každé takové heslo musí mít schopen prohlížeč "přečíst", jinak by jej nemohl použít. Snažit se jej skrýt jen vyvolává pocit falešného bezpečí.
Jinak v každém prohlížeči, když potřebuji nějaké heslo, které jsem zapomněl, ale ukazuje mi jej "našeptávač", tak prostě kliknu na dané input type password políčko a změním to na input type cokoliv, čímž dané heslo zobrazím. A mohou to mít klidně zašifrované 128bitovou asymetrickou šifrou či čímkoliv jiným.
Objevujete ameriku. Totéž lze provést i u klasických GUI aplikací. Když mi dá do ruky někdo klasický klíč, také mám v přiměřeném čase šanci si udělat otisk.
Zabezpečení je ve výsledku vždy pouze o ztížení přístupu, nikoliv jeho absolutního zamezení. Master password přesně tuto funkci plní, ztěžuje přístup k heslům, obzvláště k jejich hromadnému zobrazení. Tudíž zbytečný není.
Na uživateli zůstává obligátní otázka - je pro mě důležitější pohodlí, nebo bezpečí?