Nemyslím si, že by existence AI asistentů úplně nahradila programátorskou práci, která spočívá v překládání zadání pro lidi do nějakého zdrojového kódu nebo do programu, věří Honza Javorek, tvůrce projektu Junior Guru, který pomáhá lidem pokoušejícím se změnit svou dosavadní profesi a stát se vývojářem.
Současné AI chatboty ale podle Javorka nabízejí zájemcům o programování možnost mít 24 hodin denně 7 dní v týdnu dostupného mentora, který jim dokáže odpovídat na otázky. Musí si ale uvědomovat i to, že jim AI může kdykoli kecat, dodává.
V rozhovoru jsme probrali nelehkou situaci na českém trhu, která juniorním vývojářům příliš nepřeje, možnosti využití AI chatbotů při studiu či rekvalifikaci, současný tlak ve firmách, aby zaměstnanci AI používali, a další témata.
Rozhovor si můžete poslechnout ve formě podcastu na svých oblíbených podcastových službách nebo přímo zde:
Nabízíme vám také přepis části podcastového rozhovoru do textu. Podporovatelé Lupa.cz zde mají k dispozici kompletní přepis (využíváme k němu AI služby Whisper a Claude, text je poté redakčně upraven).
V poslední době se hodně mluví o tom, jak různé AI chatboty umí kódovat, programovat, jak už přes ně lze relativně jednoduše vytvořit hotové aplikace nebo hry. Stále víc firem také zveřejňuje čísla, kolik procent jejich kódu bylo vytvořeno s pomocí umělé inteligence. Jak se podle vašich zkušeností z praxe po nástupu generativní AI změnila situace pro juniorní, začínající vývojáře? Znamená pro ně AI pomoc, nebo jde o něco, co je nahrazuje?
Situace pro juniory na trhu aktuálně není úplně jednoduchá, ale nemyslím si, že to je nutně kvůli AI. I když vidíme, že firmy propouští lidi a podobně a mají docela chuť říkat, že zefektivňují, protože lidi nahradí AI, tak já jim to úplně nevěřím. Prostě nevěřím tomu, že tu práci za lidi AI udělá. Historky z trhu mi potvrzují, že vyhazují seniorní lidi, kteří jsou nepostradatelní, a že je to jenom zástěrka, aby nejspíš ušetřily, aby se vyrovnaly s poklesem poptávky na trhu a podobně.
Co se týče juniorů, tak už to, že si někdo může myslet, že je AI nahradí, tak jim to nepomáhá. Já se hodně soustředím na career switchers – lidi, kteří mění kariéru a kteří nemají vystudované IT. A těm podobně škodí to, že někdo si může myslet, že abych byl dobrým programátorem, nutně potřebuji vysokou školu. Když půjdu na pohovor a bude přede mnou člověk, který si tohle myslí, tak prostě mám nevýhodu.
Junior je určitá fáze v kariérním vývoji člověka, takže si myslím, že juniory nemůže už z principu věci nic nahradit, leda bych nahradil celé to povolání. A jsme asi daleko od toho, abychom luskli prsty a neměli jsme tady zítra programátory. Myslím si, že se dostáváme k tomu, že junioři, kteří teď nastupují na trh, už úplně automaticky pracují s AI asistenty, kteří jsou dostupní. Není tam žádná bariéra, co se týče ceny, protože spousta AI asistentů má nějaká dema zdarma a lidi tím dokážou proplouvat tak, aby když jim skončí kredity na jedné službě, přešli na druhou.
AI pomáhá lidem s učením, pomáhá jim s nástupem, aby dokázali rychleji vytvořit něco užitečného. Existují kolem toho samozřejmě různé pasti, ale nevidím to pro juniory nebo pro poptávku po juniorech jako překážku. Vidím na trhu jiné důvody, třeba spíš ekonomické.
Ano, vy se zabýváte hlavně lidmi, kteří se přeškolují z nějakého jiného zaměstnání a chtějí se stát vývojářem, protože si mnohokrát někde přečetli, že je to fajn práce, vydělává hodně peněz a není úplně složité se ji naučit. Z minulosti známe řadu příkladů, kdy se přeškolovali třeba horníci z Ostravska, o jednom takovém případu vznikl i dokumentární film. Funguje to ještě dnes a je to dobrá cesta pro člověka, který chce změnit svoji profesi?
