Právo na odměnu i právo na kopie pro vlastní potřebu definují platné zákony. Nejsou to žádná univerzální práva. Takže když si producenti hudby vylobují zrušení práva na kopie, tak o něj přijdete. Stejně tak když si stahovači prolobují, že za hudbu v mp3 se platit nebude, tak budou mít vydavatelé smůlu.
Neřeším, jaký to bude mít dopad na hudební průmysl, neřeším tu filosofický náhled na to autorská práva a licence k používání intelektuálního vlastnictví, řeším tu jen platnost zákonů a jejich dodržování.
Takže bez ohledu na filosofický názor bychom měli zákony dodržovat a jestli se nám nelíbí, tak řešení není jejich porušování, ale tlak na jejich změnu. Jen bych dodal, že samozřejmě si taky občas něco stáhnu, jako řidič taky často porušuju zákony, dělám to i v jiných případech, ale vždy si uvědomuji, že zákon porušuju a neospravedlňuju si to nějakým "právem", ale prostě tím, že se mi chce to tak udělat.
Pokud slovo "nezbytně" znamená, že možmá existují nějaké jiné důvody, proč by vlastnictví práv k hudebním nahrávkám mohlo mít smysl. Nijak to ale nevnáší logiku do vaší nesmyslné úvahy.
Diksuzi nevedu o pár slovíčkách, vedu ji o příspěvku, který jste napsal. Pokud váš příspěvek byl jen plácnutí do vody, o kterém se nemá smysl bavit, tak jo, pak je směšné o tom vést nějakou diskuzi. Vlastně uznávám, že věnovat tolik úsilí do pokusů o argumentaci v rozhovoru s člověkem, pro kterého je smysluplná diskuze a uznání chyby zřejmě věc nemyslitelná, je směšné, a že v tomhle směru jsem se zachoval jako blbec.
V tom případě si prosím povšimněte slovka "nezbytně" v onom komentáři, který Vám tak děsně leží v žaludku. Zdá se směšné vést tak dlouhou diskusi o pár slovíčkách, ale budiž. Odpovídal jsem na srovnání s půdou. Půda je však pro svou omezenost v ekonomickém smyslu jiná kategorie než vzduch a hudební nahrávky. Proto pokud v glose rozebírám kategorii "neomezených statků", není nic spojeného s půdou relevantním argumentem. To s drogerií nechápu ani po třetím přečtení. Hezký den.
>Samozřejmě. Pokud byste si přečetl glosu, nevyvozuji z pouhé
>neomezenosti nutnost zrušit vlastnictví.
:-) To je sranda. To je argumentace asi tak na úrovni "Není pravda, že jsem v cukrárně ukradl žvejkačku, protože drogerii jsem nic neukrad, jelikož jsem tam nebyl!".
Vaší glosu jsem samozřejmě četl (také obsahuje chybné úvahy). Jenže teď diskutujeme o vašem příspěvku z 15. 11. 17:55, který je nesmyslný. Poukázal jsem na chybnost vaší úvahy, nikoliv na chybnost vašeho závěru. To, jestli pomocí jiné úvahy v glose dojdete ke stejnému závěru je zcela lhostejné - nijak to nevyvrací chybnost vaší původní úvahy.
Samozřejmě. Pokud byste si přečetl glosu, nevyvozuji z pouhé neomezenosti nutnost zrušit vlastnictví. Může z ní však vyplývat, že pokud mohu bez dodatečných nákladů nějaký statek poskytnout všem, je lepší tak učinit a náklady na jeho vytvoření kompenzovat netržní cestou nebo taky vůbec. Obávám se, že peníze jsou svými dalšími charakteristikami něčím kategoricky odlišný a je vůbec otázka, zda-li je je možné označit za statek.
Nezlobte se, ale správná argumentace není vaše silná stránka. Ocituju váš původní argument, proč má smysl vlastnictví půdy a proč ne vlastnictví vzduchu a práv k hudebním nahrávkám:
Množství vzduchu je de facto bez limitu. Množství hudebních nahrávek je bez limitu. To je fundamentální rozdíl, proč vlastníctví půdy, aut a nádobí má smysl a proč vlastnictví vzduchu a práv k hudebním nahrávkám nezbytně ne.
Váš argument je založen na rozdílnosti množství. Tento argument je evidentně chybný a vyvrátil jsem vám ho protipříkladem. Nyní argumentujete "zájmem společnosti" - to je zcela jiná úvaha (na jinou diskuzi), která nemá s vaším původním argumentem operujícím s "fundamentálním rozdílem v limitech" nic společného.
Hele, vážně, proč pořád vymejšlíte nějaký krkolomný důvody, proč těm autorů neplatit? Nechcete jim prostě jednodušt to právo na odměnu přiznat? A né za pomoci fantastickejch konstrukcí vymejšlet, jak ospravedlnit nemorální chování, lidí, který museji mít všechno hned?
