajímavé, že i konkurenční SIEMENS se ve své tiskové zprávě rovněž "otírá" o značku Aastra (http://www.hipath.cz/siemjet/cz/home/ic/enterpriseNetworks/press/releases/new/Main/54158.jet), zatímco vámi zmiňovaný Snom zůstává nezmíněn. Rozhodně nechci říci, že tyto 2 tiskové zprávy dokazují, že Aastra není low-end, ale minimálně výrazně nabourávají vaše označení Aastra zařízení za low-end. Kdo ví, jaké firmy dříve společnost Aastra pohltila nebo s nimi zfůzovala, ten se podobnému tvrzení patrně také pousměje (neříkám, že rovnou zasměje).
Jestliže zde někoho téma HD VoIP ve firemních řešeních zaujalo, klidně mě kontaktujte na dalibor.kalab@ipex.cz.
Více o HD VoIP včetně demonstrace rozdílu zvuku je k dispozici na stránce http://www.ipex.cz/sluzby-a-produkty/hlas/vysoke-rozliseni-zvuku
S úctou zdraví
Dalibor Kaláb
IPEX a.s. -
VOX 802.cz pouziva Phonet jako tranzitni ustrednu pro prime propojeni firemni klientely SIP trunky a e.com pro koncove klienty. Tato architektura umozni obslouzeni cca 300tis koncovych klientu v nynejsi HW konfiguraci, jen se bude rozsirovat Phonet o potrebne propojovaci rozhranni k ostatnim operatorum. Nedovedu si predstavit administraci srovnatelne baterie AsteRISKu pro 300tis kliošů :-)
A k HD VoIPu: nesdilim Vase nadseni ze 722, viz ostatni nazory Kokosky a ViRa, i kdyz VOX ho take umi.
Vetsi ocekavani mam z VoIP v televizoru. Hovor, resp videokonference pres dalkovy ovladac hodne posune televizor jako komunikacni centrum domacnosti. Uvidime jak se s tim kluci z Plzne a Japonska poperou, zda zvitezi Skype nebo SIP. -
anonymníDobrý den pane Pobořile,
díky za upřesnění platformy, kterou používáte jako tranzitní ústřednu. Já kapacitní limity Asterisku (spíše teoretické) nijak nezpochybňuji, ale zajímalo by mě, kdo z operátorů/poskytovatelů, kteří se zde dohadují již dosáhl nebo v nejbližší době dosáhne těch úžasných 300 tis. aktivních klientů .-))
Pokud jde o HD VoIP, ani já netvrdím, že to bude znamenat nějaký velký průlom. Jen říkám, že my HD VoIP využíváme zejména pro firemní zákazníky v našich ucelených firemních řešeních (služby + ústředna + zařízení + integrace do IS), tzn. tam, kde HD VoIP může být efektivně využito (když je infrastruktura uvnitř jedné firmy známá a HD VoIP podporuje). Nic víc, nic míň.
Hezký den. -
kokoska.rokoska (neregistrovaný)Vazeny pane Kalabe,
trochu me prekvapuje agresivita Vase prispevku, ktera se IMO mimo ciste hard-selling akce prilis nenosi, presto (nebo prave proto) rad pridam par slov k Vasemu komentari:
1. Asterisk
Jako pobockova ustredna je to urcite pouzitelne a rozumne reseni, o tom neni sporu, nicmene pro operatory je naprosto nevhodny a na tom trvam. A nejedna se zdaleka jen o me osobni pocity. Chcete-li nejake konkretni veci, nahlednete prosim do zdrojovych kodu Asteriska a melo by Vam by vse jasne. I prumerne zdatny jedinec by mel na prvni pohled poznat, ze to je neuveritelny "slepenec", plny deadlocku s krizovymi zavislostmi.
Pokud by se Vam to nahodou nalezti nepodarilo, doporucuji k procteni i archivy vyvojarskych mailing-listu. Diskuse na tema, zda lze soucasny kod upravit do funkcniho stavu ci bude lepsi ho cely zahodit a zacit na zelene louce, nejsou vubec vyjimecne...
K testum: internet je plny vysledku sipp testu, ktere hezky ukazuji moznosti chan_sip.c, nicmene samozrejme vim, ze toto testovani muze byt realite na hony vzdalene (zalezi na pouzitem scenari, topologii site, "topologii SIPu" atp.)
