Názory k článku Hromadné nakupování trochu jinak
-
Háček je v tom, že na opravdu drahou věc bude třeba desítky lidí a mezi nimi se vždy najde nějaký blb, který tu myšlenku zazdí (nepošle věc dál, zničí ji a pod.). Na levnější věci stačí třeba pět lidí a to je pak daleko jednoduší dohodnout se s kamarádama, které opravdu znám a věřím jim.
Navíc tam není rozumný obchodní model pro toho poskytovatele hromadného nakupování, protože ten dodavatel mu asi nebude chtít dát provizi za to, že prodá dva kusy vznášedla a stovky věcí se tímhle modelem neprodají. Čili je to spíš vhodné pro nějakou existující platformu, kde se ti lidé prostě jen domluví - takže třeba FB. -
Myšlenka je samozřejmně stará akorát oprášená a obalená do "Web 3.0 (nebo kolikátý vlastně teď letí?)".
Tím chci říct, že dokud nic takového nebude, jsou to pořád jen teoretické věci nad kterýma můžeme snít. Problémů v tomto druhu nákupů je asi hodně, a mezi prvníma je myslím důvěra. Což se zase bije se smyslem internetu, kde poznáváme mnoho lidí a opravdu každému věřit nelze. V reálném světě člověk aspoň trochu ví komu může věřit a komu ne. Několik věcí jsem si již na části s lidma párkrát koupil. Obávám se ovšem, že v internetovém moři tuto riskantní koupi uzavřu pouze s lidma, které znám jen reálně. Tudíž v masové rozšíření (nebo i jen v malém měřítku) nemůžeme očekávat [subjektivní názor].
Navíc pokud by jsme si třeba koupili tu míněnou "čtečku e-knih", zkuste si spočítat poštovné. Dejme tomu s pojištěním cca 50Kč? ... máme padesát tři týdnů v roce = 50 * 52 = 2600,- za rok. A to nepočítám nějaké větší, těžší,rozměrnější věci. -
ViR (neregistrovaný)Nákup do společného vlastnictví je možný, jen jej zorganizovat. Podílové vlastnictví není problém, stačí na to v tomto případě uzavřít smlouvu. Konec konců, u nemovitostí je podílové spoluvlastnictví věc naprosto běžná. Další variantou je založení nějaké "kolektivní" právnické osoby, třeba v jednom z příspěvků zmíněné občanské sdružení. Právní prostředí tomu určitě nebrání. A ze zahraničí jsou známé iniciativy, kdy lidé společně nakupují a provozují osobní auta, čili fungovat to může...
-
Petr (neregistrovaný)Myslím, že pro tyto účely není nutné věc "vlastnit", ale prostě si ji pronajmout. Dokonce vznikly i weby, např. www.pujcsi.cz, kde si můžete na vyblbnutí půjčit opravdu dost věcí za zlomek jejich hodnoty.
Domnívám se, že hromadné vlastnictví věci by v praxi fungovalo jen do první poruchy. Proč bych měl přispívat na opravu já, když to rozbil on? -
Callo (neregistrovaný)Myslím, že typická věc je např. sekačka. A stejně má každý svojí a ne, že by si ji sousedé půjčovali. Další příklad může být čistička od. vod. Pro 3-4 člennou domácnost stojí 40 tisíc, větší pro 8 lidí 60 tis. A ještě jsem neslyšel, že by se někdo dohodl. Prostě co je moje to se počítá. :)
-
murari (neregistrovaný)To uz davno funguje (Klub VCD http://90.177.111.50/ ) a OSA je nahrana.
-
anonymníPokud se dají dohromady náhodní lidé přes internet, pak musí být ještě někdo, kdo se bude o tuto komunitu starat a zavádět pravidla. Jinak mám zkušenost s nákupem filmového skeneru. Z reálu znám mnoho let několik lidí, se kterými jsem neměl zásadní problémy a proto se nás dalo pět dohromady a koupili jsme si skener na diapozitivy. Každý si chtěl jen zpracovat svou sbírku z doby před nástupen digitální fotografie. Bylo zbytečné aby se proto kupovalo 5 skenerů. Bohatě nám tehdy postačil jeden a dnes už se na něj někde práší.
Ještě jedna provokativní myšlenka - co kdyby si 500 lidí koupilo jedno hudební CD a každý si z něj pak udělal jednu zálohovou kopii, na kterou dle zákona má nárok? :-) -
thr (neregistrovaný)Tento model "spoluvlastnictví CD" se používal jako řešení půjčoven CD - prostě se s půjčovny udělal klub vlastníků a zákon na to byl krátký, problematika kopií se jaksi ve stanovách naprosto neřešila. V jisté době jsem byl v jedné podobné "půjčovně" členem, takže je to zkušenost z praxe.