Vždycky záleží na motivaci těch lidí. Ono se to hodně prezentovalo – a ještě pořád prezentuje – jako jednoduchá cesta k lepší životní úrovni. Myslím si, že tohle přestává platit. Abych to vzal tak nějak od začátku: v minulosti ekonomická situace všude ve světě napomáhala tomu, aby se hodně rozjížděly IT projekty. Byly nízké úrokové sazby a kdo měl peníze, investoval tudíž kam mohl. Jednou z velkých oblastí, kam investice šly, byly startupy a inovace. IT firmy, především startupy, tak měly spoustu peněz na rozvoj a zkoušelo se a dělalo se hodně.
To se ještě prohloubilo během covidu, který sice začal jako krize, ale pokračoval jako velký hype ohledně IT technologií, protože se předpokládalo, že bude všechno na dálku a podobně. Najímalo se ještě víc lidí a dál se roztáčela kolečka této věci.
S koncem covidu došlo ke korekci, navíc přibyly další různé činitele typu válka na Ukrajině a podobně. Firmy tak propouštěly – rok 2023 byl asi nejhorší. Pokud šlo třeba o agentury, mají teď méně klientů, méně zakázek a musí šetřit. Pokud to byly produkty, mají méně investorů a taky musí šetřit. A snaží se, aby dva seniorní lidé vykonávali práci za desetičlenný tým. V takovém prostředí není pro juniory prostor.
Největší hodnota juniora v týmu je podle mě dlouhodobá. Pomáhá nastavovat procesy, zlepšovat dokumentaci, zlepšovat do budoucna replikovatelnost lidí. Podporuje robustnost týmu. V době, kdy firmy nemají rozpočty a nevědí, co bude zítra, protože se děje všechno možné, nemyslí úplně na budoucnost. A v tomhle prostředí je těžké, aby najímaly juniory.
Situace se teď myslím oproti roku 2023 trošku zvedá. Cítím, že se situace na trhu pro juniory lepší, ale rozhodně není taková, jaká byla v posledních deseti letech. Pro juniory je hodně těžké najít si práci. Předtím stačilo poslat tři pět životopisů a něco jsem si našel. Teď je potřeba se hodně intenzivně učit a vytvořit si projekty – bez toho nemá smysl vůbec chodit na trh. Potom musíte poslat třeba padesát životopisů. Je to o dost těžší. Jde to, ale příprava je mnohem těžší, než jak ji prezentují poskytovatelé kurzů: že udělám jeden kurz, lusknu prstem a mám práci. To teď rozhodně nefunguje.
Do toho hraje další věc: před časem přišly z EU peníze na upskilling, reskilling a všechny tyhle věci. Začaly se distribuovat přes úřady práce tak, aby lidi mohli přijít a v podstatě jenom říct, já bych chtěl tenhle kurz, zlepší moje pracovní dovednosti, nebo se rekvalifikuji, a od EU na to dostanu padesát tisíc.
Způsobilo to jednak velký boom všelijakých kurzů, které se chtěly na tyhle dotace přisát, a vznikly i eseróčka, která se jmenují úplně stejně jako název toho katalogu od úřadu práce a podobné věci (smích). Výsledkem je, že zapracovala kolečka marketingu a spousta lidí se šla rekvalifikovat s vidinou toho, že udělají kurz a budou uplatnitelní na trhu.
Takže člověk, který to bere poctivě, opravdu se připravuje a třeba si udělal i ten kurz, ale k tomu přidává i další kvalitní přípravu, dnes bojuje na trhu nabídek práce s absolventy těchto rychlokurzů, kteří třeba nemají takové povědomí o tom, co všechno mají umět.
Problém je, že když někdo vypíše nabídku juniorní práce, přihlásí se mu dvě stě lidí, a sice tam je třeba deset šikovných, který se připravovali dobře, ale zároveň je tam zbytek z kurzů, a ani ti šikovní nemají šanci se tím probojovat, protože jde třeba o malou firmu, která nemá kapacitu se všemi životopisy probrat. A já to těm absolventům kurzů nezazlívám, protože byli spíš oklamáni a jsou to pak smutné příběhy.
