Vlákno názorů k článku Internetové devadesátky: jaké to bylo, když se z Internetu stával internet? od Lukas1500 - K termínu "internetová stránka" mě napadá toto: pokud...
-
K termínu "internetová stránka" mě napadá toto: pokud na Internetu existují webové i jiné stránky, pak termín "internetová stránka" zahrnuje všechny způsoby podávání informací pomocí stránek na Internetu. Co třeba WAPové stránky, patří pod WEB? Pokud všechny druhy "internetových stránek" zařadíme pod "webové stránky", pak je to vlastně jedno. Pokud bychom potřebovali ve skupině "internetových stránek" nechat jen "webové stránky", pak by bylo na místě používat výhradně termín "webové stránky".
-
Jenže ono to dneska funguje i obráceně: všeliké datové služby se propojují pomocí webových stránek a HTTP protokolu - dokonce existují i VPN skrz "webové stránky".
Ve výsledku zablokováním "webových stránek" můžete odstavit datovou služby, zatímco po "internetu" přenášíte textové stránky.
A aby toho nebylo málo, je za dostatečnou blokaci "internetových stránek" (myšleno "webových stránek") považováno nastavení na úplně jiné službě, DNS (která rozhodně není "stránkou"), podle stránek v dokumetu uloženém na webových stránkách ministerstva, na internetu. -
Protože je to používané nesprávně. Je-li řeč o "webových stránkách", zcela jistě nejde o "paměťové stránky" či "stránky přenosového protokolu" (alias "rámce"), případně stránky PDF dokumentu načteného z Internetu FTP protokolem.
Ostatně: od počátku vytváříme "webovky", nikoliv "internetovky".14. 2. 2022, 12:58 editováno autorem komentáře
-
WAP je bezesporu podmnožinou "webu", byť má svá specifika. Kdysi dávno jsem dokonce provozoval "WAP stránky" - a ležely hned vedle běžné HTML verse.
Nicméně hlavní problém vidím ve slově "stránka" - kupříkladu spousta "zakazovaných" služeb vůbec žádné "stránky" nepotřebuje a jde v podstatě o "aplikace" - a kdyby to provozovatelům stálo za to, mohou dráždit stát žalobami, protože o znepřístupnění "aplikací" nebyla řeč a onen zákaz se tedy v podstatě týká jen jejich internetové prezentace (alias "webovek"). Na druhou stranu: znepřístupnění se obvykle děje na straně DNS, s čímž se sice "stránky" vyrovnávají obtížně (pokud nefunguje DoH nebo něco podobného), ale "aplikace" si s tím může poradit naprosto jednoduše. -
Obávám se, že je tomu jinak - za webové stránky (www) se dnes považují dokumenty ve formátu HTML, přičemž způsob jejich přenosu k uživateli je nepodstatný, tudíž protokol HTTP naopak webem není. S DNS to nemá už vůbec nic společného.
Podobně jako Lukáš si představuju, že pod právní termín „internetové stránky“ spadá např. Gopher.
ČLÁNKY DO MAILU