Přiznám se ale, že neznám aktuální stav, zda se něco v zákoně upravilo, už je to pár let a aktuálně mě podobná služba nezajímá, takže jsem po tom nepátral. -
Tomáš Kapler (neregistrovaný)já bych dal jeden příklad, kde si to dokážu představit - nemovitost. Třeba jednu desetinu nějaké víkendové chaty bych si koupil, s tím že by musel existovat nějaký web, kde by se daly termíny zamlouvat (nějak rozumně, aby si někdo nevybral celé prázdniny) a samozřejmě nutná by byla kvalitní pravidla (pojištění proti krádežím, povinný úklid, případně úklidová služba atd.).
Na tohle si dokážu představit, že by někdo nějakou aplikaci udělal a mohla by být relativně zajímavá a populární. Třeba raději bych byl 1/20 vlastník celkem luxusního 10milionového domu v Česku a druhého třeba v Řecku, než vlastník jedné milionové chatičky, stejně bych na ní 9/10 z roku nebyl.
Byly by ale třeba vyřešit věci jako dědictví, převod vlastnictví (vč. pravidel) a tak dále. A potom právo v různých zemích.
Takovéhle věci ovšem ještě celkem existují. U nemovitostí jsou navíc jiné zákony než u movitých věcí. -
Nedotažený článek :( Hned po přečtení mě napadlo občanské sdružení, popř. tzv. šedí operátoři, nebo půjčovny aut a lodí. Podobně i s těma chalupami to už existuje, jen hledat.. http://www.google.cz/search?aq=2&oq=chaty+chal&sourceid=chrome&ie=UTF-8&q=chaty+chalupy+pron%C3%A1jem -
ViR (neregistrovaný)Jednak podílové spoluvlastnictví (či třeba forma družstva a podobně) nemá se "socíkem" mnoho společného (neb tam dominovalo vlastnictví "všelidové", a třeba družstva byla považována za relikt kapitalismu a byla apriori podezřelá) a jednak já osobně považuji svou zkušenost s "reálným socialismem" za komparativní výhodu.
Člověk si totiž pamatuje, co nefungovalo vůbec, co špatně a co dobře. A dobře vesměs fungovalo i tehdy to, kde byli konkrétní vlastníci a jasně rozdané karty. A o to, domnívám se, u toho společného pořizování věcí přesně jde.
(Jinak, jestli si myslíte, že je běžné, že třeba v občanských sdruženích s větším koloběhem majetku, či ve společenstvích vlastníků bytů, se někdo na plný úvazek a ve velkém "zadarmo stará o provoz", tak jste hodně naivní...) -
Pavel64 (neregistrovaný)
Katalog všech webů s hromadnými nákupy a všech jejich agregátorů na českém internetu přináší MiXo.cz - www.mixo.cz
-
Martin (neregistrovaný)Nerad bych, aby se někdo urazil, ale platí to, co je napsáno v titulku. Zkuste německý eBay a porovnejte ceny. 90% toho, co je nabízeno v rámci hromadného nakupování v ČR se dá pořídit za ceny minimálně o 30% nižší, než jsou ty skvělé nabídky na našich serverech. A denně jsou jich k dispozici desítky až stovky, namísto jedné...
Potíž je jednoznačně na straně prodávajících, firmy a především hotely, se dosud nechytily svojí šance. Proč mám za vánoční pobyt 3 nocí pro dva s večeří o 3-4 chodech platit v českém hotelu 22 tisíc, když totéž v německém hotelu lze pořídit za 3 tisíce? -
HoBr (neregistrovaný)Po přečtení článku a prolétnutí diskuze s udivem zjišťuji, jak je v nás ten socík zažranej. Společné knihy, CD, auta a továrny - to by přece byl príma život! (Skoro) nikdo by nic neplatil, všichni bychom se měli dobře, všechno bychom si půjčovali, všechno poctivě vraceli, nic nerozbili, zadarmo se starali o provoz. Kapitalista by na nás byl krátkej. Nebo snad máte někdo pocit, že bolševismus nefunguje??
-
Tu záležitost se vznášedlem si vybavuju. Kdyby to někoho zajímalo, zde je odkaz: http://twitter.com/klimeklada/status/10326330739
V tomhle konkrétním případě by mi přišlo asi lepší, kdyby takový stroj zakoupil někdo, kdo ho bude půjčovat a vydělávat na tom. Bude se o to starat, servisovat to, atd. Mohl by to být i hezký zážitkový balíček. Za pár tisícovek by si ho mohl vyzkoušet kdekdo.
Asi by bylo i logicky lepší, dát jednorázově pár tisícovek za vyzkoušení, než to rovnou za více tisíc kupovat. Třeba po prvním vyzkoušení zjistíš, že ti na tom něco nevyhovuje a že jednou fakt stačilo. Není potřeba hned všechno vlastnit. Čím více majetku, tím více starostí :)
ČLÁNKY DO MAILU