Vlákno názorů k článku Hyperloop z Brna do Prahy? Město podepsalo dohodu, hlavní ale bude spíše výzkum od Petr M - Mluvíme o tom samým Brně, kde - Přestup z...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 19. 1. 2017 7:21

    Petr M (neregistrovaný)

    Mluvíme o tom samým Brně, kde
    - Přestup z vlaku na autobus znamená 2km procházku, při použití šaliny 0,5km za delší dobu, než pěšky? (Hlavní nádraží - Zvonařka s a bez šaliny 12)
    - Křížení asi pěti tratí (z toho dvě, na Břeclav a na Třebovou jsou součístí koridoru) obsluhuje nádraží se šesti průchozíma kolejema a na jeho rozšíření a opravě se nedokážou dohodout už 50 let?
    - V centru zaparkuje auto tak, že trčí 10cm mimo parkovací místo a vznikne z toho kolona na 3/4 hodiny?
    - Se semaforům říká "světelný paralyzátory" a dokážou vyřadit nejenom auta, ale i chodce?
    - Vyjet od Zvonařky po Ostravské ven ve špičce (5 světelných křižovatek na hlavním čtyřproudovým tahu) nejde pod 50 minut?

    Pokud by stanice Hyperloopu byla v centru, tak se bude plánovat cca 300 let (soudě dle přesunu hlaváku). Pokud by byla mimo centrum v nějaké přilehlé vesnici, tak po přičtení času na cestu ze Svoboďáku to na Blavu vyhrává... tadá ... koloběžka.

  • 19. 1. 2017 13:17

    Karel (neregistrovaný)

    Původní studie, stará více než pět let, z doby, kdy se Hyperloop nejmenoval Hyperloop, ale byl to "maglev v hermeticky uzavřeném tubusu s podtlakem", počítala s tím, že by to bylo poblíž Slatiny nebo Černovic. Kvůli dostupnosti dálnice a letiště. V centru nedává tahle věc smysl.

    Oslovení úředníci se tomu tehdy smáli, zejména proto, že šlo o neozkoušenou technologii původem z Číny. Teď, když je to technologie z USA, na to možná už slyší.

    Zjistěné problémy byly:
    1. Bylo by to ukrutně drahé postavit (plán byl dva tunely v zemi)
    2. Není zájem ze strany Brna ani Prahy - Brno nestojí o to, stát se předměsím Prahy, a Praha nechápe, k čemu by byl spoj do východních provincií
    3. Bezpečnost technologie. Jako u každé nové technologie (auta, letadla) se dá předpokládat, že dojde k nehodám. K nehodám, při kterých budou umírat lidé. Na to má málokdo žaludek, přitom se s tím musí počítat. Prostě někde něco rupne, vlak přijde o tlak a lidi se tam ve vakuu uvaří.
    4. Bezpečnost prostředku. S ohledem na množství lidí a (ne)bezpečnost technologie to vypadá, že to bude vyžadovat bezpečnostní opatření na úrovni letiště. A možná ještě větší, ono spadlé letadlo je pořád jen jedno spadlé letadlo. Tady je to na mrtvé podobné, ale škoda na dráze je větší, než co stojí letadlo, plus to znamená odstávku na několik měsíců. Je to prostě terč číslo jedna.
    5. Plynulost, kapacita, odbavení atd. To aby to díky času na odbavení netrvalo celé déle, než autobusem po D1. Mělo by to fungovat jako MHD, nebo chtít místenky, nebo jako letenky - na jméno? Při nutnosti dostavit se k odbavení dvě hodiny před odjezdem, cesta 15 minut a pak čekání půl hodiny na zavazadla, tím pojedou leda nadšenci.

    Hyperloop je technologicky o krok dál. Možná dokáží ty problémy vyřešit. Ale z těch marketingových řečí mi přijde, že jim o nic takového ani nejde. Přijde mi, že je to skupinka, co chce akorát dělat studie a získávat technologie, které se pak použijí jinde a na něco jiného. Ostatně i fakt, že mluví o Bratislavě, je podezřelý. Vídeň dává ekonomický smysl, navíc je to další velké letiště. S úctou ke Slovákům v Blavě chcípl pes a pohyb osob mezi Prahou a Bratislavou je malý. Z Bratislavy se do Brna ani Prahy moc nejezdí, mnohem větší provoz mají na jihovýchod (Maďarsko), na sever (Žilina, Polsko) nebo právě do Vídně. Dálnice Brno - Bratislava je vytížená zejména Čechy, co jedou z Brna do Vídně a nemají čas riskovat cestu po okreskách jižní Moravy.

  • 19. 1. 2017 13:51

    Petr M (neregistrovaný)

    No koukám, že jsem je podcenil. Takhle genitálně vybrat Slatinu, na kopci, kam není spojení. 75ka jezdí jenom 3h denně ráno a 3h denně odpoledne. 76ka po 20 minutách to neutáhne. 77 má co dělat, že pobere zaměstnance z fabrik do centra a se 78kou si snad dělají srandu. Ta jezdí s periodou 20 minut a zpožděním 25 inut (vlastní šestiletá zkušenost, šest let jsem na tom kopci makal).

