Názory k článku Internet versus tisk – co (ne)mají společného?
-
Didi (neregistrovaný)Problém poklesu zájmu o noviny vidím spíše v tom, že místo informování o tom, co se stalo / stane se zaměřují spíše na vytváření a ovlivňování nálad. Když vidím jak nepřesně, neúplně a časti i účelově zkreslujíc informují o věcech, o kterých aspoň trochu něco vím, jak můžu mít důvěru k informacím z oblastí ve kterých se neorientuji.
A co se týče reklamy v novinách: banerová slepota funguje i v papírovém světě. Při listování podvědomí vyhodnotí layout stránky, cosi jako adblock reklamu vyfiltruje a do paměti se místo ní uloží bílý obdélník s informací "tady nic není".
V dalším kole se vyfiltrují informace naprosto nepodstatné (jestli ta a ta celebritka na večírku popíjela šampus nebo martel, případně jestli útočník TJ Dolní Lhota před tím než v 89. minutě minul přihrávku zakopnul nebo uklouznul je mi zcela lhostejné :-))
V třetím kole vypadávají "komentátoři", kteří bez ohledu na téma o kterém píšou, píšou pořád to samé, dle Goebbelsova hesla "Tisíckrát opakovaný nesmysl stává se nevyvratitelným faktem".
Výsledkem je, že z 32 stránek novin zůstane tak půl stránky textu, kterému má smysl obětovat čas na přečtení. Úplně stejný poměr je i na internetových verzích novin, přičemž není pravda, že mne to aspoň nic nestojí. To nejcenější, co člověk má je čas, kterého však v obou případech utratí stejně než se dostane k nějaké informaci, která by za vynaložené úsilí stála.
Takže pokud mám zájem se něco dozvědět, nezbývá než si najít úzce odborně zaměřený server, který sice místo padesáti zpráv za den uveřejní jednu, dvě za týden, ale o to hodnotnější. Navíc v diskuzi pod článkem obvykle píšou lidé, kteří o dané věci něco ví a článek většinou věcně doplní či upřesní, což je stav který na idnes nebo novinkách opravdu nehrozí. -
anonymníJa jsem omezil i cas straveny prijimanim informaci. Mam dojem, ze staci sledovat televizni zpravy nebo cist noviny pouze dvakrat tydne a clovek je porad v nejlepsim obraze.
Kdysi jsem 3 tydny delal vytah z MF Dnes. Bylo to v dobe Katriny a jeste jedne velke udalosti, ale uz nevim jake. Potvrdilo se mi, ze jednu zasadni informaci omilaji 3 dny. Napred je to velky clanek na uvodni strance, dalsi den je receno to same na treti strance a treti den na to reaguji komentatori, kteri v prvnim odstavci shrnou o co jde.
Nyni dostavam dvakrat tydne zdarma Hospodarske noviny. Typicky je prolistuji a vyberu si jen nekolik clanku, ktere prectu. Akorat mi to staci na cestu v tramvaji.
Platit za noviny? Ani nahodou. Koupim si tak jedny rocne.
Ale jak se zlevnuje internet pro masy, ty jej vyuzivaji pro cteni zprav, prestavaji kupovat tistene noviny a ty tedy jsou s cenou nahoru. Mozna, ze za par let budou noviny vnimany jako neco exkluzivniho (ale jestli budou velke ctecky, tak o tom pochybuji).
Trosku jina situace je u casopisu - tam potrebuji layout, tak jak jsem zvykly. Je pro me rozdil cist Economist nebo Tyden v papirove forme a na internetu (jen text bez casopisoveho layoutu). -
anonymníTo já jsem zjistil, že daleko pozorněji (a bez přeskakování) čtu k věcem, které mě zaujmou, internetové diskuse.
Ty samozřejmě v tisku nejsou. Ale hlavně mi totiž vadí, že většina autorů-novinářů (ať je to na Internetu nebi v tisku), z nějakého důvodu na něco (jako) zapomíná anebo to (spíše) autocenzuruje.
A v internetových diskusích to určitě někdo připomene.
Jediný teď aktuální příklad. Za co tak asi mohl mít někdo v 90.letech podivné příjmy, když pracoval ve zbrojovce?
Ale toto si žádný autor nedovolí napsat ani omylem - natož vytisknout na v novinách.
Proto si myslím, že pokles zájmu o tiskoviny není dán penězi, ale skupinou naprosto servilních šéfredaktorů, kteří ovládli redakce po roce 1989.
Myslím si, že až tato garnitura lidí vychovaných v mládí totalitním stranickým školením vymře, začnou se opět noviny daleko více číst. -
anonymníAno ano ano a ještě jednou ano - souhlasím. Jako zářný příklad uslintané servilnosti redaktorů je zpráva ze včerejších (2.dubna) regionálních zpráv z JM na ČT. Téma bylo parkování v centru Brna. Redaktor se tupě rozplýval nad snahou města odtáhnout každého nesprávně parkující auto a notoval si s primátorem Onderkou na téma zločin a trest. O nemožnosti normálně zaparkovat a vyřídit nákupy či úřední záležitosti (každý nemá možnost využívat luxusu MHD) se zmínil jen jako o drobné perličce. Docela to bylo cítit rudými karafiáty ze sjezdu.
-
Tak od neoborových novinách, či jiných zdrojích, nelze čekat nějaké pravdivé detailní a nebo i celkové informace. Stačí se podívat na Novu, jak informuje o hackerech a úsměv je jasný :) (a člověk pak televizi nezapne, jak je rok dlouhý.