S probíráním životopisů by zrovna mohl nějaký AI chatbot pomoci…
Ano, firma je hodí do nějakého AI filtru, který jde podle klíčový slov, takže…
… takže kdo umí napsat CV tak, aby oklamal chatbota, má taky výhodu (smích). Rozumím tomu, že jeden kurz vývojáře nedělá, že je potřeba se programování věnovat déle a do větší hloubky – pokud tedy mluvíme o lidech, kteří nemají vzdělaní v informatice a chtějí změnit profesi. Může jim s tím ale pomoci nějaký AI chatbot? Hodně čtu výzvy typu: pojďte si zkusit ChatGPT nebo Copilota, naučí vás programovat za pár týdnů a budete umět všechno, co potřebujete. Nepředpokládám, že to funguje takhle jednoduše, ale je to pro začínající vývojáře pomoc?
Myslím si, že ano. Funguje to poměrně jednoduše. Je to nástroj a funguje podobně jako zápalky: můžeme si s jejich pomocí ohřát jídlo, nebo zapálit dům, podle toho, jak je používáme a jak jsme opatrní. Pokud člověk zná specifika práce s AI asistentem: že mu může kdykoliv kecat a podobně, může jej využít jako kdykoliv dostupného mentora. V minulosti byli mentoři na programování dost nedostatková věc, nebo hodně tvrdě zaplacená.
Seniorní programátor programuje a musí mít od srdíčka ambici někoho učit. Jeho čas je drahý a aby primárně učil, to prostě nevychází ekonomicky. Sehnat někoho na individuální mentorování, ani když jsem měl peníze a chtěl si ho zaplatit, byl docela problém. Zároveň má člověk bariéry typu „nebudu se ho ptát desetkrát na stejnou věc“.
Když si otevřu AI asistenta a začnu s dobrým promptem typu „představ si, že jsi můj mentor a já ti budu klást otázky, ale neodpovídej mi vždycky hned na rovinu, zkus mě spíš nechat k výsledku dojít“ a podobně, když si to dobře nastavím, získám parťáka, do kterého můžu šít jakékoliv otázky a on mě nikdy nepošle k šípku, nikdy nespí a jediné, co se může stát, je, že mi dojdou kredity (smích). Ale vlastně je to perfektní, protože je to dostupné pro prakticky kohokoliv a lidé si pochvalují, že jim AI dokáže perfektně pomoci.
Provozuju komunitu pro juniorní lidi a máme také jakousi poradnu. V minulosti tam lidé chodili se zapeklitými problémy, například „tady nějaká React komponenta, se kterou si nevím rady“. Časem podobné dotazy hodně pominuly. Pořád řešíme zapeklité problémy, ale řekl bych, že tak s 80 % podobných dotazů už k nám lidé nechodí, protože je vyřeší přes AI asistenty.
A může dnes AI asistent začínajícímu vývojáři úplně nahradit všechny kurzy nebo mentoring? Když třeba já si ve svých 50 letech řeknu, že skončím s novinařinou a půjdu se školit na vývojáře, programátora, kodéra, je možné se spolehnout čistě na GPT, Copilota, Gemini nebo něco podobného? Je možné se naučit úplně od začátku všechno, co potřebuju k tomu, abych pak mohl rozesílat životopisy do firem a byl úspěšný?
To je dobrá otázka a asi je to hodně zajímavá otázka i třeba pro provozovatele kurzů (smích), jestli je AI schopná je časem nahradit. Lidé teď AI chatboty nejvíc používají, podle mě, jako doplněk než jako nějaké vedení. Bylo by ale asi zajímavé použít je k vedení. Viděl jsem lidi použít AI třeba v případě, kdy dobře uměli jeden programovací jazyk a potřebovali napsat něco v jiném programovacím jazyku, který neuměli, a perfektně jim to pomohlo. Úplně nahradit strukturu kurzu, sylabu, vedení, pedagogické principy, toho bych se asi zatím trošku bál. Navíc vám chatboty pořád kecají, což u mentoringu tolik nevadí, protože…
Mentoři taky kecají?
U individuálního mentoringu musím vždycky jako ten mentorovaný člověk předpokládat, že mentor má nějaké názory a já si z toho musím vždycky něco brát, ale zároveň si říkat, že svět je pestřejší než jeden můj mentor (smích). I u něj musím předpokládat nějakou pochybnost.