Konkretni testy Vasi infrastruktury mate k disposici jen a pouze Vy. A nikdo jiny je legalne bez Vase vyslovneho souhlasu udelat nemuze.
Mimochodem, pro zakazniky pouzivajici vlastniho Asteriska to ma samozrejme tu neprijemnou implikaci, ze moznosti operatora jsou stejne, jako moznosti uzivatele.
A operator miva obvykle vice nez jednoho zakaznika...
2. Aastra: Byla, je a zrejme jeste nejakou dobu bude low-end. A interni marketingove materialy tvrdici opak na tom nic nezmeni :-)
A se Siemensem jste si docela zbytecne nabehl - to je totiz ve VoIP absolutni low-end (proti nemu je Aastra vlastne jeste stredni trida). Takze opravdu neni zadny duvod, proc by mel zminovat Snom (a zrejme ani Polycom atp.).
Je to jako v jakemkoliv jinem oboru: jako Skoda Auto muzu tvrdit, ze jsem v EMEA nejvetsim dodavatelem aut do SME, ale i kdyz budu mit pravdu, Mercedes to ze me neudela.
Ale urcite se nemalo majitelu skodovek bude hadat, jak je jejich auto nejlepsi na svete :-)
A chcete-li do prikladu zatahnout jeste nejake "fuze", zamente slovni spojeni "Skoda Auto" za "VW". A mame totez v blede-modrem, je to stale low-end, ale ekonomicky mimoradne uspesny a nakupujici jine znacky.
Hezky den! -
Tak se nam tu sesla vyznamna cast smetanky ceskeho VoIP, takze tu nesmim chybet samozrejme :)
Dovolim si take reagovat na tema Asterisk vs. SIP proxy (openser/kamailio).
Zdrojove kody asterisku jsou mi dobre znamy (ostatne jako autor podpory jitterbufferu pro SS7(sifira) a mISDN by tomu tak melo byt). A mohu potvrdit, ze je to tak trochu slepenec, ktery se ale vyviji a uz hodne dlouho neplati to, o cem tady pisete (a co ani vetsina lidi nema tuseni co jsou deadlocky atp.). Dokonce verzi 1.2 jsme meli uptime kolem 350 dni, dokud nedoslo k vypadku proudu (v operatorskem prostredi, zadna pobockovka). Implementace SIP v asterisku je neco, co nepatri mezi hi-end, ale JE to funkcni a stabilni.
Asterisk je v dnesni podobe schopny obslouzit tisice (SIP-SIP) hovoru na viceprocesorove architekture. Nicmene, jako centralni SIP proxy se to spravuje vyznamne hure, nez systemy zalozene na openser/kamailio, ktere jsou vykonnostne opravdu trosicku dale. Nehlede na to, ze je u openser/kamailio mozne oddelit SIP signalizaci a prenos hlasu. ALE, to neznamena, ze asterisk neni mozne nasadit v operatorskem prostredi. Lze, a to pomerne celkem uspesne.
Vase tvrzeni, ze asterisk je "naprosto nevhodny" plyne patrne z vaseho selhani nebo nedobre zkusenosti. To ale neznamena, ze ostatni z asterisku nedokazi vyzdimat totalni maximum. Vase nazory nelze na internetovych diskuzich prehlednout. Nepochybuji, ze jste vyborny odbornik, ale nekdy to prehanite a zbytecne se chovate povysene nad ostatni reseni, coz me dohnalo k teto odvetne reakci :) Navic, neni mnoho znalych lidi, kteri by s vami mohli vest rovnocennou diskuzi a kdyz uz, tak se nebudou poustet do salodlouhych debat a tudiz Vas nazor zustava bez oponentury a mohl by byt bran jako fakt. howg! :)
Nicmene souhlasim s vami, ze jsou lepsi reseni nez asterisk (coz neimplikuje, ze asterisk je nevhodny). Casem vsichni dokonverguji do reseni openser/kamailio a asterisk jen jako brana mezi E1/SS7 a SIP. Nekomu to bude trvat dele, nekdo uz tak jede od zacatku.
2) Proc Aastry radite mezi low-end? Jsou nespolehlive/nekvalitni? Nebo kvuli cene?