    A taky je fajn, že mezi Práglem a Slatinou leží centrum Brna. To chtějí vzít oklikou na Sever a kolmo z lomu na Hádech, nebo most nad Štatlem? Protože na Modřice to jaksi nejde, protože letiště... Jenom idiot by podhrabával runway.

    Btw, nejrychlejší cesta do centra, 77 z Řípské na Zvonařku, cca 20 minut. 20 minut na nalodění do kapsle, 20 minut to Blavy, 20 minut na vylodění, pak cesta do centra, řekněme taky 20 minut... 1:40, když to dobře jde. Neříkali náhodou, že autem po D2 je to za 1:30???

    Ale třeba ten kopec mají jako gravitační brzdu / urychlovač a někoho napadne, že když už je tam něco jako mezinárodní letiště a průmyslová zóna, tak by bylo fajn tam mít i MHD...

  • 19. 1. 2017 19:16

    Franta (neregistrovaný)

    Pokud tím přestupem z vlaku na autobus myslíte z hlavního nádraží na Zvonařku, pak je to cca 600 m. Jinak ale souhlas, samozřejmě. Čemu nerozumím je, proč zrovna v Brně je tak extrémní četnost výskytu magorů všeho druhu, sudeťátskými omlouvači počínaje přes všelijaké nesehnuté, blokovači veškerých větších staveb kromě cyklostezek atd.

  • 20. 1. 2017 7:39

    Petr M (neregistrovaný)

    No záleží taky na denní době (dá se projít Vaňkovka, nebo je zavřená?), při pozemní cestě je potřeba přejít Úzkou a přechod je bokem, protože autobusový zastávky,... A dojít jenom tak na Zvonařku nestačí, protože nejblíž k Vaňkovce jsou mezinárodní linky, na lokální je potřeba ke vzdálenějším, a to je hned dalších 300m v průměru.

    A k výskytu magorů - je jich vždycky tolik, kolik si město může dovolit zaplatit. Ve hře jsou pozemky pod starým nádražím, a není jich málo. Tam se vyplatí platit si "ekologickou opozici", dělat "kvůli nim" studie naoko s tím, že se vyplázne pár mega, přehodí pár odstavců a změní datum a tlačit nesmyslnou variantu v centru. Dokud neprojde nesmyslná verze*, neprojde nic.


    *) Muselo by se překopávat za běhu, u takové železniční křižovatky s takovou kapacitou to prostě nejde. Zatáčka u teplárny má omezení do 30km/h, není jak ji narovnat nebo přidat koleje, pokud se nezbourá část Křenové. A nehrozí kvůli kapacitě integrace s autobusovou dopravou, přitom co Brno opravdu potřebuje, naí samo nádraží, ale funkční dopravní uzel s dostatečnou kapacitou...

  • 21. 1. 2017 21:08

    Franta (neregistrovaný)

    No, celá Zvonařka má cca 100 x 110 metrů :-). Není to ale tak důležité jako Vaše *). Brnu (i republice) toho schází podstatně více, kvalitní městské okruhy, R43 (optimální trasou, tj. přes Bystrc), R52, atd, atd. Místo toho se podporují agresivní pumpičkáři.

  • 22. 1. 2017 17:39

    Petr M (neregistrovaný)

    Agresivní pumpičkáři? Ti neví jestli slavit, nebo brečet. Kusy cyklostezky odnikud nikam, vylepšený křižovatky jako na Hanojské (pardon, Olomoucké) u učňáku,...

    R43 neprojde do výměny primátora. Teď už si nepamatuju, jestli tam má dům nebo jenom chatu, ale R43 by ho podle jednoho ze zastupitelů, se kterým jsem mluvil, rušila a tak se o ní taktně nemluví. Ale aspoň kdyby už byl hotový kus VMO v úseku Hlinky - Kníničská, tak se to dá aspoň propálit z D1 Pisáreckým tunelem do Královopolskýho tunelu, za ním to švihnout na Svitavy (vím, původní 43ka se tím neřeší, ale aspoň Brnu by to ulevilo). 43 je fakt ostuda. (A bez ohledu na Brno, ať si ostatní postaví R43 jak jim vyhovuje a Brno se bude muset podřídit, když nekomunikuje).

    A co se VMO týká, oficiální stránky hrdě hlásají plán na rok 2014. Na okruh i na informování veřejnosti s..e pes. http://www.mestsky-okruh-brno.cz/plan-vystavby/

  • 1. 2. 2017 15:39

    2x4 (neregistrovaný)

    VMO Hlinky-Kníničská blokuje jeden jedinej spekulantskej šmejd Bittó a hromada neschopných úředníků proti němu. A takhle my tu žijeme.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).