Ale u kurzu, na kterém se podílelo víc lidí, je propracovaný, prošla jím spousta lidí… Tam pořád nevím, jestli je jde úplně nahradit AI. Chatboty jsou pořád spíš asistencí. Ale zase jsou lidi, kteří se dříve jen s pomocí Googlu naučili kompletně od základu programovat. Prostě začali tím, že otevřeli Google a napsali „How do I start with programming?“. A takhle se postupně po jednotlivých otázkách „How do I…“ přes „How do I create a web app?“ dostali až k tomu, že získali potřebné materiály.
To ale chce velkou cílevědomost a disciplínu. Kdežto když člověk chodí do kurzu, který si zaplatil, má nad sebou přece jenom bič a jinou odpovědnost. A dobrá je potom také lidská komunita jako Junior Guru, kde se seznámím s lidmi z oboru. Jednak si buduju kontakty a jednak sdílím zkušenosti. Tohle asi zatím chatbot nenahradí.
Přemýšlím, jak lidem vysvětlit přínos komunity. Jedna z věcí, které se mi honí hlavou, je, že bych měl napsat někam na web, že jenom člověk poradí, co ChatGPT poradil špatně.
Komunita je důležitá i ze spousty jiných důvodů. Funguje tam reality check. Hodně lidí neví, proč by tam měli chodit, když mají třeba v kurzech spolužáky a podobně. Třeba tam i nakouknou, ale ještě v tom nevidí přínos, potom jdou na trh a zjistí, že sehnat práci je fakt těžké.
Vidím, že potom znovu přijdou a najednou už ten přínos vidí. Víme, jak trh v Česku aktuálně funguje. Člověk se třeba vrátí z pohovoru a hledá podporu, napíše, jak pohovor probíhal, a my jsme schopni říct, jaký byl, jestli nešlo spíš o prapodivnost na straně firmy než na straně uchazeče a podobně. Nebo dokážeme říct, že si firma něco zkoušela.
Tohle je jenom zlomek toho, co lidé v rámci naší komunity získávají. V procesu dostat se někam dál jsou lidé pořád důležitý element a ohromná pomoc, třeba i u té sebedisciplíny, protože máme určité rituály, které pomáhají lidem se u učení držet a podobné věci. Jsou u nás senioři, kteří v oboru už dlouho pracují, i junioři, kde funguje určitá peer-to-peer podpora. Velmi pomáhá taky vidět, že v tom nejsem sám, že se s tím perou i jiní lidé, číst si o tom, jak se s tím perou, a podobně. Tento element myslím ještě dlouho žádná AI nevykryje, protože prostě nemá jak.
Oba přístupy koneckonců můžou fungovat vedle sebe. Člověk se může učit za pomocí AI mentora, ale komunita mu zase dává jiné výhody, které chatbot asi úplně nedokáže poskytnout, protože nemá zkušenosti z reálného světa. Četl jsem komentáře a vznikly, pokud vím, i první studie, které říkají, že když člověk velmi často používá AI chatboty a podobné nástroje, může se vyskytnout negativní korelace s tím, jak kriticky uvažuje. Projevuje se podle vašich zkušeností něco podobného u juniorních vývojářů? Stává se, že příliš spoléhají na to, že jim třeba ChatGPT vždycky poradí, a pak už nepřemýšlejí nad tím, proč ta věc, kterou jim poradil, funguje tak, jak funguje? Že se neučí, ale berou výsledek přímo z chatbotu? Není to určité riziko používání chatbotů nebo AI nástrojů k tomu, aby se člověk naučil programovat?
Určitě to je riziko. Ale nemyslím si, že je to nové riziko. Začátečníci tohle dělali odjakživa a je jedno, jestli k tomu použili Google, nebo Stack Overflow, kde okopírovali první odpověď, kterou našli, a přitom správná byla až ta pátá. Myslím si, že to je o vedení začátečníků k tomu, aby nástroj použili správně.