3) HD voice je nafouknuta bublina. Tohle lidi vubec nezajima, dokud je nekdo z marketingoveho nepresvedci, ze je to vec, bez ktere se neobejdou. Pokud by si meli vybrat mezi dvema operatory, kde A nema HD, ale je levnejsi nez B, ktery ma HD, co si asi vybere.
4) Nekdo by mel ucinit pritrz tomu, ze IPEX je udajne prvni, ktery nabizi HD voice. Je to velka marketingova lez a divim se, ze se panove nestydi (omluvil bych je snad jedine, ze to vymyslel nekdo z marketingu, ktery tomu nerozumi). Jenomze dneska je i negativni reklama reklamou a vidite, sam tady tuto firmu propaguju :) -
kokoska.rokoska (neregistrovaný)Dobry den pane kolego Vite :-)
Jen par kratkych poznamek:
1. Ano, souhlasim, ze se Asterisk zlepsuje, ale rekl bych, ze to stale neni ono. Samozrejme respektuji nazor jinych.
2. Na jednom 1.4.21 mame uptime 322 dni pri cca 400 uzivatelich, tretina vola nonstop (NOC), takze vim, ze to jde. Ale s vetsim CPS jsme meli zatim vsude problem.
3. V chan_sip.c jsme pro nase interni potreby provedli pomerne hodne zmen, ktere jsou (alespon z naseho pohledu) velmi ucinne, ale stale to neni ono. Navic, mezi jednotlivymi "setinkovymi" verzemi vyvojari vzdy vse totalne prekopaji, takze na snahu udrzovat zmeny aktualni jsme jiz davno rezignovali.
4. Mediace CDR je pro nas u Asteriska nocni murou :-) V podstate jsme neprisli na to, nastavit/upravit Asteriska, aby generoval pouzitelna CDR a to spolehlive a dlouhodobe.. Radsi pouzivame daemona poslouchajiciho ctouciho eventy z AMI a generujeme si CDR vlastni.
5. Velmi casto se nam stava i u "pobockovek", ze nejaky vtipalek zkousi "sippeckem" co vydrzime. A tady vidim pomerne velky problem - upravit Asteriska tak, aby dustojne rozdychal desetitisice ci statisice sip zprav za sekundu (nez bude utocnik "odstrizen" firewallem) se nam proste nepodarilo.
Abych to shrnul - pokud bych mel vsadit desitky milionu korun kreditu a desetitisice klientu posadit na Asteriska, tak bych mel hodne neklidne spani :-)
Ale znovu opakuji, ze jako PBX (aka pobockova ustredna) je IMO velmi dobry.
6. Aastra - musim po pravde rici, ze cenu vlastne vubec neznam, takze tu nemohu komentovat.
Me hodnoceni vychazi z pruzkumu mechanicke konstrukce, ktera me moc nezaujala, kvality integrovaneho reproduktoru a mikrofonu (respektive jejich projevu - klasika: poustime do mikrofonu testovaci tony a "na druhe" strane zkoumame co presne prijde a vice-versa) a hlavne projevy sip-stacku. Ty me prisly pomerne prapodivne. Navic se telefon nekolikrat "zasekl" a pomohl jen restart.
5. IPEX & HD Voice - to byl hlavni duvod me reakce (viz vyse). Upozornit (bez jmenovani onoho operatora), ze G.722 neni zadnou novinkou a jiz nekolik let se s ni lze bezne setkat - jak u VoIP TSP, tak v koncovych zarizenich.
Pan kolega Kalab to bohuzel pojal jako utok proti jeho materske firme a to ponekud (a zbytecne) rozbourilo stojate vody diskuse (rozumej, vyvolalo nesmyslny flame o Asterisku).
Diky za Vase nazory, pane kolego Vite, a hezky den vsem!
kokoska.rokoska -
kokoska.rokoska (neregistrovaný)AD 4. Bylo by to na dlouhe povidani, ale uz jenom "donutit" Asteriska aby vygeneroval pouzitelne CDR pro tento pripad je IMO problem:
A vola B (t0), B je IVR, zveda hovor (t1) a nasledne prepojuje na C (t2), C je cekaci fronta zdrzujici hovor (t3), ktera uspesne odesle hovor agentovi D (t4), ten prepoji hovor na E (t5), ktery "vyzvani" (t6), ale nezveda (t7)a ma nastaveno CFNR na F, ktery hovor vyzvedne (t8) a nasledne polozi (t9).
