Patricku, díky za zajímavé čtení. V podstatě to ukazuje, že když je člověk zapálený pro věc a má dobré nápady, návštěvníci k němu přijdou. Podle Navrcholu.cz měl Chronomag 10 555 unikátních návštěvníků, kteří si shlédli úctyhodných 109 000 stránek. Na úzce zaměřený server jsou to slušná čísla.
Rozhodně bych se nebál využít potenciál serveru a podpořit jej například barterovou inzercí s časopisem o hodinkách (tím se podpoří hlavně značka) a vyzkoušet by se mohl i ten pražský veletrh.
V článku nebylo zmíněno, jestli je tvůrce aktivní v oblasti PR, tzn. komunikuje svůj server směrem k tisku a dalším médiím. Při pohledu do mediálního monitoringu Newton I. T. jsem neobjevil žádnou zmínku v médiích. Rozhodně bych tvůrcům Chronomagu doporučil, aby tuto důležitou součást propagace neopomíjeli.
Já také děkuji za zajímavý a hlavně podnětný článek. Nejvíce mně zaujamala textová reklama a děkuji za odkaz na W3matter který si zřejmě zakoupím.
Náš server má také relativně úzké zaměření, jsme vysoce umístěni na Googlu a ostatních SE ale rozhodně by mně zajímalo víc informací o další skutečné propagaci serveru, jejich cestách, jak se dostat k tisku a jiným neinternetovým médiím atd.
K té tiskové zprávě: vezměte si nějakou tiskovu zprávu (na Lupě tady mají své okénko, tam se inspirujete). Pokuste se podle ní popsat svůj produkt a vynechat pindy jako "nejlepší", "vedoucí", "nejúžasnější" atd.
První odstavec: rychlé, stručné a jasné shrnutí toho, co představujete a kdo jste. Podle něj se redaktor rozhodne, zda půjdete do wordu nebo do spamfodleru.
Druhý odstavec: podrobně rozveďte, co to vůbec predstavujete, popište to a nezapomínejte, že redaktor nemusí být technik a že mu nedokazujete, že víte více o tom, o čem píšete, ale že ho chcete zaujmout. Zkuste mu ukázat, na co ten váš produkt bude obyčejným lidem (pokud to jde - a jít to musí, i když děláte systém pro ovládání městského osvětlení tak se tam dá najít to, proč jste pro lidi super).
Třetí odstavec: dejte tam nějaký citát někoho z firmy nebo vašeho zákazníka. Ať zkusí vyhmátnout nějakou zajímavost, věta "zázrak mezi webhostingy" se u většiny editorů/redaktorů řeší klávesou Delete.
čtvrtý odstavec: výhled do budoucna, kolik si myslíte, že si to koupí lidí, jak to změní trh, hospodaření vaší firmy atd. Zase, chce to být konkrétní. Je lepší říci, že čekáte, že se prodá dvanáctsetpadesát kusů, než že máte "velká očekává v obchodní potenci sukcesivně realizovaného projektu".
Pátý odstavec: Představte svoji firmu, protože ne každý ji zná. Vhodná příležitost podrobněji říci, co děláte, kolik vyděláváte, kolik máte lidí a kde vás kdo může potkat.
Šestý odstavec: kontaktní informace pro další dotazy strukturovaně, aby bylo jasné, komu má novinář zavolat, když by náhodou chtěl něco více. Nebojte se, volat nebude, ale vypadali byste podezřele, kdybyste mu nedali pár telefonů a emailů.
---
to je konec tiskové zprávy, víc jak těch šest odstavců nikdo číst nebude, takže se nesnažte. Výjimky existují, ale je jich málo a asi mezi ně nebudete patřit.
Jestli nemáte autorské střevo, nežinýrujte se a nechte to někoho napsat - za litřík vám to udělá každý pisálek, kterého znáte a bude to asi vypadat lépe, než od vás, pokud vaše autorská díla jsou zatím všechna v jazyce cplusplus.
- Nikdy neposílejte tiskovou zprávu v PDF, vždy použijte editovatelný formát, aby se text dal přenést jinam přes schránku.
- Obrázky neposílejte v těle e-mailu, uložte je na server a přidejte odkaz.
- Nedělejte si velké iluze, že se vaše zpráva někde objeví. Do schránek novinářů jich chodí až neslušně mnoho a ven se dostanou opravdu jen ty nejdůležitější.
- Efektivnější než anonymní tisková zpráva je osobní e-mail vybranému redaktorovi. I zde ale platí: čím stručněji, tím lépe.
Kopírování textu z Acrobatu je velmi nepohodlné, tabulky jsou úplně ztracené. Je zde proto velké riziko, že jen kvůli špatnému formátu vaše tisková zpráva nevyjde.
Kromě lepšího způsobu práce s dokumentem (proč stavět před novináře zbytečnou bariéru v podobě Adobe Acrobat Readeru, který nemusí mít na počítači) se PDF na pomalejších strojích otevírají dlouhou dobu. Novinář nemá čas čekat na vaše super PDF o velikosti X MB. Chce se rychle dozvědět, jestli mu pomůžete vyřešit jeho problém - napsat zajímavé téma.
Smyslem tiskové zprávy není novináře otravovat, ale poskytnout mu zajímavý zdroj informací. Samotná TZ by měla být ještě uvedena v těle e-mailu pro případ, že dotyčný redaktor nemá MS Word či jej nechce otevírat.
Určitý základ můžete najít v knize Efektivní public relations a media relations od Pavla Pospíšila (http://interval.inshop.cz/inshop/scripts/detail.asp?kat=065).
Jak správně píše Patrick, TZ by měla být především věcná, stručná a bez superlativů. A novinářům nikdy sami nevolejte, jestli vaši zprávu otisknou. PR se nedá vynutit.
Má to snad znamenat, že je více než vhodné volat novinářům a ptát se jich "a otisknete mojí TZ?"? :o) To dělají amatéři. Profesionál napíše zprávu tak, aby novináře zaujala a zveřejnil jí.
ČLÁNKY DO MAILU