Samozřejmě klasika není zrovna hitem, protože vyžaduje spoluúčast. To co divák fakticky poslouchá, tak je jenom pouhá forma. Obsah se vytváří teprve v momentě, kdy si pod tím něco představí. Něco jiného, než nástroje. Například něco živého, co určitým zvláštním a podivným způsobem komunikuje.
https://www.youtube.com/watch?v=CR2-1HQCSgU
Ta tradice předvádět na divadelní scéně drama o zasvěcení a poznání se táhne až hluboko do starověku. Má se za to, že jedny z prvních dochovaných textů (zapsané v Mezopotámii, např. Epos o Gilgamešovi) se původně recitovaly nebo zpívaly za doprovodu hudby. Ten text vypráví o sumerském vladaři, který hledá smysl života.