Dnes mi to přijde jednodušší v tom smyslu, že třeba se Stack Overflow v minulosti se začátečníkovi nedal doporučit žádný dobrý postup, jak zkontrolovat správnost nalezených odpovědí. Byla tam odpověď, která byla označená za správnou, vypadala správně, ale měla spoustu nedostatků. Jen seniorní programátor přitom dokázal odhalit, že tohle nemůže být správně, protože je to třeba stará verze nebo něco takového.
Dneska to jde řešit tím, že začátečníkům podáme návod, jak pracovat s AI, jak přemýšlet nad tím, co odpoví, jak se doptat na nějaké otázky nebo jak si formulovat prompt způsobem, aby byly odpovědi robustnější.
Ale pořád mluvíme o kódu, který je ze všeho, co AI produkuje, nejméně problematický. Kód dáme do souboru, spustíme ho, a když je špatně, většinou se to velice brzo dozvíme. Na projektech také spolupracujeme s lidmi, takže když kód pošlu kolegům přes pull request, pořád tam probíhá lidské review. U chyb, které jsou lidé schopní nasekat kvůli AI, existuje ještě dlouhá cesta k tomu, aby se dostaly opravdu do produkčních věcí. Není to tedy taková tragédie, jako když si lidi na chatboty chodí nechat zpracovávat právní dokumenty, které už nemusí nikdo další číst (smích).
Ano, i takové případy už byly, dokonce myslím proběhly v USA nějaké soudní spory, kdy si nějaký advokát nechal vygenerovat precedenty a pak se ukázalo, že si je ten chatbot úplně vymyslel. Ale to trošku odbočuju. Co se tedy s nástupem generativní AI pro začínající vývojáře nejvíc mění? Mluvil jste o tom, že mají 24 hodin denně 7 dní v týdnu dostupného pomocníka nebo rádce, který může odpovídat na jejich dotazy. Mohou si také nechat vygenerovat nějaké hotové řešení. Znamená to, že se mohou učit rychleji?
Myslím si, že se učí mnohem rychleji. Asistent jim poskytne třeba hotový kód a oni musí být schopni mu rozumět, ale to je prostě jeden další dotaz „vysvětli mi to“, takže v tomhle směru AI ohromně pomáhá s učením. Už jenom co se týče času, kdy potřebuju, aby mi někdo vysvětlil nějaký problém, ale člověk, i kdyby to byl kamarád, na mě nebude mít čas hned, ale třeba během příštích dvanácti hodin, pak mi odepíše a pak bude mít čas až zítra.
Ty prodlevy už dnes neexistují. V tomhle směru mají lidé ohromnou možnost se učit. Career switchers, na které se zaměřuju, se navíc typicky učí po večerech, po víkendech, v dobu, kdy nikdo jiný čas nemá a najít pomoc třeba v deset večer je problematické. Ale dnes už vlastně není, dnes dostanu odpověď hned, nejsem zaseknutý, a to je ohromný benefit.
Můžu dostat i hotová řešení, myslím, že AI dá dobré hotové řešení na něco, co dělá pořád, jednoduché React komponenty, u kterých byla asi jenom otázka času, než je nebudeme psát ručně. Zase to není nic nového, máme tady lowcode, nocode, všelijaká hotová řešení. To, že existuje WordPress nebo Wix, nezpůsobilo to, že přestali existovat weboví vývojáři, prostě existují custom řešení. Posouváme se na nějakou další úroveň abstrakce.
Nemyslím si, že by existence AI asistentů úplně nahradila programátorskou práci, která spočívá v překládání zadání pro lidi do nějakého zdrojového kódu nebo do programu, který má nějak fungovat. Myslím, že AI asistenti způsobili především to, že lidé se můžou rychleji učit, možná se některé věci už ani nemusí tolik učit. A během období, ve kterém žijeme, způsobili to, že si lidé můžou myslet, že AI nahradí kdo ví co, takže na trhu vzniká předsudek, který je potřeba překonávat. Zároveň se to mísí se situací na trhu, kterou jsem popsal, ale beru to jako oddělené věci, které se spíš zamíchají do sebe, než by spolu úplně souvisely.
Máte od juniorních vývojářů zpětnou vazbu o tom, jak to vypadalo, když nastoupili do firmy? Je třeba to, že se učili programovat s pomocí AI a že umí s AI nástroji pracovat, dnes ve firmách výhoda?