A z toho musi vzniknout CDR obsahujici spravne casy startu, vyzvednuti a konce vsech hovoru, musi byt zrejme, kdo je volajici, volany a zaroven kdo hovor plati a take by nebylo "od veci" vedet kdo a proc hovor ukoncil.
Jak by melo CDR vypadat je myslim zrejme a nechce se mi to rozepisovat, ale pokud "bude zajem", udelam to :-)
Pro jednodussi priprady (kratsi call-flow) se da jeste jakz-takz pouzit CDR(userfield), ale vyse zmineny se do nej IMO nevejde :-)
AD. 5. Jo, take to "resime" firewallem, ale velky problem jsou kratke "bursty" z "velkych" siti (tisice uzivatelu za jednim NATem). Nekdy z jara jsme na jednu ustrednu dostavali temer pravidelne kazdych 30 minut 10.000 INVITEu behem 3 sekund...
Navic u firewallu je IMO velky problem "zariznout" komunikaci "inteligentne" - zakazat navazovani spojeni (REGISTER, INVITE, MESSAGE, PUBLISH...) a pritom nechat prochazet BYE abychom vubec byli schopni korektne ukoncovat hovory.
Mimochodem, uz jsme take narazili na "vtipalka", ktery zkousel kolik BYE za sekundu "uneseme" :-)
Diky za reakci a hezky den! -
Martin Vit (neregistrovaný)4) Myslel jsem prave v kontextu operatora. Na tyhle pripady jsou ty CDR vubec nevhodny format obecne podle me ale uz chapu. Do CDR muzete pridavat vlastni sloupce. Ja pouzivam modul cdr_custom, pomoci ktereho je mozne zapsat do CDR temer libovolny pocet sloupcu, cili nejsem omezen pouze userfield. Delam to ve stylu Set(CDR(mujsloupec)=xx).
Nicmene pro delsi call flow jsou ty CDR skutecne nepouzitelne :)
5) velke site a jeden NAT je problem. Docela jsem zvedav na novou implementaci firewallu v linuxu, ktera umoznuje stavet firewall retezove s pouzitim filtru pro layer7. -
kokoska.rokoska (neregistrovaný)Diky za reakci, pane kolego Vite.
Jeste pridam par poslednich poznamek:
4) O cdr_custom vim, ale ten IMO bohuzel problem neresi. At pridam sloupcu kolik chci, vzdycky nekdo zvladne vyprodukovat call-flow o jeden hop delsi :-)
5) Priznavam, ze to jsem vubec nevedel - asi budu muset zacit "googlit" :-)
BTW: My pro tyto pripady s uspechem pouzivame pike modul z SER ekosystemu. Velmi sikovna vecicka :-)
Hezky den! -
kokoska.rokoska (neregistrovaný)Jelikoz je muj predchozi prispevek pomerne dlouhy a, jak na nej ted koukamm, i trochu neprehledny, pro jistotu jeste vypichnu zaver:
Oc vice si vazim Asteriska jako pobockove ustredny o to vice mam obavy o jeho vhodnost pro operatory.
BTW: Nevim, co konkretne jste myslel "povysenym chovanim nad ostatni reseni", ale urcite jsem nikdy nic takoveho nemel v umyslu a muj celkovy postoj k Asterisku je stale velmi kladny.
Kazdy me znamy sip server (proxy, B2BUA, SBC..) ma nejake "mouchy" (a to urcite o vetsine z nich vubec nevim :-), ale u (razeno abecedne; zamerne vynechavam vse, s cim jsem kdy mel neco spolecneho) Broadsoftu, Cirpacku, Snomu, Sonusu jsem jich "potkal", z pohledu potencialniho operatora, mene nez u Asterisku. Nic vice, nic mene :-)
Hezky zbytek vecera! -
Ondar (neregistrovaný)Tož si musím také přihodit k této plodné diskusi - zvláště pokud vidím známá jména :-)
Pan Rokoska - pokud děláte čachry s chan_sip.c, možná by bylo lepší se rovnou přidat k vývojářům a dát patche k dispozici jim - dobré myšlenky by se určitě neztratily...
