Názory k článku Hračičky pro děti, a to supermoderní
-
Obchodníci dobře vědí, že dospělý člověk ještě jakž takž zvládne pozlátkům vzdorovat, ale mnohem hůře zvládne vzteklého spratka, který mermomocí potřebuje tohle nebo tamto a tak hrají na tuhle strunu a počítají s tím, že rodičové vyměknou a dětičkám koupí vše "nezbytně nutné". Ať už je důvodem touha rodiče po klidu a tak raději nakoupí nebo z "prestižních" důvodů, když už to přece mají i Novákovi, tak až nevypadáme jako socky... -
Nesnáším tenhle zapšklý styl. Autor okázale prezentuje svůj odmítavý postoj k nějakému jevu, ale použitým stylem zdůrazňuje (nejspíš neúmyslně), že stojí na okraji většinového názoru a vlastně tím říká "To, co kritizuji, to, co se mi nelíbí, je právě to, co si myslí většina lidí."
Uniká mi, proč bych u dětí neuspěl s jinou, než hypermoderní hračkou. U dítěte uspěji s čímkoliv, co je upoutá a zabaví. A záleží jen na mém přístupu rodiče/dědečka/strýce/rodinného přítele/... jestli jsem takovou hračku pro dané dítě najít a náležitě mu ji "prodat".
Na druhou stranu, z racionálního pohledu, nechápu tento odpor k moderním hračkám. Pokud vím, děti si hrají proto, že se tak připravují na budoucí život. To je myslím (zdůrazňuji toto "myslím" - čtěte IMO) prokázáno jak psychologicky, tak evolučně. Pokud tedy dítěti staromilsky vnucuji dřevěné loutky, běhací koníky nebo třeba káču, k čemu jej to vlastně vedu? K životu v 19. století? Jistě, někdo tuto dobu může považovat za ideál, zlatý věk, ale určitě tím nepomohu dítěti, aby zapadlo do moderního (tj. současného) světa.
Osobně preferuji, aby se děti s moderní technikou a jinými technologicko-společenskými jevy (např. bankovními kartami) setkávaly od co nejútlejšího věku, aby pro ně ztratily, co ztratily - nikdy nezískaly, punc vyjímečného, braly je jako něco normálního a mohly svůj život začít budovat na stavu jaký je, a úsilí potřebné k učení věnovat novému, ne starému.
(Ale, ještě mne napadá, vy možná nepíšete o moderních hračkách, ale o pseudohračkách - blýskavých neužitečných věcech, které nic neučí, nic nerozvíjejí, jen berou čas. Takové se ale dělaly v každé době, jen je dřív dělali z pestrých plastů, leštěné mosazi, lakovaného dřeva, lesklé keramiky, ... Neházejte, prosím, všechno do jednoho pytle.)
Howgh. -
David (neregistrovaný)Nám stačil flusbrok a vaťák. :D:D:D
Ale vážně, mám dvě děti. Mají svůj počítač ale i hry a hračky jako stavebnice atpod. Nijak je nenutím co mají dělat a co ne, sami si vyberou na co mají chuť, jen "hry" či ukoly na PC jim "stopuji". Byly by degenerovaní jako já. 12hodin na PC každej den. :D:D:D -
NN (neregistrovaný)No tak co se týče hraček pro naše děti. Jsou základní výbavou angličáky, merkur, lego, co pro děvčata to nevím, ale ona určitě bude vědět. No a co se týče elektronických věcí, ty by v domácnosti chybět neměli, dítka si zvyknou mít je kolem sebe. Ale jak řekl klasik "méně je někdy více".
-
VM (neregistrovaný)Jo, ten je fajn, treba tady - zminka o "my first dildo" v
http://video.google.com/videoplay?docid=565193247676453186 -
Petr Staníček (neregistrovaný)Ach ta bezbřehá naivita bezdětných rozumbradů... ;-) Děláte, jako by to byly disjunktní věci. Máme dvě malé děti a hrají si cca 10 hodin denně. Jistě, s dřevěnýma kostkama, stavenicí, vláčky, autíčky, denně s nimi čteme několik knížek, malují si, běhají atd. To ale vůbec není na překážku tomu, aby už ve třech letech uměly ovládat počítač, pracovat s klávesnicí a myší, uměly si samy pustit hru, mobil nebo iPod pro ně byly samozřejmosti a zavolat babičce po Skypu normální věcí. Copak se to vylučuje? Pro naše děti je třeba Wii jednou z mnoha hraček, nic výjimečného a normálně se rozhodují, jestli si zahrají karty, postaví vláček nebo zahrají něco na Wiičku. A rozhodně tu konzoli nijak neupřednostňují. Dělat z toho nějakou svátost nebo jim to dokonce zakazovat, by bylo nejhorší, co bychom mohli udělat.
Kdo na tom bude líp - dítě, co umí použít počítač jako běžný nástroj, nebo to, které na něj kouká jako puk, protože ho vidí prvně v životě a technikou netknuté netuší, co s ním? Žijeme snad v 18. století?
Jestli si nějaký Amish myslí, že podpoří zájem dětí o čtení odpíráním přístupu k vymoženostem moderní doby, měl by se urychleně probudit. A pak ho třeba seznámím se svou dvouletou dcerou, kterou třeba televize skoro nezajímá, ale "číst" bylo jedno z jejích prvních slov a opakuje ho do omrzení mnohokrát denně. ;) -
ML (neregistrovaný)Hezké myšlenky, jen bych nikdy netvrdil, že co je nové je dobré a co je staré je špatné. Káčou dítě nedostávám do 19. století. Ono je to i tak - začali jsme příliš spoléhat na techniku, která není všemocná a vyžaduje energii, která může dojít, není spolehlivá, často selže, není bezpečná. Stačí málo a může se např. úplně zhroutit internet, může se zjistit jednoznačně, že elmag. záření škodí živočichům i nám atd.atd. Budeme pak ještě umět žít? Vždyť základní návyky k přežití budou zapomenuty. Představte si na chvilku třeba situaci, že nebude delší dobu k dispozici el. proud. Nebo benzín, nebo internet a domyslete do důsledků co se bude dít.
-
pixy (neregistrovaný)"Fyzickou"? Proboha proc? Na fyzickou zdatnost staci behani a lezeni po stromech. Hracky odjakziva slouzily hlavne k rozvijeni psychomotorickych a psychickych schopnosti a rovnez k nacviku budoucich cinnosti. Z toho duvodu je dnes namiste detsky pocitac daleko spis nez dreveny konik a kaca s bicem.
Docela by me zajimalo, kolik ma autor teto glosy sam deti. Podle toho stylu bych ale soudil na nulove zkusenosti. -
šachy (neregistrovaný)Fyzickou"? Proboha proc?
Protože je stále víc lidí obézních??
A nevidím jediný důvod, proč dávat dětem do školky mobil, o NB už vůbec nemluvím. K nácviku: OK, beru, ale co děti které od narození provázel internet, budou si chopny představit, orientovat se, komunikovat v off-line světě, např číst knížky, bavit se s kamarády jinde než na ICQ? Oba moc dobře víme, že odpor dětí (i naší generace) ke čtení roste.
Dítě by mělo IMHO nejdřív vědět jak žít samostatně (off-line), a až poté přicházet postupně po styku s křemíkovým světem.
PS. Na děti ještě čas
ČLÁNKY DO MAILU