Vlastně ano, minimálně z anekdotických zvěstí to vypadá tak, že firmy AI docela tlačí, že v tom buď vidí příležitost asi opravdu na zefektivnění procesů a podobně, nebo minimálně mají FOMO a pocit, že AI se musí zavést všude, jinak bude firma pozadu a konkurence ji převálcuje.
Opravdu je tlak na vývojáře a na lidi ve firmách obecně zahrnovat AI do svých procesů, do své pracovní rutiny. Až to u juniorů, kteří s AI vyrostli a umí ji nějak ovládat, vzbuzuje zpětnou vazbu ve smyslu „tohle už je moc, já to používám, ale jen když mi přijde užitečné, a tady mi nadřízení nařizují, že to mám používat ve všem a pořád“.
Přijde mi, že ten tlak existuje. Jestli je znalost AI u juniorů oceňovaná nebo doceňovaná, to asi bude různé firma od firmy. Ostatně i ten tlak se liší firma od firmy. Rozhodně to ale teď na trhu rezonuje, až mě to někdy děsí, protože mi přijde, že to je takové bezhlavé vrhání se bez pochopení nuancí, kdy to je užitečné a na které věci to vhodné není.
Právě jsem si vymyslel svou novou rekvalifikaci: stanu se prompt inženýrem pro vývojáře, budu jim psát prompty, které jim pak budou krásně programovat to, co budou potřebovat. Proto se ptám, jestli si toho firmy cení a jestli mám šanci na trhu uspět (smích). Už na začátku jste naťukl téma, jestli se dá stát vývojářem, programátorem bez nějakého formálního vzdělání, bez toho, že bych měl za sebou aspoň pár semestrů na informatice na vysoké škole. Když to zase vztáhnu k AI, změnilo se v tomto ohledu něco? Může mi AI chatbot nahradit pár semestrů studia?
No, to je zajímavá otázka. Půjdu na to od toho, v čem podle mého pozorování excelují lidé, kteří prošli vysokou školou zaměřenou na programování, a v čem lidé, kteří jsou career switchers.
Studenti vysokých škol mají perfektní přehled do šířky, co se týče toho, co existuje. Ačkoliv jsem se nemusel dobře naučit na zkoušku z překladačů a prošel jsem na éčko a možná jsem půlku opsal z taháku, pořád jsem měl před očima ty pojmy, něco mi zůstalo v hlavě a zapamatoval jsem si, že překladače existují, že existují nějaké algoritmy, které se nějak jmenují, a třeba už ani nevím, co vlastně dělaly, ale vím, že spadají do určitého kyblíku vědomostí lidstva.
Tímto způsobem vezme škola studenta za límec a namočí mu nos do spousty zajímavých oblastí. A ten student potom třeba, byť je nějak excelentně neumí, tak prostě ví, že existují, a ví, kam se má podívat, když na něco takového narazí. To je úplně skvělé a doteď bylo hrozně těžké tohle nějak nahradit.
Career switchers mají zase jiné výhody, třeba už jsou většinou v jiném věku, jsou zralejší, mají pracovní zkušenosti, mají třeba background ze zajímavého oboru. Pokud někdo dělal účetnictví a jde do fintechu, má to synergie a podobně.
Ale vždycky byl problém, že když řešili nějaký zapeklitý problém, tak vlastně nevěděli, jak na to. Nevěděli, co existuje, takže buď museli vyvěsit bílou vlajku a jít se zeptat seniora, jak by se tohle řešilo, nebo začali na koleně vymýšlet vlastní řešení, protože nevěděli, že existuje něco, co už to řeší. Není úplně jednoduché tohle překonat, je to jakýsi discoverability problém, kdy nevím, co nevím, neumím to pojmenovat, netuším, že existuje nějaký algoritmus, a podobně.
Myslím, že AI má rozhodně potenciál tenhle problém překlenout. Třeba v situaci, kdy mám na webové stránce mapu a chci na ní zobrazit pět tisíc špendlíků, tak na to bude asi nějaký algoritmus, aby se z toho prohlížeč nezasekal a aby to bylo efektivní, já nevím, jaký algoritmus použít nebo co už existuje nebo jaké jsou možnosti. Na tohle přesně se můžu zeptat AI asistenta, který mi zhodnotí, co by se na to hodilo, jaké to má výhody, nevýhody, a pošle mě do patřičných míst, třeba na stránku na Wikipedii s heslem o nějakém algoritmu.
