Jestliže mi někdo hodlá mluvit do toho, koho smím nebo nesmím urážet, komentovat či zmiňovat ve svých textech, pak svoboda projevu neexistuje a tudíž ji nemohu ani zneužívat.
Nebylo by od věci, kdyby Lupa kontaktovala psychologa (a možná i sociologia), který se tímto zabývá a který by mohl do tohoto tématu přinést nový pohled. Že jsou diskutující často vedle, že se schovávají za přezdívky atd., to už víme. Ale odborník by toto mohl vysvětlit, podívat se na to z jiného úhlu.
Zajímavé téma, ale zpracování, mírně řečeno, roztříštěné. Bavíme se tedy o etice chování na internetu, o etice jednání jako takové, nebo o její projekci na konkrétní médium - v tomto případě internet? Proč se v této souvislosti zmiňují blogy? Má kradení softwaru opravdu takovou spojitost s internetem? Je anonymita neetická? Popravdě vůbec nevím, k čemu chtěl autor článku vlastně dojít - má ten článek vlastně nějaký závěr, přináší nám něco? Nebo se to dozvíme až příště? Jsem zmaten ...