A ohledně kvality kódu asterisku - težko srovnávat. Kdyby byly k dispozici kódy k Cisco Call-Manageru, možná bychom se také divili :-)
Jinak mám jen menší ústřednu, ale můj subjektivní pocit je, že od verze Asterisku 1.4.21 se zlepšil a nepadá (předtím tak 2x do roka).
Co se týče HD zvuku, tak si myslím, že to smysl má - já alespoď kolegům z Irska rozumím daleko lépe, pokud jej použiji. Trochu problém vidím ale s implementací G.722 je poměrně starý, takže mnozí přišli s vylepšenými ale bohužel proprietárními kodeky (viz Polycom) - takže výsledek je, že to funguje jen se zařízením stejného výrobce.
Rád bych viděl otevřený širokopásmový kodek (buď G.722 nebo jakýkoli jiný) jako standard na kterým se všichni shodnou. Pokud si bude každý hrát jen na svém písečku, tak to nemá cenu a nakonec to skončí zpět na G.711.
A naposled by mě zajímala možnost přenosu HD zvuku sítěmi ISDN (přeci jen, přípojka E1 je v našich končinách pořád ještě standard).
Děkuji,
Valoušek -
lide si dnes za desetitisice porizuji HD televize, ktere jsou jim vzhledem k pouzitym zdrojum signalu take k nicemu a obraz je jeste horsi nez na nizsich rozlisenich. Znamena to, ze vsichni vyrobci HD televizi prestanou na kazdem letaku zminovat HD rozliseni nebo dokonce HD televize prodavat? vzdyt nikdo nikomu nebrani prezentovat veskere moznosti svych sluzeb a jestli to bude mozne vyuzit pouze v urcitych pripadech, znamena to, ze by se meli operatori snazit to z takoveho duvodu jakkoli bojkotovat?
k tomu nejmenovanemu operatorovi, hledal jsem az jsem nasel tiskovou zpravu a v ni je uvedeno, ze spustili HD voice "oficialne" jako prvni a ted je otazka, zda je to nepravda, pokud to nikdo jiny predtim spusteni oficialne neoznamil ;-) -
I.Fišer (neregistrovaný)Dobrý den,
můj známej si koupil Porche co umí jezdit přes 250 km/hod a má štěstí, že bydlí u plzeňský dálnice. Jednou za měsíc si udělá radost, dojede ve vší slušnosti za hranice a "sveze se" napříč Německem. Když mne pozval na svou vyjížďku, zjistil jsem, že je hodně špatnej řidič a že s ním už nikdy nikam nepojedu.
Zdá se mi to dost podobný, jako když si koupím IP telefon s podporou HD zvuku, občas náhodou zavolám někomu, kdo ho má taky, ale moje uši starý přes 50 let to ani nepoznaj - navíc mám v kanceláři puštěný rádio.
Ivo Fišer
http://www.xphonet.cz -
wqcr (neregistrovaný)Jen bych rád dodal, že bežné lidské ucho zvládá rozsah 10-20000Hz, co se týče barvitosti tak až 4-45000Hz. Navíc na bezdrátové úzkopásmové síti NFM v pásmu 446MHz (PMR), "vysílačky" komunikují běžně s rozsahem 50-12000Hz, čili jsou na tom co se týče rozsahu ještě lépe než HD telefonie a to navíc fungují jen k přenosu hlasu.
-
Jimmy (neregistrovaný)Na vysoké škole jsme si zkoušeli co slyšíme s vysokofrekvenčním reproduktorem a tónovým generátorem. Většina studentů slyšela zvuk do cca 18,5 - 20 kHz (nicméně s volume hodně doprava). Náš více než padesátiletý profesor už neslyšel nic nad cca 15 kHz.
Zajímavější bylo, že jsme byli schopni slyšet i ultrazvukové měřidlo vzdáleností pracující na 450 kHz. Samozřejmě jsme neslyšeli těch 450 kHz, ale obálku kolem této základní frekvence. Nicméně jsme tu obálku slyšeli do cca 0,5 metru a cca 30° od osy, tedy nic použitelného pro hifisty.
Takže praktický význam zvuků nad cca 15 kHz je sice vcelku nulový, nicméně občas je možné slyšet ledasco ;-)
ČLÁNKY DO MAILU