Pro potřeby přirovnání je možné si myslet, že vzduchu je neomezeně. Jistě chápete jistý kvantitativní rozdíl v tom, kolik je k dispozici vzduchu a kolik pozemků.
Množství peněz je cíleně uměle omezováno proto, že ve skutečnosti nejsou žádným statkem samy o sobě, ale pouze reprezentantem jakési hodnoty. Pokud by je lidé chtěli vlastnit čistě pro jejich neobyčejnou krásu, určitě by bylo skvělé, kdyby se jimi mohl kochat každý. Pokud zavedete účetní systém, jehož jednotkou bude minuta Wagnera, pak bude snaha o omezení jejích kopií zcela logická. Pokud tomu tak není, je obecně v zájmu společnosti, aby hudební nahrávky byla dostupné co nejvíce lidem. Otázkou pouze je, jak kompenzovat jednorázové náklady na jejich vytvoření.
:-) to je jedna z nejroztodivnějších úvah, jakou jsem kdy viděl. Pokud by to byla parodie na argumenty zastánců kopírování, tak to beru. Pokud je to myšleno vážně, tak je to tagédie.
1. "Množství vzduchu je bez limitu"
Pokud by to tak bylo, tak množství vzduchu je de facto bez limitu úplně stejně, jako je de facto bez limitu množství půdy. Ale tak to není, obojího je hodně, ale rozhodně ne neomezeně (proto máme např. Zákon o ochraně ovzduší). Rozdíl mezi nima, který je příčinou toho, že někdo vlastní půdu, ale s vlastnictvím vzduchu se nesetkáváme, spočíva v něčem jiném a jistě přídete na to v čem.
2. "Množství hudebních nahrávek je bez limitu."
Myslíte tim kopií? To má být argument proti vlastnictví autorský práv (tj. proti zákazu volného kopírování autorských děl)? Množství kopií bankovek je taky bez limitu. Znamená to, že si každý může udělat kopií bankovek kolik chce?
Vlastnit vzduch nejde. Půdu ano. Lze ji vlastnit proto, že je jí omezené množství. Množství vzduchu je de facto bez limitu. Množství hudebních nahrávek je bez limitu. To je fundamentální rozdíl, proč vlastníctví půdy, aut a nádobí má smysl a proč vlastnictví vzduchu a práv k hudebním nahrávkám nezbytně ne.
Sakra, dá se tu zobrazit náhled a stejně si to přečtu až to odešlu. V druhém odstavci mám chybu, chtěl jsem napsat: "Takže dýchat můžete bezplatně, pokud nejste v rozporu se zákony" Je samozřejmě možná i druhá naznačená varianta :-)
Vzduch opravdu nelze vlastnit. Ale lze vlastnit prostor, ve kterém se tento vzduch nachází. Práva k tomu prostoru jsou definována zákony na zemi a až po určitou výšku nad zemí, potom jsou definována mezinárodními úmluvami.
Takže dýchat můžete bezplatně, pokud jste v rozporu v souladu se zákony.
Nevidím žádný rozdíl oproti hudbě. Hudbu taky nikdo nemůže vlastnit, ale někdo (autor nebo ten, komu autor prodá práva) má právo regulovat používání hudby. Když ji bude chtít uložit do šuplíku, nikdo mu v tom nemůže zabránit. Když ji bude chtít prodávat, má právo si říct cenu, jako chce (a jakou mu trh akceptuje) a nikdo, zejména ne potenciální zájemci o hudbu, mu nemůžou říkat, za kolik smí prodávat.
Jestli vlastník práv nechce, aby si hudbu někdo kopíroval zdarma, je to stejné jako se vzduchem. Pokud ho budete chtít dýchat na mém pozemku a já to nedovolím, zavolám na vás policii, v některých státech vás můžu zastřelit rovnou nebo na vás poštvat psy. Totéž platí o hudbě. Pokud se vám to nelíbí, prosaďte změnu zákonů nebo si tu hudbu kopírujte někde, kde zákony na ochranu autorských práv neplatí (třeba v mezinárodních vodách na lodi neregistrované pod žádnou vlajkou, nebo uprostřed somálské pouště, jistě si najdete dost míst).
A k místní neoblíbenosti hudebních firem - jestliže budu chtít dýchání na mém pozemku zpoplatnit, tak je jen na mně, jestli se o to postarám sám, nebo si najmu firmu, co mi tam vybuduje posezení s restaurací a zájemce o dýchání na mém pozemku mi tam bude vozit. A je na mně, jestli na její provize přistoupím. Vy se jen rozhodněte, jeslti tu cenu zaplatíte, ale neříkejte mi, za jakou provizi mám prodávat, nebo neříkejte té firmě, jaké má mít ceny.
Jestli myslíte, že mně přesvědčíte, že mi zaplatíte dobrovolný poplatek, zkuste mi to navrhnout. Ale dokud budou platit současné zákony, tak nemáte žádné právo přijít a dýchat vzduch na mém pozemku, pokud já vám to nedovolím.