Včerejší Mladá fronta Dnes přinesla informaci o tom, že telekomunikační služby zahrnující přístup k Internetu by k 1. lednu 2004 měly přejít z dosavadní nižší sazby DPH do sazby vyšší. Pokud by se zachovala současná výše obou těchto sazeb, znamenalo by to zvýšení daně z přidané hodnoty ze stávajících pěti procent na 22 procent. Takže pokud například provoláte 100 korun v cenách bez DPH, jako neplátci DPH za to dnes fakticky zaplatíte 105 korun, a po 1. lednu 2004 by to bylo již 122 korun. Jednalo by se tedy o zvýšení koncové ceny o přibližně 16,2 procenta.
Pravdou je, že informace o tomto záměru nejsou příslovečným bleskem z čistého nebe. Spíše naopak: již drahnou dobu se ví, že náš vstup do Evropské unie (EU) si vyžádá přesun telekomunikačních služeb z nižší do vyšší sazby DPH. Ta vyžaduje zařazení celé řady služeb do vyšší sazby DPH – spíše by se dalo říci, že obecně u všech, a jen některé výjimky mohou být daněny nižší sazbou. Do vyšší sazby DPH zařazuje EU například také stavební práce či teplo, ale právě v těchto dvou kategoriích se našim vyjednavačům podařilo sjednat výjimku, která nám umožňuje ponechat tyto služby v nižší sazbě DPH až do roku 2007. Otázkou je, zda se snažili o totéž i u telekomunikací a neuspěli, nebo se o to vůbec nepokoušeli – odpověď se mi nepodařilo zjistit. Pokud ji někdo znáte, prosím podělte se o ni v reakcích na článek.
Motivujícím faktorem pro stát určitě je zvýšený výnos na dani z přidané hodnoty, který přesun do vyšší sazby přinese. Lze jej nějak aproximovat? Pokud odhadneme celkový objem tržeb v telekomunikacích na asi 120 až 140 miliard korun ročně, pak by se daňový výnos mohl ročně zvýšit teoreticky až o nějakých 20 miliard korun! To je ale skutečně jen hrubý odhad, který nebere v úvahu např. skutečnost, že někteří uživatelé telekomunikačních služeb mohou být plátci DPH a používat odpočet či další faktory. Nicméně i tak to musí být značné lákadlo pro správce čím dál tím prázdnější státní kasy, a o to větší motivace vyhovět požadavku EU.
Na druhé straně každé zvyšování koncových cen je nepopulární, a tudíž pro politiky značně nepříjemné. V případě telekomunikačních služeb to nejspíše platí dvojnásob a při současných jednáních o cenách Internetu ještě více. Proto asi příliš neudiví, že se snahy o převedení telekomunikačních služeb do vyšší sazby DPH objevovaly již dříve, ale dosud nikdo nenašel „odvahu“ je skutečně realizovat. Děje se tak až nyní, kdy už je po volbách a stát má doslova „nůž na krku“ a skutečně musí konat, aby vše stihnul k datu plánovaného vstupu do EU. Podle informací ze včerejší Mladé fronty Dnes chce ministerstvo financí předložit příslušnou právní úpravu v dubnu příštího roku – což je při rychlosti našich zákonodárných procesů tak akorát, aby se vše stihlo do konce příštího roku. Spíše perličkou jsou pak včerejší agenturní zprávy o tom, že Česká republika nejspíše nevstoupí do EU již k 1. lednu 2004, ale „během jarních měsíců toho roku, nejpozději pak 1. června“. Zatím ale jde jen o vyjádření komisaře Güntera Verheugena, který již dříve některé své výroky sám korigoval.
Za připomenutí možná stojí i skutečnost, že stávající vláda se poměrně nedávno (po neúspěchu s „povodňovým“ balíčkem) snažila o určité přechodné řešení, se zavedením střední sazby DPH ve výši 12 až 13 procent. Telekomunikační služby chtěla převést nejprve do této střední sazby, a teprve později by je převedla do nejvyšší sazby 22 procent. Pokud ale vláda neměla alespoň přislíbenu výjimku od EU, která by umožnila odložit přesun do nejvyšší sazby k okamžiku vstupu do EU, bylo by to jen velmi krátkodobé řešení. Možná by to otupilo ostří skokového přechodu z pěti na 22 procent DPH, ale na druhou stranu by dříve přineslo alespoň nějak zvýšený daňový výnos do státní kasy.
Včerejší Mladá fronta Dnes k tomuto aspektu cituje ministra financí Bohuslava Sobotku:
Ministr financí Sobotka však před časem v rozhovoru řekl, že na třetí daňovou sazbu, mírnící cenový šok, je již pozdě.
SPIS chtěl úplné osvobození od DPH
Další souvislost, kterou je vhodné si připomenout, je požadavek SPIS, adresovaný nové vládě ještě těsně před letošními parlamentními volbami. Netýkal se všech telekomunikačních služeb, ale pouze datových přenosů, což by si zasloužilo zpřesňující definici. Jak jsem podrobněji popisoval v článku SPIS chce data bez DPH z 6. června, SPIS navrhovalo
osvobození datových přenosů od daní a poplatků stejně jako je tomu u poštovní služby".
Nebylo to přitom myšleno až tak jako ekonomický stimul, ale spíše jako jasný a zřetelný impuls, vypovídající o tom, že i vláda si přeje zlevnění přístupu k Internetu a že považuje finanční dostupnost Internetu za svou prioritu.
Osobně si nemyslím, že to byl úplně nejvhodnější požadavek. Možná to mělo být formulováno jako požadavek dojednat s EU nějakou výjimku právě pro datové přenosy, když už ne pro celé telekomunikační služby. Ale na to už asi bylo pozdě.
Bude to znamenat zdražení?
V souvislosti se zvýšením DPH, kterému se zřejmě nevyhneme ať už se nám to líbí nebo ne, je jistě zajímavé se zamyslet nad tím, zda toto zvýšení musí nutně znamenat zvýšení koncových cen, účtovaných zákazníkům – neplátcům DPH. Nezapomínejme na to, že změna procentuelní výše DPH neznamená změnu cen bez DPH, za které telekomunikační operátoři a internetoví provideři poskytují své služby. Pokud by došlo k dostatečně velkému poklesu těchto cen bez DPH, mohlo by to kompenzovat zvýšení DPH a koncová cena by nemusela růst, alespoň ve srovnání s dneškem.
Je ale takovýto pokles cen bez DPH reálný? Možná ano, pokud by skutečně zapracovala konkurence a stlačila ceny dolů. Zda k tomu dojde, bude záležet například na tom, jak se bude dařit regulátorovi „kočírovat“ dění na telekomunikačním trhu, či na výsledku zpřístupnění místní smyčky (zda to bude pouze formální akt, splňující požadavky EU, nebo opatření s reálným přínosem), na celkovém klimatu v telekomunikačním sektoru atd.
Stejně tak to bude záležet i na dnes probíhajících jednáních na Fóru pro vytáčený přístup k síti Internet, kde se řeší budoucnost tohoto způsobu připojení. Dosavadní průběh jednání, kdy se uvažuje spíše o dalších technických opatřeních vyžadujících nemalé investice, ve mně příliš optimismu ohledně výraznějšího zlevňování nevzbuzuje. Ale rád se budu mýlit…
ČLÁNKY DO MAILU