Teď jsem četl rok a půl papírové Lidové noviny, je ruším, protože o akciích se dozvím i na Internetu, a kupovat to jen kvůli pokecům od Neffa a spol (které mě bavily nejvíc) je trochu drahý špás (stojí 1800 Kč na půl roku).
Takže oborové servery typu Lupa (s diskusí), oborové diskusní servery a občasné čtení blogů pro pobavení se a rozhled to jistí.
Diskuse jsou opravdu pod článkem třeba. Já toho kolikrát naplácám spoustu :), ale někdy člověk opravdu diskusi ocení, protože článek je nepřesný, zavádějící, až úplně scestný (na Lupě se to nestává až tak často, ale jinde poměrně hodně).
Internet je opravdu moderní médium, kde se člověk něco naučí (při čtení papírových novin chybí ta vazba na Google :) ), může vesele pokecat s jinými o daném tématu, a tak je kolikrát diskuse mnohem důležitější, než samotný článek.
No a hlavní jsou samozřejmě peníze :), internetové noviny jsou zdarma :)! Nic mě nenaštve víc, když si předplatím noviny (Lidovky) a nebo časopis (Chip) za těžké prachy, abych pak zjistil, že co druhá až třetí strana je reklama.
Prostě noviny jsou nekonečně krát dražší, je tam až moc informací, reklamy mnohdy více než na odborných serverech, články jsou mnohdy neodborně napsané a nemají diskusi.
Jediné plus je, že klasické noviny jsou na papíře, proto jsem si je i objednal, abych "necivěl" pořád do toho "krámu" :), ale už teď se prodávají čtečky s elektronickým papírem, takže až budou stát ne 10k, ale pět stovek, padne i tahle výhoda. -
Nejlepší je jednou za rok se zeptat účetního na aktuální daňovou problematiku ohledně podnikání, a jinak se o nic nezajímat.
TV je samá vražda a negativní informace. Když vidím jejich pravidelné konzumenty, zjištuji, že jsou permanentně naštvaní.
Bulvár je pořád kdo s kým a kde.
A ohledně oborových serverů, člověk se na ně občas mrkne, ale když je měsíc nevidí, taky se nic nestane (jako dlouho tu bude ještě TCP/IP a HTML)... Já je čtu více méně, že nemám co dělat, ale jakmile dělám něco důležitějšího, tak vypouštím i je.
Jsou to jen žrouti aktivního času.
Jistě v omezené míře prospěšní, ale jak vidím lidi, kteří dopoledne čtou noviny, pak odpoledne sledují troje až čtvero zpráv, no řekněte, je to normální? Raději, nevědět, neslyšet, a člověk bude sice nevědomej ale aspoň spokojenej :).
Mě aktuálně zajímají už jen nějaké drastické změny v zákonech (které ovlivňují mé podnikání :) ) a jinak to beru jako relax, a divím se ostatním, jak to "žerou". -
anonymníPo přečtení článku jsem byl poměrně zklamán, řekněme, chabými názory v článku jmenovaných expertů. Zjišťovat (evidentně s velkým překvapením) ještě v dubnu 2008, že "zásah internetu roste", že "na internetu je třeba oproti printu třeba přinést něco navíc", či dokonce nesmyly typu : "byl jsem v USA a tak vím, že tištěné noviny jednou zaniknou", je velmi slabé. V této souvislosti - stačí si nechat zasílat pravidelně relevantní články na toto téma třeba z Wall Street Journal či New York Times (a že jich každý týden pár vyjde !), a třeba pak pán změní názor.
Odborník pan Novák by také mohl za dobu existence internetu vedět, že uživatel internetu je oproti čtenáři konkrétního titulu naprosto neloajální, takže v tomto ohledu se není už léta vůbec čím zaobírat. Mimochodem, asi k překvapení zúčastněných, já si noviny kupuji tu a tam právě proto, abych je jen prolistoval a pak zahodil. Čas od času, abych zjistil, zda už se třeba zase náhodou (kromě Hospodářských novin) dají číst... Nedají. Ještě jednu nadmíru rozšířenou věc v souvislosti s tištěnými tituly pan Novák opomněl zmínit, a to bezplatné čtení deníků, týdeníků,, měsíčníků, které svým zákazníkům na náklady vydavatele velkoryse už nejméně 8 let dopřávají hypermarkety, trafikanti a další prodejci tisku.
A že obchodníci z printu neumějí prodávat internetovou reklamu (pan Otevřel) - další dogma dané spíše neschopností těch, co takové obchodníky řídí a školí, než tím, co totéž titíž tvrdí.. Je s tím sice hodně práce, ale nakonec to funguje.
Pro informaci : nejsem sice člen SPIR, nicméně noviny (inzertní v mém případě) vydávám od ledna 1990; tím se asi těžko kdokoli ze sdružení SPIR může pochlubit. První internetový inzertní server v kombinaci s tištěnými novinami ve Střední Evropě jsme spustili v roce 1996. Nyní naše společnost vydává na 15 různých tištěných titulů a u řady z nich (samozřejmě vydáváme i tituly, jejichž původní koncept bude sice dříve nebo později překonán, ale zatím vydělávají) tištěný a distribuovaný náklad (ale hlavně EBITDA) stále stoupá. Provozujeme efektivně také několik serverů. Partnery (akcionáře) z vydavatelské branže máme v USA, best practices čerpáme řízeně z celého světa prostřednictvím oborové mezinárodní asociace. Asi by se dalo říci, že o této problematice za těch 18 a něco let v naší branži přece jenom něco víme.
Ivan Mráz
ČLÁNKY DO MAILU