Nemusel jsem to vědět předtím a takhle se dovím, že to vůbec existuje. To je velká novinka, protože s Googlem takhle postupovat nešlo, tam jsem mohl napsat strašně dlouhý dotaz, třeba algoritmus, špendlíky na mapě, ale nedokázal jsem to pojmenovat a nebylo to na míru mému problému, protože třeba navíc používám nějaký framework nebo tam jsou další požadavky.
AI asistent tohle všechno dokáže zhodnotit, a i když občas kecá, tak to, co z něj vypadne, je strašně užitečné. Nemyslím si, že AI asistenti úplně nahrazují vysokou školu, to je silné tvrzení, které bych tady musel domýšlet další tři hodiny, ale v tomhle směru si myslím, že to je obrovský posun.
Pořád mluvíme o AI na současné úrovni. Samozřejmě nevíme, jak její vývoj bude pokračovat, ale dá se předpokládat, že se i generování kódu bude zlepšovat a že možná už nebude tolik kecat a bude přesnější. Teď se říká, že ve vývojářských a programátorských úlohách má obvykle přesnost někde mezi 85 a 90 procenty, časem se možná dostane k 95 nebo 99 procentům. Když se zkusíme projektovat kousek do budoucna, pokud by vývoj šel opravdu tímhle směrem, jaký to podle vás bude mít dopad na vývojáře, a hlavně na ty juniorní? Nebude to opravdu ohrožení role, kterou teď hrají ve firmách?
Myslím si, že spíš ne. Je to samozřejmě predikce budoucnosti, věštíme a za týden to nebude pravda (smích), ale já si pořád myslím, že AI bude plnit roli asistenta, že bude lidem pomáhat dělat jejich práci, a stejně jako když přišly osobní počítače, tak nepřestali existovat účetní, ale začali dělat svoji práci ne na papíře, ale s pomocí programů, které jim různé otravné věci spočítaly samy. Nebo architekti, kteří dřív malovali obrázky na papír a teď je malují v AutoCADu.
Myslím, že práce programátorů spočívá v něčem jiném než v psaní kódu. To je asi to nejjednodušší. Když vím, co mám napsat, a vím, co po mě zákazník chce a co to má udělat a jak to má fungovat, napsat samotný kód už je vlastně v pohodě.
Úplně nevěřím tomu, že AI přestane zase o tolik kecat. Myslím, že to vypadá jako inherentní vlastnost systému a že to bude její limit. Z podstaty toho, jak AI funguje, nebude možné vyloučit, aby kecala, a tudíž bude existovat nějaká množina problémů, na které se nehodí.
Slyšel jsem zajímavé zhodnocení, že se velké jazykové modely skvěle hodí na věci, na které předtím počítače byly na prd. To, co počítačům nešlo, jazykovým modelům jde skvěle. Ale zároveň to, co počítačům šlo, jde jazykovým modelům dost špatně.
Máme tady za biliony dolarů natrénované modely, které se pořád zlepšují a dokáží vyřešit kdo ví co, ale pořád neumí spočítat počet písmenek R ve slově strawberry. To se třeba bude zlepšovat, ale má to nějaký limit a pak to zlepšování bude pokračovat, ale na té křivce to bude takové to plato – oproti vloženým prostředkům už to nebude signifikantní zlepšení.
Myslím si, že někam dál nás posune jakýsi tooling – něco, co vezme large language model, nějak ho zabalí a bude kontrolovat výsledky. Nějaká věc, která funguje tradičním způsobem a které můžeme důvěřovat, protože ji dokážeme ověřit a víme, jak pracuje, bude mít někde v sobě bezpečnou „ohrádku“, ve které bude na volno vypuštěný LLM a ten bude řešit věci, které tahle věc neumí. Je to daleko od představ, že AI za nás bude dělat všechno.
Přepis podcastu je dostupný pouze našim podporovatelům
Můžete se jím stát i vy. Získáte tak nejen přístup k přepisům všech našich podcastů, ale také Lupu bez bannerů, newsletter o zákulisí českého internetu a další výhody.
ČLÁNKY DO MAILU